strana 2

Ruce vzhůru

Už téměř tři čtvrtě roku pracují v historické budově Národního muzea v Praze i restaurátoři stropních povrchů

(foto č. 1). Obnova malovaného štukového kazetového

stropu jednoho typického sálu, který má půdorysnou

plochu téměř 350 m² a světlou výšku 6,3 m, jim s pomocí miniaturních štětců trvá dva až tři měsíce.

Muzeum, jehož rekonstrukci ve sdružení vede ředitel

výstavby Jan Kučera z divize 9, zdobí celkem více než

17 tisíc m2 malovaných stropů se štukovými římsami

(foto č. 2) či lištami a zdobnými sádrovými prvky, které

zanesl prach a do hloubky prostoupily mastné nečistoty.

Na svědomí je má 120 let veřejného provozu budovy bez

důkladné rekonstrukce. Stropy tu poškodila nejen zatékající voda či necitlivě vedené trasy elektroinstalací, ale také

příčky vestaveb, které sály a tím i jejich výzdobu rozdělily.

Každý čtvereční centimetr stropní výzdoby proto musí

projít dlouhým znovuzrozením. Trpělivé ruce restaurátorů

jej musí očistit i od nevhodných přemaleb a podle skutečného stavu poškození zpevnit, ukotvit, vyspravit, zatmelit,

vybrousit, barevně vyretušovat, dokreslit a po obnově

zlacení (foto č. 3) zafixovat. Sádrové prvky mezitím musí

navíc projít napuštěním teplou fermeží.

Celý proces obnovy stropů trvá velmi dlouho a restaurátoři při něm musí spolupracovat nejen s projektanty,

památkáři či s investorem, ale také s vedením stavby, aby

opravovali jen stropy, do kterých už neteče, a jejich dokončené dílo nepoškodili třeba elektrikáři pozdějším uložením přívodů pro svítidla, osvětlovací lišty či čidla EPS.

Návrat původní krásy (foto č. 4) prostě není jednoduchý.

–red–, foto Ing. arch. Irena Klingorová

1

PTÁME SE

Ing. Marka Kubra,

vedoucího projektu z divize 6

1

Bemo Tunnelling – dobré zprávy z Londýna

V britské metropoli pracují kolegové z firmy BeMo ve

sdružení na stavbě objektu C510, který je součástí

železniční trati Crossrail. Právě provádějí definitivní

ostění dvou nových podzemních stanic na 21km tunelu

pod centrem města. Jejich kvalitní práce přispěla k tomu, že letos v únoru zahájili v Londýně i další projekt.

Od loňského března, kdy noviny o projektu C510

informovaly, už stavbaři z BeMo vyrazili pomocí NRTM

jak stanici Whitechapel včetně propojek (foto č. 1) v části

East End, tak Liverpool Street v bankovní čtvrti City of

London. Tam jim ještě chybí dokončit ražbu příčné šachty.

V obou stanicích pracovníci BeMo nedávno dokončili definitivním ostění, které podle požadavků investora

provedli ze stříkané vodotěsné membrány a stříkaného

drátkobetonu. Byla to pro ně velká výzva, s velkoplošným

použitím této metody se při stavbě tunelů setkali poprvé.

Membrána se nanáší ve třech vrstvách, které jsou

kvůli lepší kontrole kvality různě zabarvené. První nástřik

je bílý, druhý načervenalý a třetí opět bílý (foto č. 2).

Provádění izolace sice vypadá jednoduše, ale komplikují

ho minimálně 12hodinové technologické pauzy, během

nichž musí jednotlivé vrstvy řádně vytvrdnout, a důkladný

oplach od prachu před nástřikem nové vrstvy. Náročná je

i kontrola jakosti hydroizolace. Určení její tloušťky probíhá

přes okénko o velikosti 5 x 5 cm vyříznuté do souvrství.

Na každých 400 m² izolace se musí provést pět takových

měření. Pak následují složité testy přilnavosti membrány

ke stříkanému betonu. Kontroly kvality tak zaberou minimálně stejnou dobu jako nanášení izolace. Podobně to

platí i pro stříkanou vnitřní obezdívku z drátkobetonu.

I přes náročnost moderní technologie se firmě BeMo

podařilo dokončit definitivní ostění včas a svůj úsek už

předala subdodavatelům pro pokládku kolejového svršku.

