strana 2
Naše dopravní stavby
Do soutěže Česká dopravní stavba roku 2010 letos Metrostav přihlásil hned tři stavby, které dokončil v minulém roce a jsou svým způsobem unikátní.
Heliport na dětské části Fakultní nemocnice Motol (foto č. 1) má nedozírný význam pro záchranu zdraví a životů. Jeho konstrukce, umístěná 48 m nad zemí, je dokonale
funkční a zároveň elegantní. Její železobetonová deska,
vybetonovaná v trapézovém plechu, má průměr 19,5 m.
Stavbu – stejně jako rekonstrukci dětského monobloku
pod ním – řídila divize 9, dodávku a montáž obstaral provoz ocelových konstrukcí divize 7 (dnes divize 3).
ptÁME sE
Souhrnný přehled druhů návrhů a podnětů od zaměstnanců Metrostavu
Různé / ostatní
Image MTS, veřejné mínění o MTS
BOZP, ochrana životního prostředí
Financování, ekonomika
Marketing, obchod
Nakupování
Strategie skupiny, firmy, divize
Pracovní podmínky
Řízení projektů, příprava, realizace stav. zakázky
Vzdělávání, kvalifikační rozvoj
Komunikace v týmu/na divizi/ve společnosti/ve Skupině
Inform. systémy, informační a komunikační technologie
Lidské zdroje
Organizace a řízení skupiny, firmy, divize
Odměňování, motivace
ing. Lenky zátorské,
6,2
expertky z úseku viceprezidenta
1,6
1,7
2,2
2,4
3,5
5,9
6,9
7,7
8,9
9,2
9,4
9,4
9,4
15,9
hodnoty v grafu jsou uvedeny v procentech
výsledky hodnocení personálu za rok 2010
1
První stavbu prodloužené Místecké v Ostravě na silnici I/56 stavěla ve sdružení divize 4. Kromě jiného se
na technicky náročném díle podílela třemi mosty – pětipolovým přechodem přes areál Ostramo (foto č. 2), třípolovým mostem přes Mariánskohorskou ulici (foto č. 3)
a vysouvaným ocelovým mostem přes kolejiště ČD.
2
Hodnocení personálu letos absolvovalo 2616 pracovníků Metrostavu, což představuje téměř 100 % zaměstnanců v pracovním poměru na dobu neurčitou.
Stejně jako v minulých letech vysoce pozitivně hodnotili informovanost o pracovních úkolech (99 %), kvalitu
spolupráce s ostatními pracovníky firmy – 98 % technicko-hospodářští zaměstnanci (THZ) a 96,5 % dělníci (D) –
a úroveň využití odborných a osobnostních způsobilostí
(96 % THZ, 98 % D). V porovnání s minulým obdobím lze
pozorovat zvýšení zájmu o rozvoj odborných způsobilostí
(o 2,5 % THZ, o 5 % D) i osobnostních (nárůst o 2 %).
Téměř jednoznačně vyplynuly odpovědi na otázky,
týkající se výrobních kapacit: 93 % THZ a 98 % dělníků
považuje za logické a správné mít, rozvíjet a upřednostňovat vnirofiremní kapacity i nosné technologie.
Vyšší podíl negativních odpovědí se vyskytl u otázek
spokojenosti s kvalitou komunikace a toku informací ve
firmě (nespokojeno 9,5 %), s kvalitou spolupráce mezi divizemi (19 %) a u spokojenosti dělníků s pracovními podmínkami i sociálním zázemím (nespokojeno cca 10 %).
V letošním roce zpětnou vazbu pro vedení firmy
obohatily navíc odpovědi na tzv. otevřené otázky. Svůj
názor na rozvoj a preferenci vnitrofiremních kapacit napsalo 1584 zaměstnanců a k možným zdrojům dalších
finančních úspor se vyslovilo 1466 zaměstnanců. Třetina
hodnocených využila možnost vyjádřit se i nad rámec
položených otázek. Jejich návrhy, podněty a připomínky
(celkem 828) byly roztříděny do 15 oblastí (graf).
Ze strany nadřízených převládalo pozitivní hodnocení osobnostních způsobilostí zaměstnanců. Vyšší podíl
negativního se opakovaně vyskytl u firemního standardu
manažerů a mistrů v otázkách týkajících se využití krácení prémiové složky mzdy při porušování pravidel BOZP.
Hodnotitelé tuto oblast považují za slabou u více než 16 %
hodnocených. Oproti loňskému roku, kdy takto dopadlo
téměř 25 %, však došlo ke zlepšení. Další oblastí, kde by
se mistři měli polepšit, je učení a výchova nástupců. Více
než pětina z nich v ní byla hodnocena jako slabá.
