strana 3
zpravodajství z divizí
1
Veliký hangár pro malá trysková letadla
Firma ABS Jets rozšíří už od letošního srpna možnosti
parkování i drobné údržby letadel a zlepší komfort nabízených služeb. Podaří se jí to díky zprovoznění nové
hangárové haly o rozměrech cca 131 x 39 m se dvěma
přístavky, kterou vloni v říjnu začal na letišti v Ruzyni
na objednávku společnosti 1. PROJEKTOVÁ budovat
tým Ing. Stanislava Červeného z divize 3.
„Stavět na Letišti Praha znamená přizpůsobit se
přísnému režimu, který zde panuje,“ říká Ing. Červený
a vysvětluje: „Na staveniště se třeba nedostane žádný
člověk, auto ani materiál, který 24 hodin předem nenahlásíme na vrátnici. Občas nám to působí potíže při řešení
krizových situací, ale pracovníci Letiště nám maximálně
vycházejí vstříc. Stavbu omezují i výškové limity, kvůli
kterým musí být vyšší jeřáby opatřeny signálním červeným světlem a musí mít zvláštní povolení od Úřadu pro
civilní letectví. Vzhledem k tomu, že část díla zasahuje
i do provozovaných pojezdových drah, podléhá řada
našich prací i přísnému časovému režimu. Koordinuje je
a omezuje délku trvání záborů třeba pro provádění venkovních sítí a odstavné plochy pro letadla (foto č. 2).“
Severní stěnu 13 m vysoké haly, jejíž svislé nosné konstrukce jsou z železobetonových prefabrikátů, tvoří 125 m
široká vrata. Střešní konstrukce nad hangárem – z ocelové
2
příhradoviny s pláštěm z trapézových plechů (foto č. 3)
– je proto zavěšená na třech 25 m vysokých železobetonových pylonech. „Jejich betonáž zasahovala do zimního
mrazivého období a docela nás potrápila,“ vzpomíná
Ing. Červený. „Na vršek pylonů jsme navíc museli bez
jakékoliv prostorové tolerance osadit a zabudovat 1,5 t
těžké kotevní prvky pro připevnění táhel, která střechu
zavěšují. Pylony samotné kotví další táhla ke třem taženým
sloupům, umístěným za jižní stěnou hangáru (foto č. 1).“
Ocelovou střechu, na jejímž dokončení pomáhají vlastní pracovníci divize 3, museli stavaři nejprve smontovat
na třech pomocných věžích. Na nich ji hydraulicky vyzvedli a za stálého měření sil a napětí doladili táhla. Po dosažení požadovaného stavu střechu na táhla zavěsili.
K hangáru z východu přiléhá jednopatrový přístavek,
kde bude mimo technologických prostor i místnost pro
posádky a pro odbavení cestujících či zavazadel. K jižní
stěně haly je přistavěna kotelna a sklad.
„Kromě našich lidí pracují na stavbě ABS Jets Centra i zaměstnanci firmy Subterra, kteří provádějí vnitřní
kanalizaci, vodovod a plynovod. Dílo vedeme zdárně
ke konci i díky dobré spolupráci s objednavatelem, pro
kterého jsme už úspěšně pracovali na stavbě miniocelárny ve Strážskem na Slovensku,“ uzavírá Ing. Červený.
3
Někdejší kulturní dům mění podobu i využití
Výrobní a vývojové centrum je název objektu, který
se během příštích necelých tří let objeví na místě
někdejšího kulturního domu a jídelny podniku Karbo
v Benátkách nad Jizerou. Budovu zakoupila společnost
AREKO, která se věnuje vývoji a výrobě kosmetických
přípravků. Změna využití objektu vyžaduje rozsáhlou
rekonstrukci. Pro generálního dodavatele, firmu Block,
ji provádí tým divize 8 vedený Ing. Pavlem Ducháčem.
Výstavba je rozdělena do tří etap, první začala 4. dubna. Celé dílo by mělo skončit v prosinci roku 2013.
Stávající železobetonový objekt se skládá ze dvou
nadzemních a jednoho podzemního podlaží, je opláštěn
boletickými panely a má sedlovou střechu s plechovou
krytinou na ocelových příhradových nosnících. To vše
postupně zmizí. Podlahy a příčky už stavbaři odstranili.
