strana 3

zp r avoda j s t v í z   diviz í

1

Divize 6 staví na Labi dvě nové MVE

K více než šesti desítkám malých vodních elektráren,

které fungují na Labi, přibudou na přelomu letošního

a  příštího roku další dvě. Pracovníci divize 6 Metrostavu je budují nedaleko Štětí (foto č. 1) a u Liběchova.

Ta první patří k vůbec největším u nás – průměr jejích

dvou turbín dosáhne úctyhodných 510 cm a má projektovaný výkon 5,2 MW. Stavba MVE Štětí je specifická i tím,

že ji Metrostav, který na díle působí ve sdružení se Zakládáním staveb, staví na klíč. Obě firmy elektrárnu navíc

budují na vlastní náklady a peníze dostanou, až ji dokončí.

Stavbaři zde už od začátku díla překonávají problémy.

„Asi čtvrtina výkopu stavební jámy byla oproti geologickým průzkumům v třídě 6, a tak jsme byli nuceni neplánovaně nasadit rypper,“ říká vedoucí projektu Ing.  Jiří

Škranc a pokračuje: „V červnu 2013 nás zase vyplavila

povodeň, která stavbu zastavila na celých 50  dnů. Toto

zpoždění jsme dohnali hlavně díky našim betonářům, kteří

tři měsíce pracovali v nepřetržitém provozu. Pomohlo

2

nám i  to, že jsme měli zkušenosti s  podobnou stavbou

v Litoměřicích, a tak jsme věděli, co nás čeká a jak na to.“

Další komplikace stavbaře postihly letos v lednu, kdy

se protrhla larsenová jímka v nadjezí. Škody na stavebním

díle sice nebyly nijak závažné, ale bohužel byla zaplavena

namontovaná technologie – nejvíce to odnesly převodovky turbín a  jejich ložiska. Poškozené díly musely projít

repasí ve výrobních závodech v  Rakousku a Německu,

což práce zdrželo o další měsíc.

„Technologii bychom ale chtěli dokončit letos v létě

a v říjnu pak zahájit zkušební provoz obou turbín najed-

3

Metrostav_8_2014.indd 3

nou,“ popisuje Ing. Škranc. „Pokud všechno půjde dobře,

předáme hotové dílo investorovi v únoru 2015.“

Elektrárna by měla podle předpokladů ročně vyrobit

asi 30 GWh elektřiny, což odpovídá zhruba spotřebě

města s 22 000 obyvateli. Jde ale nejen o významné ekologické dílo – tento projekt má navíc i ušlechtilé poslání.

Objednatel a budoucí provozovatel, obecně prospěšná

společnost Energeia, totiž bude z provozu MVE Štětí financovat své neziskové aktivity. Peníze půjdou například

do Dětského hospice v Malejovicích u Kutné Hory.

Projekt a jeho poslání ocenili i rektoři – prof. Petr Konvalinka z ČVUT a prof. Tomáš Zima z Univerzity Karlovy

– a náměstek ministra školství, mládeže a  tělovýchovy

Ing. Michal Zaorálek, kteří spolu s dalšími hosty stavbu

11. dubna navštívili (foto č. 4) v  doprovodu prezidenta

Skupiny Metrostav Jiřího Bělohlava (foto č. 2 vpravo).

Jednoduchá není ani druhá zakázka, v jejímž rámci

budují pracovníci divize 6 malou hydroelektrárnu u jezu

4

Dolní Beřkovice nedaleko Liběchova na Mělnicku. Tato

akce totiž byla rozdělena na etapy a první část MVE byla

dohotovena už vloni. Je umístěna v nevyužívané vorové

propusti a má jednu přímoproudou horizontální Kaplanovu turbínu s průměrem oběžného kola 4,5 m, která již do

sítě dodává elektrický proud. Za jejího plného provozu

stavbaři v současné době pracují na vedlejší druhé části

MVE (foto č. 3), která je umístěna v úzkém prostoru mezi

již existující hydroelektrárnou a drážním tělesem železniční trati. Původně měly být etapy stavby dokonce tři, ale

druhou fázi investor zatím nespustil.

