strana 2
Procházka na mostě
Ptáme se
Do desky Trojského mostu (foto č. 1), jehož výstavbu
řídí sdružení divizí 2 a 5 Metrostavu, uložili betonáři
25. dubna poslední kubík betonu. Tím definitivně pře‑
klenuli Vltavu a dali základ novému pražskému mostu.
Dílo, ke kterému ocelovými oblouky (foto č. 2) přispívají oceláři z divize 3, si přišel prohlédnout i pražský
primátor MUDr. Bohuslav Svoboda. Při procházce po
novém mostě jej doprovodili nejen vedoucí pracovníci
Metrostavu, ale i lidé, kteří se na stavbě přímo podílejí.
S problematikou výstavby jej tak obeznámil i Ing. Robert
Ing. Zdeňka Donáta, Ph.D.,
ředitele firmy PRAGIS
1
Zajímavá stavba s nezvyklým financováním
2
Brož, Ph.D., specialista z divize 5 (foto č. 3). Primátorovi
se věnoval také ředitel divize 2 Ing. Miloslav Hadrava (foto
č. 4 vpravo) a prezident Skupiny Metrostav Jiří Bělohlav
s generálním ředitelem Metrostavu Ing. Pavlem Pilátem
(foto č. 5 zleva). Slavnostně laděného odpoledne se samozřejmě zúčastnil i vedoucí projektu výstavby Trojského
mostu Bc. Alexandr Tvrz z divize 5 (foto č. 6 vpravo).
3
4
5
6
Na pravém břehu Labe vedle památkově chráněného
pilíře, který je pozůstatkem více než stoletého hradlo‑
vého jezu u Štětí, začala na 91,58. říčním km vznikat
nová malá vodní elektrárna (MVE). V únoru 2015 ji
pro obecně prospěšnou společnost Energeia zprovozní
sdružení firem Metrostav a Zakládání staveb vedené
týmem Ing. Jiřího Škrance z naší divize 6. Zvláštností
projektu bude nejen to, že sdružení elektrárnu vybu‑
duje na klíč včetně technologie, ale navíc zajistí i její
financování. Úhrada investice proběhne za vzájemně
dohodnutých podmínek až po úplném dokončení díla.
Se stavební částí MVE si sdružení jistě snadno poradí,
nebude se totiž lišit od jiných podobných staveb, se kterými má divize 6 bohaté zkušenosti. Podzemní i nadzemní
část objektu elektrárny jsou navrženy jako vodotěsné
z vodostavebního železobetonu a provedou je betonáři
divize 6. Okna i vstup do objektu budou umístěny až nad
úrovní, kterou hladina řeky dosáhla při povodni v roce
2002 (vizualizace). Pro výstavbu vtokového objektu bude
nutné stabilizovat konstrukci původního pilíře hradlového
jezu a zachovat i část jeho sklopené ocelové konstrukce.
Pocházejí z roku 1909 a po rekonstrukci jezu v roce 1970
zůstaly jako technická památka. Další běžné součásti díla,
jako je výtokový objekt, stavební technologie, komunikace
a venkovní úpravy, ještě doplní rekonstrukce části jezové
lávky a stávajícího komůrkového rybochodu a vestavba
dalšího rybího přechodu do vorové propusti.
„Staveniště jsme převzali na Josefa a hned jsme
kolem něj sesbírali voďanku žabí, kterou jsme přenesli
do bezpečné vzdálenosti. Prostor jsme vyčistili od dřevin
a připravili si trasu na přeložku telekomunikačních a silových kabelů,“ popisuje Ing. Škranc. „Zahájili jsme už
i beranění ocelových štětovnic, které vytvoří ochrannou
jímku pro založení stavby na skalní podloží.“ Vybudování
sedmnácti stavebních objektů, které malá vodní elektrárna Štětí zahrnuje, nepředstavuje pro Metrostav žádnou
novinku. Dva provozní soubory – strojní a elektro – si
však vyžádají doplnění týmu o odborníky schopné řídit
a kontrolovat montáž technologií elektrárny až po její
zprovoznění. „To jsme totiž zatím na starost neměli,“
vysvětluje Ing. Škranc. „Dvě třílopatové přímoproudé
Kaplanovy turbíny v uspořádání PIT s čelní převodovkou
nám dodá rakouská firma Voith. Při návrhovém spádu
2,6 metru a celkové hltnosti 340 m³/s budou mít celkový
dosažitelný výkon asi 5,20 MW.“
Obecně prospěšná společnost Energeia by chtěla provozem elektrárny získat stálý zdroj prostředků pro financování neziskových aktivit, které provozuje v partnerství
s Nadačním fondem Klíček (www.klicek.org) a mezi něž
patří především dětská hospicová péče.
