Strana 2

strana 2

Pro vlastní zdraví

PTÁME SE

V posledních letech sice počet úmrtí na zhoubné nádory tlustého střeva a konečníku v České republice

klesá, přesto jsou statistiky těchto onemocnění u nás

alarmující. Na nutnost prevence jejich vzniku i nezbytnost včasného odhalení upozornil v sídle Metrostavu

osvětový projekt Střevo Tour.

Během 16. a 17. dubna měli zaměstnanci Palmovka

Parku II i všichni jejich hosté příležitost prohlédnout si

obří nafukovací maketu tlustého střeva (foto č. 1) a vyslechnout odborný výklad zdravotníků (foto č. 2) týkající

se ochrany před onkologickými nemocemi. Nabídku využily více než čtyři stovky pracovníků z firem Skupiny Metrostav (foto č. 3) a většina z nich si odnesla i jednoduchý

test, který rakovinu tlustého střeva pomáhá včas odhalit.

Jiřího Bělohlava,

prezidenta Skupiny Metrostav

TEK 2015 – představení úspěšných projektů

Pro cizí zdraví

Děkujeme všem, kdo svou účastí podpořili 17. dubna

už 18. akci Daruj krev s Metrostavem. Poděkování patří dárcům (foto č. 1) i těm, kdo krev darovat nemohli.

Výjezdový tým oddělení hematologie a krevní transfuze ÚVN v Praze tentokrát odebral 52 zaměstnancům ze

tří firem Skupiny Metrostav – s výraznou převahou Metrostavu – 23,4 litru krve. Celkové množství této životně

důležité tekutiny darované při akci v Metrostavu (foto č. 2)

tak už překročilo 400 litrů. Zdravotníky opět potěšilo, že

se mezi známé tváře zařadilo i devět prvodárců. Pravidelně pořádaná akce totiž přivedla řadu kolegů i k dárcovství

krve mimo firmu, a i to je jejím velkým úspěchem.

Metrostav_08_2014.indd 2

Součástí Programové konference Metrostavu byla také čtyři odborná vystoupení. Připomněla některé nedávno dokončené či ještě probíhající projekty. A protože žádné stavební dílo nevznikne prací jednotlivce, na

závěr všech přednášek zaznělo poděkování kolegům.

Metro V.A – Miroslav Filip, divize 8

Profesionální prezentace stavby, která v minulosti dala

jméno Metrostavu, představila parametry a postupy strategické veřejné zakázky i její problémy a rizika. Pozornost

věnovala dvěma velkým projektovým změnám, které se

týkaly stanice Veleslavín a doražby TBM až do stanice

Dejvická, a jejich dopadům na celé dílo.

Quadrio – Radovan Aulík, divize 3

K úspěšnému dokončení velkého projektu pro soukromého investora v centru historické Prahy pomohla divizi 3 ve

společném projektovém týmu divize 1 a betonáři divize 6,

jimž se podařilo dohnat časový skluz z období budování

stavební jámy, která byla hluboká až 24 m a od tunelů

metra ji přitom dělilo pouhých 15 m. „Dílo je dokončeno

a investor je spokojený, což nám u něj otevírá další příležitosti do budoucna,“ uzavřel Radovan Aulík (foto č. 2),

jehož tým byl v závěru TEK 2015 za kvalitní práci oceněn.

Zkušenosti z Polska – Radim Čáp, divize 4

„Noví hráči na polském stavebním trhu to nemají jednoduché. Konkurence, která přežila ,jatka stavebních firem‘

pod vládou bývalého vedení GDDKiA, nás zezačátku brala

jen jako další zoufalce ze zahraničí a předpovídala nám jepičí život. Investor ani správce stavby nám nevěřili, spíše

se právně připravovali na výpověď smlouvy, stáhnutí ban-

kovní garance a rychlý výběr nového zhotovitele,“ konstatoval Radim Čáp (foto č. 1) a při popisu díla připomněl, že

jedním z důležitých předpokladů pro úspěch v Polsku je

nutnost mít na své straně veřejné mínění, a proto je zapotřebí zajistit pro stavbu kvalitní PR. Závěrem podotkl, že

bez podpory celé firmy by se jeho tým při modernizaci S8

ve Varšavě neobešel a nezískal tam dobré jméno.

Proměny divize 5 – Alexandr Tvrz, divize 5

Divize 5 prošla v uplynulých dvou letech složitou situací,

když její významné zakázky byly pozastaveny nebo zdrženy, a navíc došlo ke generační obměně jejího vedení.

