Strana 2
Příprava personálu pro práci vzahraničí
Metrostav v posledních letech pracoval v Německu,
naSlovensku, vChorvatsku, naIslandu adnes působí
ve Finsku. Vzhledem k očekávanému vývoji českého
stavebního trhu se pozakázkách vzahraničí bude naše
společnost ohlížet stále častěji. Jak se naně připravit
v oblasti personálu, přiblížil na TEK 2011 Ing. Aleš
Richter, vedoucí zahraničního podnikání divize 5.
„Zúčastnil jsem se výstavby tunelů naIslandu apři
shrnutí poznatků opřípravě týmů pro podobné zakázky
ve velké míře vycházím z osobních zkušeností,“ uvedl
Ing.Richter. „Pro úspěch projektu vcizině je nezbytné zís-
kat v regionu kvalitního obchodního partnera amít tým,
který je připraven, schopen aochoten zakázku realizovat.
Sestavit jej však není snadné, protože se naněj kladou
mnohem větší nároky než naten, který pracuje vČR. Musí
se totiž poskládat tak, aby pracoval jako celek afungoval
ivosobních vztazích. Lidé vněm budou poněkolik mě-
síců vzdáleni oddomova iněkolik set kilometrů. To klade
nazaměstnance nároky, které nemusí každý unést.“
Základním krokem při přípravě personálu nazahranič-
ní zakázku je sestavení funkčního organizačního schématu
ajeho naplnění vhodnými uchazeči. Je nutné stanovit stří-
dání lidí, určit jejich náhradníky ajmenovat osoby, které
budou tým podporovat zdomácího prostředí. Načinnost
vzahraničí se všichni musí připravit postránce profesní,
jazykové ipersonální – sem třeba spadá stanovení způso-
bů odměňování, zpracování mezd či dodatků pracovních
smluv. Neméně důležitými faktory jsou izdravotní přípra-
va, obstarání potřebných dokladů, registrace pracovníků
podle místních předpisů, spolupráce sodbory, uzavření
pojištění, vytipování dopravy, zajištění komunikace sdo-
movem aobstarání kvalitního ubytování astravy.
Obzvlášť velkou pozornost je nutné věnovat sesta-
vení vrcholového managamentu projektu, nejlépe podle
osobních zkušeností. Musí totiž nejen zvládat práci, ale
být kdykoliv připraveni pomáhat ostatním. „Mohu potvr-
dit, že jako člen vedení týmu se nad rámec pracovních
povinností zároveň automaticky stáváte itlumočníkem,
zdravotníkem, průvodcem, poradcem prorodinné vztahy,
důvěrníkem apsychologem,“ vzpomněl Ing.Richter.
Vzhledem kvysokým nárokům natechniky je hranice
maximální délky jejich působení na zahraniční zakázce
okolo tří let. Proto je nutné zajistit obměnu projekto-
vých týmů postupným začleňováním nových pracovní-
ků, zejména absolventů. Jejich zaškolování však přináší
zvýšené požadavky namzdové náklady ato by mělo být
zohledněno. „Ikdyž práce vzahraničí představuje velký
zásah dosoukromého života, je to drahocenná zkušenost,
kterou si jako svoji devízu ponesete pozbytek své profesní
kariéry. Vřele vám ji doporučuji,“ uzavřel Ing.Richter.
Úspěšný a hezký den
V sobotu 16. dubna, kdy Metrostav Development uspo-
řádal den otevřených dveří na stavbě alfarezidence
vPraze na Žižkově, panovalo skvělé počasí i nálada.
Na prohlídku hrubé stavby alfarezidence (foto č. 1) –
první části rezidenčního parku Na Vackově – a na setkání
i utkání s desetibojařem Romanem Šebrlem – alfiádu
– přišlo téměř sto dětí a dospělých. Byli mezi nimi i zá-
jemci onové bydlení. „Při exkurzi po stavbě (foto č. 2) si
prohlédli jednu čtveřici domů,“ vysvětlila PRmanažerka
Metrostavu Development Martina Huclová. „Zatím ještě
nevíme, kolik z našich dubnových hostů si v alfarezidenci
byt opravdu koupí. Minimálně pět z nich však oněj proje-
vilo opravdu velký zájem a to považujeme za úspěch.“
Magnetem krásného dne byla přítomnost našeho
nejlepšího atleta, desetibojaře Romana Šebrleho. Přivedl
ssebou i bývalého kolegu a dnes trenéra Roberta Změlíka.