Slavnostní poklep základního kamene novostavby
MVE Štětí proběhne v červnu, smluvní termín předání vyzkoušené a zkolaudované elektrárny bude v únoru 2015.
–ls–, vizualizace Pöyry Environment
Hydroizolace a jejich ochrana na stavbách I
Tenké povlakové izolace proti vodě jsou mimořádně
citlivé nejen na správné vodotěsné provedení, ale kvůli
snadné zranitelnosti vyžadují i důkladnou a pečlivou
ochranu. Ze zkoumání příčin poruch staveb vyplývá,
že jsou jednou z nejrizikovějších konstrukcí. Nejen pro
snadnost, s jakou se poruší, ale především pro násled‑
ky, které jejich poškození (foto) přináší.
Promáčení chráněných konstrukcí mění nejen jejich
původní vlastnosti, a to především izolační schopnosti
– tepelné, hlukové i otřesové, ale u zděných konstrukcí
snižuje navíc i jejich pevnost a u železobetonových ohrožuje výztuž korozí. Pokud je stavba již v provozu, vlivem
poruch hydroizolací často dochází také k poškození vnitřního vybavení či zařízení objektu a v něm skladovaného
zboží, strojů či materiálů.
Dlouhodobě nejčastějším důvodem poškození hydroizolací na stavbách jsou související pracovní operace,
které po jejich položení následují. Vodotěsnost při nich
ohrožují manipulace s tvrdými či ostrými předměty,
výstupky jako výztuže následných konstrukcí nebo nechráněný provoz po znečištěném a nezakrytém povrchu.
Kromě speciálních případů totiž není hydroizolace navrhována ani vyráběna tak, aby bylo možné přímo na ní skladovat výrobky a materiály nebo ji používat jako komunikaci.
Ve spodní stavbě hydroizolaci nejlépe ochrání betonový potěr minimální tloušťky 50 mm. Pokud je hydroizolace
z velmi tenkých plastických fólií, neměla by jejich tloušťka klesnout pod 1,5, lépe 1,8 mm a při přímém provozu
na izolované ploše by se měla fólie chránit ochrannou
textilií s minimální plošnou hmotností 300 g/m². Nejčastěji používané fólie z PVC-P jsou na mechanický průraz
vůbec nejcitlivější. Riziko proražení značně snižuje změna
materiálu na PE (HD/LD), který je ale hůř zpracovatelný.
Odolnější jsou asfaltové modifikované pásy. Jejich mini-
mální tloušťka zpravidla dosahuje 4 mm ve dvou vrstvách,
ale i když mají výrazně vyšší mechanickou odolnost než
fólie, je také je nutné chránit. Pokud hydroizolace nekryje
monolitická vrstva, jsou pro její ochranu vhodné pevné
desky (OSB, překližky aj.) položené na ochranných textiliích nebo polystyrenu, které tlumí přenos přímého účinku
zatížení na hranách nebo nerovnostech.
Ve střešních pláštích riziko poškození hydroizolace
zvyšuje stlačitelnost tepelné izolace uložené pod ní, kdy
pevné odtokové tvarovky zůstávají v původní výšce,
zatímco stlačené okolí klesá pod úroveň odtoku. Tím, že
voda ze střechy neodtéká, hydroizolaci zatěžuje trvalá zátopová zkouška. Když na ní současně pracují zámečníci,
montéři či elektrikáři, snadno ji poškodí padající odřezky,
špony, hřeby či šrouby. Pokud hydroizolaci adekvátně
nechráníme, je toto riziko mimořádné – s jeho eliminací
proto musíme počítat už při přípravě stavby.
Podrobněji se ochraně střešních hydroizolací bude
věnovat článek v příštím čísle novin. Další informace
najdete také na intranetu Metrostavu na portále výrobně-technického ředitele v sekci hydroizolace.
Ing. Jaroslav Synek
Na stavbě Palmovka Parku II beraní zaměstnanci fir‑
my PRAGIS štětové stěny na ochranu stavební jámy.
Jejich přítomnost na staveništi je víc než oprávněná.
