strana 3
zp r av o da j s t v í z diviz í
Atypický bazén pokryje i atypická střecha
V Karlových Varech v těsné blízkosti multifunkční
KV Areny, na jejíž výstavbě se Metrostav také podílel,
staví tým Radka Kučery z oblastního zastoupení divi‑
ze 9 krytý plavecký bazén. Ačkoli se na začátku stavby
změnil tvar bazénu i dispozice v 1. podzemním podlaží,
stavbaři pokračují ve svižném tempu (foto č. 2).
„Uvnitř objektu teď omítáme poslední metry zdiva,
dokončujeme montáž výplní otvorů a asi z 80 % máme
hotové i hrubé betonové podlahy,“ popisuje Radek Kučera. V nejbližších dnech by měla nová budova plaveckého
bazénu dostat i atypickou střešní krytinu Kalzip. Při její
pokládce výrobce přímo na stavbě formuje z „nekonečného“ svitku 0,9 mm tlustého hliníkového plechu ohýbané profilované pásy požadované délky, které osazuje
na střešní konstrukci a spojuje stojatou drážkou.
Zajímavě probíhá i montáž nerezového bazénu o rozměrech 25 x 20 m (foto č. 1), která postupuje ve dvou
pracovních krocích. Ztužené stěnové díly bazénu, které
byly na stavbu dopravovány zhruba v pětimetrových segmentech, montéři nejprve ukotvili k nosné železobetonové
konstrukci objektu, vzájemně mezi sebou svařili a po usazení a geodetickém zaměření patu stěny obetonovali.
1
„V prvním kroku, tedy společně se stěnami, se montují
ještě dnové rozvody, které se také musí obetonovat,“ vysvětluje Radek Kučera. Po dokončení první fáze, která
trvala asi dva měsíce, dodavatel bazénu práci přerušil.
Na stavbu se vrátí až zhruba měsíc před jejím dokončením. To už bude ze štěrkodrtě a z nerezových, 1,5 mm
tlustých a vzájemně svařených plechů vyskládáno lože
pro montáž bazénového dna. „Vzhledem k tomu, že nejde
o zcela běžný postup, přizvali jsme ke spolupráci svářecího technologa z divize 3, aby nám pomohl při kontrole
kvality prováděných prací,“ dodává Radek Kučera.
I přes drobné komplikace se divizi 9 daří dodržovat
harmonogram prací. Největší těžkosti už totiž její stavbaři
zvládli na začátku, kdy museli odvodnit a stabilizovat dno
stavební jámy pro stodvacetitunovou vrtací soupravu.
„Přesunout ji po vlastní ose na vzdálenost 300 m po
frekventované silnici a provést 11 m hluboké pilotové založení lávky asi dva metry od břehu Ohře bylo náročné na
přípravu, koordinaci i projednání na úřadech,“ vzpomíná
vedoucí projektu. Teď už snad nic nezabrání tomu, aby
letos na podzim vyzkoušeli nový bazén první návštěvníci.
Martina Vampulová, foto Josef Husák
Moderní laboratoře pro Liberec dokončeny
V areálu Technické univerzity v Liberci stojí od polovi‑
ny dubna nová budova laboratoří (foto č. 1). V objektu
lichoběžníkového tvaru se dvěma podzemními a pěti
nadzemními podlažími budou moci už brzy univerzitní
studenti a pedagogové studovat a provádět výzkum
nanomateriálů a pokročilých technologií. Co se týče
stavby, kterou prováděla divize 8, je objekt hotový
a předaný investorovi. Laboratoře však ještě zbývá
vybavit – to je už ale v kompetenci vedení univerzity.
Nejmodernější liberecká budova, která splňuje všechny nároky jak z pohledu uživatelů, tak z hlediska autora architektonického návrhu Ing. arch. Martina Šamla, vyrostla
za rok a půl stavebních prací. V 1. PP a 1. NP obsahuje tzv.
