strana 2
Prorážka na Islandu
PTÁME SE
Kolegové z divize 5 pod vedením Ing. Josefa Mal
knechta provedli ještě před Velikonocemi slavnostní
prorážku tunelu Dýrafjörður na Islandu. Významné
akce se účastnily desítky místních obyvatel i obchodní
ředitel Metrostavu Ing. Karel Volf.
Raziči Metrostavu (foto č. 1) tu během stavby vytvořili
již několik rekordů v rychlosti ražby: za týden dokázali
prorazit 111 m, za jeden měsíc 405 m tunelu!
Oslava (foto č. 2) proběhla za doprovodu místního
pěveckého mužského sboru (foto č. 3). Nálože, jejichž výbuch propojil obě části pětikilometrového tunelu, odpálil
někdejší islandský premiér a nynější ministr dopravy Sigurður Ingi Jóhannsson (foto č. 4) a „na hromadě“ v místě
prorážky proběhlo setkání zástupců zhotovitele investora
(foto č. 5). Vedoucí projektu Josef Malknecht obdržel
pamětní kámen z vůbec prvního odpalu tohoto tunelu
s přesně vyfrézovaným tvarem tunelu uvnitř (foto č. 6).
Ing. Iva Vrbky,
ředitele divize 8
–red–, foto archiv stavby
1
Subterra a obnova Clam-Gallasova paláce
1
2
3
Od loňského podzimu pracuje divize 2 dceřiné společnosti Subterra na revitalizaci barokní budovy na Ma
riánském náměstí v Praze. Památka bude upravena pro
kulturní a společenské využití a otevře se veřejnosti.
Významný vrcholně barokní palác z 18. století, který
navrhl císařský architekt Johann Bernhard Fischer z Erlachu, sloužil v posledních desetiletích Archivu hlavního
města Prahy. Magistrát naplánoval celkovou rekonstrukci
budovy, v níž budou prostory (foto č. 1) pro stálé i dočasné expozice. Proměny se dočkají rovněž dvě zahrady
a nádvoří, kde dojde k osazení kašen a jejich technologií,
úpravě podkladu a předláždění průjezdu. Ve venkovních
prostorech pak bude restaurace, kavárny a scéna pro
divadelní představení či koncerty.
Kromě obnovy historických konstrukcí a prvků (foto
č. 2), které zahrnují restaurování a repasi dveří, oken,
podlah, nástěnných maleb, omítek, štuků, soch, kachlových kamen nebo lustrů, přinese stavba rovněž vybavení
a technologie nezbytné pro soudobý provoz.
Památka plná překvapení
K převzetí budovy Clam-Gallasova paláce došlo loni v říjnu, kdy začaly restaurátorské průzkumy, inventarizace
historických prvků a nezbytné porovnání projektu se
skutečným stavem. Vzhledem ke staršímu datu stávajících sond, které se provedly již přibližně před 10 lety,
bylo potřeba rozšířit jejich počet a rozsah. Pracovníci
divize 2 dále zbourali betonové podlahy a nenosné svislé
konstrukce a namontovali konstrukce provizorní. Dále
zkontrolovali rozvody a trasování stávající elektroinstalace a prozkoumali veškeré poruchy a praskliny.
Náročná je obsluha stavby nákladními vozidly kvůli
špatné dopravní dostupnosti. Příjezd nákladních vozidel
omezuje poloha v centru Prahy a také úzká brána. Část
interiéru paláce je navíc ve velmi špatném stavu a chybí
mnoho dekorativních prvků z porcelánu nebo dřeva.
Poškozené jsou i nášlapné vrstvy podlah, jejichž restaurování, respektive výroba a montáž kopií budou náročné.
„Při takto rozsáhlé rekonstrukci historického objektu
můžeme s velkou pravděpodobností očekávat komplikace a různá překvapení. Již při bouracích pracích jsme
objevili podsklepenou část, s kterou dokumentace vůbec
nepočítala. Rozsah podzemních prostor budeme mapovat
pomocí endoskopu. Na základě tohoto průzkumu bude,
po konzultaci se zástupci památkové péče, upravena
projektová dokumentace. Dají se navíc očekávat i další
nálezy,“ popisuje zvláštnosti práce na památce vedoucí
projektu Pavel Horák. Revitalizace Clam-Gallasova paláce
má být ukončena v lednu 2021.