Kvalitní práce otevírá cestu k dalším projektům

BeMo nedávno získalo v Londýně i další zakázku – ve

sdružení s firmou Morgan Sindall se bude podílet na

rozšiřování londýnského metra tím, že provede sanace

a úpravy jeho stávajících stanic a tunelů. Rámcová zakázka platí na osm let a má hodnotu kolem 350 milionů liber.

Jako první zahájili odborníci z BeMo a z firmy London

Underground Limited letos v únoru projektovou optimalizaci stanice Camden Town. Na jejím základě bude předem

optimalizována i výstavba dalších přístupových cest ke

stanicím, halám s prodejem jízdenek a nástupištím metra stejně jako s tím související práce na výstavbě tunelů

a šachet pro zvýšení kapacity podzemní dráhy. Zdařbůh!

L eo F alk ner, A l f r ed S t är k , Rober t Do s t ál

2

Rozvoj technologie BIM při provádění staveb

2

3

4

Metrostav_04_2017.indd 2

Wikipedie vysvětluje, že BIM je zkratka pro informační

model budovy (z angl. Building Information Modeling

nebo Building Information Management), což je proces

vytváření a správy dat o budově během celého jejího

životního cyklu v prostoru i v čase. Metrostav se jako

první ryze česká firma přiřadil k progresivním stavebníkům, kteří už dnes BIM nástroje používají.

V rámci české Odborné rady pro BIM (informace

o ní najdete na www.czbim.org) je od roku 2016 aktivní

pracovní skupina 03 (PS03: BIM & Realizace), jejíž hlavní

náplní je tvorba ucelené struktury modelu pro české prostředí a převedení dat jednak pro práci na stavbě, ale i pro

využití v celém životním cyklu objektu. Metrostav v této

PS03 zastupují hned tři zaměstnanci. Podrobnosti o BIM

proto najdete také na intranetovém portálu výrobně-technického ředitele společnosti.

Přizpůsobení BIM národním předpisům

K tomu, aby se BIM dal i u nás efektivně používat nejen

pro stavbu objektu, ale i pro řízení jeho provozu, je nutné

definovat podrobnosti modelu a vytvořit jednotné datové

struktury odpovídající českým podmínkám. PS03 už vloni

analyzovala rešerši zahraničních podkladů a v odkazu na

britský standard LoD (z angl. Level of Development) popsala podrobnosti modelu pro jednotlivé stupně projektové dokumentace v oblasti pozemního stavitelství (obr.).

Aktuální databáze sestavená PS03 dnes obsahuje víc

než 7500 řádků s asi tisícem parametrů. Brzy bude zcela

hotová část architektonicko-stavebního řešení a skupina

dokončuje i vypořádání připomínek v segmentu technických zařízení budov. Pro odstranění nedostatků a zpřesňování parametrů testují navrženou strukturu odborníci

na vysokých školách, ale i na probíhajících zakázkách.

Stavební kostky pro BIM obsahuje knihovna

Aby nebylo nutné každý prvek BIM modelovat zvlášť, je

součástí systému knihovna, která v dohodnuté struktuře

uzpůsobené pro další využívání obsahuje výrobky i části

staveb s potřebnými údaji a parametry. Pro zajištění nezávislosti a kvality údajů v knihovně je dalším nezbytným

krokem definice minimálních návrhových parametrů výrobků pro daný účel ve stavbě. Knihovna by měla obsahovat nejen modely s informacemi konkrétních výrobků, ale

i obecné prvky pro potřeby modelování veřejné zakázky.

Používání BIM modelů ve Skupině Metrostav

Rychlý rozvoj BIM modelů začal v Metrostavu před víc

než rokem a firma má pro práci s nimi veškeré potřebné

vybavení. První zkušenosti získala divize 3 při kontrole

prostorové koordinace technologií na stavbě ELI Beamlines a dnes BIM využívá u projektu Palmovka Open Park.

Lze předpokládat, že od roku 2019 bude užití BIM modelů

podmínkou pro získání dotací z EU na dopravní stavby.

Proto je nutné, aby se práce s nimi stala standardem.

Z dr oj J. K le č k a, J. S y ne k , w w w.bim f or um.or g

LOD 100

LOD 200

LOD 300

K tomu, že se Marek Kubr rozhodl jít na stavební

průmyslovku, přispělo zaměstnání rodičů. O tom, že

ve studiu stavitelství bude pokračovat i na ČVUT a v roce 2010 nastoupí do Metrostavu, rozhodl tým Jiřího

Kordíka, ke kterému už od 15 let chodil na brigády. „Díky profesnímu i lidskému přístupu všech kolegů jsem

brzy věděl, že chci dělat totéž, co oni, protože mě to

bude bavit. A nikdy jsem výběru nelitoval,“ vzpomíná.