těžké laboratoře, do nichž budou umístěny hlučné nebo
speciální provozy. Studenti zde již mají k dispozici čtyři
mostové jeřáby s nosností tři tuny a tři lineární jeřábové
dráhy o nosnosti jedné a dvou tun. Ačkoli by se mohlo
zdát, že jejich instalace vyžadovala od stavbařů speciální
přístup, opak je pravdou. Vše probíhalo bez problémů, bez
využití speciálních postupů či technologií. Ve 2. až 5. NP
vznikly nové prostory pro lehké laboratoře a pracovny
i kanceláře pedagogů (foto č. 2 a 3). Ing. arch. Šaml
2
velmi dbal na každý detail a pro tým Ing. Radka Kubeše
z divize 8 připravil často velmi náročné úkoly. „Převážná
část dodávek měla atypická řešení, lehké obvodové pláště
z hliníku a měděných plechů musely přesně navazovat
na železobetonové pohledové fasády a architekt navíc
dost často přicházel s požadavky na poslední chvíli,“
vzpomíná vedoucí projektu Ing. Radek Kubeš.
V průběhu prací potrápilo pracovníky divize 8 i počasí,
protože stavba začala netypicky v listopadu a musela pokračovat i během dvou abnormálně tuhých zim. „Z mého
pohledu to bylo ve všech směrech velice náročné dílo. Jak
časově, tak klimaticky, personálně, projektově i dodavatelsky, protože se dost často stávalo, že si dodavatelé nevěděli rady s provedením dodávek,“ doplňuje Ing. Kubeš.
Díky sehranosti kolektivu stavbařů a jejich zkušenostem
se však zakázku podařilo včas a precizně dokončit. Nové
laboratorní centrum bude nejen důležitým místem pro
zkoumání a studium technických oborů, nanotechnologií
a nanomateriálů, ale i ozdobou celého areálu technické
univerzity. V budoucnu by na něj měla navázat výstavba
ještě dalších dvou budov s označením G a E2.
Martina Vampulová, foto Josef Husák
3
Divize 1 použije v Brně mikrotunelovací stroj
Pracovníci oblastního ředitelství divize 1 Metrostavu
pro Jihomoravský kraj se podílejí na téměř dvoumili‑
ardové zakázce, která přebuduje a dostaví kanalizaci
v moravské metropoli. Tým Ing. Marka Vavroucha
bude mít konkrétně na starost rekonstrukci kmenové
stoky D a uličních stok v Husovicích mezi Auerswaldo‑
vou a Kaloudovou ulicí. Při této práci divize 1 poprvé
využije bezvýkopovou technologii, když s mikrotunelo‑
vacím strojem značky ISEKI vyrazí řízeným protlakem
1213,3 m stoky s profilem DN 1200.
Projekt na rekonstrukci a dostavbu kanalizace se
v Brně dotkne více než 26 km kanalizační sítě. Divize 1
provede jednu z jeho třinácti ucelených částí, která kromě zrušení stávajících stok a výstavby nových zahrne
i mnoho přeložek inženýrských sítí, demontáž a zpětnou
výstavbu tramvajového tělesa v Mostecké a Vranovské
ulici i terénní a sadové úpravy.
Svou práci, kterou budou zčásti provádět vlastními
silami zaměstnanci divize 1, zahájí tým Ing. Vavroucha důkladnou pasportizací přilehlých objektů. Území, ve kterém
budou naši pracovníci působit, je totiž velmi složité. Nejen
pro okolní hustou zástavbu, ale i kvůli blízkosti řeky Svitavy. Dno stoky bude totiž ležet v hloubce 4–5 m pod terénem v povodňových jílech a zvodnělých nesoudržných
štěrcích a nadložních píscích. Právě obtížné geologické
podmínky, při nichž by byla čelba klasické štoly nestabilní, přispěly k výběru technologie ražeb. Stroj ISEKI
zvýší bezpečnost práce – nevyžaduje totiž přítomnost lidí
v podzemí – a měl by zajistit, že snížení v poklesové kotlině nepřekročí 14 mm. Klasicky raziči vyrazí ze stoky D
pouze krátké propoje o celkové délce kolem 12 m.
„Pracovat jsme začali ihned po podpisu smlouvy, který se konal 9. března, protože na dokončení celého díla
máme velmi krátkou dobu. Termín předání kmenové stoky
D i další dotčené kanalizace je totiž už 16. února 2014,“
říká Ing. Vavrouch. „K dispozici máme omezené, velmi
stísněné staveniště a musíme také pracovat po přesně
vymezených etapách, abychom zachovali dopravní obslužnost území a funkčnost stávající kanalizační sítě.
