Strana 2

strana 2

Naše dopravní stavby

Do soutěže Česká dopravní stavba roku 2010 letos Metrostav přihlásil hned tři stavby, které dokončil v minulém roce a jsou svým způsobem unikátní.

Heliport na dětské části Fakultní nemocnice Motol (foto č. 1) má nedozírný význam pro záchranu zdraví a životů. Jeho konstrukce, umístěná 48 m nad zemí, je dokonale

funkční a zároveň elegantní. Její železobetonová deska,

vybetonovaná v trapézovém plechu, má průměr 19,5 m.

Stavbu – stejně jako rekonstrukci dětského monobloku

pod ním – řídila divize 9, dodávku a montáž obstaral provoz ocelových konstrukcí divize 7 (dnes divize 3).

ptÁME sE

Souhrnný přehled druhů návrhů a podnětů od zaměstnanců Metrostavu

Různé / ostatní

Image MTS, veřejné mínění o MTS

BOZP, ochrana životního prostředí

Financování, ekonomika

Marketing, obchod

Nakupování

Strategie skupiny, firmy, divize

Pracovní podmínky

Řízení projektů, příprava, realizace stav. zakázky

Vzdělávání, kvalifikační rozvoj

Komunikace v týmu/na divizi/ve společnosti/ve Skupině

Inform. systémy, informační a komunikační technologie

Lidské zdroje

Organizace a řízení skupiny, firmy, divize

Odměňování, motivace

ing. Lenky zátorské,

6,2

expertky z úseku viceprezidenta

1,6

1,7

2,2

2,4

3,5

5,9

6,9

7,7

8,9

9,2

9,4

15,9

hodnoty v grafu jsou uvedeny v procentech

výsledky hodnocení personálu za rok 2010

První stavbu prodloužené Místecké v Ostravě na silnici I/56 stavěla ve sdružení divize 4. Kromě jiného se

na technicky náročném díle podílela třemi mosty – pětipolovým přechodem přes areál Ostramo (foto č. 2), třípolovým mostem přes Mariánskohorskou ulici (foto č. 3)

a vysouvaným ocelovým mostem přes kolejiště ČD.

Hodnocení personálu letos absolvovalo 2616 pracovníků Metrostavu, což představuje téměř 100 % zaměstnanců v pracovním poměru na dobu neurčitou.

Stejně jako v minulých letech vysoce pozitivně hodnotili informovanost o pracovních úkolech (99 %), kvalitu

spolupráce s ostatními pracovníky firmy – 98 % technicko-hospodářští zaměstnanci (THZ) a 96,5 % dělníci (D) –

a úroveň využití odborných a osobnostních způsobilostí

(96 % THZ, 98 % D). V porovnání s minulým obdobím lze

pozorovat zvýšení zájmu o rozvoj odborných způsobilostí

(o 2,5 % THZ, o 5 % D) i osobnostních (nárůst o 2 %).

Téměř jednoznačně vyplynuly odpovědi na otázky,

týkající se výrobních kapacit: 93 % THZ a 98 % dělníků

považuje za logické a správné mít, rozvíjet a upřednostňovat vnirofiremní kapacity i nosné technologie.

Vyšší podíl negativních odpovědí se vyskytl u otázek

spokojenosti s kvalitou komunikace a toku informací ve

firmě (nespokojeno 9,5 %), s kvalitou spolupráce mezi divizemi (19 %) a u spokojenosti dělníků s pracovními podmínkami i sociálním zázemím (nespokojeno cca 10 %).

V letošním roce zpětnou vazbu pro vedení firmy

obohatily navíc odpovědi na tzv. otevřené otázky. Svůj

názor na rozvoj a preferenci vnitrofiremních kapacit napsalo 1584 zaměstnanců a k možným zdrojům dalších

finančních úspor se vyslovilo 1466 zaměstnanců. Třetina

hodnocených využila možnost vyjádřit se i nad rámec

položených otázek. Jejich návrhy, podněty a připomínky

(celkem 828) byly roztříděny do 15 oblastí (graf).

Ze strany nadřízených převládalo pozitivní hodnocení osobnostních způsobilostí zaměstnanců. Vyšší podíl

negativního se opakovaně vyskytl u firemního standardu

manažerů a mistrů v otázkách týkajících se využití krácení prémiové složky mzdy při porušování pravidel BOZP.

Hodnotitelé tuto oblast považují za slabou u více než 16 %

hodnocených. Oproti loňskému roku, kdy takto dopadlo

téměř 25 %, však došlo ke zlepšení. Další oblastí, kde by

se mistři měli polepšit, je učení a výchova nástupců. Více

než pětina z nich v ní byla hodnocena jako slabá.