Kvůli recesi v oboru jste našel místo v provozu železobetonových konstrukcí divize 6. Jak se vám tam líbí?

Původně jsem sice statiku dělat nechtěl, ale teď bych

neměnil. Poměrně rychle jsem se stal vedoucím projektu

železobetonových konstrukcí a od staveb bioplynových

stanic, kde jsem začínal, jsem se přes bytové domy Parku

Hloubětín, Na Vackově a Sacre Coeur² dostal v roce 2015

až k řízení generální dodávky projektu Atrium Kobylisy,

což byla veliká výzva pro mě i celý tým.

Kolik lidí ve vašem týmu dnes pracuje?

Celkem 23 techniků rozdělených do tří týmů. Ten, co řídí

Pavel Švec, má za sebou dvě třetiny projektu Kindergarten

pro divizi 9 v Karlíně a chystá se na budování konstrukcí

domů VIVUS Osadní pro divizi 1. Další tým pod vedením

Václava Lenerta zahajuje stavbu Vitality Rezidence, což je

třetí etapa projektu Sacre Coeur, a opět ji provádíme pro

kolegy z divize 9. Poslední tým Tomáše Kuříka se z Kobylis přesunul do Kamýku, kde zahájil výstavbu II. etapy

projektu bytových domů Nad Modřanskou roklí. Jsem

rád, že tento tým posílil Pavel Řezníček, který se stejným

investorem již několikrát spolupracoval, protože máme

v týmu někoho, kdo zná prostředí i lidi, jež se kolem zakázky pohybují. V Kamýku totiž budujeme nejen železobetony, ale jsme opět i generálním dodavatelem celého díla.

Do našich týmů pak ještě patří 13 tesařů a jeden zedník.

Myslela jsem, že celé železobetony buduje divize 6

vlastními silami, a vy máte v týmu vlastně jen tesaře?

Skoro na všechno si ale stačíme sami, najímáme si pouze

železáře. A to jen proto, že této profesi bychom složitě

zajišťovali průběžný zásobník práce k tomu, abychom je

mohli natrvalo zaměstnat. Jinak armaturu máme z výrobny a bednění z půjčovny, které v rámci divize 6 působí

v Horních Počernicích. Beton nám zase dodává TBG Metrostav, u něhož se mohu spolehnout na technologickou

podporu a kvalitu směsí, a to i u těch speciálních třeba

pro výrobu bílých van. A nesmím zapomenout na tesárnu

divize 6, která nám vyrábí atypy a dodává řezivo.

Je rozdíl, když budujete železobetonové konstrukce pro

Metrostav, cizí společnosti, nebo sám pro sebe?

Je to odlišné. Nejraději mám spolupráci s kolegy z firmy, protože se už se známe, umíme spolu komunikovat

a chceme se dohodnout. Máme už nejen dobré vztahy při

práci, ale také po ní. Být sám sobě dodavatelem na projektu, který řídím, je zase výhodné proto, že nemám techniky

v týmu rozdělené na betonáře a zbytek, ale podle celků

objektu, které si každý hlídá od A po Z. U cizích subdodavatelů ale mám větší manévrovací prostor. Tlačit sám

na sebe totiž dost dobře nejde.

Je pro vás zajímavější řídit ŽBK, nebo celý projekt?

Oboje naráz, tak jak to mám nastavené teď. Při téhle kombinaci se totiž stále učím něco nového. Díky tomu, že jsme

v poslední době mohli tým posílit, vymanil jsem se z časové tísně a mohu zase chodit na všechny stavby nejméně

třikrát týdně. K osobní spokojenosti s prací mi totiž nestačí jen reporty od ostatních, rád si věci kontroluji sám.

Jste místostarostou obce, kde s rodinou bydlíte. Jak

vnímáte svou účast v komunální politice?

Jako obrovskou zkušenost. Prvních pár let v úřadě pro

mě bylo jako absolvovat vysokou školu diplomacie.

Spoustu věcí, které jsem řešil v politice, jsem pak mohl

zúročit i v Metrostavu. Spokojený život i práce je podle mě

o komunikaci a o ochotě najít všestranně výhodné řešení.

U kolegů v divizním týmu cítím podporu. Řekneme si, co

je potřeba, a všichni děláme, co a jak umíme nejlíp. Cítím

se s nimi dobře a chodím do práce rád. Věřím, že oni taky.

03.03.17 14:05