Kvůli tomu budeme muset provést navíc mnoho různých
provizorních obtoků či propojů. A práce s mikrotunelovacím strojem pro nás bude novinka, se kterou se nejprve
budeme muset dobře seznámit.“
Ostatní členové dodavatelského sdružení – společnosti OHL ŽS a IMOS Brno jako lídr – provedou rekonstrukce
či dostavbu kanalizací zejména v městských částech
Tuřany, Žebětín, Ivanovice a Bohunice. Vzhledem k tomu,
že většina z projektem dotčených stok je v moravské
metropoli doposud jednotná a při intenzivních srážkách
se do řek dostává i rozředěná odpadní voda, přispěje dobudování oddílné kanalizace v Brně k výraznému zlepšení
čistoty místních řek. A divize 1 Metrostavu si po ukončení
stavby zapíše do referencí i ovládnutí další nové technologie – moderního mikrotunelování.
1
2
Interiéry PPII navrhne firma A69 – architekti
Soutěž na návrh interiérů nového sídla Metrostavu –
objektu Palmovka Park II (PPII) – skončila koncem dub‑
na. Z pěti předložených studií zaujalo vedení naší firmy
nejvíc dílo autorů z ateliéru A69 – architekti, který
vedou Ing. arch. Boris Redčenkov, Ing. arch. Jaroslav
Wertig a Ing. arch. Prokop Tomášek.
V soutěži bylo nejprve osloveno osm společností, nabídky z nich předložilo pět. Vedle vítězného ateliéru to
byly ještě PROJEKTIL ARCHITEKTI, A.LT ARCHITEKTI,
GRADUS a OK PLAN ARCHITECTS. „Návrháři z ateliéru
A69 – architekti na nás zapůsobili nejen studií, ale i flexibilitou,“ vysvětluje Ing. Lenka Zátorská, která přípravu
výstavby Palmovka Parku II řídí. „Po prohlídce některých
dnešních pracovišť identifikovali divizní potřeby a svůj
prvotní přístup zcela přehodnotili. Vytvořili řešení, které
respektuje naše podmínky, a navrch přidali trochu dynamických a hravých prvků. Návrh, který dnes máme na
stole, však nemusí být do detailu konečným řešením interiéru PPII. Je východiskem, jehož základy budeme dále
rozvíjet a upravovat podle konkrétních potřeb i možností.“
Vítězní autoři si ve studii vytyčili několik základních
pilířů, na kterých návrh vybudovali. Chtěli vytvořit prostředí, které pracovními i společnými plochami podpoří
sociální interakci. Zároveň se chtěli vyhnout open space
uspořádání a tzv. crowdingu, což je negativní emoce spojená se zalidněností okolí. Oba tyto prvky totiž podle posledních výzkumů špatně působí na zaměstnance a snižují
jejich pracovní výkonnost. Vizuální odlišnosti prostředí
pro jednotlivé divize a útvary centrály architekti dosáhnou
nejen pomocí barev, ale i navrženým uspořádáním kanceláří do až šestiúhelníkových prvků. Každé patro rozčlení
2
nepravidelně podle toho, jaké kanceláře bude kdo potřebovat (obr. č. 1). Tímto způsobem nevznikne přímočaré
rozdělení trojúhelníkového půdorysu věží na obvodový
pás kanceláří, rovnou zalomenou chodbu a vnitřní trojúhelník sociálního zázemí. Navrhované řešení a členitost
jednotlivých prostor respektuje i důležitý a Metrostavem
preferovaný požadavek na kvalitu vnitřního prostředí pro
uživatele. Je založený především na možnosti otevřít okno
a individuálně si nastavit teplotu v místnosti. Pohodu do-
1
tvoří i příjemný výhled – z okna i do interiéru budovy (obr.
č. 2). Základem návrhu byla i čitelnost vnitřního uspořádání, aby se v budově vyznali její rezidenti i návštěvníci.
Vysoká estetická hodnota a pohled architekta je při
hodnocení návrhu dominantní, důležité jsou ale také otázky související s výrobou interiérů, budoucím provozem,
údržbou a variabilitou budovy. U PPII bylo nutné posoudit
navíc i harmonické spojení interiéru se stavbou a dobrou
spolupráci s jejím autorem Ing. arch. Josefem Pleskotem.