Tex t a f o t o s pole č n o s t S ub t e r r a
2
Odborné příspěvky z Programové konference
Na TEK 2019 vystoupili vedoucí projektů se třemi prezentacemi a představili aktuální velké projekty Metrostavu: Modernizaci Úpravny vody Želivka (ÚVŽ) – GAU,
Rekonstrukci a dobudování Janáčkova divadla a stavbu Argentinská Office Building.
4
5
6
Metrostav_07_2019.indd 2
Administrativní budova v Argentinské
Jiří Pauler z divize 9 představil nový administrativní objekt Argentinská Office Building, který se nachází na rohu
frekventovaných ulic Argentinská a Plynární v pražských
Holešovicích. Šestipatrová prosklená budova elegantním
obloukem navazuje na okolí a unikátním prvkem jsou „šikmé“ sloupy vedoucí přes dvě podlaží, umístěné na nároží.
Projekt byl v divizi poprvé prováděn s využitím procesu
BIM za pomoci moderních softwarových nástrojů. Jejich
možnosti Jiří Pauler názorně ukázal na videu.
Návrat na Želivku
Ing. Petr Brož z divize 6 pohovořil o významné zakázce, která běží zhruba rok a spočívá v modernizaci ÚVŽ
a stavbě objektu GAU – vybudování nové haly filtrace
s granulovaným aktivním uhlím.
Díky projektu bude možné ročně dodávat 83 mil. m3
pitné vody ve zlepšené kvalitě. V areálu ÚVŽ již roste nová
hala o rozměrech 50 × 100 m o výšce 14 m. Tento objekt
GAU obsáhne 16 filtrů s celkovou plochou 1604 m2.
A jak jsou stavbaři daleko? „Na patkách a základových
stěnách je postaveno sedm rámů z devíti. Nyní modelujeme základovou spáru pro železobetonové konstrukce
nádrží filtrů a odtokového kanálu,“ uvedl v prezentaci
inženýr Brož. Připomněl společnou minulost – tedy že I.
a II. etapu úpravny a vodní nádrže vybudoval v 60. letech
podnik Vodní stavby a v letech 1983 až 1987 III. etapu
dobudovala divize 6 Metrostavu.
Janáčkovo divadlo v Brně
Největší prostor jeviště v České republice, šest podlaží
pro zázemí divadla, dvě technologická podlaží a celkem
883 místností. To v kostce představuje objekt Janáčkova
divadla, které ve sdružení rekonstruoval tým Ing. Radomíra Richtera (foto) z jihomoravského regionu divize 1.
V prezentaci na TEK seznámil s průběhem první a druhé
etapy. Proběhla výměna konstrukce střech nad hledištěm
a jevištěm, rekonstrukce foyer z roku 1965, zázemí pro
herce, technologií – strojovny VZT, jevištní technologie,
jímky vyrovnávací plošiny a také rekonstrukce příjezdových a pochozích ploch – 1800 m2 teras.
Inženýr Richter zdůraznil, že termín na realizaci zakázky 14 měsíců byl velmi náročný a rekonstrukci bylo potřeba rozdělit do tří etap. Nutné bylo zprovoznění divadla
na festival Janáček Brno 2018 do 17. listopadu.
–red–, snímky archiv Metrostavu
Po studiu pozemních staveb na ČVUT v Praze několik
let pracoval jako stavbyvedoucí a poté jako výrobní
ředitel v regionální firmě v Libereckém kraji. K Metrostavu nastoupil v lednu 2004 jako výrobní náměstek
divize 8 a měl za úkol postarat se o její rozvoj tak, aby
se stala univerzální divizí. V roce 2012 usedl do křesla
ředitele a nyní má za sebou sedm let úspěšné práce.
