strana 2

opatrnost se vyplácí

PtáMe Se

Metrostav potřebuje šikovné řemeslníky, kteří budou

hned po vyučení vědět, co vyžaduje, a vydrží v něm

pracovat. rodiče žáků, kteří vycházejí z 9. tříd ZŠ, zase

často hledají finance pro jejich další studium a jistotu,

že potomci najdou po škole perspektivní zaměstnání.

Spojení obou potřeb už šest let zajišťuje stále vylepšovaný program reprodukce dělnického personálu.

Smlouvu se žáky Metrostav uzavírá až po tzv. draftu

v pololetí 1. ročníku SŠ. „Stejně jako o rok dřív jsme i v zá­

ří 2013 zařadili do draftu 85 žáků smluvních škol v Praze,

Brně a Ústí n/L z oborů zedník, tesař, zámečník, strojník

a elektrikář,“ říká Ing. Pavel Šplíchal z útvaru personálního

marketingu Metrostavu (foto č. 1 vlevo) a doplňuje: „Vý­

běr, kdo z nich se stane smluvním žákem (foto č. 2), jsme

uzavřeli až po pololetní klasifikaci a prováděli jej patroni

smluvních žáků z jednotlivých divizí Metrostavu. Na žáky

se informovali i u mistrů a učitelů, kteří je průběžně hod­

jiřího Paulera,

vedoucího projektu z divize 9

1

Slovensko není úkol, ale příležitost

1

2

notili na školách. Draft se nám opět osvědčil, neboť řada

žáků v něm neuspěla – kvůli absencím, nekázni či špat­

nému prospěchu. Smlouvu (foto č. 3) jsme proto zatím

podepsali jen s 35, další k ní mají ještě cestu otevřenou.“

Oproti loňsku se rodiče aktivněji zajímali o podmínky

spolupráce (foto č. 4) a měli více dotazů. Přibyli i žáci,

kteří se cíleně přihlásili na konkrétní školu a obor, protože

měli od začátku zájem stát se smluvními žáky Metrostavu.

Pokud zájem následovala i spolehlivost, šikovnost, dobré

chování a snaha ve škole, uspěli (foto č. 5). Zda spokoje­

nost bude oboustranná, si Metrostav ověří za pár let. Už

dnes ale ví, že se mu výběr žáků vyplatí.

3

Když se Metrostavu v polovině roku 2013 zcela otevřely dveře do všech segmentů slovenského stavebního

trhu, nastavil nově obchodní strategii a pravidla pro tamější podnikání. Divizní bratislavská zastoupení soustředil do budovy Metrostavu Slovakia, aby vytvořil co

nejvhodnější podmínky pro vyhledávání a získávání

zakázek za našimi východními hranicemi.

Vloni v pololetí zanikla po změně vlastnické struktury

vazba Metrostavu s Doprastavem, který na Slovensku ob­

sazoval segment dopravních staveb. Divizím Metrostavu

se proto otevřela další část trhu v zeměpisně i jazykově

blízkém regionu. Stavební trh našich východních souse­

dů je sice ve srovnání s českým zhruba třetinový, přesto

by mohlo i jedno až dvě procenta z jeho objemu firmě

poskytnout zajímavé zakázky. Zvlášť proto, že obchodní

i lidské vazby Metrostavu se slovenským Doprastavem

přetrvávají a případná spolupráce dnes již konkurenčních

firem může ve sdruženích přinést úspěch.

2

Podnikání na Slovensku není pro Metrostav novinka.

V nedávné minulosti tu dokončil hned několik velkých

staveb, třeba obchodní centra Laugaricio v Trenčíně (foto

č. 1), Optima v Košicích (foto na straně 1 v levé upoutáv­

ce) a Tesco v Žilině (foto č. 2) nebo průzkumnou štolu pro

tunel Višňové (foto č. 3). Na východě země už také delší

dobu působí divize 3, protože v České republice nemá

přidělený žádný kraj. Práce se jí tu daří – právě předala

do užívání novostavbu pavilonu urgentního příjmu v ko­

šické nemocnici. Její zastoupení sídlí v Prešově, zástupci

ostatních divizí Metrostavu – 2, 4, 5, 6 a 8 – se letos

v lednu sestěhovali do bratislavské budovy Metrostavu

Slovakia, aby mohli sdílet některé služby. Jejich obchodní

činnost bude řídit v Česku léty ověřený marketingový sys­

tém, který jim slovenský trh rozdělil ne územně, ale podle

výrobního zaměření. Divize 5 bude třeba sledovat ražené

stavby a železniční zakázky včetně mostů. Divize 1 pro

Slovensko plán nemá, protože úspěšně pracuje na celé

Moravě i v Plzeňském kraji. Může však na slovenském

území vyhledávat jednotlivé projekty.

