Metrostav a.s. - noviny
Synced!
Žádost o souhlas s ukládáním volitelných informací

Pro základní fungování webu nepotřebujeme ukládat žádné informace (tzv. cookies apod.). Rádi bychom vás ale požádali o souhlas s uložením volitelných informací:

Anonymní unikátní ID

Díky němu příště poznáme, že se jedná o stejné zařízení, a budeme tak moci přesněji vyhodnotit návštěvnost. Identifikátor je zcela anonymní.

Aa

Aa

Aa

Aa

Aa

 

 

 

 

aA
Metrostav Metrostav 05/2011, Strana 2
Metrostav Metrostav 05/2011, Strana 3
Most stavěný pod „drobnohledem“
Po silnici spojujíTábor s Veselím nad Lužnia smě-
řující dále na ČesBudějovice projede denně v obou
směrech asi 25 tisíc aut. Co do dopravzáže je to
jedna z nejfrekventovanějších komunikací v ní re-
publice vůbec. A kdo tudy musí jezdit, potvrdí, že cesta
není žádný med. Není proto divu, že prakticky všichni
v tomto regionu čekají jako na smilování, se i tady
otevře další nově budovaný úsek dálnice D3.
Na jeho výstavse jako člen sdružení spolu s dalšími
třemi společnostmi výrazně podíi divize 4 Metrostavu.
žišjejí činnosti spočívá ve výstaví mostů. Dva
z nich přes rybník Koberný a nad údolím Myslkovického
potoka – staví vlastními silami; třetí, překonávající Černo-
vický potok, pro něj zajišťuje subdodavatel.
Dálniční most es Myslkovický potok vyrůstá na
92,466. km dálnice D3 a měří 326,5 m; je tedy o téměř
250 m kratší než most es hladinu rybníka Koberný. To
ale neznamená, že by jeho stavba byla jednodušší nebo
snazší. Spíš naopak. Most se totiž staví na dně vypuštěné-
ho rybníka nazývaného Kamenný. A tohle území postihly
loni v létě bleskopovodně, takže celé stavenišzmi-
zelo pod vodou. Vypořádat se s touto situací stálo podle
shodného vyjádření obou stavbyvedoucích – Ing. Martina
Slováka a Ing. Petra Berníka, kteří v divizi 4 výstavbu řídí
– všechny častdost sil i nervů.
„Padavky investora na kvalitu stavby jsou mimo-
řádně vysoké,“ podotkl stavbyvedouIng. Zdeněk Lud-
k, který zodpovídá za realizaci mostních staveb na D3.
„Stavíme doslova pod drobnohledem týmu externích
konzultantů, kteří pro investora kontrolu každý detail.
Most přes Myslkovický potok, samostatný pro k
zdní směr, tví spojitý monolitický, dodateč ed-
pjatý dvoutm o 8 polích. Rozpětí ch krajních je 34 m,
vnitřních 40 m. Zaměstnanci divize 4 jej staví na spodní
posuv skruži, kterou v současnosti příčně esunují
z hotového pravého mostu na zátek stavby levého.
Nosná konstrukce pravého mostu (foto) byla i přes
mimořádně nepříznivé poča provedena za necelých
sedm měsíců. Termín betonáže prvního taktu levého mos-
tu je naplánován na 15. dubna a jeho nosná konstrukce by
měla být dokončena dokonce za pouhých šest měsíců.
Na výstavbě mostu se dovkou mostových hrnco-
vých ložisek podílí i Doprastav, firma Subterra pro něj
zajišťovala přeložky inženýrských sítí. Stavba si celkem
vyžádá asi 12 500 m³ betonu, 1 200 tun betonářské oceli
a 200 tun předpínací výztuže. V těsné bzkosti mostu na-
c povede plánovaný IV. železniční koridor, a proto jeho
výstavba vyžaduje zvláštní opatření, jež omezí negativní
vlivy elektrických bludných proudů na jeho životnost.
–rip–, foto Josef Husák
Sedm nových polyfunkčních objektů sta divize 1 ve
decko-technologicm parku v Plzni. Po jejich do-
končení v polovině roku 2012 vznikne v padočes
metropoli areál, který nabídne prostory firm a insti-
tucím k rozvoji podnikatelských aktivit se zaměřením
na inovace, vývoj a výzkum či transfer technologií.
Stejně jako stavba I. etapy, ukončev roce 2008, je
i II. část projektu spolufinancována z fondů EU.
První vědecko-technologické parky, včetně nejslavněj-
šího Silicon Valley, vznikly v sedmdesátých letech 20. sto-
letí v USA. ly jediný l: vytvořit prostředí pro rozvoj
podnikání a užší spojení nových technologií s praxí.
Stejné důvody stály i u zrodu parku v Plzni, jehož prv-
část je v provozu. Druhou vystaví na celkové ploše
es 7200 m
2
pracovníci plzeňsoblasti naší divize 1.
Podle slov vedoucího projektu Ing. Jana Šlajse už dokon-
čili demolice a dnes na staveništi řídí provádění výkopů
a montáž skeletu prvních dvou objektů.
Nové budovy s ce než 3500 zastavěné plochy
jsou označeny jako B1, B2, C1, C2, D2, F2 a G2 (vizua-
lizace). Budova B1 bude třípodlažní a spolu s B2 naže
na už postavený objekt A. Jsou navrženy jako univerzální
a flexibilita jejich vniních prostor je umožňuje využít jak
pro administrativní účely, tak jako laboratoře. Objekty C1
a C2 budou výrobní. „Srdcem C1 se stane hala v sever
části, vybavená vzduchovým tunelem. Na již straně
budou laboratoře pro výzkum technologie polymerch
kompozi na bázi termoplastických, reaktoplastických
a geopolymerních matric – vše pro Západočeskou univer-
zitu Plzeň,“ řekl Ing. Šlajs. „Objekt C2 bude určen hlavně
pro lehkou výrobu a servis, najde se zde ale i prostor pro
laboratoře, zkušebdílny a kancelářské zemí. Budova
D2 bude měř identická s C2, jen zrcadlově obrácená.
Objekty F2 a G2 mají obdobný charakter a budou v první
zi využívány společnos Centrum výzkumu Řež jako
poloprovozní a administrativní pracoviště.
Nedílnou součástí výstavby VT parku budou i technic-
ké zázemí, vnitřní komunikace, chodníky, parking a výsad-
ba více než 70 nových stromů. Celou zakázku by plzeňská
oblast divize 1 měla ukončit do 30. června 2012.
rip, vizualizace archiv investora
ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ
strana 3
Park určený pro rozvoj výzkumu a inovací
1 2
Nová budova laboratoří v areálu Technicuniverzity
Liberec (TUL) začala ky betořům z naší divize 6
