Metrostav

Strana 3

Divize 1 se věnuje itechnologickým projektům
Třetí zakázka týmu Pavla Szmeka ze severomorav-
ského regionu divize 1 pro firmu Slévárny Třinec se
nazývá Inovace procesu formování a výroby odlitků
veSlévárně šedé litiny I. Zadlouhým názvem se skrývá
modernizace části původního provozu. Jako předchozí
projekty bude itato práce vželezárnách velmi náročná.
„Vloni jsme pro Slévárny Třinec úspěšně dokončili
rekonstrukce tavicího agregátu dvou pecí avytloukacího
roštu. Investor byl snaší prací spokojen, proto jsme se
letos 11. dubna mohli doareálu vrátit,“ říká Pavel Szmek.
Spolu s kolegy dostal za úkol řídit přestavbu části slé-
várenského provozu, kde se jednorázové neboli netrvalé
formy na odlitky vyráběly ze samotuhnoucí formovací
směsi svodním sklem. Vbudoucnu vzniknou moderněj-
ším způsobem – ze samotuhnoucí směsi spojivem zfura-
nové pryskyřice aostřivem zkřemenného achromitového
písku. Hlavními částmi nového technologického vybavení
se tak stanou mísiče pro výrobu směsi (foto), zařízení pro
regeneraci písku vytlučeného zpoužitých forem asepara-
ci chromitu, sušička achladnička písku, potrubní apásová
doprava, skladovací zásobníky astahovače strusky.
Dnes už stavbaři dokončili základy pod venkovní zá-
sobník písku nazývaný podle velikosti Hradčany. Provedli
bourací práce včásti, kde bude probíhat separace chromi-
tu, pracují napropojovacím kanálu pro pásový dopravník
ademontují ocelové konstrukce starých jeřábových drah.
Stejně jako před rokem iteď bude divize 1 pracovat
vtřineckém komplexu zaplného provozu slévárny, ato
spolu skrátkým termínem prací přidělává kolegům vrás-
ky. Jejich činnost ale přinese slévárnám jen samá poziti-
va – zlepšení technologických aprovozních parametrů,
zvýšení konkurenceschopnosti iproduktivity při výrobě
forem asnížení nákladů natvorbu odlitků.
Nová technologická zařízení se musejí rozeběhnout už
3. října. Hotové dílo předá tým Pavla Szmeka investorovi
1. prosince pozdárném ukončení zkušebního provozu.
–red–, foto firma Wöhr CZ
ZPRAVODAJSTVÍ ZDIVIZÍ
strana 3
Lucerna s nepřetržitým ibezpečným provozem
Význam slova lucerna může být různý. Ta, kterou
odpoloviny ledna buduje tým Miloše Jirky zdivize 8,
mu nesvítí nacestu, ale píše se svelkým počátečním
písmenem. Označuje totiž moderní datové centrum, jež
vzniká vedle budovy Sazky vpražských Vysočanech.
„Ikdyž Lucernu budujeme vsubdodávce, řídíme vlast-
ně celou stavbu (foto) sami. Její celková užitná plocha jen
oněco málo překročí 2500 m², spotřeba energie však pře-
sáhne dvojnásobek toho, co vyžaduje celá Galerie Teplice
se sto obchody či provozovnami,“ říká vedoucí projektu
Miloš Jirka. Zkušenosti z podobného projektu už má.
Začátkem roku 2015 totiž vesdružení dokončil zadivizi 8
stavbu podobného datového centra vLužici uHodonína.
Pražská Lucerna (vizualizace) vznikne vevybourané
provozní budově. V čele bude mít přízemní administrativní
část se zázemím pro 33 technologů či pracovníků bez-
pečnostní služby, vsuterénu najdou místo technologie,
třeba strojovna vzduchotechniky či chlazení. Návazný ne-
podsklepený trakt obsáhne čtyři samostatné datové sály
stechnologickou infrastrukturou, doníž patří třeba čtyři
rozvodny NN astejný počet motorgenerátorů svlastním
naftovým hospodářstvím, tedy s podzemními dvouplášťo-
vými ocelovými nádržemi vželezobetonové ochranné jím-
ce. Samostatně stojící rozvodna VN projde rekonstrukcí
kvůli významnému navýšení spotřeby energie.
