strana 2
Každá krev pomáhá
PTÁME SE
V souvislosti s Metrostavem noviny převážně zmiňují
muže – ve firmě jich totiž pracuje téměř 83 %. Přesto
8. dubna na jubilejní 20. akci Daruj krev s Metrostavem dorazilo víc dívek a žen. Poděkování ale samozřejmě patří všem, protože život zachrání každá krev.
Zdravotníci z ÚVN odebrali zaměstnancům Metrostavu, několika kolegům z Metrostavů Facility (foto č. 1)
i Development a zástupci Subterry celkem přes 20 litrů krve. Vedoucí odběrového týmu MUDr. Michaela Kořánová
(foto č. 2) byla překvapená: „Jsem u vás poprvé a musím
říct, že je to jedna z nejlépe organizovaných akcí, na kterých jsem kdy byla. Vše probíhá hladce, nejsou žádné
fronty, žádné kolapsy, dárci jsou poučení a dva navíc projevili zájem darovat kostní dřeň! Tento výjezd je tak velmi
úspěšný.“ Všichni, kdo dobrovolně darovali krev (foto
č. 3), si mohli po odběru odpočinout u malého občerstvení
(foto č. 4). Aby nabrali energii, potěšil je i sestřičky (foto
č. 5) originální zákusek (foto č. 6). Na shledanou příště!
Ing. Josefa Neuwirtha,
ředitele divize 4
1
Technický a technologický rozvoj společnosti
1
2
3
Odbornou část TEK uvedl výrobně-technický ředitel
Ing. Ivan Hrdina (foto č. 1) přehledem nejdůležitějších
technologií, které Metrostav ovládá. Pět dalších kolegů (foto č. 2) poté představilo vybrané projekty.
Mezi technologiemi, které Metrostav rozvíjí, vzbudily
největší zájem schémata razicích štítů od nemechanizovaného z metra I.C a sovětského mechanizovaného tunelovacího kompletu z metra I.A přes alternativu nemechanizovaného štítu pro Strahovský tunel až po Tondu, Adélu
a Viktorii – nejmodernější TBM současnosti. Ing. Hrdina
zmínil mimo jiné i vysouvané tunely metra IV.C1 pod
Vltavou, předpjaté betonové nádrže v Loukově, výměnu
kotlů v Prunéřově, most Opárno, Trojský most a lávku
v Čelákovicích – konstrukce, k jejichž výstavbě Metrostav
použil vlastní patenty a získal za ně i řadu ocenění.
Výrobní náměstek divize 4 Ing. Pavel Kout se v projevu věnoval výrobním kapacitám divize. Významná byla
zpráva zmiňující druhou sestavu finišerů na CB kryt, s níž
budou moci silničáři pracovat už začátkem května.
Ředitel divize 6 Ing. Jan Cuc promluvil o výstavbě
rozsáhlé Residence Garden Towers se 700 byty a s celkovým obestavěným prostorem 276 092 m2. Na náročném projektu pracovali divizní betonáři, kteří do bednění
s plochou 205 435 m2 uložili 38 045 m3 betonu a 3387 tun
oceli. V konferenčním sále byl k vidění i model komplexu.
Vedoucí projektu Jan Mráz představil výstavbu regionálního centra zpracování odpadů Karlovarského kraje.
Divize 9 ji provádí ve sdružení se Subterrou a technologie,
jíž komplex vybaví, bude první svého druhu v republice.
S novinkami se setkávali i pracovníci divizí 3 a 9, když
vedení Ing. Tomášem Vašutem řídili ve sdružení stavbu
výzkumného laserového centra ELI Beamlines v Dolních
Břežanech. Poradili si přitom s velkým množstvím změn,
které vyřešilo 11 dodatků ke smlouvě a 336 pokynů pro
stavbu. Mohutné železobetonové konstrukce, ty stínící
z betonu o objemové hmotnosti 3450 kg/m3, provedli betonáři divize 6. „Abychom dílo vyfakturovali, bylo potřeba
15 600 podpisů na 1300 fakturačních oddílech. Během
projektu jsme také podepsali více než 1000 protokolů
odsouhlasení vzorků včetně ukázky kubíku zeminy,“ uvedl
v závěru Ing. Vašut.
