strana 2
styk dvou technologií
Ptáme se
tunely metra v.a propojí 15 asi desetimetrových vzduchotechnických propojek s profilem kolem 30 m2. Jejich stavbu řídí sdružení divizí 8 a 5 a do konce července budou hotové i s definitivním ostěním.
Práce na propojkách je zajímavá nejen tím, že ražby
probíhají ve velmi odlišném geologickém prostředí, ale
i proto, že pro spojení tunelů ražených různými technologiemi – TBM a NRTM – bylo nutné použít nová technická
řešení. Také styk klasického ostění propojek s hydroizolačním systémem z fólií na bezizolační tybinkové ostění
tunelů si vyžádal vyřešení speciálních detailů.
Pro ražbu propojek malých profilů mohou být navíc
použity pouze nejmenší stroje (foto č. 1), které mají ome-
1
2
3
ing. ladislava Profoty,
vedoucího útvaru integrovaného systému řízení společnosti metrostav
1. np
stěhování do nového sídla proběhne podle plánu
na programové konferenci Metrostavu teK 2013 zazněl i příspěvek Ing. lenky Zátorské. Účastníkům jednání přiblížil průběh výstavby palmovka parku II a seznámil je i s rámcovým plánem stěhování do nového
společného sídla Metrostavu.
Úvod vystoupení Ing. Zátorské patřil rekapitulaci.
Připomněla průběh projektu i tempo, s jakou tři budovy
Palmovka Parku II rostou. Projektový tým PPII i tým
Ing. Přemysla Duška z divize 6 řídí stavbu profesionálně.
Za dodržování termínů a kvality pak patří poděkování
všem, kdo se na ní podíleli či na ní pracují.
Co se týče interiérů, divize i úseky centrály už znají
definitivní dispozice svých prostor. Jejich design, který navrhli autoři z ateliéru A69 – architekti, shodnými
základními prvky připomene, že v objektu budou sídlit
zaměstnanci jedné stavební firmy. Vybrané stěny a detaily však budou v každém podlaží odlišné, aby upozornily
na rozdílnosti jednotlivých divizí. „Na přesném vzhledu
povrchových úprav a na detailech se ještě domlouváme,“
říká Ing. Zátorská a pokračuje: „S vedením společnosti
v současné době probíráme celkový vzhled pracovních
prostor. Pozornost věnujeme i nedominantním interiérovým prvkům, jako jsou třeba vypínače nebo zařizovací
předměty do sociálních zařízení. Oslovili jsme také několik
dodavatelů židlí a sestavili jsme vzorové pracoviště, aby
vedoucí manažeři firmy mohli rozhodnout o dekoru nábytku a výběru pohodlného sezení.“
V současné době připravuje tým Ing. Zátorské výběrová řízení na dodavatele služeb do nového komplexu
a chystá stěhování. Pro zaměstnance by nemělo být náročné – dostanou k dispozici papírové krabice, do kterých
zabalí a zalepí vše, co potřebují přemístit. Další den už je
najdou vedle svého stolu na novém pracovišti. Jako první
by se měli druhý týden v září začít stěhovat do věže A pracovníci centrály a centralizovaných úseků jednotlivých
divizí. Blíží se proto čas, aby se všichni porozhlédli, co
potřebují a co je možné vyhodit nebo skartovat.
„Pokud plán vyjde, v říjnu se zaplní i věž B, v listopadu
C a na přelomu listopadu a prosince by se mohla do upravených prostor současné centrály Metrostavu přestěhovat také Subterra. Denně by se mělo přesunout nejvíc
50 zaměstnanců, aby jim stačila kapacita výtahů a byl čas
také na připojení telefonů či výpočetní techniky. Vzhledem
k tomu, že současně se stěhováním by mělo na pozemku
za Libeňským mostem začít sloužit i přídavné parkoviště
pro více než 200 vozů zaměstnanců a návštěv Metrostavu, věřím, že do příštího roku už všichni bez problémů
vstoupíme na novém pracovišti,“ říká Ing. Zátorská, která
na závěr své prezentace na TEK 2013 přiblížila divákům interiér nového sídla pomocí virtuální počítačové animace.
technické zkušenosti z ražeb pomocí tbm ii
5
výplňová
injektáž
pás. Pěna se při kontaktu s horninou a při míchání s rubaninou částečně rozpadala na vodu a vzduch a částečně
z komory odcházela spolu s rubaninou pomocí šneku.
