strana 3

ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ

Teplické aquacentrum již slouží návštěvníkům

Jen pár dní po letošních Velikonocích se veřejnosti

otevřelo nové Aquacentrum v Teplicích (foto č. 1). Náročná rekonstrukce a dostavba trvala 19 měsíců a přinesla týmu Ing. Michala Weinera z divize 8 řadu nových

zkušeností se stavbami plaveckých areálů.

„Myslel jsem si, že nějaké zkušenosti z Plaveckého

areálu na Klíši využiji, ale zmýlil jsem se. Obě stavby jsou

velice odlišné. Třeba náročnost provedení keramických

obkladů bazénů je daleko vyšší než nerezové vany. V Teplicích je pak mnoho atrakcí včetně tobogánu, kdežto v Ústí

nad Labem je pouze plavecký bazén. Realizace na Klíši mi

však pomohla v daleko lepší orientaci v samotné bazénové technologii,“ porovnal stavby dvou sportovních areálů

spjatých s vodou Ing. Weiner.

Během rekonstrukce teplického aquacentra se stavbaři museli vyrovnat s řadou těžkostí ať už malým prostorem

pro výstavbu novostavby plaveckého bazénu, omezenými

přístupy do rekonstruované části, které ovlivnily zásobování stavby, či s mnoha projekčními změnami v průběhu

stavby nebo nejasnou projektovou dokumentací.

1

Stavbaři dokončili bytový dům v Berouně

Divize 9 v dubnu předala v Berouně investorovi bytový

dům Corso (foto č. 1). Na zakázce se kromě stavbařů

divize 9 podílely i další subjekty skupiny Metrostav:

například společnost Subterra, která zajišťovala dodávky domovních technologií, nebo Pragis jako dodavatel monolitických konstrukcí.

Bytový dům Corso vyrostl v Berouně na pozemku,

který se nachází nedaleko historického centra města.

Stavba nicméně stojí mimo oblast tamní chráněné památkové zóny a je umístěna v nepříliš frekventované ulici

Hrnčířská. Budoucí obyvatelé se tak budou moci těšit

z klidného prostředí a ve vyšších patrech také z výhledu

na nedalekou řeku Berounku (foto č. 2). S domem kromě

toho sousedí zahrada a hřiště vedlejší základní školy.

Pětipodlažní objekt má v horním patře dva odsazené

čtyřpokojové byty doplněné velkými terasami. Vybudováno bylo celkem 18 bytových jednotek. Kromě bytů 4+kk

jsou to v nižších patrech byty kategorie 3+kk a 2+kk.

2

Zajímavá fasáda respektuje okolí

Stavba je při pohledu zvenčí charakteristická zalamovanou fasádou a velkým množstvím prosklených ploch.

Bytový dům Corso, který navazuje na čerstvě rekonstruo­

vanou administrativní budovu, je na bočních stranách

nápadný také barvou vnějších omítek provedených v kombinaci hnědofialové a šedé.

Stavbaři Metrostavu se během prací museli potýkat

se stísněnými podmínkami. V místě současně probíhala

rekonstrukce a dostavba administrativní budovy vzdálené cca 200 m. „Z důvodu realizace dvou staveb s jednou

společnou plochou pro zařízení staveniště to byl problém.

Nakonec jsme si museli pronajmout pozemek od města

a celé zázemí stavby přesunout mimo pozemek objektu,“

vysvětluje vedoucí projektu Milan Vaňkát.

Původně plánovaný harmonogram stavebních prací

ohrozily problémy, které se v průběhu stavby objevily kolem dodaných podkladů a v souvislosti s nároky architektů na zpracování dílenských dokumentací. Takže například

příslušná dokumentace k vnitřnímu zábradlí schodiště se

podle vedoucího projektu řešila přibližně čtyři měsíce.

Snahu o dodržení předepsaného plánu prací navíc komplikovala řada úprav požadovaných investorem

v rámci klientských změn. „Některé jsme museli řešit se

zpožděním, nicméně věříme, že vše bylo provedeno k maximální spokojenosti klientů,“ připomíná Milan Vaňkát.

Na základě dohody s investorem, společností Hrnčířská

Beroun, se tak nakonec musel odsouvat původní termín

dokončení díla. Celkem to však bylo jen o několik týdnů.

