strana 3
Šťastná sedmička aneb Návrat na místo činu
ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ
V Centrálním tankovišti ropy (CTR) v Nelahozevsi buduje tým divize 3 velkokapacitní nádrž na ropu s objemem 125 000 m³. Je to už sedmá shodně velká nádrž,
kterou Metrostav pro společnost MERO ČR ve zdejším
areálu staví. Předchozích šest tu ve dvou etapách dokončily týmy Ing. Daniela Riedla a Ing. Daniela Folka
v letech 2000–2008. Sedmou dostal na starost opět
tým Ing. Daniela Riedla a dokončí ji v únoru roku 2020.
„Staveniště jsme převzali vloni 4. prosince a letos
v únoru kolegové z divize 4 začali se zemními pracemi
(foto č. 1). Počasí nám ale moc nepřeje, proto máme zatím
hotový jen výkop jámy a násyp i zhutnění vrstvy štěrkodrti
s frakcí 0– 63 mm (foto č. 2), která zlepšuje únosnost základové spáry. Abychom mohli budovat základy záchytné
jímky, pokládáme a zhutňujeme další dvě podkladní vrstvy, pro které používáme zeminu vytěženou z jámy. Pod
základem nádrže použijeme pro násyp materiál z pískovny
Uhy,“ říká stavbyvedoucí Jiří Slováček. Ing. Riedl doplňuje: „V Horních Počernicích už pro nás oceláři vyrábějí
devět ocelových lubů tloušťky 10 až 39 mm a odkalovací
nádoby, které na staveništi s pomocí jeřábů od divize 11
montéři sestaví a svaří. Ze Skupiny Metrostav zde ještě
působí firma SQZ, která provádí statické zkoušky zeminy.“
1
Přestavba silnice I/48 na dálnici D48
Na silnici I/48 mezi obcemi Rybí a Rychaltice pracuje
od konce loňského května tým divize 4 jako lídr sdružení s firmami SWIETELSKY a COLAS CZ. Na dvou úsecích zde ve třech etapách přestavuje nedělenou čtyřpruhovou komunikaci na směrově rozdělenou dálnici.
Stavba je rozdělena na dva úseky, protože se uprostřed trasy nachází MÚK Příbor-západ, která byla zhotovena v předstihu v rámci výstavby obchvatu města Příbor.
„Přebudování silnice na dálnici je náročné zejména
kvůli koordinaci 147 stavebních objektů. Při práci jsme
povinni zachovat provoz na I/48 v režimu 1+1, což znamená, že prvně musíme rozšířit silniční těleso a vybudovat
vozovku na jedné polovině budoucí dálnice včetně výstavby nových mostů. Pak na hotovou polovinu převedeme
provoz a začneme pracovat na druhé,“ popisuje Ing. Jiří
Capil, který letos v únoru převzal vedení projektu.
Zakázka předpokládá maximální využití zemního tělesa silnice I/48, přesto musí stavbaři provést mohutné
výkopy a násypy. Výstavba nové komunikace si vyžádá také přeložky inženýrských sítí – pěti vodohospodářských,
51 elektro a osmi plynovodů. Staré silniční mosty nahradí
dvě mostní konstrukce samostatné pro každý jízdní směr.
Divize 4 využije na stavbě vlastní kapacity
Každý člen sdružení odpovídá za provedení konkrétních
objektů nebo jejich částí. Pro divizi 4 to znamená provést
hlavní trasu, postavit šest dálničních mostů, šest km dálniční kanalizace a tři km protihlukových stěn. „Aktuálně
máme dokončeny přeložky inženýrských sítí. Provádíme
demolici nepojížděné části starých mostů (foto č. 1 a 2),
pracujeme na výstavbě nových, stavíme obslužné komunikace podél budoucí dálnice a zahajujeme zemní práce.
Mosty staví náš provoz pod vedením Ing. Martina Slováka. Část zemních prací a kanalizace dostal na starost
provoz zemních prací divize 4. Kolegové ze střediska
asfaltových vozovek položí mechanicky zpevněné kamenivo a vozovkové vrstvy. Středisko betonových vozovek
provede nakonec cementobetonový kryt dálnice s využitím mobilní betonárny Metrostavu,“ uzavřel Ing. Capil.