Díky opěrnému tlaku rubaniny na čelbě o velikosti
dva bary, pěna a vzduch pronikaly pod stejným tlakem
do propustné horniny, z níž vytlačovaly podzemní vodu.
Stlačený vzduch zvyšoval napjatost hladiny podzemní vody, která se projevila ve vzdálenosti 20 m před čelbou gej-
deformace
výrubu
segmentové
ostění
Zadní
štít
6080 mm
50 mm
6030 mm
zené schopnosti třeba při rozpojování tvrdších hornin.
Raziči z divize 5 a před nimi i z Doprastavu tedy měli vždy
co dělat, aby s nimi vyrazili tunel ve zdravé břidlici (foto
č. 2). Propojka 4.2 nedaleko stanice Bořislavka byla třeba
jediným objektem na metru V.A, kde pracovníci Metrostavu museli použít trhací práce. Zato na traťovém úseku
mezi Bořislavkou a stanicí Dejvická zastihli tak nepříznivé
geotechnické podmínky, že pro sedm zdejších propojek
museli nechat v předstihu provést masivní tryskové a chemické injektáže z Evropské ulice.
Pracovníky v podzemí chrání při práci v propojkách
ocelový rám (foto č. 3), který rozpírá narušené ostění
traťového tunelu až do doby, než je provedeno jejich definitivní ostění (foto č. 4). Dnes je už propojek vyražených
devět, veřejnost se s některými z nich mohla seznámit
v lednu při dni otevřených dveří (foto č. 5).
5800 mm
4
pro ražby metra v.a pomocí strojů epBM předepsal
projekt maximální možný pokles povrchu 10 mm. dodržení tohoto přísného kritéria bylo pro Metrostav výzvou
zejména v úseku podél evropské ulice, kde tunely byly
mělké a s nulovým skalním nadložím. poklesové kotliny od obou tunelů se navíc vzájemně překrývaly, takže
maximální povolené sedání nad každým strojem mohlo
ve skutečnosti dosahovat pouze 5 mm.
přední
štít
Řezná
hlava
Jako jeden z hlavních zdrojů sedání povrchu byl
identifikován výrub podél 8,5 metru dlouhého štítu stroje
EPBM. Důvodem pro deformace výrubu byl technologicky
nutný 15mm nadřez po obvodu předního štítu, který byl
potřebný k pohodlnému řízení štítu v obloucích tunelové
trasy. Kvůli kónické geometrii štítu a kloubovému připojení jeho předního a zadního dílu mohl nad zadním štítem
vznikat prostor až 50 mm (schéma), který vyplňovala
nestabilní hornina, jež způsobila pokles povrchu.
Druhým zdrojem sedání bylo vytlačování podzemní
vody z horniny kolem štítu. S každým jednotlivým záběrem bylo na čelbu vháněno 25–30 kubíků pěny, jejímž
úkolem bylo plastizovat rubaninu a snížit její lepivý potenciál, aby byla snadno transportovatelná skrz otvory v řezné hlavě do komory a z komory šnekem na dopravníkový
zírem podzemní vody promíchané s bublinami vzduchu,
jenž vyvěral na povrch z otevřeného hydrogeologického
vrtu z až šestimetrové hloubky (foto).
Proudění podzemní vody v hornině vedlo k vymývání
jejích jemných částic. Odvodnění horniny v okolí výrubu
potom vedlo k lokální konsolidaci, která byla zdrojem
sedání povrchu.
Stroje EPBM poklesy povrchu významně omezily
opěrným tlakem rubaniny na čelbě a tlakem výplňové
injektáže po obvodu segmentového ostění. Pro budoucí
projekty se zvýšeným rizikem poklesu pod povrchovou
zástavbou však bude nutné provést takovou úpravu stroje, která by zajistila opěrný tlak podél štítu a zabránila úniku vzduchu do horniny nejen při odstávkách, ale i ražbě.
In g. K ar el rö s sler, p h.d.