Proces ročního hodnocení hraje nezastupitelnou roli
i při plánování dalšího kariérního, odborného a osobnostního rozvoje zaměstnanců. Za rok 2010 z něj vzešlo
159 návrhů na zařazení do kvalifikační přípravy na manažerskou pozici, 198 na ocenění čestnými tituly a 49
na rozšíření kvalifikace dělníků o další profesi. Technicko-hospodářským zaměstnancům bylo na další rok uloženo
téměř 4000 úkolů, v průměru 2,21 na jednoho. Smutné
však je, že 10 % hodnocených nedostalo úkol žádný.
Veškeré výstupy z listů hodnocení využijí vedení společnosti i divizí k dalšímu zkvalitnění systému řízení.
Ing. Olga Ilovičná, vedoucí ÚPS Metrostavu
Nově navržené segmentové ostění tunelů
3
O islandském projektu Héđinsfjarđargöng jsme psali
mnohokrát. Ražby jeho silničních dvoupruhových tunelů,
které měla na starost divize 5, totiž probíhaly v tak náročných přírodních podmínkách, že se řadí ke zcela ojedinělým v historii světového tunelářství. Tunely Siglufjörđur
o délce 3,65 km a Ólafsfjörđur (foto č. 4), dlouhý 6,9 km,
zkrátily Islanďanům cestu mezi stejnojmennými městečky
z letních 62 a zimních 234 na pouhých 15 km! Život na severu ostrova se díky nim stal jednodušší. O zvýšení jeho
bezpečnosti se postaraly i zálivy v tunelech (foto č. 2).
Po uzávěrce novin jsme se dozvěděli, že obě naše
tuzemské stavby porota nominovala do dalšího kola.
4
5
Ostění traťových tunelů metra V.A, ražených pomocí
TBM, vytvoří 1,5 m dlouhé železobetonové prstence,
skládané z prefabrikovaných segmentů tzv. tybinků.
I když se podobné typy vyskytují už v dříve postavené
pražské podzemní dráze, pro trasu mezi Vypichem
a Dejvicemi odborníci vybrali ostění nové generace
s mimořádně vysokou přesností výroby prvků. Inspirovali se v zahraničí, systémy zkoumali teoreticky, problémy ověřovali experimenty. Ve výsledku se jim podařilo navrhnout optimální řešení pro naše podmínky.
Segmentové ostění trasy V.A přispěje spolu s ražbou
pomocí TBM k minimalizaci poklesů na povrchu a tunely
spolehlivě zajistí proti zemním tlakům i před tlakovou
vodou. Pomohou k tomu přesně vyrobené segmenty osazené hned v senecké prefě Doprastavu těsnicími páskami,
jež se po obvodu navléknou do připravených drážek a přilepí. Na celou trasu bude zapotřebí asi 33 tisíc tybinků.
Šest vytvoří jeden prstenec ostění s vnějším průměrem
5,8 m, délkou 1,5 m a stěnou o tloušťce 25 cm. Hotové
prstence se s předchozími stabilizují spojovacími šrouby.
Aby byl v souladu počet lisů na TBM s členěním jednotlivých segmentů a s počtem spojovacích šroubů, bylo
pro jeden prstenec navrženo pět velkých dílců a jeden malý klínový závěrný, který má oproti ostatním jen třetinovou
velikost. Toto uspořádání a z něj vyplývající rozmístění
spojovacích šroubů koresponduje se 16 dvojicemi lisů
na TBM a s úhlem rotace prstenců v násobku 22,5 stupně.
Prstence jsou totiž všechny stejné, a to bez ohledu na to,
že musí vytvořit tunel se směrovými a výškovými oblouky. Těch se dosahuje tak, že se délka prstence – 1,5 m –
po obvodu plynule a nepatrně mění. Geometricky řečeno:
podstavy válce opsaného prstenci jsou různoběžné. Pro
přímé vedení tunelu se potom prstence ukládají střídavě,
oblouky vytvoří postupné rotace jednotlivých za sebou
ležících prstenců kolem podélné osy tunelu (obr.). Jejich
polohu snadno definuje umístění závěrného tybinku.
Navržený systém umožňuje eliminovat spojitou podélnou spáru mezi tybinky a zajistí mezi nimi vazbu podobně
jako u cihelného zdiva. Protože v Praze ještě není zhotoven
dostatečně dlouhý tunel, uvádíme pro názornost snímek
z ciziny, kde se podélná spára vyskytuje. Prostor mezi
vnějším povrchem ostění a výrubem dotěsní při stavbě
dvousložková injektážní hmota na bázi gelů. Neinjektuje
se jako dřív skrz ostění, ale při posunu TBM během ražby
vhání hmotu za prstence trubky, vedené podél štítu.
Na systému segmentového ostění tunelů metra V.A
pracovali odborníci z Metrostavu a METROPROJEKTU
Praha. Vymysleli jej tak, že je úsporný a vyhoví nejen definitivnímu zatížení tunelu horninovým prostředím a provozem, ale i nejvyššímu dočasnému lokálnímu zatížení
od lisů při ražbě, které vedlo jen ke zvýšení pevnostní třídy
používaného betonu. Univerzální tvar prstenců přispívá
i k jejich snadnější výrobě a sestavování. Vynalézavost
prostě spočívá v jednoduchosti, ale ta není jednoduchá.