Když se ohlédnete za uplynulými roky v pozici ředitele
divize, co vše divize 8 prodělala a jak se změnila?
Divize se výrazně personálně obměnila a rozrostla. Prvotním cílem bylo zajistit maximální šíři výrobního programu
a rozběhnout naše krajská zastoupení, stát se ve svěřených regionech jedničkou. Kromě výše zmíněného jsme
vstoupili na Slovensko, převzali jsme také divizi 2, která
měla na starosti Blanku, a zaměřili jsme se na vybudování
vlastních dělnických kapacit.
Co zejména považujete za úspěch?
Podařilo se nám divizi skvěle personálně poskládat.
Všichni táhneme za jeden provaz a funguje nám zde příznivá vnitřní chemie. Daří se nacházet a vychovávat mladé
šikovné lidi a posouvat je do vyšších pozic.
Můžete jmenovat zásadní projekty v regionech?
Máme za to, že pokud chce být firma v regionech úspěšná, musí se podílet na budování regionální infrastruktury.
Jsme proto rádi, že se nám podařilo uzavřít rámcové smlouvy se Severočeskou vodárenskou společností
(SVS) na budování a rekonstrukce vodovodů a kanalizací.
Obdobně chceme uspět v energetice a dopravě. Ověřené postupy budeme následně uplatňovat ve svěřených
regionech na Slovensku. Klíčové je rovněž opakovaně
uspět u nejvýznamnějších zákazníků, kterými jsou pro
nás Dopravní podnik města Prahy, Diamo, Mondi, Magna,
Constellium, Unipetrol a řada dalších.
A kdybychom připomněli nejdůležitější projekty v historii vaší divize...
Historicky jsme se účastnili výstaveb pražského metra
IV.C1, IV.C2 poté V.A a nyní se budeme podílet na geologických průzkumech pro trasu D. Zasloužili jsme se třeba
o vybudování nového bloku elektrárny v Ledvicích, postavili paroplynovou elektrárnu v Počeradech, kdysi jsme
stavěli hlavní administrativní budovu pro ČEZ a významným projektem byla obchodní galerie v Mostě. Po mnohaletém úsilí se nám daří opakovaně uspět ve všech čtyřech
jaderných elektrárnách u nás a na Slovensku.
Aktuálně běží projekt Gabčíkovo. Čím je zásadní?
Gabčíkovo je od ostatních projektů odlišné svojí velikostí,
typem a svojí jedinečností. Ke stavbě takového typu se
většina lidí za svůj život nedostane a my si vždy interně
říkáme, že účast na takovém projektu je za odměnu, a vážíme si toho, že máme možnost ho realizovat. Tato stavba
stojí trochu mimo naše dva slovenské regiony a personálně ji pokrýváme prakticky celou z Prahy.
Na co byste se rád soustředil v dalších letech?
V regionech rozvíjíme střediska infrastruktury, která jsou
zaměřena na rekonstrukci a výstavbu vodovodů a kanalizací. Rádi bychom to doplnili o rozvody elektrické energie
a v návaznosti na strategii společnosti o dopravní infrastrukturu. Obdobně chceme pracovat na Slovensku. Rozvíjíme středisko HSV, které je primárně zařízené na železobetony. Až na úplné výjimky jsme všechny železobetony
realizovali sami a nyní nás začali poptávat i ostatní divize.
Co vám v souvislosti s Metrostavem v poslední době
udělalo radost?
Z pohledu celé společnosti je zřejmé, že se nám podařilo
vypořádat se s dopady minulé krize a s projekty, které byly
s krizí spojené, a že konečně nastaly lepší časy. Z pohledu
divize mě samozřejmě těší, když vidím, že se divizi daří,
že zaměstnanci spolu čile komunikují, že táhnou za jeden
provaz a jsou si schopni navzájem pomáhat. Rád bych
jim tímto poděkoval za obrovské pracovní nasazení. To
se pozitivně odráží na výsledcích divize a objemech, které
jsme schopni realizovat.
Za rozhovor děkuje David Kalců
30.04.19 13:57