„Momentálně dokončujeme železobetonové konstrukce a zahajujeme hrubou montáž technologie,“ přibližuje

současný stav prací vedoucí projektu Petr Hanzlík. „Ještě

nám zbývá provést montáž vzduchotechniky a elektro

a  vybudovat přístupovou cestu a odstavné plochy. Celá

elektrárna bude skryta pod úrovní terénu, proto veškeré

činnosti provádíme v jámě pažené pilotovými stěnami nebo výpažnicemi, které jsou doplněny ocelovými

rozpěrami. Ty během výstavby demontujeme a znovu

obnovujeme v hotové konstrukci, což značně komplikuje

práce na železobetonech,“ doplňuje Petr Hanzlík. Situaci

stavbařům, kteří i zde pracují ve sdružení se Zakládáním

staveb, neusnadňuje ani velmi omezené staveniště.

V druhé části MVE bude vyrábět proud stejný typ

Kaplanovy turbíny jako v té provozované. Jen bude o něco

menší – průměr bude mít jen tři metry. Po svém dokončení, které je plánováno na letošní prosinec, bude i tato

elektrárna fungovat v plně automatickém provozu.

Labská kaskáda i s novými hydroelektrárnami vyprodukuje ročně víc než 400 GWh. Voda tak nahradí na 380 tisíc tun uhlí, které by jinak musely být pro výrobu stejného

množství energie spáleny v elektrárnách tepelných.

Dostavba zvětšila kapacitu dialyzačního centra

Od konce dubna slouží pacientům a personálu Karlovarské krajské nemocnice nové dialyzační středisko

(foto č. 1). Díky nástavbě a přístavbě k původnímu provozu lékařské služby první pomoci se mohla kapacita

oddělení zdvojnásobit z deseti lůžek na dvacet.

Rekonstrukci a dostavbu představovaly především

poměrně rozsáhlé bourací práce a hlavně třípodlažní přístavba, jež je na objekt lékařské služby první pomoci výškově napojena v úrovni 1. a 2. nadzemního podlaží. Tým

Jana Mráze z divize 9 stavbu zahájil loni v srpnu a během

osmi měsíců, přesně podle stanoveného harmonogramu,

ji bez větších komplikací dokončil. „Po celou dobu výstavby jsme časový plán bez problémů dodržovali, jedinou menší komplikaci představovalo dokončení okolních

komunikací,“ vzpomíná vedoucí projektu a vysvětluje:

„Museli jsme totiž počkat, až se po zimě otevře obalovna,

abychom mohli dokončit jejich asfaltový kryt.“

Stavbu ještě drobně ztížila nutná koordinace s provozem vedlejší zubní ambulance. Technici tak museli nejrůznějšími způsoby řešit omezení hlučnosti prací v době,

kdy zubaři ve stomatologické ordinaci ošetřovali pacienty.

S tím se ale tým Jana Mráze rychle vyrovnal.

Práce v karlovarské nemocnici zahrnovaly demontáž

dřevěného druhého nadzemního podlaží původního ob-

1

jektu včetně sedlové střechy, což umožnilo provést novou

lehkou nástavbu v celé půdorysné ploše. Na severní straně budovy stavbaři odstranili nájezdovou rampu a okolní

betonové plochy, u jižní fasády pak nákladovou rampu se

schodištěm. Budova lékařské pohotovosti se tak mohla

rozšířit směrem na sever o  již zmiňovanou třípodlažní

přístavbu z vyzdívaného monolitického skeletu, kterou

překryla plochá střecha.

Dialyzační středisko je dnes situováno do rozšířeného

druhého podlaží (foto č. 2), zatímco v přístavbě se nachází

technické zázemí, sklady, prostory pro zásobování a místnosti personálu. Tímto způsobem byla vyřešena malá

kapacita a obtížná provozní dostupnost, s níž se centrum,

které v Karlovarské krajské nemocnici funguje už déle než

pětadvacet let, dlouhodobě potýkalo. Prostory, které teď

používá, se rozšířily na více než 700 m². Vznikl v nich

nový dialyzační sál se sledovnou sester, dostatečně velké

zázemí pro pacienty i zdravotnický personál. Pacienti mají

nově k dispozici i peritoneální ambulanci, která zabezpečí péči o nemocné využívající domácí dialýzu. Divize  9

vybudovala v  rámci projektu i moderní úpravnu vody.