vystat nad okolní terén (foto č. 1). Při naší poslední
návšvě totiž tým Ing. Radka Kubeše z divize 8 teprve
zínal s demolicemi objektů, které na staventi pře-
kážely, dnes však má za sebou hromadu práce.
„Máme hotové železobetonové konstrukce v obou
podzemních podlažích a téměř celé první nadzemní (foto
č. 2),“ říká vedoucí projektu Ing. Radek Kubeš a dodává,
že kromě betonáží probíhají práce i na hydroizolacích
na jižní straně objektu. Železobetonové konstrukce jsou
z velké části pohledové, cklade velký důraz na jejich
zpracování, protože musí esně lícovat a dohat k fi-
lním povrcm. Stavbi také musí dodržet roč
požadavky autora komplexu Ing. arch. Martina Šamla,
kterému záleží na precizním provedení ech detailů. To
ovšem stojí mnoho času v přípravě i při realizaci stavby.
Není bez zajímavosti, že hrubá stavba zala v Liberci
atypicky vloni v listopadu, tedy na začátku zimy, kdy
nejen na horách panovaly tumrazy. A pasí stavba-
ře potrápilo víc n dost. Některé dny napadlo během
24 hodin i l metru sněhu, takže jeho odklízení se stalo
každodenním pracovním budíčkem. Kromě toho museli
zaměstnanci divize 8 zajistit i rozsáhlá zimní opatření,
prote teploty často klesaly až k minus 20 °C.
Teď už ale betonáři pokračují ve výstavbě skeletu sviž-
ným tempem a tým Ing. Kubeše tak bude moci začátkem
června zahájit i práce na opláštění budovy. Vytvoří je
pohledový beton a fasáda z hliníku a měděných plechů.
Po dokončení bude nová budova TUL sloužit pro stu-
dium a výzkum v oblasti nanotechnologií a nanomateriá-
lů. Architekt ji navrhl s lichoběžníkovým půdorysem a ve-
likostí přibližně 46 x 64 m. Do 1. PP a 1. NP situoval těžké
laboratoře pro hlučné nebo speciální provozy. Počíse
zde i s umísním strojů a zařízení se samostatnými zá-
klady. K dispozici tu dokonce budou čtyři mostové jeřáby
s nosností tři tuny a i lineární jeřábové dráhy o nosnosti
jedné a dvou tun. Ve 2. až 5. NP najdou své prostory lehké
laboratoře, pracovny a kanceláře pedagogů.
Martina Vampulová, foto Josef Husák
Hrubá stavba v Liberci vyrostla nad terén
Polymery odlišuje od jiných materiálů řetězco
struktura molekul. Termoplast (kupř. nylon) je polymer,
který se působením tepla opětovně měnit z tuhého
stavu do plastického. U reaktoplastu (kupř. bakelitu),
íve zvaného termoset, je tato změna nevratná.
Geopolymery jsou anorganické polymery, které jsou
ipravovány polykondenzací hlinito-křemičitanových
mater. Polymerní kompozit je umělý materiál
složený ze dvou nebo více chemicky a fyzikálně
odlišných slek – třeba z plasticho pojiva,
zvaného matrice, a vknové výztuže. Používá se i ve
stavebnictví, příkladem jsou i geopolymerní betony.
Nanotechnologie pracují s částicemi, jejichž velikost
se měří v nanometrech, tedy miliontinách milimetru,
a svými rozry se bží molekulám či atomům.
Jeden nanometr zhruba odpovídá délce deseti atomů
voku, viry třeba měří od 20 do 300 nanometrů.
Nanotechnologie nacházejí uplatnění v mnoha oborech,
naíklad v elektronice, ve strojírenst, zdravotnictví,
stavebnictví, v textilním, opticm, automobilovém či
chemickém průmyslu. Ve stavebnictví třeba umožnily
vznik nových izolačních materiálů, samočisticích
fasádch nátěrů či antiadhezch obkladů.
1 2
Kajetánka je po roce stavby k nepoznání
V břevnovském parku nedaleko křižovatky Malovanka
pracuje rok m Ing. Davida Tůmy z divize 6. Ve
sdrení s firmou Z & D stavební společnost tu buduje
luxusobytný komplex Kajetánka s měř 120 byty.
Jeho prvdva bytodomy, zrekonstruovanou barok
usedlost a tší část upraveného parku s rybčkem by
měl investor – firma BOZNER – převt ještě letos.
„Do první etapy našich prací patří výstavba dvou do-
v horní části zahrady,“ popisuje Ing.ma. „Mají spo-
lečnou dvoupatrovou podnož, která je směrem k ulici za-
puštěná do svahu a slouží jako podzemní garáže. Směrem
na jih se otevírá do parku a v obou jejích patrech navrhli
architekti z ateliéru LOXIA byty. Díky našim betonářům už
nad podnoží vyrostly i dva čtyřpodlažní domy (foto č. 1),
které bychom měli předat hotové do konce roku.“
Monolitický skelet obou spojených budov se už obléká
do vnějšího obkladu z němecJury a vnitřních omítek.
Pl jej drokartono příčky a rozvody instalací, bu-
doucí majitelé byžádají klientské změny. „Podle ání
investora se jim snažíme vyhovět, i když s požadavky
přicházejí hodně po termínech. Dokončení jednotlivých
byse proto oproti harmonogramu oddaluje,popisuje
známou praxi v bytové výstavbě Ing. Tůma.
Do první etapy prací spadá ještě estavba samotné
Kajetánky, která postupsloila jako klášter, zeměl-
ská usedlost, zámeček, továrna i dům pionýrů. Než se do
jejího oživení pustil Metrostav, řadu let chátrala. „Rekon-
strukci Kajetánky jsme zadali zkušenému subdodavateli,“
říká Ing. Tůma. „I když není ujasněna dispozice objektu,
zahájil už montáž nového krovu, výměnu oken a pracuje
na fasádě (foto č. 2). š partner ve sdruže provádí
sadové úpravy a v napustí odbahněný rybník. tší
část obnoveného parku a historickou Kajetánku developer
převede do vlastnictví stské části Praha 6. Začátkem
příštího roku by měly být otevřeny pro veřejnost.
Letos v březnu se rozeběhla i druhá etapa Kajetánky
výstavba etí budovy a rekonstrukce na ni napoje
Oranžerie. Práce na novém domě jsme zahájili výkopy,
š partner však Oraerii ješupravovat nezal, pro-
tože nemá projektovou dokumentaci,podal výčet roční
činnosti Ing. Tůma, který by měl celou zakázku uzavřít
v červenci 2012 po dokončení tře etapy stavby.
B1
C1
B2
C2
D2
F2
G2
Metrostav Metrostav 05/2011, Strana 4

