strana 3
zp r avoda j s t v í z diviz í
1
Divize 6 staví na Labi dvě nové MVE
K více než šesti desítkám malých vodních elektráren,
které fungují na Labi, přibudou na přelomu letošního
a příštího roku další dvě. Pracovníci divize 6 Metrostavu je budují nedaleko Štětí (foto č. 1) a u Liběchova.
Ta první patří k vůbec největším u nás – průměr jejích
dvou turbín dosáhne úctyhodných 510 cm a má projektovaný výkon 5,2 MW. Stavba MVE Štětí je specifická i tím,
že ji Metrostav, který na díle působí ve sdružení se Zakládáním staveb, staví na klíč. Obě firmy elektrárnu navíc
budují na vlastní náklady a peníze dostanou, až ji dokončí.
Stavbaři zde už od začátku díla překonávají problémy.
„Asi čtvrtina výkopu stavební jámy byla oproti geologickým průzkumům v třídě 6, a tak jsme byli nuceni neplánovaně nasadit rypper,“ říká vedoucí projektu Ing. Jiří
Škranc a pokračuje: „V červnu 2013 nás zase vyplavila
povodeň, která stavbu zastavila na celých 50 dnů. Toto
zpoždění jsme dohnali hlavně díky našim betonářům, kteří
tři měsíce pracovali v nepřetržitém provozu. Pomohlo
2
nám i to, že jsme měli zkušenosti s podobnou stavbou
v Litoměřicích, a tak jsme věděli, co nás čeká a jak na to.“
Další komplikace stavbaře postihly letos v lednu, kdy
se protrhla larsenová jímka v nadjezí. Škody na stavebním
díle sice nebyly nijak závažné, ale bohužel byla zaplavena
namontovaná technologie – nejvíce to odnesly převodovky turbín a jejich ložiska. Poškozené díly musely projít
repasí ve výrobních závodech v Rakousku a Německu,
což práce zdrželo o další měsíc.
„Technologii bychom ale chtěli dokončit letos v létě
a v říjnu pak zahájit zkušební provoz obou turbín najed-
3
Metrostav_8_2014.indd 3
nou,“ popisuje Ing. Škranc. „Pokud všechno půjde dobře,
předáme hotové dílo investorovi v únoru 2015.“
Elektrárna by měla podle předpokladů ročně vyrobit
asi 30 GWh elektřiny, což odpovídá zhruba spotřebě
města s 22 000 obyvateli. Jde ale nejen o významné ekologické dílo – tento projekt má navíc i ušlechtilé poslání.
Objednatel a budoucí provozovatel, obecně prospěšná
společnost Energeia, totiž bude z provozu MVE Štětí financovat své neziskové aktivity. Peníze půjdou například
do Dětského hospice v Malejovicích u Kutné Hory.
Projekt a jeho poslání ocenili i rektoři – prof. Petr Konvalinka z ČVUT a prof. Tomáš Zima z Univerzity Karlovy
– a náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy
Ing. Michal Zaorálek, kteří spolu s dalšími hosty stavbu
11. dubna navštívili (foto č. 4) v doprovodu prezidenta
Skupiny Metrostav Jiřího Bělohlava (foto č. 2 vpravo).
Jednoduchá není ani druhá zakázka, v jejímž rámci
budují pracovníci divize 6 malou hydroelektrárnu u jezu
4
Dolní Beřkovice nedaleko Liběchova na Mělnicku. Tato
akce totiž byla rozdělena na etapy a první část MVE byla
dohotovena už vloni. Je umístěna v nevyužívané vorové
propusti a má jednu přímoproudou horizontální Kaplanovu turbínu s průměrem oběžného kola 4,5 m, která již do
sítě dodává elektrický proud. Za jejího plného provozu
stavbaři v současné době pracují na vedlejší druhé části
MVE (foto č. 3), která je umístěna v úzkém prostoru mezi
již existující hydroelektrárnou a drážním tělesem železniční trati. Původně měly být etapy stavby dokonce tři, ale
druhou fázi investor zatím nespustil.