Technickou část konference uzavřelo vystoupení
Ing. Pavla Djuga z divize 5, který pomocí schémat i fotografií přiblížil stavbu tunelu Joberg v Norsku. Pod
vedením Ing. Ivana Piršče tam pracovníci divize 5 vyrazí téměř 2 km silničního tunelu metodou Drill & Blast
a 90 m v obtížném geologickém prostředí pomocí Nové
rakouské tunelovací metody, což bude její vůbec první
použití v Norsku. K prorážce tunelu Joberg by mělo dojít
už v polovině letošního července.
2
Cesta z Karlsruhe vedla do celého Německa
4
5
6
Metrostav_07_2016.indd 2
Pracovníci oddělení speciálního zakládání firmy BeMo
Tunnelling (BeMo) ve spolupráci s českým Zakládáním
staveb úspěšně dokončili většinu prací na stavbě lehkého metra v Karlsruhe. Dobrá kvalita i dodržení termínu jim umožnily vyrazit za prací po celém Německu.
Pro připomenutí – na trase dlouhé 4,6 km zahrnovala
stavba v Karlsruhe vybudování osmi podzemních stanic,
1,6 km hloubených tunelů a 2,3 km tunelu raženého pomocí NRTM v kesonu a TBM. Práce speciálního zakládání
(foto) se týkaly především stanic a hloubeného tunelu
od Ettlinger Tor směrem na jih včetně tří nájezdových
a výjezdových ramp. Jednotlivé stavební úseky zde musely být vodonepropustně utěsněny vzhledem ke geologickým poměrům, propustnému podloží a hladině podzemní
vody někde jen tři metry pod terénem. Základní koncept
řešení stavebních jam spočíval ve zhotovení jejich obvodového pláště z podzemních stěn nebo štětovnic kotvených v několika úrovních pramencovými kotvami. Dno
utěsnila trysková injektáž vyztužená tahovými tyčemi,
která současně rozpínala paty konstrukcí po obvodu.
Postup výstavby metra nebyl ve všech úsecích stejný.
Od východu k západu, mezi Durlacher Tor a Mühlburger
Tor, stavbaři nejprve budovali stanice a nájezdové rampy.
Po dokončení prací speciálního zakládání provedli stropní
železobetonové konstrukce stanic metodou Cut and Cover a razicí štít je projížděl. V jižní ose tvoří velkou část
úseku hloubený tunel, jehož konstrukce byly vestavěny
do vodonepropustně utěsněných jam. V úseku mezi stanicemi Markplatz a Ettlinger Tor zmonolitnila štěrkopískové
základové lože chemická injektáž – právě v tomto více
než 250 m dlouhém úseku probíhá od začátku roku 2016
ražba tunelu metodou NRTM v kesonu.
Kromě projektu v Karlsruhe pracovali kolegové z oddělení speciálního zakládání BeMo i na dalších německých zakázkách, především v tunelech Bad Cannstatt
při projektu Stuttgart 21 pro Deutsche Bahn a v tunelu
Zierenberger u Kasselu. Pro Max-Delbrück-Centrum für
Molekulare Medizin Humboldtovy univerzity v Berlíně
samostatně provedli kotvené stěny stavební jámy a tryskovou injektáž jejího dna. Také na většině těchto projektů
BeMo spolupracovalo se společností Zakládání staveb.
Velkým úspěchem BeMo byl v březnu 2016 podpis
smlouvy s berlínským senátem na realizaci části městského silničního okruhu A100 ve čtvrti Berlin-Treptow,
kde firma uspěla ve sdružení se společností Heitkamp
Ingenieur und Kraftwerksbau. Práce speciálního zakládání zde zahrnou velký rozsah podzemních stěn, těsnicích
injektáží dna, prací kotvicích i dalších v objemu kolem
15 milionů eur. I zde bude BeMo spolupracovat s kolegy
ze Zakládání staveb a zužitkuje tak synergické výhody
Skupiny Metrostav. Zdař Bůh!
Robert Dostál, foto archiv BeMo
Ing. Neuwirth změnil zaměstnavatele jen jednou v životě – po 28 letech praxe v kolektivu působícím pod
třemi různými firemními jmény nastoupil před 16 lety
do Metrostavu, kde přijal výzvu vybudovat specializovanou divizi dopravního stavitelství. O tom, že se mu
úkol podařil, svědčí i ocenění Osobnost Metrostavu,
které převzal na letošní konferenci TEK.
Co pro vás titul Osobnost Metrostavu znamená?