Aby se nový management s nepřízní osudu vyrovnal,

musel změnit personální práci a obrátit větší pozornost

na zahraničí – zejména na Skandinávii a Slovensko – i na

zvládnutí nových technologií. Divize se tak zaměřila na

železniční stavby a vlastní výrobu segmentového ostění

pro tunely ražené pomocí TBM. Dnes se jí tak úspěšně

daří rozvíjet vizi předchozího ředitele Václava Soukupa.

V Karlsruhe působí i zaměstnanci Metrostavu

Na stavbě tunelů lehkého metra v Karlsruhe, které

řídí a provádějí kolegové z BeMo Tunnelling (BeMo),

pracují od začátku roku i dva zástupci Metrostavu –

stavbyvedoucí Ing. Karel Hrdlovics z divize 9 a ekonom

Ing. Lukáš Avenarius z divize 2. Zkušenosti ze stavby

v cizině a pod křídly zahraniční firmy určitě nejen jim

pomohou při dalších projektech mimo naši republiku.

Lehké metro v Karlsruhe bude zhruba 4,6 km dlouhá

podzemní trasa tramvajové trati se sedmi stanicemi,

která povede pod jednou z hlavních městských tříd a její

kolmou odbočkou. Aby byl co nejméně rušen běžný život

obyvatel, postupuje jeho stavba kombinací různých technologií, jako tomu ostatně bylo i u pražského komplexu

Blanka – tunely vznikají ražbou i z otevřeného výkopu

a stanice převážně čelním odtěžováním pod ochranou

nosných konstrukcí stropů a milánských stěn. Po části

ražeb provedených pomocí NRTM zrychluje kolegům

v Karlsruhe práci na traťových tunelech bentonitový štít

Giulia, který už dnes urazil přes polovinu své cesty. Až

práci dokončí a bude demontován, začnou raziči pod hotovou skořepinou – a s probíhající dopravou na povrchu

– z tunelů odtěžovat a budovat jednotlivé stanice.

„Spolu s rakouskými kolegy se podílím na části inženýrských staveb v úseku budoucí stanice Europaplatz

a hloubené sekci tunelu s výjezdovou rampou v Mühlburgu,“ říká Ing. Hrdlovics a dodává, že snad nejobtížnější

je v Karlsruhe zajištění správné logistiky při dodržování

veškerých legislativních požadavků i souhlasů všech

dotčených stran. Aby došlo k co nejmenšímu omezení

dopravy, přeložky objížděk třeba probíhají v sedmi fázích.

Ing. Hrdlovics pokračuje: „S německými a rakouskými

partnery jsem nějaké zkušenosti posbíral už před více než

10 lety, ale pouze u nás doma. Na stavbě v Německu mě

proto překvapilo pár odlišností. Prvně velmi detailní propracování POV a postupu prací, na jejichž základě teprve

projektant dokončuje prováděcí projekt. Němci zkrátka

nechtějí překvapení a naši kreativitu, kterou se obecně

chlubíme, berou spíše jako nevýhodu, neboť na ní nelze

plánovat, a raději spoléhají na preciznost vlastní přípravy.“

Drobné odlišnosti od české stavby potkávají kolegové na každém kroku. Za zmínku stojí třeba každodenní

práce s předpisy a celostátní databází stavebních detailů

ZTV-ING zejména při kontrole projektů. Projektanti totiž

do výkresů nezpracovávají podrobnosti, ale s příslušným

číslem podle charakteru prostředí využívají odkazy v databázi Spolkového úřadu pro dálniční dopravu (BASt), kde

je každý detail precizně zpracovaný a popsaný.

Stavba v Karlsruhe dnes postupuje velmi rychle.

Na místě, kde v roce 2013 teprve vznikaly konstrukce

stanice Durlacher Tor (foto), jsou už dnes na hotových

stropech zařízení staveniště a provizorní komunikace.

Aktuální snímky najdete na profilu www.facebook.com/

pages/Die-Kombilösung/358377420932835.

–red–, foto archiv společnosti BeMo

Jiří Bělohlav nastoupil do Metrostavu v roce 1973 po

studiu na stavební fakultě ČVUT. Prvních 20 let pracoval v různých pozicích na stavbách a projektech.

Postupoval po profesním žebříčku, až se v roce 2001

stal generálním ředitelem společnosti a od začátku

roku 2009 řídí celou Skupinu Metrostav. Na TEK 2015

byl oceněn titulem Osobnost Metrostavu roku 2014.