–red–, foto archiv stavby
D48 Rybí – MÚK Rychaltice
2
Délka úseku
Plocha vozovek
Mosty na dálnici
Ostatní mosty
Protihlukové stěny
Přeložky komunikací
Výkopy
Násypy
11,53 km
129 750 m²
16
11
13 (5205 m)
9 (14 049 m)
594 879 m³
377 537 m³
Výuka o lese v technické říši za zrcadlem
Na začátku března zahájila divize 1 v pražském Suchdole stavbu High-tech technologicko-výukového pavilonu Fakulty lesnické a dřevařské. Jak název napovídá,
buduje tým Ing. Václava Petráška v areálu České zemědělské univerzity neobyčejný, supermoderně vybavený objekt, jaký bychom zde zřejmě nehledali. Po dokončení bude téměř neviditelný – zrcadlo jeho čelní
fasády totiž ukáže jen odraz přilehlého parku.
Třetí tisíciletí pokročilo a s ním rostou i požadavky
na vysokoškoláky. Nastávající lesníci a dřevaři proto
budou ke studiu potřebovat i laboratoře pro výuku audiovizuálních technologií a virtuální reality, využití dronů, ergonomických studií, 3D modelování, dálkového průzkumu
Země, transmisní i elektronová mikroskopie či zpracování
digitálních dat z geografických informačních systémů.
„Nejnovější technologie si vyžádají perfektně fungující
technická zařízení, především vzduchotechniku či měření
a regulaci. Neobyčejná bude celozrcadlová fasáda pavilonu – parametry zasklení jsou totiž velmi specifické a ob-
sahují požadavky na vysokou reflexi při zachování světelné prostupnosti. Stavba se navíc nachází v hlukovém
ochranném pásmu plánované dráhy ruzyňského letiště,
a proto musí být neprůzvučnost obvodových konstrukcí
zvýšená na nejméně 30 dB. Zajímavé budou akustické
obklady a podhledy některých laboratoří. Budova jinak nebude stavebně složitá, musíme ji ale dokončit za pouhých
230 dnů od převzetí staveniště,“ říká vedoucí projektu.
Bezpečný velkokapacitní zásobník
Nádrž s označením H13 vyroste v zabezpečeném areálu
na vyvýšeném základu v území, kde nedávno skončila
1
těžba štěrkopísků. Velkokapacitní zásobník bude ocelový,
tenkostěnný, s dvoupalubovou plovoucí střechou, dvojitým monitorovaným dnem a s ocelovou havarijní jímkou
dimenzovanou na zachycení celého obsahu nádrže. Nádrž
doplní stabilní hasicí a chladicí zařízení, její součástí budou i přístupové a obslužné plošiny, schodiště, žebříky,
přechodové lávky a také veškeré armatury, kompenzátory,
trysková míchadla, střešní čerpadlo a další příslušenství.
Zásobník H 13 bude napojen na dříve vybudované
přívodní a distribuční potrubí ropy. To se ale samozřejmě stane až po úspěšném provedení jeho hydrostatické
zkoušky. Poté se nynějších 16 ocelových nadzemních
nádrží u Nelahozevsi, které dohromady pojmou více než
1,5 milionu kubíků ropy, rozšíří o dalších 125 tisíc m³.
–red–, foto archiv stavby
Velkokapacitní zásobník ropy H13
Jmenovitý objem nádrže
125 000 m3
Jmenovitý objem záchytné jímky
24 400 m3
Výška nádrže
24,100 m
Maximální výška hladiny
22,300 m
Průměr nádrže
84,470 m
Výška havarijní jímky
19,750 m
Průměr havarijní jímky
90,470 m
Maximální zatížení základů od plné nádrže
128 600 t
2
krát se už vedoucí manažeři firem Skupiny Metrostav setkali na své
Strategické konferenci. Navazující Programová konference Metrostavu
se letos uskuteční 26. dubna. Informace z ní přinesou noviny č. 8/2018.
