strana 2
opatrnost se vyplácí
PtáMe Se
Metrostav potřebuje šikovné řemeslníky, kteří budou
hned po vyučení vědět, co vyžaduje, a vydrží v něm
pracovat. rodiče žáků, kteří vycházejí z 9. tříd ZŠ, zase
často hledají finance pro jejich další studium a jistotu,
že potomci najdou po škole perspektivní zaměstnání.
Spojení obou potřeb už šest let zajišťuje stále vylepšovaný program reprodukce dělnického personálu.
Smlouvu se žáky Metrostav uzavírá až po tzv. draftu
v pololetí 1. ročníku SŠ. „Stejně jako o rok dřív jsme i v zá
ří 2013 zařadili do draftu 85 žáků smluvních škol v Praze,
Brně a Ústí n/L z oborů zedník, tesař, zámečník, strojník
a elektrikář,“ říká Ing. Pavel Šplíchal z útvaru personálního
marketingu Metrostavu (foto č. 1 vlevo) a doplňuje: „Vý
běr, kdo z nich se stane smluvním žákem (foto č. 2), jsme
uzavřeli až po pololetní klasifikaci a prováděli jej patroni
smluvních žáků z jednotlivých divizí Metrostavu. Na žáky
se informovali i u mistrů a učitelů, kteří je průběžně hod
jiřího Paulera,
vedoucího projektu z divize 9
1
Slovensko není úkol, ale příležitost
1
2
notili na školách. Draft se nám opět osvědčil, neboť řada
žáků v něm neuspěla – kvůli absencím, nekázni či špat
nému prospěchu. Smlouvu (foto č. 3) jsme proto zatím
podepsali jen s 35, další k ní mají ještě cestu otevřenou.“
Oproti loňsku se rodiče aktivněji zajímali o podmínky
spolupráce (foto č. 4) a měli více dotazů. Přibyli i žáci,
kteří se cíleně přihlásili na konkrétní školu a obor, protože
měli od začátku zájem stát se smluvními žáky Metrostavu.
Pokud zájem následovala i spolehlivost, šikovnost, dobré
chování a snaha ve škole, uspěli (foto č. 5). Zda spokoje
nost bude oboustranná, si Metrostav ověří za pár let. Už
dnes ale ví, že se mu výběr žáků vyplatí.
3
Když se Metrostavu v polovině roku 2013 zcela otevřely dveře do všech segmentů slovenského stavebního
trhu, nastavil nově obchodní strategii a pravidla pro tamější podnikání. Divizní bratislavská zastoupení soustředil do budovy Metrostavu Slovakia, aby vytvořil co
nejvhodnější podmínky pro vyhledávání a získávání
zakázek za našimi východními hranicemi.
Vloni v pololetí zanikla po změně vlastnické struktury
vazba Metrostavu s Doprastavem, který na Slovensku ob
sazoval segment dopravních staveb. Divizím Metrostavu
se proto otevřela další část trhu v zeměpisně i jazykově
blízkém regionu. Stavební trh našich východních souse
dů je sice ve srovnání s českým zhruba třetinový, přesto
by mohlo i jedno až dvě procenta z jeho objemu firmě
poskytnout zajímavé zakázky. Zvlášť proto, že obchodní
i lidské vazby Metrostavu se slovenským Doprastavem
přetrvávají a případná spolupráce dnes již konkurenčních
firem může ve sdruženích přinést úspěch.
2
Podnikání na Slovensku není pro Metrostav novinka.
V nedávné minulosti tu dokončil hned několik velkých
staveb, třeba obchodní centra Laugaricio v Trenčíně (foto
č. 1), Optima v Košicích (foto na straně 1 v levé upoutáv
ce) a Tesco v Žilině (foto č. 2) nebo průzkumnou štolu pro
tunel Višňové (foto č. 3). Na východě země už také delší
dobu působí divize 3, protože v České republice nemá
přidělený žádný kraj. Práce se jí tu daří – právě předala
do užívání novostavbu pavilonu urgentního příjmu v ko
šické nemocnici. Její zastoupení sídlí v Prešově, zástupci
ostatních divizí Metrostavu – 2, 4, 5, 6 a 8 – se letos
v lednu sestěhovali do bratislavské budovy Metrostavu
Slovakia, aby mohli sdílet některé služby. Jejich obchodní
činnost bude řídit v Česku léty ověřený marketingový sys
tém, který jim slovenský trh rozdělil ne územně, ale podle
výrobního zaměření. Divize 5 bude třeba sledovat ražené
stavby a železniční zakázky včetně mostů. Divize 1 pro
Slovensko plán nemá, protože úspěšně pracuje na celé
Moravě i v Plzeňském kraji. Může však na slovenském
území vyhledávat jednotlivé projekty.
