Metrostav

Strana 2

Cesta zKarlsruhe vedla docelého Německa

Pracovníci oddělení speciálního zakládání firmy BeMo

Tunnelling (BeMo) vespolupráci s českým Zakládáním

staveb úspěšně dokončili většinu prací nastavbě leh-

kého metra vKarlsruhe. Dobrá kvalita idodržení ter-

mínu jim umožnily vyrazit zaprací pocelém Německu.

Pro připomenutí – natrase dlouhé 4,6 km zahrnovala

stavba vKarlsruhe vybudování osmi podzemních stanic,

1,6 km hloubených tunelů a2,3 km tunelu raženého po-

mocí NRTM vkesonu aTBM. Práce speciálního zakládání

(foto) se týkaly především stanic a hloubeného tunelu

od Ettlinger Tor směrem na jih včetně tří nájezdových

avýjezdových ramp. Jednotlivé stavební úseky zde muse-

ly být vodonepropustně utěsněny vzhledem kegeologic-

kým poměrům, propustnému podloží ahladině podzemní

vody někde jen tři metry pod terénem. Základní koncept

řešení stavebních jam spočíval vezhotovení jejich obvo-

dového pláště zpodzemních stěn nebo štětovnic kotve-

ných v několika úrovních pramencovými kotvami. Dno

utěsnila trysková injektáž vyztužená tahovými tyčemi,

která současně rozpínala paty konstrukcí po obvodu.

Postup výstavby metra nebyl vevšech úsecích stejný.

Odvýchodu kzápadu, mezi Durlacher Tor aMühlburger

Tor, stavbaři nejprve budovali stanice anájezdové rampy.

Podokončení prací speciálního zakládání provedli stropní

železobetonové konstrukce stanic metodou Cut and Co-

ver arazicí štít je projížděl. Vjižní ose tvoří velkou část

úseku hloubený tunel, jehož konstrukce byly vestavěny

dovodonepropustně utěsněných jam. Vúseku mezi stani-

cemi Markplatz aEttlinger Tor zmonolitnila štěrkopískové

základové lože chemická injektáž – právě v tomto více

než 250 m dlouhém úseku probíhá odzačátku roku 2016

ražba tunelu metodou NRTM vkesonu.

Kromě projektu vKarlsruhe pracovali kolegové zod-

dělení speciálního zakládání BeMo i na dalších němec-

kých zakázkách, především v tunelech Bad Cannstatt

při projektu Stuttgart 21 pro Deutsche Bahn avtunelu

Zierenberger uKasselu. Pro Max-Delbrück-Centrum für

Molekulare Medizin Humboldtovy univerzity v Berlíně

samostatně provedli kotvené stěny stavební jámy atrys-

kovou injektáž jejího dna. Také navětšině těchto projektů

BeMo spolupracovalo se společností Zakládání staveb.

Velkým úspěchem BeMo byl v březnu 2016 podpis

smlouvy sberlínským senátem na realizaci části měst-

ského silničního okruhu A100 ve čtvrti Berlin-Treptow,

kde firma uspěla ve sdružení se společností Heitkamp

Ingenieur und Kraftwerksbau. Práce speciálního zakládá-

ní zde zahrnou velký rozsah podzemních stěn, těsnicích

injektáží dna, prací kotvicích i dalších v objemu kolem

15milionůeur. Izde bude BeMo spolupracovat s kolegy

ze Zakládání staveb a zužitkuje tak synergické výhody

Skupiny Metrostav. Zdař Bůh!

Robert Dostál, foto archiv BeMo

Každá krev pomáhá

Vsouvislosti sMetrostavem noviny převážně zmiňují

muže – vefirmě jich totiž pracuje téměř 83 %. Přesto

8.dubna najubilejní 20. akci Daruj krev s Metrosta-

vem dorazilo víc dívek a žen. Poděkování ale samo-

zřejmě patří všem, protože život zachrání každá krev.

Zdravotníci z ÚVN odebrali zaměstnancům Metro-

stavu, několika kolegům zMetrostavů Facility (foto č. 1)

iDevelopment azástupci Subterry celkem přes 20 litrů kr-

ve. Vedoucí odběrového týmu MUDr.Michaela Kořánová

(foto č. 2) byla překvapená: „Jsem uvás poprvé amusím

říct, že je to jedna znejlépe organizovaných akcí, nakte-

rých jsem kdy byla. Vše probíhá hladce, nejsou žádné

fronty, žádné kolapsy, dárci jsou poučení adva navíc pro-

jevili zájem darovat kostní dřeň! Tento výjezd je tak velmi

úspěšný.“ Všichni, kdo dobrovolně darovali krev (foto

č.3), si mohli poodběru odpočinout umalého občerstvení

(foto č. 4). Aby nabrali energii, potěšil je isestřičky (foto

č.5) originální zákusek (foto č. 6). Nashledanou příště!