Všechna obchodní zastoupení Metrostavu přitom zo­

hlední, že slovenské pozemní stavby dlouhodobě soutěží

dceřiná společnost Metrostavu – Metrostav Slovakia, kte­

rá například letos v únoru uzavřela smlouvu na vybudová­

ní velké výrobní haly pro firmu SLOVAKTUAL v Pravenci.

„Spolupráci Skupiny Metrostav na Slovensku ještě

prohloubíme. Začneme se Subterrou a potom se pravi­

delných marketingových porad budou brzy zúčastňovat

i zástupci našich dalších dceřiných firem,“ říká obchodní

3

ředitel Metrostavu Ing. Milan Veselský a apeluje: „Sou­

sední slovenský trh nám nabízí lepší možnost uspět než

vzdálené země, kde nerozumíme ani jazyku, ani právnímu

systému. Divize 5 už na něj vstoupila, když letos začala

ve sdružení pracovat na dostavbě dálnic D1 (viz str. 1)

a D3. Divize 3 zase v Bratislavě spolu s Metrostavem Slo­

vakia pokračuje na dostavbě komplexu 3nity. Slovensko

pro nás prostě nesmí být plán. Je to příležitost, kterou

musíme využít. Jak se na jeho stavebním trhu prosadíme,

záleží jen na nás, obchodnících, a to především na těch

z divizí Metrostavu či firem jeho Skupiny.“

Pro zvýšení bezpečnosti jaderné energetiky

4

5

Metrostav_04_2014.indd 2

Tým divize 2 vedený Janem Ševecem převezme v nejbližších dnech staveniště v Jaderné elektrárně Dukovany. Do konce ledna 2016 tu bude pracovat na stavbě

koncových jímačů tepla, které mají nahradit původní

vysoké chladicí věže a přispět k dalšímu zvýšení bezpečnosti elektrárny.

I když v České republice nehrozí tsunami a tak silné

zemětřesení jako v japonské Fukušimě, mohou naše

elektrárny zasáhnout například extrémní mrazy či vedra,

přívalové deště nebo silný vítr. Jeho dosud nejsilnější na­

měřený poryv na území České republiky dosáhl na Sněž­

ce v lednu 2007 při orkánu Kyrill rychlosti až 216 km/h.

Jen o něco silnější vichřice, kolem 230 km/h, by přitom

mohla poškodit v Dukovanech například chladicí vě­

že. Opatrnost je tedy namístě, a proto společnost ČEZ

přistoupila k dalším plánovaným opatřením, která mají

zvýšit zabezpečení jejích jaderných zařízení.

Kromě úprav střechy nad reaktorovnou a strojovnou

začali stavbaři v elektrárně budovat dva nové, nízké ob­

jekty moderních chladicích věží, každý o půdorysném

rozměru 40 x 27 m a s šesti oddělenými buňkami (kon­

covými jímači tepla), které mají ventilátory o průměru

osm metrů. Nové budovy budou vysoké jen 17 m a ve

srovnání s nynějšími 125 m vysokými chladicími věže­

mi budou odolnější proti velkému zemětřesení, tornádu

a dlouhotrvajícím extrémním teplotám. Pro čtyři hlavní

výrobní bloky dukovanské elektrárny budou postaveny

dva samostatné bloky koncových jímačů tepla.

Hlavním úkolem divize 2 bude položit potrubí, které

nové jímače tepla propojí se stávajícími chladicími sys­

témy elektrárny. Pokládka potrubí přitom bude spojena

s vybudováním dalších podpůrných nadzemních i pod­

zemních stavebních objektů. Předání celé stavby do uží­

vání se předpokládá v lednu 2016.

„Stavba v Dukovanech je první větší zakázka, na které

bude divize 2 pracovat mimo pražský tunelový komplex

Blanka,“ říká vedoucí projektu Jan Ševec a doplňuje:

„Práce v jaderné elektrárně sice budou probíhat ve speci­

álním bezpečnostním režimu, ale určitě při nich uplatní­

me také naše minulé zkušenosti, protože se bude jednat

o kombinaci stavebních a technologických činností, se

kterou se běžně při projektech setkáváme.“

Jiří Pauler se na stavbách pohybuje už od maturity a na

pozici vedoucího projektu divize 9 se vypracoval od

mistra. Oceňuje, že se při své práci v Metrostavu může

setkávat se složitými a různorodými stavbami, které

mu pokaždé umožní nahlédnout pod pokličku jiného

zajímavého provozu. Baví ho vymýšlet řešení složitých

detailů i jednat s lidmi.

