Strana 2

strana 2

Nezištný dar

Do 16. akce Daruj krev s Metrostavem se 11. dubna

zapojilo 51 dobrovolných dárců krve, kterým zdravotníci z ÚVN odebrali téměř 23 litrů životodárné tekutiny.

Všem, kdo se zúčastnili, děkujeme!

Odběry krve letos poprvé proběhly v Centru vzdělávání Skupiny Metrostav (foto č. 1), které si výjezdový tým

z Ústřední vojenské nemocnice v Praze pochvaloval. „Velmi se nám tu líbí, a to nejen proto, že je zde čisté a moderní

prostředí. Těší nás, že sem máme přímý přístup z ulice

a nemusíme těžké vybavení navážet dlouhými chodbami

nebo výtahy,“ řekla staniční sestra úseku odběrů a zpracování krve Iveta Fořtová (foto č. 2), která transfuze vedla.

Pochválila všechny příchozí (foto č. 3 a 4) včetně početné

skupiny prvodárců a poděkovala také kolegyni a dvěma

kolegům, kteří za desátý bezplatný odběr krve převzali

bronzovou medaili prof. MUDr. Jana Janského (foto č. 5).

Mezi předem přihlášenými zaměstnanci Metrostavu

se na seznamu dárců letos objevili i dva pracovníci Subterry. Tři kolegové zase šli náhodou kolem, u odběrů bylo

volno, a tak neplánovaně odešli lehčí o 450 ml krve.

Protože se loni na podzim pravidelná akce Daruj krev

s Metrostavem neuskutečnila pro nezájem zdravotníků, zajímalo nás, jaký je výhled do budoucnosti. Iveta

Fořtová uvedla: „V posledních letech potřeba krve klesá

v celé České republice. Tím, jak se medicína vyvíjí, se totiž

omezuje nutnost transfuzí při operačních zákrocích a to

je dobře. Čím méně cizí krve člověk dostane, tím je to pro

něj lepší. Věřím ale, že naše spolupráce s Metrostavem

bude pokračovat. Krev se totiž pořád nahradit nedá, dárce

potřebujeme a k vám jezdíme rádi a vždy úspěšně.“

Ptáme se

Ing. Františka Poláka,

Osobnosti Metrostavu 2013

Lávka přes Labe v Čelákovicích je hotová

Tým Ing. Petra Koukolíka z divize 5 dokončil stavbu

unikátní lávky v Čelákovicích. Správnost návrhu i provedení konstrukcí ověřily v polovině dubna zatěžovací

zkoušky (foto č. 1). Jejich výsledky potvrdily, že na pylonech zavěšená subtilní mostovka z prefabrikovaných

dílců z velice vysokohodnotného betonu s rozptýlenou

výztuží (UHPC) spolehlivě vyhoví požadavkům na bezpečný pohyb lidí, cyklistů i vozidel integrovaného záchranného systému s hmotností do 3,5 tuny.

„Výsledky zkoušek nás nepřekvapily,“ říká Ing. Koukolík a dodává: „Konstrukce lávky totiž musely při stavbě

překonat namáhání, jaká se při provozu nebudou opakovat. Segmenty mostovky jsme speciálními vozíky symetricky vyvěšovali na pylony směrem od břehu ke středu

řeky. Největších průhybů dosahovaly obě konzoly těsně

předtím, než jsme zabetonovali uzavírací spáry mezi vrcholovým segmentem a konzolami.“

Při statické zkoušce zatížilo lávku 8 břemen s jednotlivou hmotností 3,5 tuny – 6 multikár a dva transity. „Toto

zatížení bylo zhruba 60% z maximálního, na které je lávka

navržena. Největší naměřený průhyb se pohyboval kolem

20 cm, což odpovídá asi polovině maximálního spočítaného průhybu vyvolaného nahodilým zatížením 300 kN/m²,“

řekl Ing. Milan Kalný, technický ředitel firmy Pontex, která

lávku vyprojektovala a za pomoci geodetů z divize 5 (foto

č. 2) provedla statickou zkoušku.

Dynamické zkoušky dostal na starost tým prof. Michala Poláka z katedry mechaniky stavební fakulty ČVUT.

Ověřovaly vlastní frekvenci lávky a účinek jejích vibrací

na lidský organismus. V prvním případě konstrukce

zatěžoval elektrodynamický budič a ve druhém skupina

dobrovolníků – běžným i synchronizovaným pochodem či

během a skákáním, které mělo imitovat chování vandalů,

když chtějí lávku rozhoupat.

Zkoušky ověřily správnost návrhu i provedení lávky,

která bude unikátem kvůli prvnímu použití UHPC u nás.