Náročná montáž tobogánu

„V průběhu výstavby provozovatel rozhodl o úpravě celé

ocelové konstrukce tobogánu (foto č. 2) a zůstal tak vlastně stát pouze samotný sloup, na který se postupně navařovala ramena, schodiště a další prvky. To vše ve vnitřním

prostoru pod střechou bez přístupu mechanizace,“ vzpomíná Ing. Weiner s tím, že tyto práce významně omezovaly ostatní činnosti v okolí, především pak ty obkladačské.

1

Vedoucí projektu zároveň připomíná, že s ohledem na

agresivní vnitřní prostředí bude třeba pozorně sledovat

chování povrchové úpravy tobogánu.

Stavbaři museli instalovat také mnoho oběhových

a cirkulačních čerpadel jako součást celkové bazénové

technologie a úpravny bazénové vody spolu s čerpadly

pro jednotlivé atrakce. Aby se zjistilo, zda všechna nová

zařízení a technologie fungují tak, jak mají, poběží aquacentrum zhruba půl roku až rok ve zkušebním provozu. To

ale nebude v ničem bránit návštěvníkům, aby si zaplavali

v 25 m dlouhém bazénu nebo vyzkoušeli moderní vodní

atrakce včetně zmiňovaného tobogánu.

„Rád bych velice poděkoval kolegům z realizačního

týmu za jejich nasazení a obětavost. Doufám, že jim budu

moct v blízké době dopřát zaslouženého odpočinku a čas,

který mohou věnovat rodinám,“ uzavírá inženýr Weiner.

Martina Vampulová, foto archiv stavby

Ohřev pomocí tepelných čerpadel

Aquacentrum je kromě zábavních prvků vybaveno

i mnoha dalšími technologiemi, které zůstanou před

zraky příchozích skryty. Jsou to například výkonnější

vzduchotechnické jednotky. Ty mají za úkol udržovat

vnitřní prostor bazénu na snesitelných hodnotách

vlhkosti vzduchu v rozmezí 60 až 65 % RH. Pro vytápění

objektu a ohřev teplé vody projektanti zvolili tepelná

čerpadla, která mají navíc jako záložní zdroj teplovod.

2

let je v provozu pražské metro! Jeho nejstarší úsek – I.C

z Kačerova na Florenc – byl slavnostně otevřen 7. května 1974.

O jeho náročnou výstavbu se zasadila naše firma.

Bratislavská Stanica Nivy roste jako z vody

Už 11 měsíců pracuje ve slovenské metropoli pod 14 jeřáby na 250 dělníků - mezi nimi technici z provozu železobetonových konstrukcí divize 6 - na výstavbě nosných prvků polyfunkčního komplexu Stanica Nivy. Obří stavba

pod vedením Ing. Vladislava Horáčka se již místy vyšplhala až do třetího nadzemního podlaží (foto).

Blanka Růžičková, foto Jakub Čer venka

Přeměna silnice na dálnici je náročná a složitá

Přestavba bezmála dvanáctikilometrového úseku silnice I/48 na dálnici D48 mezi obcemi Rybí a Rychaltice na Frýdecko-Místecku (foto) je zhruba v polovině.

Na stavbě, která zahrnuje 147 stavebních objektů rozložených po celé délce stavby, se významně podílí výrobní provozy divize 4. Stavbu vede tým Ing. Jiřího Capila

a pracuje zde ve sdružení s firmami Swietelsky a Colas.

Stavba je rozdělena na dva úseky. První vede z Rybí

do Příboru a je dlouhý asi 5,5 km, druhý v délce asi šest

km potom od Příboru k mimoúrovňovému křížení Rychaltice. „Na dvou souběžně realizovaných úsecích a ve třech

etapách výstavby zde přestavujeme a výrazně rozšiřujeme

původní směrově nedělenou čtyřpruhovou komunikaci

I/48 na standardní středním dělicím pásem směrově rozdělenou dálnici v kategorii D 25,5/120. Půjde o dva samostatné jízdní pásy s dvěma jízdními pruhy pro každý jízdní

směr,“ popisuje ředitel výstavby Ing. Jiří Capil.