Ing. profota vystudoval Fakultu podnikohospodářskou
na vŠe v praze. Je spoluzakladatelem dvou vzdělávacích společností, poradenské firmy a It společnosti
zaměřené na manažerské informační systémy. předsedá řídícímu výboru české asociace pro finanční řízení.
v roce 2010 spojil svou profesní dráhu s Metrostavem.
proč jste se rozhodl pracovat právě v Metrostavu?
Věřím domácím firmám, u kterých má management blízko k vlastníkům. Měl jsem to štěstí, že právě pro takové
společnosti jsem v minulosti pracoval, ať už na projektech
formulování a prosazení jejich strategie, organizačních
změn nebo zlepšení finančního řízení. Externě jsem tak
působil i několik let pro Metrostav. Při přímém oslovení
k intenzivnější spolupráci jsem proto neváhal. Poznal
jsem řadu manažerských týmů z jiných firem a při jejich
porovnání cítím právě v Metrostavu vysokou vnitřní sílu
a soudržnost. Udržet si ji i nadále bude pro nás všechny
rozhodující. Chci k tomu přispět.
Co konkrétně máte v Metrostavu na starosti?
Spolu s kolegy z úseků a divizí se staráme především
o podporu strategie společnosti, o organizaci firmy a interní pravidla jejího fungování. Ta popisují způsob práce,
jenž v Metrostavu vznikl díky přispění několika jeho
pracovních generací a jejich poučení z chyb i úspěchů.
Jsou společným aktivem firmy, sdílenou zkušeností, jak
nejlépe postupovat od získání zakázky přes její přípravu až
po úspěšnou realizaci. Za poslední roky jsme tato interní
pravidla v několika vlnách prověřili a zjednodušili. Přitom
jsme spolupracovali s projektovými týmy, úseky divizí
i centrálou. Myslím, že vzhledem k velikosti Metrostavu
jsou tato pravidla nastavena vyváženě a přiměřeně složitě.
Zesilující se výzvy vedení k jejich dodržování a disciplíně
nejsou obhajováním restrikcí či nařízení shůry. Jsou výzvou k respektování zkušeností, aby nedocházelo ke zbytečným chybám nebo jejich opakování.
Bude se nějak měnit organizace Metrostavu v souvislosti s připravovaným sestěhováním divizí a centrály?
Tím, že k sobě budeme mít blíž, máme velkou šanci
soustředit vybrané činnosti jednotlivých divizí a centrály
a provádět je z jednoho místa efektivněji. Jedná se zejména o podpůrné činnosti personálních a ekonomických
úseků, jako jsou personální služby, mzdové a provozní
účtárny, servis firemních informatiků, ale třeba i osobní
doprava. Většina těchto činností bude organizačně vyjmuta z divizí a se všemi povinnostmi přesunuta na centrálu pod správu příslušného výkonného ředitele. Vždy
však přitom musí být zachována garance kvality služby
bez ohledu na to, kdo ji poskytuje, zda divize, centrála,
nebo třeba dceřiná společnost Metrostavu. Pro některé
z kolegů budou tyto změny představovat nejen změnu
pracovního prostředí, ale také nové sousedy v kancelářích. Vím, že výkonní ředitelé věnovali a věnují plánování
těchto změn velkou pozornost. Tento bod se pravidelně
ocitá na programu jednání porad vedení. Pro všechny je
důležité, aby se lidé v novém sídle cítili dobře a vytvořili
spolu sehrané pracovní kolektivy.
Je Metrostav organizačně připravený pro plánované
vstupy na zahraniční trhy?
Organizace Metrostavu, založená na silných divizích, je
prověřena léty úspěšného působení na domácím trhu. Věřím, že tuto svou sílu a synergii v rámci své Skupiny uplatníme také na Slovensku, abychom jeho trh mohli sebejistě
označit za domácí. V dalším zahraničí máme především
šanci uplatnit kapacity našich vnitropodnikových technologií. Nad způsobem cesty do zahraničí je však zapotřebí
dosáhnout absolutní shody mezi centrálou a divizemi.
Především z důvodu vysokého rizika, které při tomto
podnikání negativně pocítilo již mnoho jiných stavebních
firem. Toto riziko lze snížit vhodnou organizací a způsobem práce, který si jistě osvojíme. Nelze jej ale eliminovat
úplně. Bude záležet především na tom, zda je překoná
naše víra v úspěch, naše odhodlání a naše pracovitost.