strana 3

z p r a v o d a js t v í z   d ivi z í

1

Netrpělivě očekávaná stavba mostu přes Labe

Obyvatelé Brandýsu nad Labem i Staré Boleslavi netrpělivě čekají na dokončení stavby nového mostu, který

převede silnici II/610 přes řeku Labe. I když se podle

názvu stavby jednalo o rekonstrukci historického mostu z roku 1878, musel být ten původní kvůli havarijnímu

stavu zcela odstraněn a  na  jeho místě už dnes stojí

nová moderní mostní konstrukce (foto č. 1).

Nové spojení obou břehů Labe buduje sdružení firem

v  čele s  Metrostavem a  jeho divizí 4. Tým Ing.  Richarda Rakouše si během roku a  půl poradil s  celou řadou

záludností. Například při demolici ocelových nosníků

2

původního mostu museli stavbaři použít dva vyprošťovací tanky. Konstrukci s  jejich pomocí nejprve strhli

do koryta řeky a následně ji vytáhli na břeh. Také stavba

nové mostní konstrukce měla netypický průběh. „Zkombinovali jsme spodní skruž z materiálu PIŽMO na krajních

polích a  na  středním poli nad řekou jsme použili horní

výsuvnou skruž z  materiálu RÖRO,“ vzpomíná stavbyvedoucí Ing.  Josef Král. Dnes už je hotová celá nosná

konstrukce komorového průřezu s náběhy, polovina říms

i  architektonicky zajímavě tvarované vyhlídkové plošiny

nad vnitřními pilíři na  návodní straně (foto č. 2). Zbývá

ještě dokončit všechny římsy, zábradlí, veřejné osvětlení

a  osadit dilatační závěry. „Kromě toho musíme provést

i ochranu izolačního souvrství a obrusné vrstvy vozovky,“

dodává Ing. Richard Rakouš. Poté už budou moci stavbaři

demontovat provizorní lávku pro pěší, která vznikla, aby

usnadnila obyvatelům přechod mezi oběma břehy řeky.

Práce dnes běží podle harmonogramu, i když stavbaři

museli v únoru dílo na dva týdny přerušit. Kvůli tání sněhu

se totiž zvedaly hladiny řek a ze záplavového území bylo

třeba odklidit i veškerý materiál. Během rekordního času

– 74 týdnů – museli a i nadále musí zvládnout v souběhu

nebo ve  velmi krátkém časovém sledu velké množství

technologií. Zatím se jim vše daří i díky dobré spolupráci

s projektovou společností Pontex a s pracovníky provozu

mostních technologií divize 4, kteří dodali skruž a provedli

spodní stavbu mostu a konstrukci provizorní lávky, a i díky profesionalitě tesařů z divize 6, kteří vyrobili atypické

obloukové ramenáty pro vybudování vyhlídkových plošin.

Nový most, který bude dokončen v  srpnu, naváže

na  dlouhou historii svého předchůdce, jenž sloužil obyvatelům Brandýsa n/L a Staré Boleslavi přes 130 let.

Únosnost konstrukcí už vzrostla na čtyřnásobek

Bývalá vojenská akademie v areálu ruzyňských kasáren se od loňského podzimu mění na sídlo Vojenského

ústředního archivu. Letos v květnu už stavbaři, vedení

týmem Jiřího Macháčka z divize 3, dokončili zesilování

jejích základů i stropů tak, že přenesou užitné zatížení

až 1400 kg/m², což je zhruba čtyřnásobek toho, na jaké

byl objekt ve 30. letech minulého století navržen.

„Na začátku nám práci zkomplikovalo zjištění, že kvůli

podzemní vodě, se kterou projekt nepočítal, musíme zcela

jinak rozšířit plochu základů,“ vzpomíná Jiří Macháček.