Hlavním úkolem Ing. Zátorské je provést centralizaci
sídel Metrostavu i firmy Subterra. Připravuje podklady
pro vedení obou společností tak, aby jejich zástupci
mohli diskutovat požadavky a včas rozhodli o všem důležitém, co projekt provází a co musí hned od začátku
v novém prostředí dobře fungovat.
Téměř před 30 lety jste vystudovala VŠCHT v Pardubicích. Co vás přivedlo k Metrostavu?
Náhoda. Hned v prvním zaměstnání jsem dostala na starost organizaci procesů, které podporují výrobu. A už
jsem u nich zůstala. Při působení v neziskovém sektoru
jsem se seznámila i s finančními a právními náležitostmi,
v Komerční bance jsem potom řídila facility management,
provozní služby a prošla si i outsourcingem. To samé jsem
potom dělala i pro Českou pojišťovnu, kde jsem se setkala
s Metrostavem, který stavěl její sídlo na Pankráci. Po dokončení projektu jednotné správy pojišťoven Generali
v Bulharsku jsem kvůli rodině odmítla nabídku na další
zahraničí stáž a hledala nové zaměstnání. Vzpomněla
jsem si na příjemnou spolupráci s Metrostavem, a když se
ukázalo, že uvažuje o centralizaci, bylo rozhodnuto.
Co vaše práce obsahuje a co teď nejvíc řešíte?
Mám na starosti přípravu a realizaci nového sídla a s tím
související centralizaci. Jedná se o koordinaci jednotlivých procesů od definování požadavků na novou budovu,
její budoucí život, výstavbu, stěhování, využití majetku až
po hladké naběhnutí nového provozu. Investor obvykle
nejdřív definuje potřeby a pak hledá parcelu a architekta.
U nás to bylo obráceně. Když vedení společnosti o centralizaci rozhodlo, zjistilo, že může využít projekt Metrostavu
Development na výstavbu Palmovka parku II, který byl
právě v územním řízení. Vyhovoval našim potřebám, a tak
teď hledáme nejlepší model pro fungování už navrženého
komplexu. Kromě dislokace útvarů řešíme i provozní režim, třeba pohyb návštěv a zázemí pro správu.
Nové sídlo leží u centra města, ve stabilizovaném území, je dobře dopravně dostupné. Co z toho vyplývá?
Chceme, aby lidem poskytlo víc než jen místo pro práci.
V přízemí proto navrhujeme tři prostory, které by mohly
sloužit i k dalšímu využití. Vzdělávací, kontaktní a společenské centrum by měla primárně užívat naše Škola
způsobu řízení a práce, mohlo by však fungovat i pro
konference, výstavy, zájmové přednášky a podobné akce.
Zdravotně-poradensko-personální středisko může zase
nabízet masáže, ordinaci lékařů nebo jiné služby. Celodenní stravovací provoz by obstarával i doplňkový prodej. Díky těmto funkcím naše sídlo lépe zapadne do okolí a lidem
vytvoří i nové příjemné místo pro setkávání.
Jak bude vyřešena doprava autem a parkování?
Právě počítáme, jak nám vystačí 184 parkovacích míst.
Je to maximální počet, který tu dovoluje vyhláška, a proto
hledáme i jiné možnosti. Uvažujeme o tom, že si pro parkování najmeme další plochu v okolí. Aby příjezdy i odjezdy probíhaly hladce, řešíme i interní dopravní režim.
Budou v novém objektu kanceláře, nebo openspace?
V Palmovka parku II budou kanceláře, protože openspace
se pro nás a naši činnost příliš nehodí. Budova by však
měla vést k otevřenosti a komunikaci napříč útvary a divizemi. Proto hledáme příležitosti i prostory, jak vzájemnou
spolupráci podpořit. Nemělo by se jednat o objekt, kde si
uzavřené týmy, útvary či divize hlídají svoje hranice a teritorium. Samotná centralizace a jedna adresa totiž není
konečným cílem, je jenom prostředkem k další úspěšné
činnosti, stabilitě a rozvoji naší společnosti.
Lidé se změn obávají. Jak s vámi jednají?
To, že lidé mají z nových věcí obavy, je přirozené. Předem
je nemohu přesvědčit o tom, že něco může fungovat jinak,
než jsou zvyklí, a možná i lépe. To zhodnotí, až bude vše
hotovo. Zatím se však setkávám s otevřeným a vstřícným
jednáním. Těší mě to, ale i zavazuje. Nová budova je totiž
pro konkrétní lidi, kteří se dobře a často i dlouhá léta znají.
Denně se potkávají, poznávám je a usmíváme se na sebe.
Přeji si, aby nám ten úsměv zůstal.