Ing.Josefa Neuwirtha,

ředitele divize 4

Ing.Neuwirth změnil zaměstnavatele jen jednou vži-

votě – po 28 letech praxe v kolektivu působícím pod

třemi různými firemními jmény nastoupil před 16 lety

doMetrostavu, kde přijal výzvu vybudovat specializo-

vanou divizi dopravního stavitelství. Otom, že se mu

úkol podařil, svědčí i ocenění Osobnost Metrostavu,

které převzal naletošní konferenci TEK.

Co pro vás titul Osobnost Metrostavu znamená?

Potěšil mě. Udělalo mi radost, že si firma váží mé práce

acení si jí. Sám bych ale mnoho nedokázal. Podporovalo

mě vedení, kolegové zjiných divizí či centrály avnepo-

slední řadě se oúspěch zasloužili mí spolupracovníci.

Divizi 4 jste vystavěl na„zelené louce“. Jak vznikala?

Nebylo to lehké. Je to patrné izrozhovorů, které vyšly

v novinách Metrostavu – první pár měsíců po založení

divize a druhý po 10 letech činnosti. Když je teď čtu,

dokládají, že jsme měli už odzačátku správně vytyčenou

strategii, ato mě těší. Všechno, očem jsem mluvil, se po-

tvrdilo. Hned nazačátku bylo třeba obtížné najít zaměst-

nance – zkušení praktici už byli rozebráni. Většina našich

techniků, a to itěch, kteří dnes působí ve významných

funkcích, unás začínala jako čerství absolventi staveb-

ní fakulty ČVUT nebo jako její studenti. Snažil jsem se

znich vybrat ty samostatné, kteří vědí, co ajak by chtěli

dělat, měli zájem oobor ahledali další možnosti vzdělání

ipraxe, třeba vzahraničí. Jak se pak divize zvětšovala,

rozšiřovaly se vní pozice aschopní mladí kolegové měli

možnost stát se idříve než ve30 letech náměstky nebo

vedoucími projektů. Stále chceme, aby všichni lidé byli

unás spokojení, proto kladu důraz napřátelskou atmosfé-

ru iochotu spolupracovat asdílet zkušenosti. Sice jsme

se sněkým museli rozloučit, protože nám nevyhovoval,

další jsme bohužel museli při hluboké recesi oboru pro-

pustit. Většina je ale divizi 4 věrná.

Jaká tedy je divize 4 dnes aco umí?

Vdivizi je nás kolem 520, ztoho asi 110 techniků má pol-

skou státní příslušnost aosm slovenskou, adosahujeme

ročního obratu větší stavební firmy. Umíme vlastními

silami stavět nejen mosty, se kterými jsme začínali, ale

iprovádět zemní práce. Díky nedávným velkým investicím

pokládáme cementobetonové iasfaltové povrchy vozovek

aktomu máme geodety, dopravu amechanizaci isprávu

inventárního materiálu. Dokážeme tedy postavit dálnici

nebo silnici odAdoZ, svýjimkou specializovaných prací,

nakteré si ale subdodavatele najímá ikonkurence. Jediné,

co nás limituje, je nedostatek zdrojů asfaltových směsí.

Doprastav Asfalt sice disponuje řetězcem obaloven, kte-

ré pokrývají velkou část Slovenska, ale unás firma BES

prakticky stačí sama položit vše, co její obalovny vyrobí.

Odlišuje se podle vás Metrostav odkonkurence?

Je u nás největší stavební společností a není součástí

žádného nadnárodního koncernu. To má tu výhodu, že

firma není pouhou investicí ajejí vedení podporuje další

rozvoj ifinančně. Myslím si, že inaše vzájemné vztahy

jsou korektnější, serióznější a dlouhodobější než jinde.

Navíc nejsme vpodnikání omezeni regionem jako poboč-

ky zahraničních firem amůžeme podnikat kdekoli vcizině.

Loni jste byli úspěšní vPolsku. Jak vidíte letošek?