Pro datové sály musí stavbaři zajistit bezprašné pro-
středí skonstantní teplotou ivlhkostí, splynovým stabil-
ním hasicím zařízením, čtyřnásobně provedeným napá-
jením elektrickou energií asdvojím napojením nadatové
sítě kzajištění konektivity. Zhlediska bezpečnosti spadá
centrum dotřídy RC3, podstatnou částí dodávky proto
budou i zabezpečovací systémy včetně přístupového
akamerového aochrana perimetru budovy infrazávorami.
Lucernu chce investor používat pro zajištění clou-
dových služeb nebo ji pronajímat. Ze čtyř stupňů mezi-
národní klasifikace bude splňovat třídu TIER3, která je
druhá nejvyšší, apodle ní bude disponovat dvojnásobkem
napájecích a chladicích prvků, než je nezbytné. Údržba
jakékoliv části bude probíhat bez přerušení provozu ado-
stupnost dat musí být minimálně 99,98 %.
„Dílo máme skončit 11. září, stavební část přitomdo-
sáhne jen asi 30 % nákladů. Je to složitázakázka převážně
technologického charakteru, vmalém prostoru azakrát-
ký čas – onesrovnalostech vkoordinaci stavební atech-
nologické části projektu nemluvě,“ uzavírá Miloš Jirka.
–red–, foto Miloš Jirka, vizualizace INVIN
Vmotolské nemocnici vyroste nový pavilon H
Vpolicejní terminologii by se ta situace dala označit
jako „pachatel se vrací namísto činu“. Tím pachate-
lem je vnašem případě tým Josefa Majera zdivize 9,
místem činu pak areál Fakultní nemocnice v Motole
(vizualizace). Tentokrát se „pachatelé“ zasadí o to,
aby v ní de facto na zelené louce vyrostla centrální
posluchárna označovaná jako pavilon H. Zrekonstruují
také pavilon E, který přímo navazuje nadříve opravená
křídla dětské části nemocnice, anově vybudují lávku,
která zastřeší bývalý urgentní příjem.
„Samostatně stojící pavilon H, pracovně nazývaný
‚netopýr‘, protože ho svou dispozicí připomíná, nebude
mít charakter zdravotnického zařízení, ale školského.
Sostatními objekty ho spojí pouze komunikace,“ popisuje
vedoucí projektu Josef Majer.
Rekonstrukce pavilonu E, tedy dětské polikliniky,
bude vzásadě totožná jako udříve opravovaných objektů
v motolské nemocnici. Stavbaři budou muset nejdříve
odstranit všechny stavební prvky až nasamotný skelet
objektu, přistavět jedno podlaží nastřeše anásledně ob-
jekt propojit se zbývajícími okolními budovami.
Poslední objekt, který musí tým Josefa Majera vybu-
dovat, bude lávka vevelmi exponované části komplexu.
Zvětší zakrytou část parkoviště přilehlého k poliklinice
a zároveň vyřeší havarijní stav zdejší komunikace pro
pěší. „Práce zahájíme během května, jakmile bude mož-
né dotčená pracoviště vystěhovat. Začneme samozřejmě
demolicemi. Všechny práce budou probíhat za provozu
nemocnice bez jakéhokoli omezení jejího chodu, ale stím
máme zpředchozího působení vMotole bohaté zkuše-
nosti,“ říká Josef Majer stím, že samozřejmě kmírnému
omezení může dojít například vdopravě či vezměně logi-
stických tras, ale nepůjde onic zásadního.
Rekonstrukce inovostavby budou probíhat současně,
dokonce se k nim přidá ještě dostavba vertikály E, která
čekala na zahájení prací na opravě polikliniky. Všechny
stavby by přitom měly být hotovy dodvou let. „Obecně
nečekáme nic specifického, budeme čerpat znašich zku-
šeností se stavbami vareálech nemocnic, tedy zpředcho-
zích prací pro zdravotnická zařízení s plným zachováním
lékařské činnosti,“ dodává vedoucí projektu. Nejnáročněj-
ší podle něj bude splnění všech zásadních postupových
termínů a také nutnost pružně reagovat na požadavky
jednotlivých uživatelů zejména vesmyslu přerušení prací
podobu důležitých zdravotnických výkonů.
