Strana 3

strana 3

zpravodajství z divizí

Veliký hangár pro malá trysková letadla

Firma ABS Jets rozšíří už od letošního srpna možnosti

parkování i drobné údržby letadel a zlepší komfort nabízených služeb. Podaří se jí to díky zprovoznění nové

hangárové haly o rozměrech cca 131 x 39 m se dvěma

přístavky, kterou vloni v říjnu začal na letišti v Ruzyni

na objednávku společnosti 1. PROJEKTOVÁ budovat

tým Ing. Stanislava Červeného z divize 3.

„Stavět na Letišti Praha znamená přizpůsobit se

přísnému režimu, který zde panuje,“ říká Ing. Červený

a vysvětluje: „Na staveniště se třeba nedostane žádný

člověk, auto ani materiál, který 24 hodin předem nenahlásíme na vrátnici. Občas nám to působí potíže při řešení

krizových situací, ale pracovníci Letiště nám maximálně

vycházejí vstříc. Stavbu omezují i výškové limity, kvůli

kterým musí být vyšší jeřáby opatřeny signálním červeným světlem a musí mít zvláštní povolení od Úřadu pro

civilní letectví. Vzhledem k tomu, že část díla zasahuje

i do provozovaných pojezdových drah, podléhá řada

našich prací i přísnému časovému režimu. Koordinuje je

a omezuje délku trvání záborů třeba pro provádění venkovních sítí a odstavné plochy pro letadla (foto č. 2).“

Severní stěnu 13 m vysoké haly, jejíž svislé nosné konstrukce jsou z železobetonových prefabrikátů, tvoří 125 m

široká vrata. Střešní konstrukce nad hangárem – z ocelové

příhradoviny s pláštěm z trapézových plechů (foto č. 3)

– je proto zavěšená na třech 25 m vysokých železobetonových pylonech. „Jejich betonáž zasahovala do zimního

mrazivého období a docela nás potrápila,“ vzpomíná

Ing. Červený. „Na vršek pylonů jsme navíc museli bez

jakékoliv prostorové tolerance osadit a zabudovat 1,5 t

těžké kotevní prvky pro připevnění táhel, která střechu

zavěšují. Pylony samotné kotví další táhla ke třem taženým

sloupům, umístěným za jižní stěnou hangáru (foto č. 1).“

Ocelovou střechu, na jejímž dokončení pomáhají vlastní pracovníci divize 3, museli stavaři nejprve smontovat

na třech pomocných věžích. Na nich ji hydraulicky vyzvedli a za stálého měření sil a napětí doladili táhla. Po dosažení požadovaného stavu střechu na táhla zavěsili.

K hangáru z východu přiléhá jednopatrový přístavek,

kde bude mimo technologických prostor i místnost pro

posádky a pro odbavení cestujících či zavazadel. K jižní

stěně haly je přistavěna kotelna a sklad.

„Kromě našich lidí pracují na stavbě ABS Jets Centra i zaměstnanci firmy Subterra, kteří provádějí vnitřní

kanalizaci, vodovod a plynovod. Dílo vedeme zdárně

ke konci i díky dobré spolupráci s objednavatelem, pro

kterého jsme už úspěšně pracovali na stavbě miniocelárny ve Strážskem na Slovensku,“ uzavírá Ing. Červený.

Někdejší kulturní dům mění podobu i využití

Výrobní a vývojové centrum je název objektu, který

se během příštích necelých tří let objeví na místě

někdejšího kulturního domu a jídelny podniku Karbo

v Benátkách nad Jizerou. Budovu zakoupila společnost

AREKO, která se věnuje vývoji a výrobě kosmetických

přípravků. Změna využití objektu vyžaduje rozsáhlou

rekonstrukci. Pro generálního dodavatele, firmu Block,

ji provádí tým divize 8 vedený Ing. Pavlem Ducháčem.

Výstavba je rozdělena do tří etap, první začala 4. dubna. Celé dílo by mělo skončit v prosinci roku 2013.

Stávající železobetonový objekt se skládá ze dvou

nadzemních a jednoho podzemního podlaží, je opláštěn

boletickými panely a má sedlovou střechu s plechovou

krytinou na ocelových příhradových nosnících. To vše

postupně zmizí. Podlahy a příčky už stavbaři odstranili.