Poslední hala v Prologis Parku Rudná je hotová
V Česku a především v okolí Prahy vyrůstají logistické
a průmyslové haly doslova jako houby po dešti. Podle
údajů firmy Cushman & Wakefield, která trh průmyslových nemovitostí u nás, na Slovensku, v Polsku, Maďarsku a Rumunsku sleduje, se v Česku loni postavilo
662 tisíc m2 nových průmyslových ploch. To byl druhý
nejlepší výsledek ve střední Evropě i v české historii.
S výstavbou průmyslových nemovitostí mají zkušenosti i divize Metrostavu, například v Prologis Parku Rudná nedaleko Prahy je firma podepsána už pod řadou logistických hal, které vznikaly minimálně od roku 2007. Tým
Ing. Petra Kolbábka z divize 8 v tomto průmyslovém parku
vloni dostavěl budovu DC18, která jako 19. průmyslový
objekt na světě a první v ČR získala certifikát BREEAM
v nejvyšší úrovni Outstanding, tedy vynikající. Po osmi
měsících prací dokončil letos v březnu i objekt 19, který
bude sloužit české rodinné firmě VAFO PRAHA.
Halu o rozměrech 289 x 85 m tvoří betonový skelet,
na opláštění byly použity minerální panely. Celková skladová plocha dosahuje téměř 24 tisíc m2 (foto) a 700 m2 je
k dispozici pro administrativu. „Na začátku jsme se museli
vypořádat s komplikovanějším založením, které se dost
protáhlo. Měli jsme poměrně napjatý časový harmonogram i u celého díla. Navíc jsme stavěli v zimě. Proto jsem
rád, že jsme nakonec vše stihli v termínu, a chtěl bych
poděkovat celému týmu, především pak kolegům Martinu
Bendovi a Tomáši Jakoubkovi,“ řekl vedoucí projektu.
Certifikace BREEAM je pro firmu Prologis povinná
Stejně jako hala DC18 má i DC19 certifikaci BREEAM, protože ta je pro firmu Prologis v úrovni GOOD standardem.
Byla zde například použita dálkově odečitatelná měřidla
nebo energeticky úsporné LED osvětlení. Na základě
požadavků společnosti VAFO pak byly podlahy budovy
vybaveny systémem pro indukční navádění vozíků.
Dokončením DC19 byla naplněna kapacita Prologis
Parku Rudná. Zkušenosti ze stavby tohoto posledního objektu, ale i z dostavby haly DC18 tým Ing. Petra Kolbábka
jistě zužitkuje při další podobné zakázce.
Martina Vampulová, foto Petr Adámek
Zrcadlová fasáda odrazí okolní park
Univerzitní areál tedy ještě letos doplní dvoupodlažní
pavilon s částečně zapuštěným suterénem, který vyroste
na zastavěné ploše kolem 950 m2. Vytvoří ho jednoduchý
kvádr s předsazeným komunikačním jádrem uprostřed
východní fasády. Nosné železobetonové monolitické stěny a stropní desky obalí fasáda, jejíž povrch z velké části
pokryjí zrcadlová skla osazená v plných i průhledných
plochách, která budou zrcadlit přilehlý park (vizualizace).
Část obvodového pláště zkrášlí dřevěný obklad, který
vzhled objektu přizpůsobí sousedním univerzitním budovám a symbolicky napoví, komu bude pavilon sloužit.
„Očekáváme, že na staveništi pod vrstvou humusového pokryvu narazíme na neúnosné a namrzavé sprašové
hlíny, takže spodní stavbu vybudujeme jako takzvanou
černou vanu uloženou na pilotách vetknutých do štěrkopískové terasy,“ uvažuje o začátku prací Ing. Petrášek.
Ještě můžeme podotknout, že více než sto uživatelů
pavilonu se bude zabývat i stavbařům srozumitelnějšími
věcmi – třeba ochranou a protipožárními vlastnostmi
dřevěných materiálů či konstrukčními prvky dřevostaveb.
–red–, vizualizace atelier vv
Metrostav_06_2018.indd 3
09.04.18 13:03