Všechna obchodní zastoupení Metrostavu přitom zo
hlední, že slovenské pozemní stavby dlouhodobě soutěží
dceřiná společnost Metrostavu – Metrostav Slovakia, kte
rá například letos v únoru uzavřela smlouvu na vybudová
ní velké výrobní haly pro firmu SLOVAKTUAL v Pravenci.
„Spolupráci Skupiny Metrostav na Slovensku ještě
prohloubíme. Začneme se Subterrou a potom se pravi
delných marketingových porad budou brzy zúčastňovat
i zástupci našich dalších dceřiných firem,“ říká obchodní
3
ředitel Metrostavu Ing. Milan Veselský a apeluje: „Sou
sední slovenský trh nám nabízí lepší možnost uspět než
vzdálené země, kde nerozumíme ani jazyku, ani právnímu
systému. Divize 5 už na něj vstoupila, když letos začala
ve sdružení pracovat na dostavbě dálnic D1 (viz str. 1)
a D3. Divize 3 zase v Bratislavě spolu s Metrostavem Slo
vakia pokračuje na dostavbě komplexu 3nity. Slovensko
pro nás prostě nesmí být plán. Je to příležitost, kterou
musíme využít. Jak se na jeho stavebním trhu prosadíme,
záleží jen na nás, obchodnících, a to především na těch
z divizí Metrostavu či firem jeho Skupiny.“
Pro zvýšení bezpečnosti jaderné energetiky
4
5
Metrostav_04_2014.indd 2
Tým divize 2 vedený Janem Ševecem převezme v nejbližších dnech staveniště v Jaderné elektrárně Dukovany. Do konce ledna 2016 tu bude pracovat na stavbě
koncových jímačů tepla, které mají nahradit původní
vysoké chladicí věže a přispět k dalšímu zvýšení bezpečnosti elektrárny.
I když v České republice nehrozí tsunami a tak silné
zemětřesení jako v japonské Fukušimě, mohou naše
elektrárny zasáhnout například extrémní mrazy či vedra,
přívalové deště nebo silný vítr. Jeho dosud nejsilnější na
měřený poryv na území České republiky dosáhl na Sněž
ce v lednu 2007 při orkánu Kyrill rychlosti až 216 km/h.
Jen o něco silnější vichřice, kolem 230 km/h, by přitom
mohla poškodit v Dukovanech například chladicí vě
že. Opatrnost je tedy namístě, a proto společnost ČEZ
přistoupila k dalším plánovaným opatřením, která mají
zvýšit zabezpečení jejích jaderných zařízení.
Kromě úprav střechy nad reaktorovnou a strojovnou
začali stavbaři v elektrárně budovat dva nové, nízké ob
jekty moderních chladicích věží, každý o půdorysném
rozměru 40 x 27 m a s šesti oddělenými buňkami (kon
covými jímači tepla), které mají ventilátory o průměru
osm metrů. Nové budovy budou vysoké jen 17 m a ve
srovnání s nynějšími 125 m vysokými chladicími věže
mi budou odolnější proti velkému zemětřesení, tornádu
a dlouhotrvajícím extrémním teplotám. Pro čtyři hlavní
výrobní bloky dukovanské elektrárny budou postaveny
dva samostatné bloky koncových jímačů tepla.
Hlavním úkolem divize 2 bude položit potrubí, které
nové jímače tepla propojí se stávajícími chladicími sys
témy elektrárny. Pokládka potrubí přitom bude spojena
s vybudováním dalších podpůrných nadzemních i pod
zemních stavebních objektů. Předání celé stavby do uží
vání se předpokládá v lednu 2016.
„Stavba v Dukovanech je první větší zakázka, na které
bude divize 2 pracovat mimo pražský tunelový komplex
Blanka,“ říká vedoucí projektu Jan Ševec a doplňuje:
„Práce v jaderné elektrárně sice budou probíhat ve speci
álním bezpečnostním režimu, ale určitě při nich uplatní
me také naše minulé zkušenosti, protože se bude jednat
o kombinaci stavebních a technologických činností, se
kterou se běžně při projektech setkáváme.“
Jiří Pauler se na stavbách pohybuje už od maturity a na
pozici vedoucího projektu divize 9 se vypracoval od
mistra. Oceňuje, že se při své práci v Metrostavu může
setkávat se složitými a různorodými stavbami, které
mu pokaždé umožní nahlédnout pod pokličku jiného
zajímavého provozu. Baví ho vymýšlet řešení složitých
detailů i jednat s lidmi.