Společně totiž připravují pro děti a školy soutěž nazvanou
Odznak všestrannosti olympijských vítězů (OVOV), jejímž
partnerem jsou i naši developeři. Část OVOV si na alfiádě
děti i dospělí vyzkoušeli. Všichni přítomní mohli soutěžit
ve čtyřech kategoriích a disciplínách a tři nejlepší výsled-
ky z nich se jim sčítaly do trojboje. Hod medicinbalem se
dařil spíš klukům a mužům (foto č. 3), stejně jako kliky
atrojskok. O podpis Romana Šebrleho však měly větší
zájem dívky a ženy (foto č. 4), které také lépe skákaly přes
švihadlo (foto č. 5). I když předváděné výkony byly velmi
sportovní, vítězem byl každý, kdo 16. dubna na alfiádu
přišel – děti, dospělí, naši developeři a Robert Změlík,
který medicinbalem hodil dál než Roman Šebrle.
Ing.Vladimíra Veverky,
tajemníka Metrostavu
Ke kolegům, kteří si pamatují začátky naší společ-
nosti, patří i Ing. Vladimír Veverka. Po absolvování
stavební fakulty ČVUT vPraze totiž doprvního zaměst-
nání nastoupil už vroce 1956. Odté doby se několikrát
změnilo jméno firmy, pro kterou pracoval. Lidé kolem
něj se však střídali jen přirozeným během času.
Po studiu vodohospodářských staveb jste rovnou za-
mířil nastaveniště vodního díla Orlík. Jak naněj a své
tehdejší začátky vzpomínáte?
Skamarády zvysoké školy jsme sice snili opráci nastav-
bě Asuánské přehrady, když se to však ukázalo jako ne-
reálné, vybrali jsme si zapůsobiště naše největší vodní
dílo – přehradu Orlík – jejíž stavba právě začínala. Byla to
léta, nakterá vzpomínám vůbec nejraději. Žili jsme uvo-
dy, vnedotčené přírodě abyli jsme dobrá parta. Můj první
úkol byl zavést nastavbě výrobu svařovaných armokošů,
které by urychlily provedení velikého objemu železářských
prací aměly se unás použít poprvé vrepublice. Největší
zarmokošů dosahovaly váhy až 20tun apro manipulaci
snimi jsem navrhl unikátní portálový jeřáb vyrobený ze
dřeva! Asi se povedl, protože podokončení Orlíku sloužil
ipři stavbě vodního díla Nechranice.
Kudy vás dál vedl čas?
Podokončení orlické přehrady jsem byl převelen doPra-
hy. Několik měsíců jsem dělal výrobního inspektora Vod-
ních staveb, ale to se mi moc nelíbilo, chtěl jsem zpátky
na stavbu. A tak jsem se dostal k budování labského
jezu ve Štětí. Práce se mi líbila, ale nedokončil jsem ji.
Reorganizace vroce 1969 mě totiž zavedla zpátky dozá-
vodu04Praha – Metro, kde jsem dostal nastarost velké
subdodavatele pražské podzemní dráhy. Prostředníka
mezi nimi ainvestorem jsem dělal ivroce 1970 jako za-
městnanec Generálního dodavatelství metra.
Vestejné pozici jste odroku 1971 mnoho let pracoval
ivnárodním podniku Metrostav. Co bylo potom?
Poněkolikaleté mezihře, kdy jsem měl nastarosti veškeré
subdodávky, si měroce 1988 tehdejší ředitel Ing.Jindřich
Hess – dnes předseda dozorčí rady – vybral za svého
technického asistenta. Pomáhal jsem mu spodklady, když
se napřelomu let 1990 a1991 Metrostav transformoval
na akciovou společnost. A i potom se toho dělo dost.
Chystal jsem mimo jiné materiály pro přechod nadivizní
uspořádání, staral se oemise akcií Metrostavu, důsledky
kuponové privatizace, navýšení základního kapitálu, za-
řizoval vstup naburzu, plnění jejích požadavků iodchod
zní. Připravoval jsem aorganizoval také dvě due diligence
– hloubkové akomplexní prověrky podniku – při prodeji
hlavního balíku akcií společnosti. Sestavil jsem kvydání
i všechny výroční zprávy Metrostavu, které vznikly od
roku 1991. Díky nutné spolupráci správníky jsem se tak
zapochodu zčásti vyučil ijejich profesi, aproto se i dnes,
jako tajemník společnosti, starám ovše, co naše firma
musí činit podle obchodního zákoníku i jiných zákonů
avyhlášek, které se navíc neustále mění.
Připravil jste avedl už také 23 valných hromad naší
společnosti. Jak se těšíte natu letošní?