Zatím se zdá, že tamější obrat dosáhne asi 60 % celkové-

ho. Ikdyž nás úspěchy vPolsku těší, velkým problémem

zůstává situace vČesku anaSlovensku, které stále přiřa-

zujeme kdomácímu trhu. VPolsku totiž máme jen 25na-

šich pracovníků, knim přes stovku Poláků avšichni řídí

stavby inženýrským způsobem. Zbylých asi 220 techniků,

kolem 180 dělníků astroje závisí nadomácích zakázkách.

Potřebujeme proto kolem dvou miliard korun obratu tvořit

doma. Vzhledem ke stavu českého dopravního staveb-

nictví, legislativě aproblémům sEIA nás tak vnejbližších

letech čeká těžké období. Chceme si během něj připravit

vPolsku asi 20 absolventů, aby získali zkušenosti abyli

připraveni plnit úkoly, až se situace zlepší. Rád bych vMe-

trostavu ještě pár let zůstal, moje práce se mi líbí abaví

mě. Věřím proto, že se nám vdivizi bude inadále dařit.

strana 2

PTÁME SE

Technický atechnologický rozvoj společnosti

Odbornou část TEK uvedl výrobně-technický ředitel

Ing.Ivan Hrdina (foto č. 1) přehledem nejdůležitějších

technologií, které Metrostav ovládá. Pět dalších kole-

gů (foto č. 2) poté představilo vybranéprojekty.

Mezi technologiemi, které Metrostav rozvíjí, vzbudily

největší zájem schémata razicích štítů odnemechanizo-

vaného zmetra I.C asovětského mechanizovaného tune-

lovacího kompletu zmetra I.A přes alternativu nemecha-

nizovaného štítu pro Strahovský tunel až poTondu, Adélu

aViktorii – nejmodernější TBM současnosti. Ing.Hrdina

zmínil mimo jiné i vysouvané tunely metra IV.C1 pod

Vltavou, předpjaté betonové nádrže vLoukově, výměnu

kotlů v Prunéřově, most Opárno, Trojský most a lávku

vČelákovicích – konstrukce, kjejichž výstavbě Metrostav

použil vlastní patenty azískal zaně iřadu ocenění.

Výrobní náměstek divize 4 Ing.Pavel Kout se vpro-

jevu věnoval výrobním kapacitám divize. Významná byla

zpráva zmiňující druhou sestavu finišerů naCB kryt, sníž

budou moci silničáři pracovat už začátkem května.

Ředitel divize 6 Ing. Jan Cuc promluvil o výstavbě

rozsáhlé Residence Garden Towers se 700 byty ascel-

kovým obestavěným prostorem 276092 m

. Nanároč-

ném projektu pracovali divizní betonáři, kteří dobednění

splochou 205435 m

uložili 38045 m

betonu a3387 tun

oceli. V konferenčním sále byl k vidění i model komplexu.

Vedoucí projektu Jan Mráz představil výstavbu regi-

onálního centra zpracování odpadů Karlovarského kraje.

Divize 9 ji provádí vesdružení seSubterrou atechnologie,

jíž komplex vybaví, bude první svého druhu vrepublice.

Snovinkami se setkávali ipracovníci divizí 3 a9, když

vedení Ing.Tomášem Vašutem řídili vesdružení stavbu

výzkumného laserového centra ELI Beamlines vDolních

Břežanech. Poradili si přitom svelkým množstvím změn,

které vyřešilo 11 dodatků kesmlouvě a336 pokynů pro

stavbu. Mohutné železobetonové konstrukce, ty stínící

zbetonu oobjemové hmotnosti 3450 kg/m

, provedli be-

tonáři divize 6. „Abychom dílo vyfakturovali, bylo potřeba

15600 podpisů na1300 fakturačních oddílech. Během

projektu jsme také podepsali více než 1000 protokolů

odsouhlasení vzorků včetně ukázky kubíku zeminy,“ uvedl

vzávěru Ing.Vašut.

Technickou část konference uzavřelo vystoupení

Ing.Pavla Djuga zdivize 5, který pomocí schémat ifo-

tografií přiblížil stavbu tunelu Joberg v Norsku. Pod

vedením Ing. Ivana Piršče tam pracovníci divize 5 vy-

razí téměř 2 km silničního tunelu metodou Drill & Blast

a90 m v obtížném geologickém prostředí pomocí Nové

rakouské tunelovací metody, což bude její vůbec první

použití vNorsku. Kprorážce tunelu Joberg by mělo dojít

už vpolovině letošního července.

Metrostav_07_2016.indd 2 25.04.16 10:20

Metrostav a.s. - noviny