Přebudování původní silnice na dálnici je náročné

zejména kvůli koordinaci 147 stavebních objektů rozlože-

ných po celé téměř 12 km délce stavby a nutnému téměř

dvojnásobnému rozšíření původního silničního tělesa,

které vyžaduje provedení značného množství nových

zemních zářezů, násypů, opěrných zdí, přeložek inženýrských sítí a především demolici veškerých původních

mostů a jejich novou výstavbu. Součástí stavby je realizace celkem 19 mostních objektů.

V úzké spolupráci s výrobními provozy

V současné době jsou dokončeny všechny přeložky

inženýrských sítí a většina obslužných silnic III. třídy.

Na samotné dálnici jsou hotové na jedné polovině zemní

práce na rozšíření zemního tělesa, zemní pláně, kanalizace, drenáže a část konstrukčních vozovkových vrstev.

V těchto dnech se také dokončují práce na mostech,

v trase budoucí dálnice probíhá dokončování štěrkodrtí,

pokládá se konstrukční vozovková vrstva z mechanicky

zpevněného kameniva a probíhá příprava pro pokládku

samotné vozovky z cementobetonového krytu, kterou

jsme zahájili v posledním dubnovém týdnu,“ popisuje

postup prací ředitel výstavby.

Kromě významného podílu veškerých výrobních provozů divize 4 se na výstavbě úseku dálnice D48 podílí také

provoz ocelových konstrukcí divize 3. „Vzájemná synergie

projektového týmu, výrobních provozů a využití vlastních

nosných technologií je podmínkou úspěšného zvládnutí

takto náročné stavby,“ sděluje Ing. Capil.

Nyní realizovaná část dálnice by měla být dokončena

letos v srpnu, celý úsek pak do konce roku 2020. Tým

Ing. Capila má tedy před sebou ještě velký kus práce.

Martina Vampulová, foto archiv stavby

Metrostav_07_2019.indd 3

Stanica Nivy obsáhne na půdorysu asi 350 x 140 m

dva suterény pro parking zhruba 2300 vozů a autobusovou stanici, kterou denně projde více než 20 000 cestujících. Přízemí a další čtyři patra nad zemí nabídnou prostor

obchodům a štíhlá, 123 m vysoká budova Nivy Tower

poslouží administrativě.

Do nosných konstrukcí komplexu bude nutné celkem

uložit 172 000 m3 betonu a 27 000 tun výztuže. „Vzhledem k obrovskému rozsahu železobetonových konstrukcí

investor jejich výstavbu i smluvně rozdělil na dvě zhruba

stejné části. My máme na starost pět půdorysných sekcí

s celkovou rozlohou téměř 28 000 m2. Zbylé tři sekce

a výškovou budovu staví firma PSJ Concrete,“ vysvětluje

stavbyvedoucí Ing. Jiří Koukal, který řídí práce na místě.

Betonáři při nich denně uloží do bednění v průměru 150 m3

betonu. A bednění musejí dělníci jen pro stavbu divize 6

namontovat asi 240 000 m2! Nemluvě o použití nadstandartního množství podpůrných věží Rosett, shromažďovaných firmou PERI z celého Česka i Slovenska, které jsou

zapotřebí pro výrobu stropu nad podzemní autobusovou

stanicí s výškou 7,3 m. „Jejich zajištění byla zatím největší

komplikace zakázky – potřebujeme jich totiž o 50 % více,

než byl původní odhad,“ dodává Ing. Koukal.

Obří stavba běží podle harmonogramu

Po včasném dokončení posledního záběru základové desky stavbaři v jednotlivých sekcích pracují na betonážích

svislých konstrukcí a stropů od 2. PP až do 3. NP. „K tomu už řešíme i koordinaci mezi výstavbou železobetonů

a montáží ocelových konstrukcí od firmy Ruukki, pro něž

musíme včas zabudovat kotevní prvky,“ říká Ing. Horáček.

Rozsáhlost staveniště vyžaduje velké úsilí při logistickém

zajištění stavby zejména při betonážích velkých objemů.

„Svým rozsahem, komplikovaností i důležitostí je tento

projekt pro nás všechny velikou výzvou. Ještě štěstí, že

i když je v zahraničí, můžeme jej řídit v češtině,“ uzavírá

vedoucí projektu Ing. Vladislav Horáček.

Lenka Svobodová, foto archiv stavby

30.04.19 13:57