„Místo toho, abychom asi 800  bm základových pasů

odkopali, podbetonovali a železobetonem zesílili, zmonolitnili jsme protilehlé zděné nosné stěny přes ocelové HEB

tyče s novou, 60 cm silnou železobetonovou deskou. Tu

jsme položili na upravený terén pod vybouranými podlahami nejnižšího podlaží. Únosnost zdiva potvrdil průzkum

a zatížení se z něj přenáší do základové spáry přes plochu

nové desky, kterou navíc podpírají původní pasy.“

Železobetonové trámové stropy navržené před 80 lety

na užitné zatížení kolem 300 kg/m² posloužily jako ztracené bednění pro vybetonování nových. Aby byly únosnější,

jejich původní šestimetrové rozpětí rozpůlil nový podélný

průvlak (foto č. 1) podporovaný ocelovými sloupy z tyčí

1

HEB. Zesilování konstrukcí skončilo v průběhu května. Už

dnes by proto bylo možné jeden čtvereční metr podlahy

archivů zatížit materiály s hmotností až 1,4 tuny.

V půdním prostoru stavbaři vyrobili nový strop z ocelových profilů (foto č. 2), upravili a zesílili krov, aby v nové

vestavbě mohly být kanceláře a strojovny vzduchotechniky a chlazení. Nadstavěli dva přístavky do úrovně hlavního

objektu a opatřili je klasickým krovem, v současnosti

provádějí i montáž rozvodů veškerých instalací.

„Vzhledem k bezpečnosti archivů jsme museli zazdít

asi 60 % původních oken,“ říká vedoucí projektu. „Zbylá

přes léto vyměníme a ještě letos bychom chtěli alespoň

jednu stranu budovy obložit kontaktním zateplovacím

systémem. Provést novou fasádu totiž bude velmi pracné.

Projekt předepisuje, že musí plasticky kopírovat původní

zdobné prvky – šambrány, římsy, bosáže a všechny reliéfní ozdoby – a to i u zazděných oken. A protože archiv

musíme předat investorovi už příští rok 30.  října, chtěli

bychom s fasádami začít v dostatečném předstihu.“

Vzhledem k tomu, jak si zatím tým divize 3 s nástrahami náročné rekonstrukce poradil, jistě budou moci

vojenští historici začít stěhovat své archiválie do 26,5 km

nových pojízdných regálů přesně podle harmonogramu.

2

Divize 8 samostatně uspěla na slovenském trhu

Zkušenosti s odstraňováním starých ekologických zátěží získávali pracovníci divize 8 zatím jen v  severozápadních Čechách. Už koncem května však její tým

vedený Ing.  Petrem Kolbábkem uzavřel sedmiměsíční práce na  rekultivaci skládky komunálního odpadu

v Horných Opatovcích u Žiaru nad Hronom. Výhra této

zakázky znamenala první samostatný úspěch divize při

plánovaném pronikání na slovenský stavební trh.

„Zakázku provádíme ve spolupráci s místními firmami.

Jejich stroje musely odpad nejprve přemístit a zhutnit podle projektu a pak jej pokryly krycí a rekultivační vrstvou,“

vysvětluje Ing. Jiří Čulík, specialista z divize 8.

Krycí vrstvu vytvořil drenážní geokompozit, který

zajistí odplynění skládky, dvojnásobné minerální těsnění

a umělá drenážní vrstva. Na ni byla do výšky jednoho metru navezena vrstva rekultivační, již na závěr prací uzavřel

osev travním semenem. Nevzhledné haldy se díky němu

a  úsilí stavbařů přeměnily na  zelený kopec po  obvodu

ohraničený novým odvodňovacím příkopem, zpevněným

betonovými dlaždicemi. Skládku doplnilo i 12 odplyňovacích studní, které z ní bezpečně odvádějí plyny, jež v jejím

nitru vznikají v  důsledku chemických reakcí a  při určité

koncentraci mají výbušný charakter. Součástí díla byl

i monitorovací systém, který bude po dobu nejméně 30 let

sledovat nejen tvorbu plynů, ale i složení vod odtékajících

ze skládky, které nesmí ohrozit místní vodní zdroje.

Žiar nad Hronom získal na likvidaci 20 let používané

a 4 roky uzavřené skládky prostředky z fondů EU. Původně se rozkládala na ploše větší než 42 000 m². Po ukončení prací, při nichž bylo přemístěno asi 141  000  m³

odpadu a  navezena 1,5  vysoká krycí vrstva, má nové

m

zelené těleso rekultivované skládky základnu jen necelých

27 000 m². Divize 8 vyhrála také veřejnou soutěž na přípravu nové žiarské skládky. I  když tento projekt zatím

nebyl zahájen, potvrzuje úspěch rozšiřování působnosti

divize 8 v oblasti sanací a rekultivací i na území Slovenska.

