Strana 2
Hydroizolace ajejich ochrana nastavbách I
Tenké povlakové izolace proti vodě jsou mimořádně
citlivé nejen nasprávné vodotěsné provedení, ale kvůli
snadné zranitelnosti vyžadují i důkladnou a pečlivou
ochranu. Ze zkoumání příčin poruch staveb vyplývá,
že jsou jednou znejrizikovějších konstrukcí. Nejen pro
snadnost, sjakou se poruší, ale především pro násled-
ky, které jejich poškození (foto) přináší.
Promáčení chráněných konstrukcí mění nejen jejich
původní vlastnosti, a to především izolační schopnosti
– tepelné, hlukové i otřesové, ale u zděných konstrukcí
snižuje navíc i jejich pevnost auželezobetonových ohro-
žuje výztuž korozí. Pokud je stavba již vprovozu, vlivem
poruch hydroizolací často dochází takékpoškození vnitř-
ního vybavení či zařízení objektu avněm skladovaného
zboží, strojů čimateriálů.
Dlouhodobě nejčastějším důvodem poškození hyd-
roizolací nastavbách jsou související pracovní operace,
které po jejich položení následují. Vodotěsnost při nich
ohrožují manipulace s tvrdými či ostrými předměty,
výstupky jako výztuže následných konstrukcí nebo ne-
chráněný provoz poznečištěném anezakrytém povrchu.
Kromě speciálních případů totiž není hydroizolace navrho-
vána ani vyráběna tak, aby bylo možné přímo naní sklado-
vat výrobky amateriály nebo ji používat jako komunikaci.
Vespodní stavbě hydroizolaci nejlépe ochrání betono-
vý potěr minimální tloušťky 50 mm. Pokud je hydroizolace
zvelmi tenkých plastických fólií, neměla by jejich tloušť-
ka klesnout pod 1,5, lépe 1,8 mm apři přímém provozu
na izolované ploše by se měla fólie chránit ochrannou
textilií sminimální plošnou hmotností 300 g/m². Nejčas-
těji používané fólie zPVC-P jsou namechanický průraz
vůbec nejcitlivější. Riziko proražení značně snižuje změna
materiálu naPE (HD/LD), který je ale hůř zpracovatelný.
Odolnější jsou asfaltové modifikované pásy. Jejich mini-
mální tloušťka zpravidla dosahuje 4 mm vedvou vrstvách,
ale ikdyž mají výrazně vyšší mechanickou odolnost než
fólie, je také je nutné chránit. Pokud hydroizolace nekryje
monolitická vrstva, jsou pro její ochranu vhodné pevné
desky (OSB, překližky aj.) položené naochranných texti-
liích nebo polystyrenu, které tlumí přenos přímého účinku
zatížení nahranách nebo nerovnostech.
Ve střešních pláštích riziko poškození hydroizolace
zvyšuje stlačitelnost tepelné izolace uložené pod ní, kdy
pevné odtokové tvarovky zůstávají v původní výšce,
zatímco stlačené okolí klesá pod úroveň odtoku. Tím, že
voda ze střechy neodtéká, hydroizolaci zatěžuje trvalá zá-
topová zkouška. Když naní současně pracují zámečníci,
montéři či elektrikáři, snadno ji poškodí padající odřezky,
špony, hřeby či šrouby. Pokud hydroizolaci adekvátně
nechráníme, je toto riziko mimořádné – sjeho eliminací
proto musíme počítat už při přípravě stavby.
Podrobněji se ochraně střešních hydroizolací bude
věnovat článek v příštím čísle novin. Další informace
najdete také na intranetu Metrostavu na portále výrobně-
-technického ředitele v sekci hydroizolace.
Ing.Jaroslav Synek
Procházka na mostě
Do desky Trojského mostu (foto č. 1), jehož výstavbu
řídí sdružení divizí 2 a 5 Metrostavu, uložili betonáři
25. dubna poslední kubík betonu. Tím definitivně pře-
klenuli Vltavu a dali základ novému pražskému mostu.
Dílo, ke kterému ocelovými oblouky (foto č. 2) při-
spívají oceláři z divize 3, si přišel prohlédnout i pražský
primátor MUDr. Bohuslav Svoboda. Při procházce po
novém mostě jej doprovodili nejen vedoucí pracovníci
Metrostavu, ale i lidé, kteří se na stavbě přímo podílejí.