Vyzkoušel jste si práci ve velkých i malých firmách,

zaměstnancem Metrostavu jste osm let. Na kterou ze

staveb, kde jste působil, vzpomínáte nejraději?

Zajímavé byly všechny, ale nejhezčí vzpomínky mám

asi na první etapu revitalizace barokního Klementina,

kterou jsme v týmu Ing. Karla Hrdlovicse dokončili před

třemi lety. Seznámil jsem se při ní se světem knihovníků

a meteorologů. V souběhu se stavebními pracemi zde za

průběžné kontroly památkové péče probíhaly i zajímavé

restaurátorské činnosti, třeba restaurování maleb nebo

obnova zlacení v Barokním sále. Zblízka jsme poznali ta­

ké kvalitu řemeslné práce našich předků. Byla to stavba

v historickém centru Prahy, a i proto byla odlišná od té,

kde se pohybuji nyní.

Jakou zakázku řídíte v současnosti?

Po loňském dokončení první etapy stavby depozitáře

Národní knihovny ČR v Hostivaři, kterou jsem poprvé vedl

jako samostatný vedoucí projektu, dnes řídím stavbu pro

výzkumný projekt SUSEN – Udržitelná energetika v kom­

plexu ÚJV Řež (ústav jaderného výzkumu).

Čím se liší práce pro vědce od té pro knihovníky?

Místo památkářů se nám teď pod ruce dívají dozimetris­

té. Při novostavbě diagnostického centra a rekonstrukci

i přístavbách dalších pěti objektů totiž pracujeme v řež­

ském areálu ÚJV za nepřerušeného provozu výzkumného

15MW atomového reaktoru. I když slouží vědě a ne výrobě

elektrické energie, platí zde stejná bezpečnostní pravidla

jako třeba v Jaderné elektrárně Temelín. Také řada ma­

teriálů, se kterými přicházíme při demolicích do styku,

může být kontaminována radioaktivními látkami, které by

mohly ohrozit zdraví.

Nemáte z takového pracoviště obavy?

Dodržujeme pravidla nastavená v souladu s vyhláškou

Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Všichni z re­

alizačního týmu jsme podle možného rizika zařazeni do

kategorie pracovníků A. Prošli jsme školením z radiační

bezpečnosti a jsme pod neustálým monitoringem i lékař­

ským dohledem. V areálu, kde pracujeme, jsou vymeze­

na takzvaná sledovaná a kontrolovaná pásma, která se

liší možnými dávkami ionizujícího záření. Právě v těchto

pásmech se pohybujeme s osobními dozimetry, kterými

se kontroluje, abychom nepřekročili limitní dávky záření.

Veškeré práce v kontrolovaných pásmech navíc probíhají

za účasti dozimetrické kontroly.

S jakými zajímavostmi se na stavbě setkáváte?

Je to práce při zachovaném provozu výzkumných praco­

višť v areálu, který dost živelně vznikal někdy v 50. letech

minulého století. Podle stavebně­technických průzkumů

zde stále narážíme na nemilá překvapení třeba v podobě

nekvalitních betonů původních konstrukcí. Technologii

sice do Řeže nedodáváme, ale protože pro ni děláme

stavební připravenost, musíme se s ní podrobněji se­

známit. Jaderná energetika mě zajímá, takže pro mě byla

přitažlivá třeba stavba objektu horké komory, který je ur­

čený k bezpečné práci s vysoce radioaktivními materiály.

Budou v něm stínicí komory s půl metru silnými stěnami

z oceli a v nich budou osazené robotické ruce. U objektu

neutronový zdroj, který jsme investorovi předali před pár

dny, jsme zase museli vybudovat místo dveří posuvné

stínicí bloky, z nichž ten větší vážil 54 tun.

Jak se vám práce v Metrostavu líbí?

Po zkušenostech u menší firmy jsem hledal zaměstnava­

tele, který by mi umožnil pracovat na velkých a složitých

zakázkách. U Metrostavu se mi to splnilo. Velmi si cením

důvěry, kterou jsem dostal od vedení divize 9. Díky ní

mohu působit právě jako vedoucího projektu.

3.3.14 12:20