Na odstrojené torzo přijde v úrovni druhého nadzemního podlaží ocelobetonový strop, který vytvoří základnu

pro ocelovou nástavbu, uskočenou v podélném směru na

obou stranách. Bude opláštěna panely KINGSPAN, které

se objeví i na střeše. O rozdělení vnitřních prostor se postarají nové příčky; v prvním nadzemním podlaží budou

zděné, v ostatních sádrokartonové. Na podlahy byl vybrán

plastbeton s nášlapnou vrstvou z PVC nebo s epoxidovými nátěry. Do celkového objemu prací patří i nové rozvody

vody, plynu, elektřiny a kanalizace.

Specifickým rysem rekonstrukce jsou používané technologie, např. zesílení konstrukcí pomocí uhlíkových lamel, které na obdobných typech staveb nejsou obvyklé.

To vše je ale vize budoucnosti, protože stavba teprve

začala. Momentálně je hlavní pozornost soustředěna na

výrobu ocelových konstrukcí, připravuje se vyzdívání příček v prvním nadzemním podlaží. Jisté zdržení časového

harmonogramu způsobilo opožděné dodání projektové

dokumentace, takže nyní probíhá jednání o možnosti

adekvátně posunout termín uzavření první etapy, ale jak

prohlásil Ing. Pavel Ducháč, tohle, stejně jako „tisíc“ dalších drobností, jsou běžné problémy, které se nevyhnou

žádné stavbě a bez nichž by snad začal být nervózní.

–rip–

Původ jména Benátky n/J lze hledat v Itálii, kde na

říčním nánosu v Adriatickém moři stojí město Venezia

– slovinsky Benetke a odtud česky Benátky. K použití

jeho jména i pro obce u nás sváděla zřejmě povaha

jejich umístění – všechny naše Benátky (oficiálně

pojmenovaných jich je asi devět) totiž leží u řek nebo

potoků a u některých z nich jsou ve vlhké, močálovité

poloze upravené vodní toky. Více naleznete na

internetových stránkách www.ptejteseknihovny.cz.

Čelákovice: byty pokračují, TESCO začíná

Od loňska, kdy se stavbaři divize 1 „zabydleli“ v centru

Čelákovic, se vzhled náměstí 5. května viditelně změnil. Rostoucí silueta kostek bytového objektu v jižní

frontě náměstí (foto č. 1) dává tušit, že zde vzniká nový městotvorný prvek. Čtyřpodlažní objekt rozdělený

do pěti sekcí se společnými suterény, sklepy, zázemím a podzemním parkovištěm poskytne po dokončení

55 bytů o velikosti 1 + kk až 3 + kk s balkony či lodžiemi.

Výjimku tvoří páté podlaží v sekci D, kde budou dva

luxusní ateliérové byty s rozlehlou terasou.

„Dnes je hotová hrubá stavba sekce E (foto č. 2),“ řekl

vedoucí projektu Ing. Petr Krutil. „Sekce C a D se dokončují a zbývající dva bloky A a B by měly být hotovy v polovině června. Kondicionál uvádím proto, že je ještě třeba

doladit koordinační problémy se stavebními úpravami

sousedních objektů, které těsně přiléhají k naší stavbě.“

Času přitom není nazbyt, kolaudace se předpokládá už

na konci roku. Tak to alespoň určuje aktualizovaný harmonogram, který zohlednil nepříznivé klimatické podmínky

letošní zimy a čas navíc na vyřešení problémů souvisejících s podchycením a zajištěním sousedního objektu.

Komplex v Čelákovicích je zajímavý jak některými

použitými technologiemi, kupř. na vnitřní příčky se používá sádrokarton, zatímco obvykle bývají vyzdívány, tak

architektonickým výrazem a členěním celkové hmoty.

Krajní kolmo situované sekce uzavírají půdorys do tvaru

písmene U, a vytvářejí tak vnitroblok, přístupný z náměstí

pěší zónou. Důležitým prvkem jsou i bezbariérové vstupy

jak do obytné části, tak do provozních prostor.

Celá stavba má tedy prozatím standardní průběh, její

závěr však skrývá potenciální komplikaci: v tuto chvíli je

prodáno zhruba 20 % stavěných bytů. To znamená, že

konečné úpravy těch volných se budou odkládat do nejzazších možných termínů. Řada odevzdávaných bytů by

mohla mít jen to nejnutnější vybavení a to se přirozeně

zpětně promítne do ekonomického výsledku zakázky.

