Strana 3
Tým Ing.Přemysla Duška zdivize 6 využívá nastavbě
Palmovka Parku II docházkový systém FaceID, který
pracovníky identifikuje podle obličeje. Metrostav se
tak stal první firmou, která u nás tento způsob využívá.
„Při výběrovém řízení na docházkový systém jsem
vždy musel vzít vúvahu nejen náklady najeho pořízení,
ale inaidentifikační karty pro osoby, které budou nastav-
bu vstupovat. S tím bylo spojené i jejich vystavování,
doprava či předávání jednotlivcům. Když mi firma Con-
Vision nabídla systém s rozpoznáváním obličejů, který
karty nepotřebuje, zaujal mě nejen proto, že byl levnější,
ale i kvůli absenci obvyklých starostí skartami,“ vysvětlil
důvod využití novinky vedoucí projektu Ing.Dušek.
Systém FaceID má vesvětě 12letou tradici avíce než
sto tisíc instalací. Jeho snímací jednotka (foto), umístě-
ná vklasické staveništní buňce, obsahuje kromě jiného
barevnou ainfračervenou kameru. Ta první biometricky
zaznamenává asi 18 bodů, které charakterizují obličej
aneukryjí je ani fousy, ani klasické brýle. Ta druhá brání
tomu, aby první kameru ošidila fotografie. Pokud systém
rozpozná obličej člověka, který byl pro vstup nastavbu
schválen – to znamená načten –, uvolní mu turniket.
Pracovníkům, kteří na stavbu docházejí, tedy jenom
stačí, aby se dokamery čelně podívali. Nemusí ssebou
nosit žádnou kartu, která se dá zapomenout, ztratit, nebo
dokonce půjčit kamarádovi... Při kontrolních dnech nový
systém poskytuje navíc tu výhodu, že lidé, kteří obvykle
navštěvují více staveb, nemusí vkartách listovat.
Vedoucímu projektu umožňuje FaceID to samé, co
běžná kartová evidence – splnění zákony daných povin-
ností, přehled otom, kdo akdy se nastavbě pohyboval,
on-line přístup, podklady pro zpracování výkazů BOZP
či tisk docházky. Systém je pronajímatelný a podle při-
dělených práv v něm mohou zaměstnance samostatně
sledovat isubdodavatelé.
„Pronájem FaceID je asi o 20 % dražší než kartový
systém, v celkových nákladech však vyjde až o 40 %
levněji, protože nezahrnuje karty,“ říká obchodní ředitel
firmy ConVision Ing.Miroslav Kočí. „Trvalo víc než rok,
než jsme FaceID ‚naučili‘ česky apřizpůsobili ho našim
podmínkám. Přes modem jsme jej prvně spustili 1. dubna
nastavbě Palmovka ParkuII. Protože tento ani jiný po-
dobný systém nikdo vČR nenabízí, Metrostav se dostal
našpičku nejmodernějšího způsobu evidence docházky.“
Obyvatelé Brandýsu nad Labem i Staré Boleslavi netr-
pělivě čekají na dokončení stavby nového mostu, který
převede silnici II/610 přes řeku Labe. Ikdyž se podle
názvu stavby jednalo orekonstrukci historického mos-
tu zroku 1878, musel být ten původní kvůli havarijnímu
stavu zcela odstraněn a na jeho místě už dnes stojí
nová moderní mostní konstrukce (foto č. 1).
Nové spojení obou břehů Labe buduje sdružení firem
v čele sMetrostavem ajeho divizí 4. Tým Ing. Richar-
da Rakouše si během roku apůl poradil scelou řadou
záludností. Například při demolici ocelových nosníků
původního mostu museli stavbaři použít dva vyproš-
ťovací tanky. Konstrukci s jejich pomocí nejprve strhli
dokoryta řeky anásledně ji vytáhli nabřeh. Také stavba
nové mostní konstrukce měla netypický průběh. „Zkom-
binovali jsme spodní skruž zmateriálu PIŽMO nakrajních
polích a na středním poli nad řekou jsme použili horní
výsuvnou skruž z materiálu RÖRO,“ vzpomíná stavby-
vedoucí Ing. Josef Král. Dnes už je hotová celá nosná
konstrukce komorového průřezu snáběhy, polovina říms
iarchitektonicky zajímavě tvarované vyhlídkové plošiny
nad vnitřními pilíři nanávodní straně (foto č. 2). Zbývá
ještě dokončit všechny římsy, zábradlí, veřejné osvětlení
aosadit dilatační závěry. „Kromě toho musíme provést
iochranu izolačního souvrství aobrusné vrstvy vozovky,“
dodává Ing.Richard Rakouš. Poté už budou moci stavbaři
demontovat provizorní lávku pro pěší, která vznikla, aby
usnadnila obyvatelům přechod mezi oběma břehy řeky.
