strana 3
ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ
Teplické aquacentrum již slouží návštěvníkům
Jen pár dní po letošních Velikonocích se veřejnosti
otevřelo nové Aquacentrum v Teplicích (foto č. 1). Náročná rekonstrukce a dostavba trvala 19 měsíců a přinesla týmu Ing. Michala Weinera z divize 8 řadu nových
zkušeností se stavbami plaveckých areálů.
„Myslel jsem si, že nějaké zkušenosti z Plaveckého
areálu na Klíši využiji, ale zmýlil jsem se. Obě stavby jsou
velice odlišné. Třeba náročnost provedení keramických
obkladů bazénů je daleko vyšší než nerezové vany. V Teplicích je pak mnoho atrakcí včetně tobogánu, kdežto v Ústí
nad Labem je pouze plavecký bazén. Realizace na Klíši mi
však pomohla v daleko lepší orientaci v samotné bazénové technologii,“ porovnal stavby dvou sportovních areálů
spjatých s vodou Ing. Weiner.
Během rekonstrukce teplického aquacentra se stavbaři museli vyrovnat s řadou těžkostí ať už malým prostorem
pro výstavbu novostavby plaveckého bazénu, omezenými
přístupy do rekonstruované části, které ovlivnily zásobování stavby, či s mnoha projekčními změnami v průběhu
stavby nebo nejasnou projektovou dokumentací.
1
Stavbaři dokončili bytový dům v Berouně
Divize 9 v dubnu předala v Berouně investorovi bytový
dům Corso (foto č. 1). Na zakázce se kromě stavbařů
divize 9 podílely i další subjekty skupiny Metrostav:
například společnost Subterra, která zajišťovala dodávky domovních technologií, nebo Pragis jako dodavatel monolitických konstrukcí.
Bytový dům Corso vyrostl v Berouně na pozemku,
který se nachází nedaleko historického centra města.
Stavba nicméně stojí mimo oblast tamní chráněné památkové zóny a je umístěna v nepříliš frekventované ulici
Hrnčířská. Budoucí obyvatelé se tak budou moci těšit
z klidného prostředí a ve vyšších patrech také z výhledu
na nedalekou řeku Berounku (foto č. 2). S domem kromě
toho sousedí zahrada a hřiště vedlejší základní školy.
Pětipodlažní objekt má v horním patře dva odsazené
čtyřpokojové byty doplněné velkými terasami. Vybudováno bylo celkem 18 bytových jednotek. Kromě bytů 4+kk
jsou to v nižších patrech byty kategorie 3+kk a 2+kk.
2
Zajímavá fasáda respektuje okolí
Stavba je při pohledu zvenčí charakteristická zalamovanou fasádou a velkým množstvím prosklených ploch.
Bytový dům Corso, který navazuje na čerstvě rekonstruo
vanou administrativní budovu, je na bočních stranách
nápadný také barvou vnějších omítek provedených v kombinaci hnědofialové a šedé.
Stavbaři Metrostavu se během prací museli potýkat
se stísněnými podmínkami. V místě současně probíhala
rekonstrukce a dostavba administrativní budovy vzdálené cca 200 m. „Z důvodu realizace dvou staveb s jednou
společnou plochou pro zařízení staveniště to byl problém.
Nakonec jsme si museli pronajmout pozemek od města
a celé zázemí stavby přesunout mimo pozemek objektu,“
vysvětluje vedoucí projektu Milan Vaňkát.
Původně plánovaný harmonogram stavebních prací
ohrozily problémy, které se v průběhu stavby objevily kolem dodaných podkladů a v souvislosti s nároky architektů na zpracování dílenských dokumentací. Takže například
příslušná dokumentace k vnitřnímu zábradlí schodiště se
podle vedoucího projektu řešila přibližně čtyři měsíce.
Snahu o dodržení předepsaného plánu prací navíc komplikovala řada úprav požadovaných investorem
v rámci klientských změn. „Některé jsme museli řešit se
zpožděním, nicméně věříme, že vše bylo provedeno k maximální spokojenosti klientů,“ připomíná Milan Vaňkát.
Na základě dohody s investorem, společností Hrnčířská
Beroun, se tak nakonec musel odsouvat původní termín
dokončení díla. Celkem to však bylo jen o několik týdnů.