„Momentálně dokončujeme železobetonové konstrukce a zahajujeme hrubou montáž technologie,“ přibližuje
současný stav prací vedoucí projektu Petr Hanzlík. „Ještě
nám zbývá provést montáž vzduchotechniky a elektro
a vybudovat přístupovou cestu a odstavné plochy. Celá
elektrárna bude skryta pod úrovní terénu, proto veškeré
činnosti provádíme v jámě pažené pilotovými stěnami nebo výpažnicemi, které jsou doplněny ocelovými
rozpěrami. Ty během výstavby demontujeme a znovu
obnovujeme v hotové konstrukci, což značně komplikuje
práce na železobetonech,“ doplňuje Petr Hanzlík. Situaci
stavbařům, kteří i zde pracují ve sdružení se Zakládáním
staveb, neusnadňuje ani velmi omezené staveniště.
V druhé části MVE bude vyrábět proud stejný typ
Kaplanovy turbíny jako v té provozované. Jen bude o něco
menší – průměr bude mít jen tři metry. Po svém dokončení, které je plánováno na letošní prosinec, bude i tato
elektrárna fungovat v plně automatickém provozu.
Labská kaskáda i s novými hydroelektrárnami vyprodukuje ročně víc než 400 GWh. Voda tak nahradí na 380 tisíc tun uhlí, které by jinak musely být pro výrobu stejného
množství energie spáleny v elektrárnách tepelných.
Dostavba zvětšila kapacitu dialyzačního centra
Od konce dubna slouží pacientům a personálu Karlovarské krajské nemocnice nové dialyzační středisko
(foto č. 1). Díky nástavbě a přístavbě k původnímu provozu lékařské služby první pomoci se mohla kapacita
oddělení zdvojnásobit z deseti lůžek na dvacet.
Rekonstrukci a dostavbu představovaly především
poměrně rozsáhlé bourací práce a hlavně třípodlažní přístavba, jež je na objekt lékařské služby první pomoci výškově napojena v úrovni 1. a 2. nadzemního podlaží. Tým
Jana Mráze z divize 9 stavbu zahájil loni v srpnu a během
osmi měsíců, přesně podle stanoveného harmonogramu,
ji bez větších komplikací dokončil. „Po celou dobu výstavby jsme časový plán bez problémů dodržovali, jedinou menší komplikaci představovalo dokončení okolních
komunikací,“ vzpomíná vedoucí projektu a vysvětluje:
„Museli jsme totiž počkat, až se po zimě otevře obalovna,
abychom mohli dokončit jejich asfaltový kryt.“
Stavbu ještě drobně ztížila nutná koordinace s provozem vedlejší zubní ambulance. Technici tak museli nejrůznějšími způsoby řešit omezení hlučnosti prací v době,
kdy zubaři ve stomatologické ordinaci ošetřovali pacienty.
S tím se ale tým Jana Mráze rychle vyrovnal.
Práce v karlovarské nemocnici zahrnovaly demontáž
dřevěného druhého nadzemního podlaží původního ob-
1
jektu včetně sedlové střechy, což umožnilo provést novou
lehkou nástavbu v celé půdorysné ploše. Na severní straně budovy stavbaři odstranili nájezdovou rampu a okolní
betonové plochy, u jižní fasády pak nákladovou rampu se
schodištěm. Budova lékařské pohotovosti se tak mohla
rozšířit směrem na sever o již zmiňovanou třípodlažní
přístavbu z vyzdívaného monolitického skeletu, kterou
překryla plochá střecha.
Dialyzační středisko je dnes situováno do rozšířeného
druhého podlaží (foto č. 2), zatímco v přístavbě se nachází
technické zázemí, sklady, prostory pro zásobování a místnosti personálu. Tímto způsobem byla vyřešena malá
kapacita a obtížná provozní dostupnost, s níž se centrum,
které v Karlovarské krajské nemocnici funguje už déle než
pětadvacet let, dlouhodobě potýkalo. Prostory, které teď
používá, se rozšířily na více než 700 m². Vznikl v nich
nový dialyzační sál se sledovnou sester, dostatečně velké
zázemí pro pacienty i zdravotnický personál. Pacienti mají
nově k dispozici i peritoneální ambulanci, která zabezpečí péči o nemocné využívající domácí dialýzu. Divize 9
vybudovala v rámci projektu i moderní úpravnu vody.