Proces ročního hodnocení hraje nezastupitelnou roli

i při plánování dalšího kariérního, odborného a osobnostního rozvoje zaměstnanců. Za rok 2010 z něj vzešlo

159 návrhů na zařazení do kvalifikační přípravy na manažerskou pozici, 198 na ocenění čestnými tituly a 49

na rozšíření kvalifikace dělníků o další profesi. Technicko-hospodářským zaměstnancům bylo na další rok uloženo

téměř 4000 úkolů, v průměru 2,21 na jednoho. Smutné

však je, že 10 % hodnocených nedostalo úkol žádný.

Veškeré výstupy z listů hodnocení využijí vedení společnosti i divizí k dalšímu zkvalitnění systému řízení.

Ing. Olga Ilovičná, vedoucí ÚPS Metrostavu

Nově navržené segmentové ostění tunelů

O islandském projektu Héđinsfjarđargöng jsme psali

mnohokrát. Ražby jeho silničních dvoupruhových tunelů,

které měla na starost divize 5, totiž probíhaly v tak náročných přírodních podmínkách, že se řadí ke zcela ojedinělým v historii světového tunelářství. Tunely Siglufjörđur

o délce 3,65 km a Ólafsfjörđur (foto č. 4), dlouhý 6,9 km,

zkrátily Islanďanům cestu mezi stejnojmennými městečky

z letních 62 a zimních 234 na pouhých 15 km! Život na severu ostrova se díky nim stal jednodušší. O zvýšení jeho

bezpečnosti se postaraly i zálivy v tunelech (foto č. 2).

Po uzávěrce novin jsme se dozvěděli, že obě naše

tuzemské stavby porota nominovala do dalšího kola.

Ostění traťových tunelů metra V.A, ražených pomocí

TBM, vytvoří 1,5 m dlouhé železobetonové prstence,

skládané z prefabrikovaných segmentů tzv. tybinků.

I když se podobné typy vyskytují už v dříve postavené

pražské podzemní dráze, pro trasu mezi Vypichem

a Dejvicemi odborníci vybrali ostění nové generace

s mimořádně vysokou přesností výroby prvků. Inspirovali se v zahraničí, systémy zkoumali teoreticky, problémy ověřovali experimenty. Ve výsledku se jim podařilo navrhnout optimální řešení pro naše podmínky.

Segmentové ostění trasy V.A přispěje spolu s ražbou

pomocí TBM k minimalizaci poklesů na povrchu a tunely

spolehlivě zajistí proti zemním tlakům i před tlakovou

vodou. Pomohou k tomu přesně vyrobené segmenty osazené hned v senecké prefě Doprastavu těsnicími páskami,

jež se po obvodu navléknou do připravených drážek a přilepí. Na celou trasu bude zapotřebí asi 33 tisíc tybinků.

Šest vytvoří jeden prstenec ostění s vnějším průměrem

5,8 m, délkou 1,5 m a stěnou o tloušťce 25 cm. Hotové

prstence se s předchozími stabilizují spojovacími šrouby.

Aby byl v souladu počet lisů na TBM s členěním jednotlivých segmentů a s počtem spojovacích šroubů, bylo

pro jeden prstenec navrženo pět velkých dílců a jeden malý klínový závěrný, který má oproti ostatním jen třetinovou

velikost. Toto uspořádání a z něj vyplývající rozmístění

spojovacích šroubů koresponduje se 16 dvojicemi lisů

na TBM a s úhlem rotace prstenců v násobku 22,5 stupně.

Prstence jsou totiž všechny stejné, a to bez ohledu na to,

že musí vytvořit tunel se směrovými a výškovými oblouky. Těch se dosahuje tak, že se délka prstence – 1,5 m –

po obvodu plynule a nepatrně mění. Geometricky řečeno:

podstavy válce opsaného prstenci jsou různoběžné. Pro

přímé vedení tunelu se potom prstence ukládají střídavě,

oblouky vytvoří postupné rotace jednotlivých za sebou

ležících prstenců kolem podélné osy tunelu (obr.). Jejich

polohu snadno definuje umístění závěrného tybinku.

Navržený systém umožňuje eliminovat spojitou podélnou spáru mezi tybinky a zajistí mezi nimi vazbu podobně

jako u cihelného zdiva. Protože v Praze ještě není zhotoven

dostatečně dlouhý tunel, uvádíme pro názornost snímek

z ciziny, kde se podélná spára vyskytuje. Prostor mezi

vnějším povrchem ostění a výrubem dotěsní při stavbě

dvousložková injektážní hmota na bázi gelů. Neinjektuje

se jako dřív skrz ostění, ale při posunu TBM během ražby

vhání hmotu za prstence trubky, vedené podél štítu.

Na systému segmentového ostění tunelů metra V.A

pracovali odborníci z Metrostavu a METROPROJEKTU

Praha. Vymysleli jej tak, že je úsporný a vyhoví nejen definitivnímu zatížení tunelu horninovým prostředím a provozem, ale i nejvyššímu dočasnému lokálnímu zatížení

od lisů při ražbě, které vedlo jen ke zvýšení pevnostní třídy

používaného betonu. Univerzální tvar prstenců přispívá

i k jejich snadnější výrobě a sestavování. Vynalézavost

prostě spočívá v jednoduchosti, ale ta není jednoduchá.