Náročná montáž tobogánu
„V průběhu výstavby provozovatel rozhodl o úpravě celé
ocelové konstrukce tobogánu (foto č. 2) a zůstal tak vlastně stát pouze samotný sloup, na který se postupně navařovala ramena, schodiště a další prvky. To vše ve vnitřním
prostoru pod střechou bez přístupu mechanizace,“ vzpomíná Ing. Weiner s tím, že tyto práce významně omezovaly ostatní činnosti v okolí, především pak ty obkladačské.
1
Vedoucí projektu zároveň připomíná, že s ohledem na
agresivní vnitřní prostředí bude třeba pozorně sledovat
chování povrchové úpravy tobogánu.
Stavbaři museli instalovat také mnoho oběhových
a cirkulačních čerpadel jako součást celkové bazénové
technologie a úpravny bazénové vody spolu s čerpadly
pro jednotlivé atrakce. Aby se zjistilo, zda všechna nová
zařízení a technologie fungují tak, jak mají, poběží aquacentrum zhruba půl roku až rok ve zkušebním provozu. To
ale nebude v ničem bránit návštěvníkům, aby si zaplavali
v 25 m dlouhém bazénu nebo vyzkoušeli moderní vodní
atrakce včetně zmiňovaného tobogánu.
„Rád bych velice poděkoval kolegům z realizačního
týmu za jejich nasazení a obětavost. Doufám, že jim budu
moct v blízké době dopřát zaslouženého odpočinku a čas,
který mohou věnovat rodinám,“ uzavírá inženýr Weiner.
Martina Vampulová, foto archiv stavby
Ohřev pomocí tepelných čerpadel
Aquacentrum je kromě zábavních prvků vybaveno
i mnoha dalšími technologiemi, které zůstanou před
zraky příchozích skryty. Jsou to například výkonnější
vzduchotechnické jednotky. Ty mají za úkol udržovat
vnitřní prostor bazénu na snesitelných hodnotách
vlhkosti vzduchu v rozmezí 60 až 65 % RH. Pro vytápění
objektu a ohřev teplé vody projektanti zvolili tepelná
čerpadla, která mají navíc jako záložní zdroj teplovod.
2
let je v provozu pražské metro! Jeho nejstarší úsek – I.C
z Kačerova na Florenc – byl slavnostně otevřen 7. května 1974.
O jeho náročnou výstavbu se zasadila naše firma.
Bratislavská Stanica Nivy roste jako z vody
Už 11 měsíců pracuje ve slovenské metropoli pod 14 jeřáby na 250 dělníků - mezi nimi technici z provozu železobetonových konstrukcí divize 6 - na výstavbě nosných prvků polyfunkčního komplexu Stanica Nivy. Obří stavba
pod vedením Ing. Vladislava Horáčka se již místy vyšplhala až do třetího nadzemního podlaží (foto).
Blanka Růžičková, foto Jakub Čer venka
Přeměna silnice na dálnici je náročná a složitá
Přestavba bezmála dvanáctikilometrového úseku silnice I/48 na dálnici D48 mezi obcemi Rybí a Rychaltice na Frýdecko-Místecku (foto) je zhruba v polovině.
Na stavbě, která zahrnuje 147 stavebních objektů rozložených po celé délce stavby, se významně podílí výrobní provozy divize 4. Stavbu vede tým Ing. Jiřího Capila
a pracuje zde ve sdružení s firmami Swietelsky a Colas.
Stavba je rozdělena na dva úseky. První vede z Rybí
do Příboru a je dlouhý asi 5,5 km, druhý v délce asi šest
km potom od Příboru k mimoúrovňovému křížení Rychaltice. „Na dvou souběžně realizovaných úsecích a ve třech
etapách výstavby zde přestavujeme a výrazně rozšiřujeme
původní směrově nedělenou čtyřpruhovou komunikaci
I/48 na standardní středním dělicím pásem směrově rozdělenou dálnici v kategorii D 25,5/120. Půjde o dva samostatné jízdní pásy s dvěma jízdními pruhy pro každý jízdní
směr,“ popisuje ředitel výstavby Ing. Jiří Capil.
