Strana 2

Strahovský tunel umožní zvýšit propustnost stávající-

ho dopravního křížení s Patočkovou ulicí a ve dvou eta-

pách stavby připraví hloubené tunely délky kolem 400

metrů, na něž již brzy naváže výstavba tunelů Blanka,

kterou bude řídit divize 2 Metrostavu.

Na více než 12 hektarech kolem břevnovského vyús-

tění Strahovského tunelu nyní probíhá řada zejména

zemních prací, jež povedou nejen k lepšímu řešení tohoto

dopravního uzlu, ale i ke změně okolního terénu.

„Začali jsme demolicí starého bytového domu a garáží

také téměř celá ražená přeložka kanalizace a ukončujeme

i záporové pažení u hloubeného tunelu. V dubnu a v květ-

nu bychom chtěli dokončit všechny hrubé terénní úpravy

na sever od Patočkovy ulice včetně zbývajících přeložek

a hned poté začneme hloubit tunely a stavět opěrné zdi

a rampy, které propojí Patočkovu ulici a její okolí s budou-

cím průjezdem Strahovský tunel – tunely Blanka v úrovni

zhruba 11,5 metru pod stávajícím terénem.“

Nejvýraznější architektonickou dominantou křižovat-

umožní přechod přes rušnou dopravní tepnu i osobám

s omezenou schopností pohybu, které se pomocí dalšího

výtahu dostanou také z horní úrovně okolních ulic na

autobusovou zastávku na nižší Patočkově ulici.

rybníček Šlajferku rekonstrukce teprve čeká.

bou MÚK Malovanka mohou seznámit každou první

ce Na Marjánce, kde je umístěný i velký prostorový model

situace v jejím okolí a v celé Praze by však mělo přinést až

dokončení celého Městského a hlavně Pražského okruhu,

který tranzitní dopravu odkloní mimo hlavní město.

L e n k a S v o b o d o v á , f o t o J o s e f H u s á k

Do správných rukou se 26. února dostala ocenění,

jimiž se naše firma rozhodla odměnit mimořádně kva-

litní práci studentů, kteří loni absolvovali dlouhodobou

odbornou praxi v Metrostavu na pozicích asistentů

manažerů. V prostorách obchodního a společenského

týmů i po dokončení studia,“ řekl PhDr. Škorpil.

Že studenti berou praxi v Metrostavu jako příležitost

dvouhodinová diskuse, v niž setkání přerostlo. Nejvíce

„kladných bodů“ bylo přičteno na účet patronů, které

také jako dobré šéfy, ochotné rádce a prostě fajn lidi.

Michal Zadák – D9 (foto č. 2).

Jako kluk prý Ing. Jaromír Pavlíček tvrdil, že jednou

bude buď pilotem, nebo „vodním inženýrem“, a tento

dětský sen sám sobě skutečně splnil. Pilotní průkaz na

bezmotorový letoun získal už v 16 letech a od větroňů

ho odlákalo až studium na ČVUT, kde se rozhodl věno-

jinak to ani v roce 1957 nešlo, nastoupil do Vodních

ce na řece Odravě u Chebu. Když na léta svých úplných

stavbařských začátků vzpomíná, je zřejmé, že mu hod-

samotného počátku. Nad širokým travnatým údolím, kde

se pásly krávy, stála jedna maringotka, počátek zařízení

staveniště. Když jsem po třech letech Jesenici opouštěl,

údolí pomalu mizelo pod hladinou, přehradní nádrž se

prožít od začátku do konce. A taky to byla poměrně drsná,

ale skvělá škola. Na úzkou specializaci si tehdy hrát nešlo.

Dělalo se, co bylo potřeba, člověk se musel za pochodu

učit spoustu věcí, o nichž se ve škole nedozvěděl.

Také to byla Vaše první a poslední přehrada…

Sice jsem tehdy mohl přejít na další přehradu, která se

začínala stavět na řece Ohři v Chebu, ale já chtěl získat

zkušenosti i s jiným typem staveb. Vrátil jsem se do Prahy

a netušil, že mě toto město jako stavbaře už nikdy jinam

mechanizace. Přišly na řadu pásové jeřáby a taky ruční

rumpály a kladky. Řada technických problémů byla i na

stavbě fotbalového stadionu, kde staré dřevěné tribuny

nahradily nové z oceli a železobetonu. Dobrodružné byly

začátky na metru, kde jsem měl nakonec možnost být při

stavbě dvanácti stanic a kilometrů traťových tunelů.

Dovolte otázku zcela odjinud, fandíte Spartě?

Tuším, kam míříte. Když se jeden ze dvou nejslavnějších

pražských klubů rozhodne pro stavbu nového fotbalového

stadionu, zdálo by se, že realizaci svěří Sparťanovi. Když

se tehdejšího ředitele Václava Suchana ptali, jak to, že

stavbu vede Slávista, odpověděl, že momentálně lepšího

stavbyvedoucího nemá. To mě tenkrát docela potěšilo.

Když jsme v roce 1968 stadion dokončovali a zasklili

fasádu tribuny čtyřmetrovými skly, bratrská vojska nám

mi za těch 50 let u Vodních staveb a Metrostavu dařilo.

Stavebnictví je obor, ve kterém je spolupráce základem

úspěchu. Ověřil jsem si to nejen přímo na stavbách, ale

také jako vedoucí provozní jednotky a později ředitel divi-

ze 1 Metrostavu, kterou jsem vedl 17 let, a pak v pozici

zástupce výrobně-technického ředitele centrály. Když se

sám o něco snažíte sebevíc, není to mnoho platné, pokud

o správnosti svého cíle nepřesvědčíte celý tým. A také

si cením mladých techniků Metrostavu – někteří z nich

popsali své stavby právě na TEK –, že díky nim nemu-