Metrostav

Strana 3

Stavbaři dokončili bytový dům vBerouně

Divize 9 vdubnu předala vBerouně investorovi bytový

dům Corso (foto č. 1). Nazakázce se kromě stavbařů

divize 9 podílely i další subjekty skupiny Metrostav:

například společnost Subterra, která zajišťovala do-

dávky domovních technologií, nebo Pragis jako doda-

vatel monolitických konstrukcí.

Bytový dům Corso vyrostl v Berouně na pozemku,

který se nachází nedaleko historického centra města.

Stavba nicméně stojí mimo oblast tamní chráněné pa-

mátkové zóny aje umístěna vnepříliš frekventované ulici

Hrnčířská. Budoucí obyvatelé se tak budou moci těšit

zklidného prostředí avevyšších patrech také zvýhledu

nanedalekou řeku Berounku (foto č. 2). Sdomem kromě

toho sousedí zahrada ahřiště vedlejší základní školy.

Pětipodlažní objekt má vhorním patře dva odsazené

čtyřpokojové byty doplněné velkými terasami. Vybudová-

no bylo celkem 18 bytových jednotek. Kromě bytů 4+kk

jsou to vnižších patrech byty kategorie 3+kk a2+kk.

Zajímavá fasáda respektuje okolí

Stavba je při pohledu zvenčí charakteristická zalamo-

vanou fasádou avelkým množstvím prosklených ploch.

Bytový dům Corso, který navazuje načerstvě rekonstruo-

vanou administrativní budovu, je na bočních stranách

nápadný také barvou vnějších omítek provedených vkom-

binaci hnědofialové ašedé.

Stavbaři Metrostavu se během prací museli potýkat

se stísněnými podmínkami. Vmístě současně probíhala

rekonstrukce adostavba administrativní budovy vzdále-

né cca 200 m. „Zdůvodu realizace dvou staveb sjednou

společnou plochou pro zařízení staveniště to byl problém.

Nakonec jsme si museli pronajmout pozemek odměsta

acelé zázemí stavby přesunout mimo pozemek objektu,“

vysvětluje vedoucí projektu Milan Vaňkát.

Původně plánovaný harmonogram stavebních prací

ohrozily problémy, které se vprůběhu stavby objevily ko-

lem dodaných podkladů avsouvislosti snároky architek-

tů nazpracování dílenských dokumentací. Takže například

příslušná dokumentace kvnitřnímu zábradlí schodiště se

podle vedoucího projektu řešila přibližně čtyři měsíce.

Snahu o dodržení předepsaného plánu prací na-

víc komplikovala řada úprav požadovaných investorem

vrámci klientských změn. „Některé jsme museli řešit se

zpožděním, nicméně věříme, že vše bylo provedeno kma-

ximální spokojenosti klientů,“ připomíná Milan Vaňkát.

Nazákladě dohody sinvestorem, společností Hrnčířská

Beroun, se tak nakonec musel odsouvat původní termín

dokončení díla. Celkem to však bylo jen oněkolik týdnů.

Blanka Růžičková, foto Jakub Červenka

ZPRAVODAJSTVÍ ZDIVIZÍ

strana 3

Přeměna silnice nadálnici je náročná asložitá

Přestavba bezmála dvanáctikilometrového úseku sil-

nice I/48 nadálnici D48 mezi obcemi Rybí aRychalti-

ce na Frýdecko-Místecku (foto) je zhruba v polovině.

Nastavbě, která zahrnuje 147 stavebních objektů rozlo-

žených pocelé délce stavby, se významně podílí výrob-

ní provozy divize 4. Stavbu vede tým Ing.Jiřího Capila

apracuje zde vesdružení sfirmami Swietelsky aColas.

Stavba je rozdělena nadva úseky. První vede zRybí

doPříboru aje dlouhý asi 5,5 km, druhý vdélce asi šest

km potom odPříboru kmimoúrovňovému křížení Rychal-

tice. „Nadvou souběžně realizovaných úsecích avetřech

etapách výstavby zde přestavujeme avýrazně rozšiřujeme

původní směrově nedělenou čtyřpruhovou komunikaci

I/48 nastandardní středním dělicím pásem směrově roz-

dělenou dálnici vkategorii D 25,5/120. Půjde odva samo-

statné jízdní pásy sdvěma jízdními pruhy pro každý jízdní

směr,“ popisuje ředitel výstavby Ing.Jiří Capil.