S tím ovšem divize 1 nic nenadělá. Není to ale nic

příjemného, tím spíše, že na tým Ing. Petra Kutila čeká

v Čelákovicích další práce – stavba obchodního domu

TESCO. Staveniště převzal 9. května a dnes na něm probíhají zemní práce a pracují archeologové, kteří zde už

udělali na 250 nálezů. Podle předběžných odhadů má jejich průzkum trvat asi měsíc a pak začne vlastní výstavba.

A mimochodem: poprvé od svého příchodu do naší republiky zadalo TESCO vypracování prováděcí dokumentace

zhotoviteli stavby. Je to výzva i závazek, protože řídit dvě

rozdílné stavby najednou není nic jednoduchého. Komentář Ing. Petra Krutila je však v tomto ohledu jednoznačný:

„Udělám všechno pro to, abych se úkolu zhostil se ctí.“

–rip–, foto Josef Husák

Dva nové pavilony pro Mendelovu univerzitu

Od začátku března má Ing. Jaroslav Kunc z divize 1

na starosti mimo jiné i výstavbu biotechnologických

pavilonů M a X v areálu Mendelovy univerzity v Brně

(vizualizace). Díky pečlivé práci jeho týmu by už za dvacet měsíců měli mít studenti i pedagogové k dispozici

moderně vybavené prostory nejen pro výuku, ale především pro svou výzkumnou a badatelskou činnost.

Zatím však na svažitém pozemku v areálu univerzity proběhly jen demolice několika stávajících objektů.

„V současné době provádíme pilotáž objektu M2, který

je součástí jednoho z pavilonů, hrubé terénní úpravy pro

stavbu jeho druhé části a přeložky sítí. Připravujeme také

záporovou stěnu pro pavilon X,“ popisuje Ing. Kunc.

Při návrhu pavilonu M vycházeli architekti z výšky

sousedního pavilonu Q. Bude proto mít k dvěma podzemním jen dvě nadzemní podlaží – navíc stupňovitě řešená,

aby při pohledu z ulice nevytvářel příliš masivní hmotu.

Na střeše jeho severní části vyroste reprezentativní ovál

s jednacími sály. Nosný monolitický skelet tohoto objektu

doplní montovaný obvodový sendvičový plášť.

Druhý pavilon, označovaný písmenem X, bude svou

polohou v rámci areálu předurčen stát se centrálním bodem života celé univerzity. Bude členěn na podzemní technické podlaží s univerzitní serverovnou, vstupní přízemní

podlaží se studovnou a třemi učebnami a 2. nadzemní

podlaží s výdejnou jídel a jídelnou. Zázemí gastroprovozu

spojí se zázemím výdeje jídel ve stávajícím pavilonu O krytá lávka. V ustupujícím 3. NP své prostory najde strojovna

vzduchotechniky a chlazení a zázemí výdejny jídel. Nejvýraznějším prvkem objektu se stane 2. NP s výrazným

oválným tvarem jídelny. Bude mít prosklenou obvodovou

stěnu, zčásti stíněnou vnějším vertikálním dřevěným roštem, jenž vytvoří dominantní vizuální prvek objektu.

Podzemní podlaží budovy X, přístupné z rampy, bude

z pohledového betonu, vyšší patra ponese ocelová konstrukce. Přízemí vymezí skleněné stěny s přirozeným zastíněním, přesahujícím podlaží jídelny. Prosklená fasáda

učeben bude připravena na osazení motoricky ovládaných

rolet, které umožní regulovat přístup světla do učeben.

Martina Vampulová, vizualizace archiv MU

Gregor Johann Mendel, přírodovědec německé

národnosti z Hynčic ve Slezsku, je zakladatelem

genetiky a objevitelem základních zákonů dědičnosti.

Formuloval je v roce 1866 na základě analýz

genetického křížení mezi vyšlechtěnými kmeny hrachu,

které se lišily v určitém, dobře definovaném znaku,

jako je například tvar semen a jejich barva nebo barva

květů. Na základě pokusů formuloval tři pravidla, která

vešla ve známost jako Mendelovy zákony dědičnosti.