Konstrukce z něj jsou i v evropském měřítku tak ojedinělé,

že pro jejich navrhování dosud nejsou stanoveny žádné

normy. Největší podíl na úspěšné realizaci lávky proto

přísluší technické skupině provozu mostů a železobetonových konstrukcí dopravních staveb divize 5, kterou

vede Ing. Robert Brož, Ph.D., expertovi Metrostavu

prof. Ing. Janu Vítkovi, CSc., a kolektivu TBG Metrostav

v čele s Ing. Robertem Coufalem, Ph.D. Díky použití

UHPC bylo možné navrhnout dvakrát lehčí mostovku, než

jaká by byla z běžného betonu, čímž stavba ušetřila na

základech, spodní stavbě a pylonech. Mostovka je navíc

z bezúdržbového materiálu s delší životností.

Stavbaři z divize 5 předali hotovou lávku investorovi

24. dubna a 30. dubna po ní město zahájilo provoz. Slavnostního otevření se ale dočká až v červnu, kdy skončí

i všechny návazné práce na jejím předpolí.

Nová nabídka akreditovaných zkoušek

Metrostav_8_2014.indd 2

Laboratoř VHP společnosti SQZ, která je součástí

Skupiny Metrostav, rozšířila svoje autorizace o měření hluku – z pracovního prostředí i do životního. Pro

účely zákona o ochraně veřejného zdraví je oprávněna

měřit jak hluk ve venkovním chráněném prostoru, tak

i ve venkovním a vnitřním chráněném prostoru staveb.

Pořídila si k tomu autorizační sety G1 a G2 (foto).

Základním hodnocením při měření hluku je porovnání

jeho naměřené hodnoty s hygienickým limitem. Zatímco

limity jsou dané, měření a hodnocení hluku v mimopracovním prostředí jsou různá a poměrně složitá. Hluk má

totiž různé druhy. Mezi zvuky, které vytváří lidská činnost

a ve venkovním prostředí obtěžují nebo jsou škodlivé, lze

zahrnout jak hluk z mobilních zdrojů (dopravy), tak hluk

vytvářený stacionárními i mobilními zdroji z průmyslové

činnosti (provoz technologických strojních zařízení, respektive jejich pohonů), hluk uvnitř budov, který vydávají

například ventilační systémy, zařízení kanceláří, domácí

spotřebiče, nebo hluk ze sousedství – třeba z restaurací,

diskoték či sportovních stadionů. Liší se i druhy prostoru,

jež mají být od hluku chráněny. Jiné limity mají kanceláře

a jiné třeba nemocniční pokoje či ordinace. Aby byl výsledek měření hluku akceptovatelný, a tedy i reprodukovatelný a průkazný, musí proto hned na začátku měřič podle

svých zkušeností zvážit jeho účel a cíl. Měření lze totiž

provádět různými způsoby, a některé z nich se mohou pro

danou situaci hodit více a jiné méně.

U hluku v mimopracovním prostředí se měří imisní

hodnota v místě nejčastějšího či dlouhodobého pobytu

osob. Vyjadřuje se ekvivalentní hladinou akustického tlaku, jež se v denní době zjišťuje pro 8 souvislých a na sebe

navazujících nejhlučnějších hodin a v noci pro 1 nejhlučnější hodinu. Pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích a drahách i pro hluk z leteckého provozu se stanoví

pro celou denní a noční dobu. Dalšími způsoby měření

jsou zjišťování subjektivních účinků hluku na exponované

osoby nebo analýza hlukových rizik na větším území.

Riziko nárůstu intenzity dopravy a zvýšení hladiny hluku z průmyslových zdrojů představují mnohé investiční

akce. Podléhají proto schválením, která vydávají orgány

ochrany veřejného zdraví. Směrodatným podkladem pro

jejich rozhodování v legislativních procesech, jako je třeba

kolaudační řízení, je jedině to měření hluku, které provádí

autorizovaná laboratoř. Pracovníci laboratoře VHP firmy

SQZ dnes mají všechna oprávnění k tomu, aby jejich měření hluku, a to i ve venkovním prostředí, byla průkazná

pro všechny účely zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně

veřejného zdraví. Jejich znalosti i nabídku mohou využít

všechny firmy Skupiny Metrostav i externí společnosti.

–red–, foto archiv SQZ

Ing. Polák získal ve stavebnictví bohaté zkušenosti.

Pracoval jako přípravář, technický dozor, hlavní inženýr i technický náměstek Investora dopravních staveb.