Martina Vampulová, foto Josef Husák

Pro vstup na stavbu je nutný jenom obličej

Tým Ing. Přemysla Duška z divize 6 využívá na stavbě

Palmovka Parku II docházkový systém FaceID, který

pracovníky identifikuje podle obličeje. Metrostav se

tak stal první firmou, která u nás tento způsob využívá.

„Při výběrovém řízení na  docházkový systém jsem

vždy musel vzít v úvahu nejen náklady na jeho pořízení,

ale i na identifikační karty pro osoby, které budou na stavbu vstupovat. S tím bylo spojené i  jejich vystavování,

doprava či předávání jednotlivcům. Když mi firma ConVision nabídla systém s  rozpoznáváním obličejů, který

karty nepotřebuje, zaujal mě nejen proto, že byl levnější,

ale i kvůli absenci obvyklých starostí s kartami,“ vysvětlil

důvod využití novinky vedoucí projektu Ing. Dušek.

Systém FaceID má ve světě 12letou tradici a více než

sto tisíc instalací. Jeho snímací jednotka (foto), umístěná v  klasické staveništní buňce, obsahuje kromě jiného

barevnou a infračervenou kameru. Ta první biometricky

zaznamenává asi 18 bodů, které charakterizují obličej

a neukryjí je ani fousy, ani klasické brýle. Ta druhá brání

tomu, aby první kameru ošidila fotografie. Pokud systém

rozpozná obličej člověka, který byl pro vstup na stavbu

schválen – to znamená načten –, uvolní mu turniket.

Pracovníkům, kteří na  stavbu docházejí, tedy jenom

stačí, aby se do kamery čelně podívali. Nemusí s sebou

nosit žádnou kartu, která se dá zapomenout, ztratit, nebo

dokonce půjčit kamarádovi... Při kontrolních dnech nový

systém poskytuje navíc tu výhodu, že lidé, kteří obvykle

navštěvují více staveb, nemusí v kartách listovat.

Vedoucímu projektu umožňuje FaceID to samé, co

běžná kartová evidence – splnění zákony daných povinností, přehled o tom, kdo a kdy se na stavbě pohyboval,

on-line přístup, podklady pro zpracování výkazů BOZP

či tisk docházky. Systém je pronajímatelný a  podle přidělených práv v  něm mohou zaměstnance samostatně

sledovat i subdodavatelé.

„Pronájem FaceID je asi o  20  dražší než kartový

%

systém, v  celkových nákladech však vyjde až o  40 

%

levněji, protože nezahrnuje karty,“ říká obchodní ředitel

firmy ConVision Ing. Miroslav Kočí. „Trvalo víc než rok,

než jsme FaceID ‚naučili‘ česky a  přizpůsobili ho našim

podmínkám. Přes modem jsme jej prvně spustili 1. dubna

na stavbě Palmovka Parku II. Protože tento ani jiný podobný systém nikdo v ČR nenabízí, Metrostav se dostal

na špičku nejmodernějšího způsobu evidence docházky.“

Kapucínský kostel se mění v Centrum pro neziskový sektor

Divize 8 pod vedením Ing. Jáchyma Kubečka zahájila v Liberci přestavbu památkově chráněného kostela Marie Magdalské.

Novobarokní dílo se secesními prvky, které před 101 lety vzniklo podle návrhu Maxe Kühna a  Heinricha Fanty, má

unikátní železobetonovou konstrukci,  ocelový krov i  originální podlahové vytápění teplým vzduchem. Současný stav

dříve kapucínského chrámu odpovídá tomu, že po 2. světové válce sloužil jako sklad a depozitář. V původní kráse by se

budova včetně schodiště s balustrádou měla představit už začátkem roku 2013, kdy by v ní mělo vzniknout Centrum pro

neziskový sektor. Investorem přestavby podle návrhu Ing. arch. Ladislava Davida je společnost Geotermální energie pro

občany, jež v něm hodlá pořádat semináře o udržitelném rozvoji, výstavy, koncerty či kongresy a další podobné akce.

–red–, foto Jáchym Kubeček, Ondřej Holec