Přebudování původní silnice na dálnici je náročné

zejména kvůli koordinaci 147 stavebních objektů rozlože-

ných pocelé téměř 12 km délce stavby anutnému téměř

dvojnásobnému rozšíření původního silničního tělesa,

které vyžaduje provedení značného množství nových

zemních zářezů, násypů, opěrných zdí, přeložek inženýr-

ských sítí a především demolici veškerých původních

mostů ajejich novou výstavbu. Součástí stavby je reali-

zace celkem 19 mostních objektů.

Vúzké spolupráci svýrobními provozy

V současné době jsou dokončeny všechny přeložky

inženýrských sítí a většina obslužných silnic III. třídy.

Nasamotné dálnici jsou hotové najedné polovině zemní

práce narozšíření zemního tělesa, zemní pláně, kanali-

zace, drenáže ačást konstrukčních vozovkových vrstev.

V  těchto dnech se také dokončují práce na mostech,

vtrase budoucí dálnice probíhá dokončování štěrkodrtí,

pokládá se konstrukční vozovková vrstva zmechanicky

zpevněného kameniva a probíhá příprava pro pokládku

samotné vozovky z cementobetonového krytu, kterou

jsme zahájili v posledním dubnovém týdnu,“ popisuje

postup prací ředitel výstavby.

Kromě významného podílu veškerých výrobních pro-

vozů divize 4 se navýstavbě úseku dálnice D48 podílí také

provoz ocelových konstrukcí divize 3. „Vzájemná synergie

projektového týmu, výrobních provozů avyužití vlastních

nosných technologií je podmínkou úspěšného zvládnutí

takto náročné stavby,“ sděluje Ing.Capil.

Nyní realizovaná část dálnice by měla být dokončena

letos vsrpnu, celý úsek pak dokonce roku 2020. Tým

Ing. Capila má tedy před sebou ještě velký kus práce.

Martina Vampulová, foto archiv stavby

Teplické aquacentrum již slouží návštěvníkům

Jen pár dní po letošních Velikonocích se veřejnosti

otevřelo nové Aquacentrum vTeplicích (foto č. 1). Ná-

ročná rekonstrukce adostavba trvala 19 měsíců apři-

nesla týmu Ing.Michala Weinera zdivize 8 řadu nových

zkušeností se stavbami plaveckých areálů.

„Myslel jsem si, že nějaké zkušenosti zPlaveckého

areálu naKlíši využiji, ale zmýlil jsem se. Obě stavby jsou

velice odlišné. Třeba náročnost provedení keramických

obkladů bazénů je daleko vyšší než nerezové vany. VTep-

licích je pak mnoho atrakcí včetně tobogánu, kdežto vÚstí

nad Labem je pouze plavecký bazén. Realizace naKlíši mi

však pomohla vdaleko lepší orientaci vsamotné bazéno-

vé technologii,“ porovnal stavby dvou sportovních areálů

spjatých svodou Ing.Weiner.

Během rekonstrukce teplického aquacentra se stavba-

ři museli vyrovnat s řadou těžkostí ať už malým prostorem

pro výstavbu novostavby plaveckého bazénu, omezenými

přístupy do rekonstruované části, které ovlivnily zásobo-

vání stavby, či s mnoha projekčními změnami v průběhu

stavby nebo nejasnou projektovou dokumentací.

Náročná montáž tobogánu

„Vprůběhu výstavby provozovatel rozhodl oúpravě celé

ocelové konstrukce tobogánu (foto č. 2) azůstal tak vlast-

ně stát pouze samotný sloup, nakterý se postupně nava-

řovala ramena, schodiště adalší prvky. To vše vevnitřním

prostoru pod střechou bez přístupu mechanizace,“ vzpo-

míná Ing.Weiner stím, že tyto práce významně omezova-

ly ostatní činnosti vokolí, především pak ty obkladačské.

Vedoucí projektu zároveň připomíná, že s ohledem na

agresivní vnitřní prostředí bude třeba pozorně sledovat

chování povrchové úpravy tobogánu.

Stavbaři museli instalovat také mnoho oběhových

a cirkulačních čerpadel jako součást celkové bazénové

technologie a úpravny bazénové vody spolu s čerpadly

pro jednotlivé atrakce. Aby se zjistilo, zda všechna nová

zařízení atechnologie fungují tak, jak mají, poběží aqua-

centrum zhruba půl roku až rok vezkušebním provozu. To

ale nebude vničem bránit návštěvníkům, aby si zaplavali

v25 m dlouhém bazénu nebo vyzkoušeli moderní vodní

atrakce včetně zmiňovaného tobogánu.

