strana 2
Před objektivem dějin
PTÁME SE
Všechny významné mezníky stavby pražského metra
vyvolaly v minulosti velkou pozornost. Některé z nich
zachytily a připomínají i staré snímky z archivů.
Ing. Františka Kočího,
viceprezidenta Skupiny Metrostav
V prvním lednovém týdnu roku 1966 zahájil stavbu prvního
úseku pražského metra, tehdy ještě navrženého jako podpovrchová tramvaj, dělník se sbíječkou v Opletalově ulici
1
Městská brána hlásí dokončení stavby
První oslava na stavbě podzemní dráhy po sametové
revoluci proběhla 4. července 1990, kdy tehdejší pražský
primátor Jaroslav Kořán přestřihl pásku otevírající vstup
do nové stanice Skalka na trase metra A
Po deseti letech, 21. září 2000, poklepal na základní
kámen při zahájení stavby metra trasy IV. C1 z Holešovic
do Ládví tehdejší premiér Miloš Zeman. Trasa byla zprovozněna o čtyři roky později, 25. června 2004
Výstavba architektonicky zajímavého domu Městská
brána v Ostravě vstupuje do poslední fáze. Její kolaudační řízení by mělo úspěšně skončit ještě v dubnu, od
července by pak objekt mohl přivítat první obyvatele.
Městská brána – projekt Metrostavu Development
a dílo ateliéru Kuba & Pilař architekti – je příkladem městské moderní architektury, která při zachování nejnovějších světových trendů respektuje historii místa vzniku.
Dům vyrostl v srdci Ostravy, pár metrů od Masarykova náměstí a vedle kostela sv. Václava, který je nejstarší
stavbou města. „Věříme, že díky originální architektuře
a výjimečné lokalitě se Městská brána brzy stane místem
pro setkávání a budovou, kterou při procházce z centra na
nábřeží Ostravice nepůjde přehlédnout,“ říká manažerka
marketingu & PR Metrostavu Development Martina Huclová. „Umístění domu nabízí i skvělý výhled jeho obyvatelům. Z oken jednotlivých bytů s vysokým standardem
základního vybavení dohlédnou jak na historickou zástavbu Moravské Ostravy, tak i do zeleně za řekou.“
Prvním architektonickým nápadem, který na domě
upoutá pozornost, je předsazená konzola s byty orientovanými do Kostelní ulice. Pod ní se nacházejí prostory
určené pro dvoupodlažní kavárnu (foto č. 1). Druhým
dominujícím prvkem objektu je jeho provětrávaná fasáda,
tvořená tepelnou izolací a pláštěm z atypických šedočerných sklocementových panelů o velikosti až 3,3 x 1,6 m.
Jejich tmavou barvu vylehčují skleněná zábradlí francouzských oken, průčelí směrem ke Kostelnímu náměstí
oživují červené obklady lodžií (foto č. 2).
Městská brána se odborné veřejnosti představila v polovině dubna i v rámci festivalu Architektura Ostrava. Přilákala pozornost téměř 70 návštěvníků, kterým objekt při
komentované prohlídce představili manažer projektu Vít
Vaněk s autorem návrhu Ing. arch. Tomášem Pilařem.
Začátkem června zde proběhne den otevřených dveří,
na kterém přislíbila svou účast také nejlepší světová rychlobruslařka na dlouhých tratích Martina Sáblíková. Více
informací o projektu i akci naleznete na internetových
stránkách www.mestskabrana.cz.
Martina Huclová, foto Josef Husák
2
Práce na bratislavském River Parku finišují
Téměř současně, jen o pár dní dřív, 24. května 2004 se
na Střížkově, v místě, kde teprve vznikne jedna z nových
stanic metra, chopil kladívka při zahájení stavby trasy
IV. C2 pražský primátor Pavel Bém
Pavel Bém přestřihl jako první i pásku při otevření tohoto
zatím posledního prodloužení podzemní sítě pražské
hromadné dopravy v úseku z Ládví do Letňan, ke kterému
došlo už téměř před dvěma lety, 8. května 2008
Věříme, že se tento soubor snímků z archivu Dopravního podniku hl. m. Prahy i Metrostavu brzy rozroste.