Titul Osobnost Metrostavu jste přebíral dodatečně...

Mám rád Metrostav a hlavně lidi, kteří v něm pracují. Mrzí

mě proto, že jsem se letos nemohl zúčastnit Programové

konference, a za ocenění bych chtěl poděkovat touto cestou. Nerad chodím na zahajování staveb či stříhání pásek,

protože si myslím, že stavbař by se měl soustředit na něco

podstatnějšího. Ale vždycky, když jsem na konferenci Metrostavu, čtu z tváří managementu a vedoucích projektů

sílu firmy a loajalitu k ní. To není všude, jsem na to hrdý,

a i proto bych býval rád převzal ocenění osobně.

Když se ohlédnete, co pro vás Metrostav znamená?

Silně mě ovlivnili lidé, které jsem v něm poznal. Začal jsem

dělat něco úplně jiného, než jsem původně zamýšlel. Co

je ještě zajímavější, chytlo mě to a jsem s tím spokojený.

Původně jste chtěl být biologem. Proč tedy Metrostav?

Na střední škole jsem se rozhodl, že si přírodu ponechám

jen jako koníčka. A protože mě odjakživa zajímala i stavařina, vystudoval jsem obor Konstrukce a dopravní stavby

se specializací na ocelové mosty. Chtěl jsem být statikem

a navrhovat je, jenže jsem v Praze nenašel projektový

ústav, který by mi poskytl ubytování. Známý mě pak dovedl k výrobnímu náměstkovi Metrostavu Ing. Štolbovi,

který mi nabídl místo asistenta geometra při vyměřování

stanic metra dnes pojmenovaných Chodov, Opatov a Háje.

A to mě bavilo. Hlavně práce s lidmi, s nimiž jsem předtím nikdy dělat nechtěl. U Metrostavu jsem proto zůstal,

i když jsem původně myslel, že bude jen přestupní stanicí.

Jak vnímáte mladé kolegy, kteří k nám přicházejí?

Značná část mladých inženýrek a inženýrů se dnes na

školách učí manažerský přístup k práci s kolektivem. Zdá

se jim, že zeptat se na něco zedníka a tím připustit, že

o oboru ví víc než oni, je ohrožení jejich prestiže. Tak to ale

není. Mě učil s lidmi pracovat vedoucí projektu na Opatově

Jiří Kuba, který dodnes v Metrostavu působí. Poznal jsem,

že není možné někomu nadržovat nebo jiného zbytečně

trestat a že každé rozhodnutí je nutné pečlivě zvážit.

Změnili se podle vás lidé a vztahy ve stavebnictví?

Po roce 1989 se změnil styl života. Zmizel kamarádský

vztah stavbyvedoucích z různých provozních jednotek či

divizí, kteří si dřív byli ochotni pomoci. Když někdo něco

neměl, tak jsem mu to dal nebo půjčil a on mi to vrátil.

Dnes se všechno přepočítává na peníze – i úspěch a neúspěch. Situace ve stavebnictví se přitom horší, prostředí,

ve kterém pracujeme, se neustále zpřísňuje. Nejsem proti

přísnosti, myslím si ale, že musí být zaváděna se znalostí

věci. Za chvíli lidé nebudou chtít nic vyrábět ani podnikat,

protože ten, kdo něco dělá, jde stále do větších rizik. Ani

na studium našich oborů se moc mladých nehlásí. Budeme tak mít jen samé ekonomy, právníky, IT nebo absolventy filozofie či jiných oborů, v nichž se jen náhodou dá

najít uplatnění. Pokud se tedy něco nestane s legislativou,

bude to s námi ještě horší. Stavebnictví navíc ročně vyprodukuje objem práce za 400 miliard korun a nemá ani

vlastní ministerstvo. Rozhodování o něm je rozházené

mezi různé resorty a každý k němu má jiný přístup.

Co vám v poslední době udělalo profesně radost?

Rád vidím, když se naši lidé chytnou příležitosti, a bez toho, že by o všem moc mluvili, provedou krásné dílo, které

je kvalitní po všech stránkách a splňuje nejen požadavky

zákazníka, ale drží i termín a přiměřené náklady.

Jak trávíte volno, čemu se kromě sportu věnujete?

Chytám ryby na mušky, které si sám vážu. Letos jsem ale

byl u vody jen jednou. Je to jedna z mála činností, při níž

zapomenu na Metrostav. Do vody totiž nevidíte a musíte

přemýšlet, jestli tam ryba je a na co by se mohla chytit...

06.05.15 11:38