Na odstrojené torzo přijde v úrovni druhého nadzemního podlaží ocelobetonový strop, který vytvoří základnu
pro ocelovou nástavbu, uskočenou v podélném směru na
obou stranách. Bude opláštěna panely KINGSPAN, které
se objeví i na střeše. O rozdělení vnitřních prostor se postarají nové příčky; v prvním nadzemním podlaží budou
zděné, v ostatních sádrokartonové. Na podlahy byl vybrán
plastbeton s nášlapnou vrstvou z PVC nebo s epoxidovými nátěry. Do celkového objemu prací patří i nové rozvody
vody, plynu, elektřiny a kanalizace.
Specifickým rysem rekonstrukce jsou používané technologie, např. zesílení konstrukcí pomocí uhlíkových lamel, které na obdobných typech staveb nejsou obvyklé.
To vše je ale vize budoucnosti, protože stavba teprve
začala. Momentálně je hlavní pozornost soustředěna na
výrobu ocelových konstrukcí, připravuje se vyzdívání příček v prvním nadzemním podlaží. Jisté zdržení časového
harmonogramu způsobilo opožděné dodání projektové
dokumentace, takže nyní probíhá jednání o možnosti
adekvátně posunout termín uzavření první etapy, ale jak
prohlásil Ing. Pavel Ducháč, tohle, stejně jako „tisíc“ dalších drobností, jsou běžné problémy, které se nevyhnou
žádné stavbě a bez nichž by snad začal být nervózní.
–rip–
Původ jména Benátky n/J lze hledat v Itálii, kde na
říčním nánosu v Adriatickém moři stojí město Venezia
– slovinsky Benetke a odtud česky Benátky. K použití
jeho jména i pro obce u nás sváděla zřejmě povaha
jejich umístění – všechny naše Benátky (oficiálně
pojmenovaných jich je asi devět) totiž leží u řek nebo
potoků a u některých z nich jsou ve vlhké, močálovité
poloze upravené vodní toky. Více naleznete na
internetových stránkách www.ptejteseknihovny.cz.
Čelákovice: byty pokračují, TESCO začíná
Od loňska, kdy se stavbaři divize 1 „zabydleli“ v centru
Čelákovic, se vzhled náměstí 5. května viditelně změnil. Rostoucí silueta kostek bytového objektu v jižní
frontě náměstí (foto č. 1) dává tušit, že zde vzniká nový městotvorný prvek. Čtyřpodlažní objekt rozdělený
do pěti sekcí se společnými suterény, sklepy, zázemím a podzemním parkovištěm poskytne po dokončení
55 bytů o velikosti 1 + kk až 3 + kk s balkony či lodžiemi.
Výjimku tvoří páté podlaží v sekci D, kde budou dva
luxusní ateliérové byty s rozlehlou terasou.
„Dnes je hotová hrubá stavba sekce E (foto č. 2),“ řekl
vedoucí projektu Ing. Petr Krutil. „Sekce C a D se dokončují a zbývající dva bloky A a B by měly být hotovy v polovině června. Kondicionál uvádím proto, že je ještě třeba
doladit koordinační problémy se stavebními úpravami
sousedních objektů, které těsně přiléhají k naší stavbě.“
Času přitom není nazbyt, kolaudace se předpokládá už
na konci roku. Tak to alespoň určuje aktualizovaný harmonogram, který zohlednil nepříznivé klimatické podmínky
letošní zimy a čas navíc na vyřešení problémů souvisejících s podchycením a zajištěním sousedního objektu.
Komplex v Čelákovicích je zajímavý jak některými
použitými technologiemi, kupř. na vnitřní příčky se používá sádrokarton, zatímco obvykle bývají vyzdívány, tak
architektonickým výrazem a členěním celkové hmoty.
1
Krajní kolmo situované sekce uzavírají půdorys do tvaru
písmene U, a vytvářejí tak vnitroblok, přístupný z náměstí
pěší zónou. Důležitým prvkem jsou i bezbariérové vstupy
jak do obytné části, tak do provozních prostor.
Celá stavba má tedy prozatím standardní průběh, její
závěr však skrývá potenciální komplikaci: v tuto chvíli je
prodáno zhruba 20 % stavěných bytů. To znamená, že
konečné úpravy těch volných se budou odkládat do nejzazších možných termínů. Řada odevzdávaných bytů by
mohla mít jen to nejnutnější vybavení a to se přirozeně
zpětně promítne do ekonomického výsledku zakázky.
