Strana 3
Vareálu Technické univerzity vLiberci stojí odpolovi-
ny dubna nová budova laboratoří (foto č. 1). Vobjektu
lichoběžníkového tvaru se dvěma podzemními a pěti
nadzemními podlažími budou moci už brzy univerzitní
studenti a pedagogové studovat a provádět výzkum
nanomateriálů a pokročilých technologií. Co se týče
stavby, kterou prováděla divize 8, je objekt hotový
a předaný investorovi. Laboratoře však ještě zbývá
vybavit – to je už ale vkompetenci vedení univerzity.
Nejmodernější liberecká budova, která splňuje všech-
ny nároky jak zpohledu uživatelů, tak zhlediska autora ar-
chitektonického návrhu Ing.arch. Martina Šamla, vyrostla
zarok apůl stavebních prací. V1. PP a1. NP obsahuje tzv.
těžké laboratoře, donichž budou umístěny hlučné nebo
speciální provozy. Studenti zde již mají kdispozici čtyři
mostové jeřáby snosností tři tuny atři lineární jeřábové
dráhy onosnosti jedné advou tun. Ačkoli by se mohlo
zdát, že jejich instalace vyžadovala odstavbařů speciální
přístup, opak je pravdou. Vše probíhalo bez problémů, bez
využití speciálních postupů či technologií. Ve2. až 5.NP
vznikly nové prostory pro lehké laboratoře a pracovny
i kanceláře pedagogů (foto č. 2 a 3). Ing. arch. Šaml
velmi dbal nakaždý detail apro tým Ing.Radka Kubeše
zdivize 8 připravil často velmi náročné úkoly. „Převážná
část dodávek měla atypická řešení, lehké obvodové pláště
z hliníku a měděných plechů musely přesně navazovat
na železobetonové pohledové fasády a architekt navíc
dost často přicházel s požadavky na poslední chvíli,“
vzpomíná vedoucí projektu Ing.Radek Kubeš.
Vprůběhu prací potrápilo pracovníky divize 8 ipočasí,
protože stavba začala netypicky vlistopadu amusela po-
kračovat iběhem dvou abnormálně tuhých zim. „Zmého
pohledu to bylo vevšech směrech velice náročné dílo. Jak
časově, tak klimaticky, personálně, projektově idodava-
telsky, protože se dost často stávalo, že si dodavatelé ne-
věděli rady sprovedením dodávek,“ doplňuje Ing.Kubeš.
Díky sehranosti kolektivu stavbařů ajejich zkušenostem
se však zakázku podařilo včas aprecizně dokončit. Nové
laboratorní centrum bude nejen důležitým místem pro
zkoumání astudium technických oborů, nanotechnologií
a nanomateriálů, ale iozdobou celého areálu technické
univerzity. Vbudoucnu by naněj měla navázat výstavba
ještě dalších dvou budov soznačením G aE2.
Martina Vampulová, foto Josef Husák
ZPRAVODAJSTVÍ ZDIVIZÍ
strana 3
Moderní laboratoře pro Liberec dokončeny
1
2
3
V Karlových Varech v těsné blízkosti multifunkční
KVAreny, na jejíž výstavbě se Metrostav také podílel,
staví tým Radka Kučery z oblastního zastoupení divi-
ze9 krytý plavecký bazén. Ačkoli se nazačátku stavby
změnil tvar bazénu idispozice v1. podzemním podlaží,
stavbaři pokračují vesvižném tempu (foto č. 2).
„Uvnitř objektu teď omítáme poslední metry zdiva,
dokončujeme montáž výplní otvorů aasi z80% máme
hotové ihrubé betonové podlahy,“ popisuje Radek Kuče-
ra. Vnejbližších dnech by měla nová budova plaveckého
bazénu dostat iatypickou střešní krytinu Kalzip. Při její
pokládce výrobce přímo nastavbě formuje z„nekoneč-
ného“ svitku 0,9 mm tlustého hliníkového plechu ohý-
bané profilované pásy požadované délky, které osazuje
nastřešní konstrukci aspojuje stojatou drážkou.
Zajímavě probíhá imontáž nerezového bazénu oroz-
měrech 25 x 20 m (foto č. 1), která postupuje ve dvou
pracovních krocích. Ztužené stěnové díly bazénu, které
byly nastavbu dopravovány zhruba vpětimetrových seg-
mentech, montéři nejprve ukotvili knosné železobetonové
konstrukci objektu, vzájemně mezi sebou svařili apousa-
zení a geodetickém zaměření patu stěny obetonovali.