Josef Majer a jeho tým areál motolské nemocnice
ipožadavky investora zpředchozích zakázek velmi dobře
znají adá se tedy očekávat, že zadva roky budou všech-
ny stavby dokončeny vočekávané kvalitě. „Se zkušeným
zadavatelem pracujeme rádi atěší nás, že ion vnímá náš
tým jako profesionály,“ uzavírá Josef Majer.
Martina Vampulová,
vizualizace archiv stavby
METROSTAV SLAVÍ 45 LET SVÉ EXISTENCE
Barikáda – květen roku 1945
V památný den, 9. května roku 1974, byla na Pan-
kráci slavnostně otevřena stanice metra se symbo-
lickým jménem Pražského povstání. Připomenout
měla hrdinství těch, kdo se vtéto části Prahy posta-
vili na odpor jednotkám SS Wallenstein, vyslaným
kpotlačení povstání. Avšak vden, kdy byla stanice,
navržená architektem Vladimírem Uhlířem, uvedena
doprovozu, se vjejím prostoru ani okolí ještě žádné
umělecké dílo nenacházelo. Kamenný objekt s ná-
zvem Barikáda – květen 1945 totiž jeho autor, sochař
Stanislav Hanzík, dokončil až otři roky později.
Dílo bylo na místo osazeno pravděpodobně až
podokončení sousedního sídla Podniku zahraničního
obchodu Centrotex, postaveného vletech 1972–1977
podle projektu architektů Václava Hilského a Otaka-
ra Jurenky. Tato firma, která se zabývala exportem
aimportem surovin pro textilní průmysl, úřadovala až
do osudné ohnivé noci ze čtrnáctého na patnáctého
srpna 1974 veVeletržním paláci
Akademický sochař Stanislav Hanzík (*1931) ab-
solvoval Akademii výtvarných umění vPraze. Vletech
1962–1963 podnikl studijní cestu po Evropě, při níž
mimo jiné navštívil proslulého sochaře Ossipa Zadki-
neho anějakou dobu sním ispolupracoval. Ponávratu
z Francie pak až do roku 1990 působil jako profesor
sochařství naAkademii výtvarných umění vPraze.
Dílo určené k výzdobě parteru Centrotexu, kde se
vstup do stanice metra Pražského povstání nachází,
koncipoval Hanzík jak vduchu brutalistní architektury,
tak v souladu s libretem požadujícím formou plastiky
vyjádřit „boj pražského lidu proti německým okupan-
tům“. Objekt – památník je složen jakoby zletmo navr-
šených kvádrů zčásti překrytých draperií připomínající
a zároveň symbolizující československou standartu.
Popravé straně památníku je zlatým písmem vyvedený
verš básníka Františka Halase: „Jen dědička května
barikáda Praha strmět bude dobezčasí“. Natento verš
pak nedaleko odtud (ubudovy Vrchního soudu) nava-
zuje další: „Zaní její mrtví amrtví zkoncentráků amrtví
zkáznic rozestaví hlídky kstřežení budoucnosti“.
Jakub Potůček
P. S. Stanislav Hanzík vytvořil i sochu Karla Hašlera,
kterou Metrostav převezl z kamenické dílny v Záleša-
nech naPražský hrad aosadil naStaré zámecké schody,
jak přibližují firemní noviny číslo 20/2009.
tisíc metrů čtverečních bude plocha, na které vBratislavě staví
výrobní halu pro firmu Volkswagen Slovakia tým Ing.Radovana
Jaška zdivize 1. Více se dozvíte příštím čísle novin Metrostavu.
Litinu – slitinu železa suhlíkem – vyráběli Číňané už ve
4. století před n. l. Dělí se načtyři druhy podle způsobu
vyloučení grafitu ze surového železa, což se rozliší pod
mikroskopem. Tvárná litina – skuličkovým grafitem
– je mechanickými vlastnostmi srovnatelná socelí.
Šedá – slupínkovým grafitem – má dobré mazné
vlastnosti ivysokou schopnost tlumit rázy achvění.
Bílá je vpodstatě odlité surové železo (uhlík se
nevyloučí veformě grafitu azůstane vázán jako karbid
železa) aje velice tvrdá akřehká. Čtvrtá temperovaná
litina – svločkovým grafitem – je vytvořena tepelným
zpracováním. Podobá se šedé litině, je ale tvrdší.
Metrostav_08_2016.indd 3 10.05.16 10:05
Metrostav a.s. - noviny