Po roce 1990 působil jako zastupitel, tři roky byl náměstkem pražského primátora. V Metrostavu v roce

1993 začínal jako vedoucí útvaru obchodní strategie

v úseku OŘ. Dnes je už 15. rokem tiskovým mluvčím

společnosti a předsedá redakční radě jejích novin.

Co je náplní práce tiskového mluvčího?

Tiskový mluvčí by měl ukojit zájem novinářů o informace,

a to pokud možno tak, aby z toho firma vyšla bez ztráty

kytičky. To je poměrně obtížný úkol a trochu protimluv,

protože většina šéfredaktorů má za to, že noviny jsou tím

prodejnější, čím horší zprávy přinášejí, a nutí novináře,

aby právě po takových zprávách pátrali. Většinou pak

dochází ke kompromisu, protože novinář pochopí, že původní informace nebyla tak tragická, a popíše realitu dle

zaměření toho kterého periodika.

Jak je vaše práce náročná na čas po pracovní době?

Ona vlastně pořádná pracovní doba neexistuje. Uzávěrky

novin jsou totiž kolem osmé večer, a proto největší hlad

po aktualitách je v pozdním odpoledni. Zase to má tu výhodu, že dopoledne jsou většinou klidná a je čas podívat

se na stavby a něco si o nich přečíst, nebo naopak napsat.

Co všechno musí tiskový mluvčí ovládat?

Myslím, že jsou dva typy tiskových mluvčích: jeden je

bývalý novinář a více nebo méně se seznámil s tím, o čem

má mluvit. Druhý pak je nějaký technik, který ví, o čem

mluví, a více nebo méně se vyzná v novinářském řemesle.

Doba je dnes taková, že preferuje formu před obsahem,

a proto i mezi tiskovými mluvčími převažují ti, kdo mluví

vzletně, před těmi, kdo vědí, o čem mluví.

Jak se vám spolupracuje s novináři?

Nikdo si dosud nestěžoval… Myslím, že se vzájemně

respektujeme. Oni vědí, proč se vyjadřuji právě tak a nejinak, a já chápu, že jejich text musí být dramatický – každý

děláme svou práci. Je asi výhoda, že svou funkci zastávám dlouho, často se mě ptají neoficiálně, protože vědí,

že leccos pamatuji. Novinářské řemeslo je velice těžké,

denně musíte něco napsat, i kdyby se nedělo vůbec nic.

V oboru je ohromná fluktuace, takže málokdy má novinář

šanci se v nějaké oblasti lépe zorientovat. S těmi, kterým

se to podařilo, je radost pracovat, i když mi vidí hlouběji

do talíře. Těm ostatním se snažím pomoci, ale občas si

můžete přečíst text, který dokládá, že se mi to nepodařilo.

Jak vnímáte negativní obraz Metrostavu v médiích?

Stavebnictví má jednu ohromnou nevýhodu – vyrábíme

před očima lidí. Strojaři třeba prezentují až výsledek –

ukážou vám nablýskané auto a už nikdo netuší, jaký je

hluk v lisovně nebo čistota vzduchu v lakovně. My razíme

metro pod obytnými domy a výkopek vozíme před jejich

okny. To samo o sobě je handicap. K tomu jsme největší

na trhu, a tak jsme i nejvíc vidět. Myslím, že důležitější než

obraz v médiích je ale to, jak nás vnímá veřejnost. Jděte

se podívat na den otevřených dveří a uvidíte, že firma má

prestiž a že o naší práci lidé vědí.

Co považuje za svůj pracovní úspěch?

O naše velké stavby typu metra nebo Blanky měla a má

ohromný zájem laická i odborná veřejnost. Velice mne

těší těmto lidem naše stavby přibližovat a ukazovat jim je.

V infostředisku na Blance jsme měli mateřské školy, kluby důchodců a řadu tu- i cizozemských škol, všichni byli

zajímaví a všem byla radost takovou stavbu prezentovat.

Jak pohlížíte na práci v Metrostavu?

Je inspirací a myslím, že si v něm každý najde příležitost.

Metrostav je zvláštní směsicí tradičního a zcela nového.

Měl jsem štěstí na zajímavá zaměstnání, kde se vždy něco

dělo, ale tahle firma mne uspokojuje nejvíc ze všech, nejen

pro to, co dělá, ale – a možná hlavně – pro to, jak to dělá.

Co pro vás znamená ocenění Osobnost Metrostavu?

Nečekal jsem ho a moc si jej vážím. Dostal jsem se tím do

společnosti lidí, kteří pro Metrostav hodně udělali, a to je

pro mě opravdu velká čest.

6.5.14 11:41