„V prvním kroku, tedy společně se stěnami, se montují
ještě dnové rozvody, které se také musí obetonovat,“ vy-
světluje Radek Kučera. Po dokončení první fáze, která
trvala asi dva měsíce, dodavatel bazénu práci přerušil.
Nastavbu se vrátí až zhruba měsíc před jejím dokonče-
ním. To už bude ze štěrkodrtě a z nerezových, 1,5 mm
tlustých a vzájemně svařených plechů vyskládáno lože
pro montáž bazénového dna. „Vzhledem ktomu, že nejde
ozcela běžný postup, přizvali jsme kespolupráci sváře-
cího technologa zdivize 3, aby nám pomohl při kontrole
kvality prováděných prací,“ dodává Radek Kučera.
I přes drobné komplikace se divizi 9 daří dodržovat
harmonogram prací. Největší těžkosti už totiž její stavbaři
zvládli nazačátku, kdy museli odvodnit a stabilizovat dno
stavební jámy pro stodvacetitunovou vrtací soupravu.
„Přesunout ji po vlastní ose na vzdálenost 300 m po
frekventované silnici a provést 11m hluboké pilotové za-
ložení lávky asi dva metry od břehu Ohře bylo náročné na
přípravu, koordinaci i projednání na úřadech,“ vzpomíná
vedoucí projektu. Teď už snad nic nezabrání tomu, aby
letos napodzim vyzkoušeli nový bazén první návštěvníci.
Martina Vampulová, foto Josef Husák
Atypický bazén pokryje iatypická střecha
Divize 1 použije vBrně mikrotunelovací stroj
Pracovníci oblastního ředitelství divize 1 Metrostavu
pro Jihomoravský kraj se podílejí natéměř dvoumili-
ardové zakázce, která přebuduje adostaví kanalizaci
v moravské metropoli. Tým Ing. Marka Vavroucha
bude mít konkrétně na starost rekonstrukci kmenové
stoky D auličních stok vHusovicích mezi Auerswaldo-
vou aKaloudovou ulicí. Při této práci divize1 poprvé
využije bezvýkopovou technologii, když smikrotunelo-
vacím strojem značky ISEKI vyrazí řízeným protlakem
1213,3 m stoky sprofilem DN 1200.
Projekt na rekonstrukci a dostavbu kanalizace se
vBrně dotkne více než 26 km kanalizační sítě. Divize 1
provede jednu zjeho třinácti ucelených částí, která kro-
mě zrušení stávajících stok a výstavby nových zahrne
imnoho přeložek inženýrských sítí, demontáž azpětnou
výstavbu tramvajového tělesa v Mostecké a Vranovské
ulici iterénní asadové úpravy.
Svou práci, kterou budou zčásti provádět vlastními
silami zaměstnanci divize 1, zahájí tým Ing.Vavroucha dů-
kladnou pasportizací přilehlých objektů. Území, vekterém
budou naši pracovníci působit, je totiž velmi složité. Nejen
pro okolní hustou zástavbu, ale ikvůli blízkosti řeky Svi-
tavy. Dno stoky bude totiž ležet vhloubce 4–5 m pod te-
rénem vpovodňových jílech azvodnělých nesoudržných
štěrcích anadložních píscích. Právě obtížné geologické
podmínky, při nichž by byla čelba klasické štoly nesta-
bilní, přispěly k výběru technologie ražeb. Stroj ISEKI
zvýší bezpečnost práce – nevyžaduje totiž přítomnost lidí
vpodzemí – aměl by zajistit, že snížení vpoklesové kot-
lině nepřekročí 14 mm. Klasicky raziči vyrazí ze stokyD
pouze krátké propoje ocelkové délce kolem 12 m.
„Pracovat jsme začali ihned popodpisu smlouvy, kte-
rý se konal 9.března, protože nadokončení celého díla
máme velmi krátkou dobu. Termín předání kmenové stoky
D i další dotčené kanalizace je totiž už 16. února2014,“
říká Ing. Vavrouch. „K dispozici máme omezené, velmi
stísněné staveniště a musíme také pracovat po přesně
vymezených etapách, abychom zachovali dopravní ob-
služnost území a funkčnost stávající kanalizační sítě.