„Rád bych velice poděkoval kolegům z realizačního

týmu zajejich nasazení aobětavost. Doufám, že jim budu

moct vblízké době dopřát zaslouženého odpočinku ačas,

který mohou věnovat rodinám,“ uzavírá inženýr Weiner.

Martina Vampulová, foto archiv stavby

let je vprovozu pražské metro! Jeho nejstarší úsek – I.C

zKačerova naFlorenc – byl slavnostně otevřen 7. května 1974.

Ojeho náročnou výstavbu se zasadila naše firma.

Ohřev pomocí tepelných čerpadel

Aquacentrum je kromě zábavních prvků vybaveno

imnoha dalšími technologiemi, které zůstanou před

zraky příchozích skryty. Jsou to například výkonnější

vzduchotechnické jednotky. Ty mají zaúkol udržovat

vnitřní prostor bazénu nasnesitelných hodnotách

vlhkosti vzduchu vrozmezí 60 až 65 % RH. Pro vytápění

objektu aohřev teplé vody projektanti zvolili tepelná

čerpadla, která mají navíc jako záložní zdroj teplovod.

1 2

Bratislavská Stanica Nivy roste jako zvody

Už 11 měsíců pracuje veslovenské metropoli pod 14 jeřáby na 250 dělníků - mezi nimi technici zprovozu železo-

betonových konstrukcí divize 6 - navýstavbě nosných prvků polyfunkčního komplexu Stanica Nivy. Obří stavba

pod vedením Ing.Vladislava Horáčka se již místy vyšplhala až dotřetího nadzemního podlaží (foto).

Stanica Nivy obsáhne na půdorysu asi 350 x 140 m

dva suterény pro parking zhruba 2300 vozů aautobuso-

vou stanici, kterou denně projde více než 20000 cestují-

cích. Přízemí adalší čtyři patra nad zemí nabídnou prostor

obchodům a štíhlá, 123 m vysoká budova Nivy Tower

poslouží administrativě.

Donosných konstrukcí komplexu bude nutné celkem

uložit 172000 m

betonu a27000 tun výztuže. „Vzhle-

dem kobrovskému rozsahu železobetonových konstrukcí

investor jejich výstavbu ismluvně rozdělil nadvě zhruba

stejné části. My máme nastarost pět půdorysných sekcí

s celkovou rozlohou téměř 28 000 m

. Zbylé tři sekce

avýškovou budovu staví firma PSJ Concrete,“ vysvětluje

stavbyvedoucí Ing.Jiří Koukal, který řídí práce namístě.

Betonáři při nich denně uloží dobednění vprůměru 150m

betonu. A bednění musejí dělníci jen pro stavbu divize6

namontovat asi 240000 m

! Nemluvě opoužití nadstan-

dartního množství podpůrných věží Rosett, shromažďova

ných firmou PERI zcelého Česka iSlovenska, které jsou

zapotřebí pro výrobu stropu nad podzemní autobusovou

stanicí svýškou 7,3 m. „Jejich zajištění byla zatím největší

komplikace zakázky – potřebujeme jich totiž o50 % více,

než byl původní odhad,“ dodává Ing.Koukal.

Obří stavba běží podle harmonogramu

Povčasném dokončení posledního záběru základové des-

ky stavbaři vjednotlivých sekcích pracují nabetonážích

svislých konstrukcí astropů od2. PP až do3.NP. „Kto-

mu už řešíme ikoordinaci mezi výstavbou železobetonů

amontáží ocelových konstrukcí odfirmy Ruukki, pro něž

musíme včas zabudovat kotevní prvky,“ říká Ing.Horáček.

Rozsáhlost staveniště vyžaduje velké úsilí při logistickém

zajištění stavby zejména při betonážích velkých objemů.

„Svým rozsahem, komplikovaností i důležitostí je tento

projekt pro nás všechny velikou výzvou. Ještě štěstí, že

ikdyž je vzahraničí, můžeme jej řídit včeštině,“ uzavírá

vedoucí projektu Ing. Vladislav Horáček.

Lenka Svobodová, foto archiv stavby

Metrostav_07_2019.indd 3 30.04.19 13:57

Metrostav a.s. - noviny