Přebudování původní silnice na dálnici je náročné
zejména kvůli koordinaci 147 stavebních objektů rozlože-
ných po celé téměř 12 km délce stavby a nutnému téměř
dvojnásobnému rozšíření původního silničního tělesa,
které vyžaduje provedení značného množství nových
zemních zářezů, násypů, opěrných zdí, přeložek inženýrských sítí a především demolici veškerých původních
mostů a jejich novou výstavbu. Součástí stavby je realizace celkem 19 mostních objektů.
V úzké spolupráci s výrobními provozy
V současné době jsou dokončeny všechny přeložky
inženýrských sítí a většina obslužných silnic III. třídy.
Na samotné dálnici jsou hotové na jedné polovině zemní
práce na rozšíření zemního tělesa, zemní pláně, kanalizace, drenáže a část konstrukčních vozovkových vrstev.
V těchto dnech se také dokončují práce na mostech,
v trase budoucí dálnice probíhá dokončování štěrkodrtí,
pokládá se konstrukční vozovková vrstva z mechanicky
zpevněného kameniva a probíhá příprava pro pokládku
samotné vozovky z cementobetonového krytu, kterou
jsme zahájili v posledním dubnovém týdnu,“ popisuje
postup prací ředitel výstavby.
Kromě významného podílu veškerých výrobních provozů divize 4 se na výstavbě úseku dálnice D48 podílí také
provoz ocelových konstrukcí divize 3. „Vzájemná synergie
projektového týmu, výrobních provozů a využití vlastních
nosných technologií je podmínkou úspěšného zvládnutí
takto náročné stavby,“ sděluje Ing. Capil.
Nyní realizovaná část dálnice by měla být dokončena
letos v srpnu, celý úsek pak do konce roku 2020. Tým
Ing. Capila má tedy před sebou ještě velký kus práce.
Martina Vampulová, foto archiv stavby
Metrostav_07_2019.indd 3
Stanica Nivy obsáhne na půdorysu asi 350 x 140 m
dva suterény pro parking zhruba 2300 vozů a autobusovou stanici, kterou denně projde více než 20 000 cestujících. Přízemí a další čtyři patra nad zemí nabídnou prostor
obchodům a štíhlá, 123 m vysoká budova Nivy Tower
poslouží administrativě.
Do nosných konstrukcí komplexu bude nutné celkem
uložit 172 000 m3 betonu a 27 000 tun výztuže. „Vzhledem k obrovskému rozsahu železobetonových konstrukcí
investor jejich výstavbu i smluvně rozdělil na dvě zhruba
stejné části. My máme na starost pět půdorysných sekcí
s celkovou rozlohou téměř 28 000 m2. Zbylé tři sekce
a výškovou budovu staví firma PSJ Concrete,“ vysvětluje
stavbyvedoucí Ing. Jiří Koukal, který řídí práce na místě.
Betonáři při nich denně uloží do bednění v průměru 150 m3
betonu. A bednění musejí dělníci jen pro stavbu divize 6
namontovat asi 240 000 m2! Nemluvě o použití nadstandartního množství podpůrných věží Rosett, shromažďovaných firmou PERI z celého Česka i Slovenska, které jsou
zapotřebí pro výrobu stropu nad podzemní autobusovou
stanicí s výškou 7,3 m. „Jejich zajištění byla zatím největší
komplikace zakázky – potřebujeme jich totiž o 50 % více,
než byl původní odhad,“ dodává Ing. Koukal.
Obří stavba běží podle harmonogramu
Po včasném dokončení posledního záběru základové desky stavbaři v jednotlivých sekcích pracují na betonážích
svislých konstrukcí a stropů od 2. PP až do 3. NP. „K tomu už řešíme i koordinaci mezi výstavbou železobetonů
a montáží ocelových konstrukcí od firmy Ruukki, pro něž
musíme včas zabudovat kotevní prvky,“ říká Ing. Horáček.
Rozsáhlost staveniště vyžaduje velké úsilí při logistickém
zajištění stavby zejména při betonážích velkých objemů.
„Svým rozsahem, komplikovaností i důležitostí je tento
projekt pro nás všechny velikou výzvou. Ještě štěstí, že
i když je v zahraničí, můžeme jej řídit v češtině,“ uzavírá
vedoucí projektu Ing. Vladislav Horáček.
Lenka Svobodová, foto archiv stavby
30.04.19 13:57