S problematikou výstavby jej tak obeznámil i Ing. Robert
Brož, Ph.D., specialista z divize 5 (foto č. 3). Primátorovi
se věnoval také ředitel divize 2 Ing. Miloslav Hadrava (foto
č. 4 vpravo) a prezident Skupiny Metrostav Jiří Bělohlav
s generálním ředitelem Metrostavu Ing. Pavlem Pilátem
(foto č. 5 zleva). Slavnostně laděného odpoledne se sa-
mozřejmě zúčastnil i vedoucí projektu výstavby Trojského
mostu Bc. Alexandr Tvrz z divize 5 (foto č. 6 vpravo).
Ing.Zdeňka Donáta, Ph.D.,
ředitele firmy PRAGIS
Na stavbě Palmovka Parku II beraní zaměstnanci fir-
my PRAGIS štětové stěny na ochranu stavební jámy.
Jejich přítomnost na staveništi je víc než oprávněná.
Nejenže speciální zakládání dlouhodobě dobře ovláda-
jí, ale jejich firma je už od roku 2009 členem Skupiny
Metrostav. Předseda představenstva a ředitel firmy
PRAGIS Ing. Donát zná za víc než 30 let praxe staveb-
nictví do detailů – jako dělník, mistr, ředitel i majitel.
Vystudoval jste obor konstrukce a dopravní stavby na
stavební fakultě ČVUT v Praze. Co jste dělal dál?
Po vojně, kterou jsem z většiny prožil na stavbě jaderné
elektrárny Dukovany, jsem v roce 1982 nastoupil do IPS
závodu 01. Nejdřív jsem se jako mistr podílel na budování
technické vybavenosti nových pražských sídlišť, potom
pracoval jako přípravář a stavbyvedoucí. V polovině
roku 1990 jsem se osamostatnil a pustil do podnikání.
Začínal jsem na stavbách kanalizace, a to i tak, že jsem
vlastnoručně zdil šachty a pokládal roury. Postupně jsme
vybudovali malou stavební firmu Z+D, která se v roce
1992 přihlásila do soutěže o privatizaci státního podniku
PRAGIS Praha, jenž vznikl ze závodu IPS 01. S projektem
jsme uspěli a od té doby pomáhám sehnat práci pro více
než 230 našich zaměstnanců, což zvlášť v posledních le-
tech opravdu není jednoduché. Byl jsem proto rád, když
jsme se v roce 2009 domluvili s Metrostavem, který je
dnes se 70% podílem majoritním vlastníkem naší firmy.
Jak byste společnost PRAGIS charakterizoval?
Z hlediska stavebnictví patříme mezi menší firmy regi-
onálního významu a na rozdíl od některých jiných spo-
lečností provádíme větší část zakázek vlastními silami.
Dlouhodobě spolupracujeme pouze s několika malými fir-
mami, které si při projektech najímáme na specializované
profesní práce. Máme pět divizí zaměřených na inženýr-
ské, vodohospodářské, podzemní a pozemní stavby a na
stavební specializace, kam patří třeba provádění systémo-
vého bednění, železobetonové konstrukce, vrtané piloty
imikropiloty a beranění. Jsme jeden z mála podniků, které
znají pražskou vodovodní a kanalizační síť, protože jsme
je historicky pomáhali budovat i rekonstruovat. Právě toto
zaměření nám ale dnes přináší největší problémy.
Roční obrat firmy v posledních letech klesá. Čím to je?
Třeba právě její specializací na kanalizace, vodu a technic-
ké vybavení, které prováděla v hlavním městě – pražský
magistrát totiž v poslední době omezil investice. Náklady
přitom stále stoupají a cena stavebních prací kvůli eko-
nomické recesi klesá. Optimalizovali jsme stav zaměst-
nanců, ale dál je to už obtížné, protože zajišťujeme řadu
odborných činností, třeba ruční ražby, které vyžadují pro-
školené specialisty, jejichž počet můžeme při zachování
konkurenceschopnosti těžko redukovat. V regionech zase
působí místní firmy a přesouvat do nich řemeslníky není
efektivní. Loňský rok byl v historii firmy vůbec nejhorší,
který jsem zažil, a nechtěl bych jej opakovat.
Pomáhá firmě začlenění do Skupiny Metrostav?
Zprvu jsem měl větší očekávání, ale všechno vyžaduje
čas. Pracujeme už pro některé divize Metrostavu i pro
Subterru a svou prací přesvědčujeme vedoucí projektů
otom, že jsme spolehlivý partner, který dílo dokončí kva-
litně a včas. Určitě se jim vyplatí vybrat si nás, i když naše
cena bývá o něco vyšší než nejlevnější nabídka, a proto
doufáme, že náš objem prací pro Skupinu dále poroste.