River Park, město ve městě, které v uplynulých čtyřech
letech vyrostlo na dunajském nábřeží, spojuje působení vody a světla do atmosféry relaxace. Generální dodavatel Metrostav SK v něm dal reálnou podobu idejím
známého evropského architekta Ericka van Egeraata.
Nový multifunkční komplex o rozloze 15 000 m² stojí
v těsné blízkosti řeky na základech provedených technologií bílé vany v hloubce 11,5 m pod terénem. Protože je
založený pod neustále kolísající hladinou spodní vody,
má pod základovou spárou nainstalovaný trvalý čerpací
systém na vyhodnocování jejího stavu. Při překročení
mezních hodnot automaticky uvede do chodu čerpadlo.
Na místě, odkud stavební stroje vytěžily a nákladní
auta odvezla přes 160 tisíc m³ zeminy, jsou dnes zkolaudované třípodlažní podzemní garáže s více než tisícovkou
parkovacích míst. Nadzemní, skoro desetihektarová plocha areálu má podobu městské zástavby a je rozdělena
do čtyř bloků, odlišujících se nejen tvarově a materiálově,
ale i svým charakterem a využitím. Jejich centrem a spojovacím prvkem je revitalizovaná promenáda u Dunaje
zabezpečená nábřežní hranou, jež splňuje všechna bezpečnostní kritéria městské protipovodňové ochrany.
Kromě více než 200 luxusních velkých bytů, apartmánů a mezonetů s výhledem na řeku a celkovou plochou
32 tisíc m² nabízí River Park i 24 tisíc m² kancelářských
prostor s nejvyšším standardem. Součástí komplexu je
i pětihvězdičkový hotel Kempinski s téměř 230 pokoji, restaurací, kavárnou, konferenčními sály, nejmodernějším
wellness centrem a vším, co k nabízenému luxusu patří.
Dominantou celé nábřežní zástavby je Říční dům nad
Dunajem (foto). Jeho část nad vodní hladinou je bytová,
opačná strana plní administrativní funkci. Evropským
unikátem při jeho stavbě bylo využití technologie předpínání, která sice ve světě často slouží pro budování
železobetonových mostů, při realizaci obytných domů
je však neobvyklá. Součástí nosné konstrukce Říčního
domu se tak stala ocelová lana, každé s nosností 300 tun,
natažená a zabetonovaná do stěnových nosníků. Díky nim
se zatížení přenáší jen do tří sloupů vzdálených od sebe
třicet metrů a další podpěry už dům nepotřebuje.
„Vzhledem k velkému rozsahu prací působilo na stavbě River Parku pět projektových týmů, jeden z nich byl
i z divize 9 Metrostavu. Hlavní projektový tým zajišťoval
jejich koordinaci stejně jako komunikaci s investorem,“
vysvětluje organizaci práce ředitel výstavby projektu
Ing. Richard Müller. Metrostav SK předá investorovi
jednotlivé části moderního komplexu postupně do konce
května. Podle předpokladu se tak část River Parku otevře
pro veřejnost ještě před letošní letní sezonou.
zdroj Metrostav SK, foto Ján Babiar
Po studiu na Výrobně-ekonomické fakultě VŠE v Praze
nastoupil Ing. Kočí před 26 lety do Metrostavu jako
kalkulant. Přes ekonomické pozice na divizi 6 i centrále vystoupal před 11 lety po profesním žebříčku až
do funkce ředitele ekonomiky výroby celé společnosti.
V únoru se stal viceprezidentem Skupiny Metrostav;
působí ve statutárních orgánech několika jejích firem.
Čerstvou novinkou z ekonomické oblasti života Skupiny
Metrostav je uzavření jejích konsolidovaných výsledků
za rok 2009. Jak loňský rok dopadl?