S tím ovšem divize 1 nic nenadělá. Není to ale nic
příjemného, tím spíše, že na tým Ing. Petra Kutila čeká
v Čelákovicích další práce – stavba obchodního domu
TESCO. Staveniště převzal 9. května a dnes na něm probíhají zemní práce a pracují archeologové, kteří zde už
udělali na 250 nálezů. Podle předběžných odhadů má jejich průzkum trvat asi měsíc a pak začne vlastní výstavba.
A mimochodem: poprvé od svého příchodu do naší republiky zadalo TESCO vypracování prováděcí dokumentace
zhotoviteli stavby. Je to výzva i závazek, protože řídit dvě
rozdílné stavby najednou není nic jednoduchého. Komentář Ing. Petra Krutila je však v tomto ohledu jednoznačný:
„Udělám všechno pro to, abych se úkolu zhostil se ctí.“
–rip–, foto Josef Husák
2
Dva nové pavilony pro Mendelovu univerzitu
Od začátku března má Ing. Jaroslav Kunc z divize 1
na starosti mimo jiné i výstavbu biotechnologických
pavilonů M a X v areálu Mendelovy univerzity v Brně
(vizualizace). Díky pečlivé práci jeho týmu by už za dvacet měsíců měli mít studenti i pedagogové k dispozici
moderně vybavené prostory nejen pro výuku, ale především pro svou výzkumnou a badatelskou činnost.
Zatím však na svažitém pozemku v areálu univerzity proběhly jen demolice několika stávajících objektů.
„V současné době provádíme pilotáž objektu M2, který
je součástí jednoho z pavilonů, hrubé terénní úpravy pro
stavbu jeho druhé části a přeložky sítí. Připravujeme také
záporovou stěnu pro pavilon X,“ popisuje Ing. Kunc.
Při návrhu pavilonu M vycházeli architekti z výšky
sousedního pavilonu Q. Bude proto mít k dvěma podzemním jen dvě nadzemní podlaží – navíc stupňovitě řešená,
aby při pohledu z ulice nevytvářel příliš masivní hmotu.
Na střeše jeho severní části vyroste reprezentativní ovál
s jednacími sály. Nosný monolitický skelet tohoto objektu
doplní montovaný obvodový sendvičový plášť.
Druhý pavilon, označovaný písmenem X, bude svou
polohou v rámci areálu předurčen stát se centrálním bodem života celé univerzity. Bude členěn na podzemní technické podlaží s univerzitní serverovnou, vstupní přízemní
podlaží se studovnou a třemi učebnami a 2. nadzemní
podlaží s výdejnou jídel a jídelnou. Zázemí gastroprovozu
X
M
spojí se zázemím výdeje jídel ve stávajícím pavilonu O krytá lávka. V ustupujícím 3. NP své prostory najde strojovna
vzduchotechniky a chlazení a zázemí výdejny jídel. Nejvýraznějším prvkem objektu se stane 2. NP s výrazným
oválným tvarem jídelny. Bude mít prosklenou obvodovou
stěnu, zčásti stíněnou vnějším vertikálním dřevěným roštem, jenž vytvoří dominantní vizuální prvek objektu.
Podzemní podlaží budovy X, přístupné z rampy, bude
z pohledového betonu, vyšší patra ponese ocelová konstrukce. Přízemí vymezí skleněné stěny s přirozeným zastíněním, přesahujícím podlaží jídelny. Prosklená fasáda
učeben bude připravena na osazení motoricky ovládaných
rolet, které umožní regulovat přístup světla do učeben.
Martina Vampulová, vizualizace archiv MU
Gregor Johann Mendel, přírodovědec německé
národnosti z Hynčic ve Slezsku, je zakladatelem
genetiky a objevitelem základních zákonů dědičnosti.
Formuloval je v roce 1866 na základě analýz
genetického křížení mezi vyšlechtěnými kmeny hrachu,
které se lišily v určitém, dobře definovaném znaku,
jako je například tvar semen a jejich barva nebo barva
květů. Na základě pokusů formuloval tři pravidla, která
vešla ve známost jako Mendelovy zákony dědičnosti.