Její práce v Karlových Varech prospěla nejen těm, kdo se

v dialyzačním středisku léčí, ale i těm, kdo v něm pracují.

Martina Vampulová, foto Josef Husák

2

Rezidence nad Strahovským tunelem

U  Holečkovy ulice na  svahu pod pražskou rezidenční

čtvrtí Hřebenka se na rok a tři čtvrtě zabydlel tým Jana

Kučery z divize 9. Pod jeho vedením tu přímo nad Strahovským tunelem vyroste do podzimu 2015 rezidence

Sacre Coeur II. s  luxusními byty, lofty, penthousy

i  obchodními jednotkami. Nový komplex získal název

podle sousedícího chrámu Sacre Coeur, který nechala

na konci 19. století postavit Josefina Goetz, generální

představená řeholních panen Srdce Pána Ježíše.

Rezidence s  půdorysem podkovy a  šesti vchody

bude mít celkem šest nadzemních podlaží, z  nichž to

poslední bude mírně ustupovat (vizualizace). Vedle loftů,

umístněných v prvních dvou patrech, obsáhne apartmány o  velikosti 1+kk až 6+kk, které autoři ze společnosti

SCHINDLER SEKO ARCHITEKTI umístili do  třetího až

pátého patra. Přímo na střeše objektu vznikne ještě několik penthousů. Ve dvou podzemních podlažích najdou

prostor sklepy a dohromady 109 parkovacích stání s výjezdem do  Kobrovy ulice. Podzemní garáže ještě doplní

19 venkovních stání přímo před recepcí objektu.

Součástí Sacre Coeur II. budou i  komerční prostory

v přízemí s plochou od 174 do 595,3 m² vhodné pro kanceláře, prodej výrobků i služby, například kavárny. Kromě

prostorných zděných skladů k nim totiž přiléhají i terasy.

Investor projektu, společnost SATPO, předal staveniště týmu Jana Kučery na konci března a už pár dní nato

stavbaři odkryli konstrukce Strahovského tunelu, který

pod místem stavby prochází. Umístění komplexu přímo

nad tunelem stavební práce velmi limituje. „Konstrukce

tunelu totiž nejsou schopné přenést zatížení od  nového

objektu. Proto musel být pro založení Sacre Coeur II.

navržen systém, který tunel přemostí a společně s jeho

konstrukcemi zajistí bezpečné vybudování nové rezidence. Přemostění bude z ocelových příhradových nosníků

nesených pilotami umístěnými po stranách tunelu. Další

speciální konstrukce ze soustavy ocelových stropních

nosníků umožní, aby byla na přemostění vynesena tři patra objektu tvořená spřaženými ocelobetonovými stropními deskami,“ vysvětluje vedoucí projektu. K  nezvyklé

konstrukci se v novinách vrátíme, až bude rozestavěná.

Z výsledků měření, provedených v rámci základního

korozního průzkumu, vyplynulo pro železobetonové konstrukce Sacre Coeur II. také zvýšené nebezpečí korozního

namáhání výztuže. Odborníci teď přemýšlejí nad tím, jaká

ochranná opatření navrhnou, aby snížili působení takzvaných bludných proudů. Ani s  touto situací se tým Jana

Kučery běžně nesetkává.

Do prázdnin by měly být vybudovány základy stavby

a dokončeny nezbytné úpravy v Holečkově ulici. Dokončení celého projektu je naplánováno na podzim příštího

roku. Už dnes má však více než jedna čtvrtina bytů své

majitele, kteří by se do nových domovů měli nastěhovat

ještě do konce příštího roku.

–mv–, vizualizace 4A Architekti

–jar–, foto Josef Husák

6.5.14 11:41