Vyzkoušel jste si práci ve velkých i malých firmách,
zaměstnancem Metrostavu jste osm let. Na kterou ze
staveb, kde jste působil, vzpomínáte nejraději?
Zajímavé byly všechny, ale nejhezčí vzpomínky mám
asi na první etapu revitalizace barokního Klementina,
kterou jsme v týmu Ing. Karla Hrdlovicse dokončili před
třemi lety. Seznámil jsem se při ní se světem knihovníků
a meteorologů. V souběhu se stavebními pracemi zde za
průběžné kontroly památkové péče probíhaly i zajímavé
restaurátorské činnosti, třeba restaurování maleb nebo
obnova zlacení v Barokním sále. Zblízka jsme poznali ta
ké kvalitu řemeslné práce našich předků. Byla to stavba
v historickém centru Prahy, a i proto byla odlišná od té,
kde se pohybuji nyní.
Jakou zakázku řídíte v současnosti?
Po loňském dokončení první etapy stavby depozitáře
Národní knihovny ČR v Hostivaři, kterou jsem poprvé vedl
jako samostatný vedoucí projektu, dnes řídím stavbu pro
výzkumný projekt SUSEN – Udržitelná energetika v kom
plexu ÚJV Řež (ústav jaderného výzkumu).
Čím se liší práce pro vědce od té pro knihovníky?
Místo památkářů se nám teď pod ruce dívají dozimetris
té. Při novostavbě diagnostického centra a rekonstrukci
i přístavbách dalších pěti objektů totiž pracujeme v řež
ském areálu ÚJV za nepřerušeného provozu výzkumného
15MW atomového reaktoru. I když slouží vědě a ne výrobě
elektrické energie, platí zde stejná bezpečnostní pravidla
jako třeba v Jaderné elektrárně Temelín. Také řada ma
teriálů, se kterými přicházíme při demolicích do styku,
může být kontaminována radioaktivními látkami, které by
mohly ohrozit zdraví.
Nemáte z takového pracoviště obavy?
Dodržujeme pravidla nastavená v souladu s vyhláškou
Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Všichni z re
alizačního týmu jsme podle možného rizika zařazeni do
kategorie pracovníků A. Prošli jsme školením z radiační
bezpečnosti a jsme pod neustálým monitoringem i lékař
ským dohledem. V areálu, kde pracujeme, jsou vymeze
na takzvaná sledovaná a kontrolovaná pásma, která se
liší možnými dávkami ionizujícího záření. Právě v těchto
pásmech se pohybujeme s osobními dozimetry, kterými
se kontroluje, abychom nepřekročili limitní dávky záření.
Veškeré práce v kontrolovaných pásmech navíc probíhají
za účasti dozimetrické kontroly.
S jakými zajímavostmi se na stavbě setkáváte?
Je to práce při zachovaném provozu výzkumných praco
višť v areálu, který dost živelně vznikal někdy v 50. letech
minulého století. Podle stavebnětechnických průzkumů
zde stále narážíme na nemilá překvapení třeba v podobě
nekvalitních betonů původních konstrukcí. Technologii
sice do Řeže nedodáváme, ale protože pro ni děláme
stavební připravenost, musíme se s ní podrobněji se
známit. Jaderná energetika mě zajímá, takže pro mě byla
přitažlivá třeba stavba objektu horké komory, který je ur
čený k bezpečné práci s vysoce radioaktivními materiály.
Budou v něm stínicí komory s půl metru silnými stěnami
z oceli a v nich budou osazené robotické ruce. U objektu
neutronový zdroj, který jsme investorovi předali před pár
dny, jsme zase museli vybudovat místo dveří posuvné
stínicí bloky, z nichž ten větší vážil 54 tun.
Jak se vám práce v Metrostavu líbí?
Po zkušenostech u menší firmy jsem hledal zaměstnava
tele, který by mi umožnil pracovat na velkých a složitých
zakázkách. U Metrostavu se mi to splnilo. Velmi si cením
důvěry, kterou jsem dostal od vedení divize 9. Díky ní
mohu působit právě jako vedoucího projektu.
3.3.14 12:20