Nejenže speciální zakládání dlouhodobě dobře ovláda‑
jí, ale jejich firma je už od roku 2009 členem Skupiny
Metrostav. Předseda představenstva a ředitel firmy
PRAGIS Ing. Donát zná za víc než 30 let praxe staveb‑
nictví do detailů – jako dělník, mistr, ředitel i majitel.
Vystudoval jste obor konstrukce a dopravní stavby na
stavební fakultě ČVUT v Praze. Co jste dělal dál?
Po vojně, kterou jsem z většiny prožil na stavbě jaderné
elektrárny Dukovany, jsem v roce 1982 nastoupil do IPS
závodu 01. Nejdřív jsem se jako mistr podílel na budování
technické vybavenosti nových pražských sídlišť, potom
pracoval jako přípravář a stavbyvedoucí. V polovině
roku 1990 jsem se osamostatnil a pustil do podnikání.
Začínal jsem na stavbách kanalizace, a to i tak, že jsem
vlastnoručně zdil šachty a pokládal roury. Postupně jsme
vybudovali malou stavební firmu Z+D, která se v roce
1992 přihlásila do soutěže o privatizaci státního podniku
PRAGIS Praha, jenž vznikl ze závodu IPS 01. S projektem
jsme uspěli a od té doby pomáhám sehnat práci pro více
než 230 našich zaměstnanců, což zvlášť v posledních letech opravdu není jednoduché. Byl jsem proto rád, když
jsme se v roce 2009 domluvili s Metrostavem, který je
dnes se 70% podílem majoritním vlastníkem naší firmy.
Jak byste společnost PRAGIS charakterizoval?
Z hlediska stavebnictví patříme mezi menší firmy regionálního významu a na rozdíl od některých jiných společností provádíme větší část zakázek vlastními silami.
Dlouhodobě spolupracujeme pouze s několika malými firmami, které si při projektech najímáme na specializované
profesní práce. Máme pět divizí zaměřených na inženýrské, vodohospodářské, podzemní a pozemní stavby a na
stavební specializace, kam patří třeba provádění systémového bednění, železobetonové konstrukce, vrtané piloty
i mikropiloty a beranění. Jsme jeden z mála podniků, které
znají pražskou vodovodní a kanalizační síť, protože jsme
je historicky pomáhali budovat i rekonstruovat. Právě toto
zaměření nám ale dnes přináší největší problémy.
Roční obrat firmy v posledních letech klesá. Čím to je?
Třeba právě její specializací na kanalizace, vodu a technické vybavení, které prováděla v hlavním městě – pražský
magistrát totiž v poslední době omezil investice. Náklady
přitom stále stoupají a cena stavebních prací kvůli ekonomické recesi klesá. Optimalizovali jsme stav zaměstnanců, ale dál je to už obtížné, protože zajišťujeme řadu
odborných činností, třeba ruční ražby, které vyžadují proškolené specialisty, jejichž počet můžeme při zachování
konkurenceschopnosti těžko redukovat. V regionech zase
působí místní firmy a přesouvat do nich řemeslníky není
efektivní. Loňský rok byl v historii firmy vůbec nejhorší,
který jsem zažil, a nechtěl bych jej opakovat.
Pomáhá firmě začlenění do Skupiny Metrostav?
Zprvu jsem měl větší očekávání, ale všechno vyžaduje
čas. Pracujeme už pro některé divize Metrostavu i pro
Subterru a svou prací přesvědčujeme vedoucí projektů
o tom, že jsme spolehlivý partner, který dílo dokončí kvalitně a včas. Určitě se jim vyplatí vybrat si nás, i když naše
cena bývá o něco vyšší než nejlevnější nabídka, a proto
doufáme, že náš objem prací pro Skupinu dále poroste.
Jakou máte vizi do budoucna?
Přežít, protože doba bude složitá. Chtěl bych, aby lidé pochopili, že jim firma dává práci a slušně je platí, a cítili s ní
sounáležitost, abychom náklady nešetřili až po montáži
GPS do aut a měřicích sond do nádrží stavebních strojů.
Vaši zálibu v lovu pozná na první pohled každý, kdo
vkročí do vaší trofejemi vyzdobené kanceláře. Čemu
se ještě věnujete ve svém volnu, když nepracujete?
Před pár lety jsem dokončil doktorandské studium na VUT
v Brně, které mi zabralo dost času. Teď trávím volno s rodinou při potápění nebo sám v lese. Jedině tak si vyčistím
hlavu, abych mohl znovu usednout za pracovní stůl.