Jakou máte vizi do budoucna?
Přežít, protože doba bude složitá. Chtěl bych, aby lidé po-
chopili, že jim firma dává práci a slušně je platí, acítili sní
sounáležitost, abychom náklady nešetřili až po montáži
GPS do aut a měřicích sond do nádrží stavebních strojů.
Vaši zálibu v lovu pozná na první pohled každý, kdo
vkročí do vaší trofejemi vyzdobené kanceláře. Čemu
se ještě věnujete ve svém volnu, když nepracujete?
Před pár lety jsem dokončil doktorandské studium na VUT
v Brně, které mi zabralo dost času. Teď trávím volno s ro-
dinou při potápění nebo sám v lese. Jedině tak si vyčistím
hlavu, abych mohl znovu usednout za pracovní stůl.
strana 2
PTÁME SE
Zajímavá stavba snezvyklým financováním
Na pravém břehu Labe vedle památkově chráněného
pilíře, který je pozůstatkem více než stoletého hradlo-
vého jezu uŠtětí, začala na91,58. říčním km vznikat
nová malá vodní elektrárna (MVE). V únoru 2015 ji
pro obecně prospěšnou společnost Energeia zprovozní
sdružení firem Metrostav a Zakládání staveb vedené
týmem Ing.Jiřího Škrance znaší divize6. Zvláštností
projektu bude nejen to, že sdružení elektrárnu vybu-
dujenaklíč včetně technologie, ale navíc zajistí ijejí
financování. Úhrada investice proběhne za vzájemně
dohodnutých podmínek až poúplném dokončení díla.
Se stavební částí MVE si sdružení jistě snadno poradí,
nebude se totiž lišit odjiných podobných staveb, se který-
mi má divize 6 bohaté zkušenosti. Podzemní inadzemní
část objektu elektrárny jsou navrženy jako vodotěsné
z vodostavebního železobetonu a provedou je betonáři
divize 6. Okna ivstup doobjektu budou umístěny až nad
úrovní, kterou hladina řeky dosáhla při povodni vroce
2002 (vizualizace). Pro výstavbu vtokového objektu bude
nutné stabilizovat konstrukci původního pilíře hradlového
jezu azachovat ičást jeho sklopené ocelové konstrukce.
Pocházejí zroku 1909 aporekonstrukci jezu vroce 1970
zůstaly jako technická památka. Další běžné součásti díla,
jako je výtokový objekt, stavební technologie, komunikace
avenkovní úpravy, ještě doplní rekonstrukce části jezové
lávky astávajícího komůrkového rybochodu avestavba
dalšího rybího přechodu dovorové propusti.
„Staveniště jsme převzali na Josefa a hned jsme
kolem něj sesbírali voďanku žabí, kterou jsme přenesli
dobezpečné vzdálenosti. Prostor jsme vyčistili oddřevin
apřipravili si trasu napřeložku telekomunikačních asi-
lových kabelů,“ popisuje Ing. Škranc. „Zahájili jsme už
iberanění ocelových štětovnic, které vytvoří ochrannou
jímku pro založení stavby naskalní podloží.“ Vybudování
sedmnácti stavebních objektů, které malá vodní elektrár-
na Štětí zahrnuje, nepředstavuje pro Metrostav žádnou
novinku. Dva provozní soubory – strojní a elektro – si
však vyžádají doplnění týmu o odborníky schopné řídit
a kontrolovat montáž technologií elektrárny až po její
zprovoznění. „To jsme totiž zatím na starost neměli,“
vysvětluje Ing. Škranc. „Dvě třílopatové přímoproudé
Kaplanovy turbíny vuspořádání PIT sčelní převodovkou
nám dodá rakouská firma Voith. Při návrhovém spádu
2,6metru acelkové hltnosti 340 m³/s budou mít celkový
dosažitelný výkon asi 5,20 MW.“
Obecně prospěšná společnost Energeia by chtěla pro-
vozem elektrárny získat stálý zdroj prostředků pro finan-
cování neziskových aktivit, které provozuje v partnerství
s Nadačním fondem Klíček (www.klicek.org) a mezi něž
patří především dětská hospicová péče.
Slavnostní poklep základního kamene novostavby
MVEŠtětí proběhne v červnu, smluvní termín předání vy-
zkoušené azkolaudované elektrárny bude v únoru 2015.
–ls–, vizualizace Pöyry Environment
1
2
3
4
5
6