Kvůli tomu budeme muset provést navíc mnoho různých
provizorních obtoků či propojů. A práce smikrotunelova-
cím strojem pro nás bude novinka, se kterou se nejprve
budeme muset dobře seznámit.“
Ostatní členové dodavatelského sdružení – společnos-
ti OHLŽS aIMOS Brno jako lídr – provedou rekonstrukce
či dostavbu kanalizací zejména v městských částech
Tuřany, Žebětín, Ivanovice aBohunice. Vzhledem ktomu,
že většina z projektem dotčených stok je v moravské
metropoli doposud jednotná apři intenzivních srážkách
se dořek dostává irozředěná odpadní voda, přispěje do-
budování oddílné kanalizace vBrně kvýraznému zlepšení
čistoty místních řek. Adivize1 Metrostavu si poukončení
stavby zapíše doreferencí i ovládnutí další nové techno-
logie – moderního mikrotunelování.
1
2
2
Interiéry PPII navrhne firma A69 – architekti
Soutěž na návrh interiérů nového sídla Metrostavu –
objektu Palmovka Park II (PPII) – skončila koncem dub-
na. Z pěti předložených studií zaujalo vedení naší firmy
nejvíc dílo autorů z ateliéru A69 – architekti, který
vedou Ing. arch. Boris Redčenkov, Ing. arch. Jaroslav
Wertig a Ing. arch. Prokop Tomášek.
V soutěži bylo nejprve osloveno osm společností,na-
bídky z nich předložilo pět. Vedle vítězného ateliéru to
byly ještě PROJEKTIL ARCHITEKTI, A.LT ARCHITEKTI,
GRADUS aOK PLAN ARCHITECTS. „Návrháři z ateliéru
A69 – architekti na nás zapůsobili nejen studií, ale i fle-
xibilitou,“ vysvětluje Ing. Lenka Zátorská, která přípravu
výstavby Palmovka Parku II řídí. „Po prohlídce některých
dnešních pracovišť identifikovali divizní potřeby a svůj
prvotní přístup zcela přehodnotili. Vytvořili řešení, které
respektuje naše podmínky, a navrch přidali trochu dyna-
mických a hravých prvků. Návrh, který dnes máme na
stole, však nemusí být do detailu konečným řešením in-
teriéru PPII. Je východiskem, jehož základy budeme dále
rozvíjet a upravovat podle konkrétních potřeb i možností.“
Vítězní autoři si ve studii vytyčili několik základních
pilířů, na kterých návrh vybudovali. Chtěli vytvořit pro-
středí, které pracovními i společnými plochami podpoří
sociální interakci. Zároveň se chtěli vyhnout open space
uspořádání a tzv. crowdingu, což je negativní emoce spo-
jená se zalidněností okolí. Oba tyto prvky totiž podle po-
sledních výzkumů špatně působí na zaměstnance a snižují
jejich pracovní výkonnost. Vizuální odlišnosti prostředí
pro jednotlivé divize aútvary centrály architekti dosáhnou
nejen pomocí barev, ale i navrženým uspořádáním kance-
láří do až šestiúhelníkových prvků. Každé patro rozčlení
nepravidelně podle toho, jaké kanceláře bude kdo potře-
bovat (obr. č. 1). Tímto způsobem nevznikne přímočaré
rozdělení trojúhelníkového půdorysu věží na obvodový
pás kanceláří, rovnou zalomenou chodbu avnitřní troj-
úhelník sociálního zázemí. Navrhované řešení a členitost
jednotlivých prostor respektuje i důležitý a Metrostavem
preferovaný požadavek na kvalitu vnitřního prostředí pro
uživatele. Je založený především na možnosti otevřít okno
a individuálně si nastavit teplotu vmístnosti. Pohodu do-
tvoří i příjemný výhled – z okna ido interiéru budovy (obr.
č.2). Základem návrhu byla i čitelnost vnitřního uspořá-
dání, aby se v budově vyznali její rezidenti i návštěvníci.
Vysoká estetická hodnota a pohled architekta je při
hodnocení návrhu dominantní, důležité jsou ale také otáz-
ky související s výrobou interiérů, budoucím provozem,
údržbou a variabilitou budovy. U PPII bylo nutné posoudit
navíc i harmonické spojení interiéru se stavbou adobrou
spolupráci s jejím autorem Ing. arch. Josefem Pleskotem.
1