 

Metrostav Metrostav 05/2011, Strana 1
Metrostav Metrostav 05/2011, Strana 2
Metrostav Metrostav 05/2011, Strana 3
Metrostav Metrostav 05/2011, Strana 4
Metrostav Metrostav 05/2011, Strana 1

Strana 1

Metrostav Metrostav 05/2011, Strana 2

Strana 2

Metrostav Metrostav 05/2011, Strana 3

Strana 3

Metrostav Metrostav 05/2011, Strana 4

Strana 4

3

Sending statistics … done (254 ms)

Rendering Strana 4 (103921): (0/1) (247 ms)

Rendering Strana 3 (103920): (0/1) (291 ms)

Rendering Strana 2 (103919): (0/1) (290 ms)

No sync content to local

Viewport set: width=device-width, user-scalable=0; scale = 1

No sync content to local

Screen: pdfPage

--==[ RUN ]==--

Metrostav: theme set to 7120

Device info: input=mouse, webkitPrefix=no, screen=1264x0(1)

Mozilla/5.0 AppleWebKit/537.36 (KHTML, like Gecko; compatible; ClaudeBot/1.0; +claudebot@anthropic.com)

 r3/appLogo-23.png

 r3/pubLogo-26.png

 i3083/vth120541-1.jpg

 i3083/vth120542-1.jpg

 i3083/bg103920.svg

 i3083/vth120543-1.jpg

 i3083/vth120540-1.jpg