Její práce v Karlových Varech prospěla nejen těm, kdo se
v dialyzačním středisku léčí, ale i těm, kdo v něm pracují.
Martina Vampulová, foto Josef Husák
2
Rezidence nad Strahovským tunelem
U Holečkovy ulice na svahu pod pražskou rezidenční
čtvrtí Hřebenka se na rok a tři čtvrtě zabydlel tým Jana
Kučery z divize 9. Pod jeho vedením tu přímo nad Strahovským tunelem vyroste do podzimu 2015 rezidence
Sacre Coeur II. s luxusními byty, lofty, penthousy
i obchodními jednotkami. Nový komplex získal název
podle sousedícího chrámu Sacre Coeur, který nechala
na konci 19. století postavit Josefina Goetz, generální
představená řeholních panen Srdce Pána Ježíše.
Rezidence s půdorysem podkovy a šesti vchody
bude mít celkem šest nadzemních podlaží, z nichž to
poslední bude mírně ustupovat (vizualizace). Vedle loftů,
umístněných v prvních dvou patrech, obsáhne apartmány o velikosti 1+kk až 6+kk, které autoři ze společnosti
SCHINDLER SEKO ARCHITEKTI umístili do třetího až
pátého patra. Přímo na střeše objektu vznikne ještě několik penthousů. Ve dvou podzemních podlažích najdou
prostor sklepy a dohromady 109 parkovacích stání s výjezdem do Kobrovy ulice. Podzemní garáže ještě doplní
19 venkovních stání přímo před recepcí objektu.
Součástí Sacre Coeur II. budou i komerční prostory
v přízemí s plochou od 174 do 595,3 m² vhodné pro kanceláře, prodej výrobků i služby, například kavárny. Kromě
prostorných zděných skladů k nim totiž přiléhají i terasy.
Investor projektu, společnost SATPO, předal staveniště týmu Jana Kučery na konci března a už pár dní nato
stavbaři odkryli konstrukce Strahovského tunelu, který
pod místem stavby prochází. Umístění komplexu přímo
nad tunelem stavební práce velmi limituje. „Konstrukce
tunelu totiž nejsou schopné přenést zatížení od nového
objektu. Proto musel být pro založení Sacre Coeur II.
navržen systém, který tunel přemostí a společně s jeho
konstrukcemi zajistí bezpečné vybudování nové rezidence. Přemostění bude z ocelových příhradových nosníků
nesených pilotami umístěnými po stranách tunelu. Další
speciální konstrukce ze soustavy ocelových stropních
nosníků umožní, aby byla na přemostění vynesena tři patra objektu tvořená spřaženými ocelobetonovými stropními deskami,“ vysvětluje vedoucí projektu. K nezvyklé
konstrukci se v novinách vrátíme, až bude rozestavěná.
Z výsledků měření, provedených v rámci základního
korozního průzkumu, vyplynulo pro železobetonové konstrukce Sacre Coeur II. také zvýšené nebezpečí korozního
namáhání výztuže. Odborníci teď přemýšlejí nad tím, jaká
ochranná opatření navrhnou, aby snížili působení takzvaných bludných proudů. Ani s touto situací se tým Jana
Kučery běžně nesetkává.
Do prázdnin by měly být vybudovány základy stavby
a dokončeny nezbytné úpravy v Holečkově ulici. Dokončení celého projektu je naplánováno na podzim příštího
roku. Už dnes má však více než jedna čtvrtina bytů své
majitele, kteří by se do nových domovů měli nastěhovat
ještě do konce příštího roku.
–mv–, vizualizace 4A Architekti
–jar–, foto Josef Husák
6.5.14 11:41