Hlavním úkolem Ing. Zátorské je provést centralizaci

sídel Metrostavu i firmy Subterra. Připravuje podklady

pro vedení obou společností tak, aby jejich zástupci

mohli diskutovat požadavky a včas rozhodli o všem důležitém, co projekt provází a co musí hned od začátku

v novém prostředí dobře fungovat.

Téměř před 30 lety jste vystudovala VŠCHT v Pardubicích. Co vás přivedlo k Metrostavu?

Náhoda. Hned v prvním zaměstnání jsem dostala na starost organizaci procesů, které podporují výrobu. A už

jsem u nich zůstala. Při působení v neziskovém sektoru

jsem se seznámila i s finančními a právními náležitostmi,

v Komerční bance jsem potom řídila facility management,

provozní služby a prošla si i outsourcingem. To samé jsem

potom dělala i pro Českou pojišťovnu, kde jsem se setkala

s Metrostavem, který stavěl její sídlo na Pankráci. Po dokončení projektu jednotné správy pojišťoven Generali

v Bulharsku jsem kvůli rodině odmítla nabídku na další

zahraničí stáž a hledala nové zaměstnání. Vzpomněla

jsem si na příjemnou spolupráci s Metrostavem, a když se

ukázalo, že uvažuje o centralizaci, bylo rozhodnuto.

Co vaše práce obsahuje a co teď nejvíc řešíte?

Mám na starosti přípravu a realizaci nového sídla a s tím

související centralizaci. Jedná se o koordinaci jednotlivých procesů od definování požadavků na novou budovu,

její budoucí život, výstavbu, stěhování, využití majetku až

po hladké naběhnutí nového provozu. Investor obvykle

nejdřív definuje potřeby a pak hledá parcelu a architekta.

U nás to bylo obráceně. Když vedení společnosti o centralizaci rozhodlo, zjistilo, že může využít projekt Metrostavu

Development na výstavbu Palmovka parku II, který byl

právě v územním řízení. Vyhovoval našim potřebám, a tak

teď hledáme nejlepší model pro fungování už navrženého

komplexu. Kromě dislokace útvarů řešíme i provozní režim, třeba pohyb návštěv a zázemí pro správu.

Nové sídlo leží u centra města, ve stabilizovaném území, je dobře dopravně dostupné. Co z toho vyplývá?

Chceme, aby lidem poskytlo víc než jen místo pro práci.

V přízemí proto navrhujeme tři prostory, které by mohly

sloužit i k dalšímu využití. Vzdělávací, kontaktní a společenské centrum by měla primárně užívat naše Škola

způsobu řízení a práce, mohlo by však fungovat i pro

konference, výstavy, zájmové přednášky a podobné akce.

Zdravotně-poradensko-personální středisko může zase

nabízet masáže, ordinaci lékařů nebo jiné služby. Celodenní stravovací provoz by obstarával i doplňkový prodej. Díky těmto funkcím naše sídlo lépe zapadne do okolí a lidem

vytvoří i nové příjemné místo pro setkávání.

Jak bude vyřešena doprava autem a parkování?

Právě počítáme, jak nám vystačí 184 parkovacích míst.

Je to maximální počet, který tu dovoluje vyhláška, a proto

hledáme i jiné možnosti. Uvažujeme o tom, že si pro parkování najmeme další plochu v okolí. Aby příjezdy i odjezdy probíhaly hladce, řešíme i interní dopravní režim.

Budou v novém objektu kanceláře, nebo openspace?

V Palmovka parku II budou kanceláře, protože openspace

se pro nás a naši činnost příliš nehodí. Budova by však

měla vést k otevřenosti a komunikaci napříč útvary a divizemi. Proto hledáme příležitosti i prostory, jak vzájemnou

spolupráci podpořit. Nemělo by se jednat o objekt, kde si

uzavřené týmy, útvary či divize hlídají svoje hranice a teritorium. Samotná centralizace a jedna adresa totiž není

konečným cílem, je jenom prostředkem k další úspěšné

činnosti, stabilitě a rozvoji naší společnosti.

Lidé se změn obávají. Jak s vámi jednají?

To, že lidé mají z nových věcí obavy, je přirozené. Předem

je nemohu přesvědčit o tom, že něco může fungovat jinak,

než jsou zvyklí, a možná i lépe. To zhodnotí, až bude vše

hotovo. Zatím se však setkávám s otevřeným a vstřícným

jednáním. Těší mě to, ale i zavazuje. Nová budova je totiž

pro konkrétní lidi, kteří se dobře a často i dlouhá léta znají.

Denně se potkávají, poznávám je a usmíváme se na sebe.

Přeji si, aby nám ten úsměv zůstal.