Vdůsledku loňské změny formy cenných papírů z akcií
znějících na majitele naakcie znějící najméno jsme byli
nuceni naletošní valnou hromadu všechny akcionáře po-
zvat dopisem. Přemýšlím teď proto nejvíc nad tím, kolik ze
současných 4480 akcionářů v pátek 6.května docentrály
Metrostavu přijde ajak se sem vejdou.
Vnaší společnosti už dlouho pracuje ijedna zvašich
dvou dcer. Co pro vás Metrostav vlastně znamená?
Mám kněmu velmi úzkou vazbu, vždyť vlastně odzačátku
vpostatě pracuji vestále stejném, ikdyž vprůběhu let
postupně obměňovaném kolektivu. Každý neúspěch firmy
či její kritika vmédiích se mě proto velmi dotýkají; skoro
jako kdyby se mluvilo omé vlastní rodině. Stejně tak se
ale raduji ze všechúspěchů společnosti. Když se ohléd-
nu dohistorie, dělal jsem už vživotě ledacos – a téměř
všechno mě bavilo! Čtyřicet let Metrostavu je ičtyřicet let
mého života azaten mám Metrostav rád.
strana 2
PTÁME SE
Jedinou viditelnou částí Blanky bude most
Poslední zahájenou stavbou z části Městského okruhu,
která se nazývá tunelový komplex Blanka, je Trojský
most. Na rozdíl odjejích jiných úseků, které vevýsled-
ku zmizí pod zemí, bude velmi dobře viditelný avytvoří
novou dominantu Trojské kotliny. Najeho vzhled proto
investor kladl velký důraz a návrh přemostění vzešel
z architektonicko-konstrukční soutěže, kterou vypsal
Magistrát hl. města Prahy. Natom, aby se most už brzy
začal podobat vizualizaci, dnes pracuje společný tým
našichdivizí 5 a2 pod vedením Bc. Alexandra Tvrze.
„Výstavba Trojského mostu začala později, než jsme
předpokládali. Nestaví se totiž vpodobě, jak byl navržen
při projektu Blanky, ale podle vítězného návrhu zpozdější
soutěže amusel se celý přeprojektovat,“ vysvětlil Alexan-
drTvrz. „Původní most měl mít železobetonovou mostov-
ku zavěšenou pomocí ocelových závěsů naexcentricky
umístěném šikmém pylonu. Ten měl být založený vkorytě
řeky apřeklenoval by vozovku jako parabolická brána.“
Most, který v současnosti roste zHolešovic doTroje,
navrhli inženýři a architekti Jiří Petrák, Ladislav Šašek,
Roman Koucký a Libor Kábrt. Jeho charakteristickým
znakem bude nízký síťový oblouk, který bude nakoncích
rozkročený přes tramvajovou trať (vizualizace). Překlene
celé koryto řeky, bude proto asi 200 m dlouhý, adosáh-
ne nejvýš 34 metrů nad maximální plavební hladinu.
Konstrukce oblouku budou ocelobetonové plnostěné,
na nich bude na síťově uspořádaných táhlech zavěšena
dolní mostovka zprefabrikovaných příčníků amonolitické
desky. Šířku mostu – 36 m – složí dva pruhy pro každý
jízdní směr, tramvajové koleje, chodníky a cyklostezka.
Nahlavní most naváže natrojském břehu 40m inundační
– jednopolový monolitický trámový shorní mostovkou.
„Most, pro nějž veškerou ocel dodají oceláři z Me-
trostavu, postavíme naprovizorní příhradové konstrukci,
kterou nakonci stavby demontujeme,“ popisuje Alexandr
Tvrz. „Její jednotlivé části sestavujeme vevýrobně naho-
lešovickém břehu, kde knim přiděláváme čtyři betonové
příčníky. Šestnáctimetrový díl potom vysunujeme nad
Vltavu (foto). Výsunů bude celkem13 amy jsme nedávno
provedli šestý. Mostovku vybetonujeme také ve13eta-
pách ateprve pak naní postavíme oblouk. Natrojském
břehu máme hotovou i opěru apilíř s osazenými ložisky
pro inundační most, jehož bednění právě sestavujeme.“
vizualizace www.tunelblanka.cz
1
2
3
4
5
NaIslandu (foto) se během čtyř let vystřídalo celkem
120 našich zaměstnanců. Dělnický personál tam
pracoval 8 týdnů a4 týdny byl doma. Technici byli na
Islandu 10 týdnů adoma jen dva. Doprava mezi místem
práce aPrahou probíhala letecky aautobusem, jedna
cesta trvala přes 20 hodin. Čtyři zaměstnanci zůstali
naIslandu žít natrvalo auž se jim narodily i dvěděti.
Metrostav_07_2011.indd 2 27.4.11 15:49