Z konsolidovaných výsledků vyplývá, že firmy Skupiny
Metrostav dosáhly v roce 2009 obrat více než 29 miliard,
což je zhruba stejně jako o rok dříve; také vykázaný zisk
se shoduje s rokem 2008. Tyto výsledky považuji za velmi
dobré a podařilo se nám je dosáhnout i proto, že jsme ve
všech společnostech realizovali řadu úsporných opatření
a dokončili jsme i některé dlouhodobě problémové projekty. Ne všem našim firmám se však dařilo stejně. Jedním
z úkolů do příštího období je proto zajistit, aby se výkonnost všech členů Skupiny Metrostav vyrovnala.
Můžete být konkrétnější?
Metrostavu SK se třeba nepodařilo dosáhnout ani plánovaného obratu, ani zisku, protože pokles slovenského trhu
v oblasti pozemního stavitelství byl mnohem dramatičtější, než jsme čekali. Věřím však, že se nám jej brzy podaří
konsolidovat tak, jak si představujeme. Učinili jsme pro to
řadu konkrétních opatření zejména v obchodní činnosti.
Zkušenosti s financováním, správou movitého a nemovitého majetku i zaváděním jednotných programů
v oblasti IT uplatňujete i u ostatních firem ve Skupině.
Jaké úkoly při jejich řízení řešíte?
Spolupodílím se na tvorbě strategie a hledání dalších
příležitostí pro práci. Domnívám se, že i když jistě dojde
k oživení ekonomiky, stavebnictví se už nevrátí do doby
před dvěma lety, kdy třeba developeři prodali vše, co bylo
na trhu. Musíme se tomu podřídit a přijmout opatření,
abychom se i nadále rozvíjeli. Všechny úkoly, které znám,
proto dnes musím řešit komplexněji. Po finanční stránce
je například Metrostav dlouhodobě vnímán jako dobrý
a prosperující klient a mým úkolem je nejen jeho pozici
udržovat, ale na stejnou úroveň přivést i naše ostatní
firmy. Podrobněji se setkávám i s developerskými záležitostmi. Před obvyklou starost vyhledat, získat a provést
zakázku nadřazují nutnost vypátrat perspektivní příležitost, zformovat a vyvinout vhodný projekt a jeho výsledky
úspěšně prodat. Máme však zkušený developerský tým,
který je schopný i dnes realizovat své plány. V zásobě má
projekty za miliardy – v dobrých lokalitách a vysokém
standardu. Třeba rezidenční park Na Vackově, jehož první
etapu výstavby už Metrostav Developmet zahájil.
Podporujete i synergické procesy ve Skupině Metrostav. Kde máme největší rezervy?
Majetek Skupiny chceme soustředit pod jednotnou odbornou správu. Proto jsme založili společnost Metrostav
Nemovitostní, uzavřený investiční fond, do níž převedeme
nemovitý majetek Metrostavu a firmy Subterra už do konce června. Ještě letos bychom také rádi dořešili správu
movitého majetku, protože i nákup a provoz strojů by bylo
vhodnější řídit z jednoho místa. Pro maximální zjednodušení činností diskutujeme i o synergii v dalších oblastech,
pro něž by kvalitativní posun znamenalo třeba zavedení
elektronických systémů pro vedení agendy smluv a faktur. Zabýváme se i vícenásobným vykonáváním stejných
technologií v různých divizích či firmách Skupiny.
Ekonomika je řeč čísel. Vidíte za nimi i reálnou práci?
Každý rok se snažím pár staveb navštívit, abych nebyl odtržený od reality. Z poslední doby na mě nejvíc zapůsobil
most Oparno a zakázka v Elektrárně Ledvice. Potěšilo mě,
že jsme mohli investovat do TBM, protože tato technologie pro nás znamená velkou příležitost. Oceňuji i schopnost Metrostavu realizovat kvalitní bytové projekty.