Potěšil mě. Udělalo mi radost, že si firma váží mé práce
a cení si jí. Sám bych ale mnoho nedokázal. Podporovalo
mě vedení, kolegové z jiných divizí či centrály a v neposlední řadě se o úspěch zasloužili mí spolupracovníci.
Divizi 4 jste vystavěl na „zelené louce“. Jak vznikala?
Nebylo to lehké. Je to patrné i z rozhovorů, které vyšly
v novinách Metrostavu – první pár měsíců po založení
divize a druhý po 10 letech činnosti. Když je teď čtu,
dokládají, že jsme měli už od začátku správně vytyčenou
strategii, a to mě těší. Všechno, o čem jsem mluvil, se potvrdilo. Hned na začátku bylo třeba obtížné najít zaměstnance – zkušení praktici už byli rozebráni. Většina našich
techniků, a to i těch, kteří dnes působí ve významných
funkcích, u nás začínala jako čerství absolventi stavební fakulty ČVUT nebo jako její studenti. Snažil jsem se
z nich vybrat ty samostatné, kteří vědí, co a jak by chtěli
dělat, měli zájem o obor a hledali další možnosti vzdělání
i praxe, třeba v zahraničí. Jak se pak divize zvětšovala,
rozšiřovaly se v ní pozice a schopní mladí kolegové měli
možnost stát se i dříve než ve 30 letech náměstky nebo
vedoucími projektů. Stále chceme, aby všichni lidé byli
u nás spokojení, proto kladu důraz na přátelskou atmosféru i ochotu spolupracovat a sdílet zkušenosti. Sice jsme
se s někým museli rozloučit, protože nám nevyhovoval,
další jsme bohužel museli při hluboké recesi oboru propustit. Většina je ale divizi 4 věrná.
Jaká tedy je divize 4 dnes a co umí?
V divizi je nás kolem 520, z toho asi 110 techniků má polskou státní příslušnost a osm slovenskou, a dosahujeme
ročního obratu větší stavební firmy. Umíme vlastními
silami stavět nejen mosty, se kterými jsme začínali, ale
i provádět zemní práce. Díky nedávným velkým investicím
pokládáme cementobetonové i asfaltové povrchy vozovek
a k tomu máme geodety, dopravu a mechanizaci i správu
inventárního materiálu. Dokážeme tedy postavit dálnici
nebo silnici od A do Z, s výjimkou specializovaných prací,
na které si ale subdodavatele najímá i konkurence. Jediné,
co nás limituje, je nedostatek zdrojů asfaltových směsí.
Doprastav Asfalt sice disponuje řetězcem obaloven, které pokrývají velkou část Slovenska, ale u nás firma BES
prakticky stačí sama položit vše, co její obalovny vyrobí.
Odlišuje se podle vás Metrostav od konkurence?
Je u nás největší stavební společností a není součástí
žádného nadnárodního koncernu. To má tu výhodu, že
firma není pouhou investicí a její vedení podporuje další
rozvoj i finančně. Myslím si, že i naše vzájemné vztahy
jsou korektnější, serióznější a dlouhodobější než jinde.
Navíc nejsme v podnikání omezeni regionem jako pobočky zahraničních firem a můžeme podnikat kdekoli v cizině.
Loni jste byli úspěšní v Polsku. Jak vidíte letošek?
Zatím se zdá, že tamější obrat dosáhne asi 60 % celkového. I když nás úspěchy v Polsku těší, velkým problémem
zůstává situace v Česku a na Slovensku, které stále přiřazujeme k domácímu trhu. V Polsku totiž máme jen 25 našich pracovníků, k nim přes stovku Poláků a všichni řídí
stavby inženýrským způsobem. Zbylých asi 220 techniků,
kolem 180 dělníků a stroje závisí na domácích zakázkách.
Potřebujeme proto kolem dvou miliard korun obratu tvořit
doma. Vzhledem ke stavu českého dopravního stavebnictví, legislativě a problémům s EIA nás tak v nejbližších
letech čeká těžké období. Chceme si během něj připravit
v Polsku asi 20 absolventů, aby získali zkušenosti a byli
připraveni plnit úkoly, až se situace zlepší. Rád bych v Metrostavu ještě pár let zůstal, moje práce se mi líbí a baví
mě. Věřím proto, že se nám v divizi bude i nadále dařit.
25.04.16 10:20