Práce dnes běží podle harmonogramu, i když stavbaři
museli vúnoru dílo nadva týdny přerušit. Kvůli tání sněhu
se totiž zvedaly hladiny řek a ze záplavového území bylo
třeba odklidit i veškerý materiál. Během rekordního času
– 74 týdnů – museli ainadále musí zvládnout v souběhu
nebo ve velmi krátkém časovém sledu velké množství
technologií. Zatím se jim vše daří idíky dobré spolupráci
s projektovou společností Pontex a spracovníky provozu
mostních technologií divize 4, kteří dodali skruž aprovedli
spodní stavbu mostu a konstrukci provizorní lávky, ai dí-
ky profesionalitě tesařů zdivize 6, kteří vyrobili atypické
obloukové ramenáty pro vybudování vyhlídkových plošin.
Nový most, který bude dokončen v srpnu, naváže
nadlouhou historii svého předchůdce, jenž sloužil oby-
vatelům Brandýsa n/L aStaré Boleslavi přes 130 let.
Martina Vampulová, foto Josef Husák
ZPRAVODAJSTVÍ ZDIVIZÍ
strana 3
Netrpělivě očekávaná stavba mostu přes Labe
1
Kapucínský kostel se mění vCentrum pro neziskový sektor
Divize 8 pod vedením Ing.Jáchyma Kubečka zahájila vLiberci přestavbu památkově chráněného kostela Marie Magdalské.
Novobarokní dílo se secesními prvky, které před 101 lety vzniklo podle návrhu Maxe Kühna aHeinricha Fanty, má
unikátní železobetonovou konstrukci,ocelový krov i originální podlahové vytápění teplým vzduchem. Současný stav
dříve kapucínského chrámu odpovídá tomu, že po2. světové válce sloužil jako sklad adepozitář. Vpůvodní kráse by se
budova včetně schodiště sbalustrádou měla představit už začátkem roku 2013, kdy by vní mělo vzniknout Centrum pro
neziskový sektor. Investorem přestavby podle návrhu Ing.arch. Ladislava Davida je společnost Geotermální energie pro
občany, jež vněm hodlá pořádat semináře oudržitelném rozvoji, výstavy, koncerty či kongresy adalší podobné akce.
–red–, foto Jáchym Kubeček, Ondřej Holec
2
Bývalá vojenská akademie vareálu ruzyňských kasá-
ren se od loňského podzimu mění na sídlo Vojenského
ústředního archivu. Letos vkvětnu už stavbaři, vedení
týmem Jiřího Macháčka zdivize 3, dokončili zesilování
jejích základů i stropů tak, že přenesou užitné zatížení
až 1400 kg/m², což je zhruba čtyřnásobek toho, na jaké
byl objekt ve 30. letech minulého století navržen.
„Na začátku nám práci zkomplikovalo zjištění, že kvůli
podzemní vodě, se kterou projekt nepočítal, musíme zcela
jinak rozšířit plochu základů,“ vzpomíná Jiří Macháček.
„Místo toho, abychom asi 800 bm základových pasů
odkopali, podbetonovali a železobetonem zesílili, zmono-
litnili jsme protilehlé zděné nosné stěny přes ocelové HEB
tyče snovou, 60 cm silnou železobetonovou deskou. Tu
jsme položili na upravený terén pod vybouranými podla-
hami nejnižšího podlaží. Únosnost zdiva potvrdil průzkum
a zatížení se z něj přenáší do základové spáry přes plochu
nové desky, kterou navíc podpírají původní pasy.“
Železobetonové trámové stropy navržené před 80 lety
na užitné zatížení kolem 300 kg/m² posloužily jako ztrace-
né bednění pro vybetonování nových. Aby byly únosnější,
jejich původní šestimetrové rozpětí rozpůlil nový podélný
průvlak (foto č. 1) podporovaný ocelovými sloupy z tyčí
HEB. Zesilování konstrukcí skončilo v průběhu května. Už
dnes by proto bylo možné jeden čtvereční metr podlahy
archivů zatížit materiály s hmotností až 1,4 tuny.
Vpůdním prostoru stavbaři vyrobili nový strop zoce-
lových profilů (foto č. 2), upravili a zesílili krov, aby vnové
vestavbě mohly být kanceláře a strojovny vzduchotechni-
ky a chlazení. Nadstavěli dva přístavky do úrovně hlavního
objektu a opatřili je klasickým krovem, v současnosti
provádějí imontáž rozvodů veškerých instalací.
„Vzhledem kbezpečnosti archivů jsme museli zazdít
asi 60 % původních oken,“ říká vedoucí projektu. „Zbylá
přes léto vyměníme a ještě letos bychom chtěli alespoň
jednu stranu budovy obložit kontaktním zateplovacím
systémem. Provést novou fasádu totiž bude velmi pracné.
Projekt předepisuje, že musí plasticky kopírovat původní
zdobné prvky – šambrány, římsy, bosáže a všechny reli-
éfní ozdoby – a to i u zazděných oken. A protože archiv
musíme předat investorovi už příští rok 30.října, chtěli
bychom sfasádami začít vdostatečném předstihu.“
Vzhledem ktomu, jak si zatím tým divize 3 snástra-
hami náročné rekonstrukce poradil, jistě budou moci
vojenští historici začít stěhovat své archiválie do 26,5 km
nových pojízdných regálů přesně podle harmonogramu.
Únosnost konstrukcí už vzrostla na čtyřnásobek
Divize 8 samostatně uspěla naslovenském trhu
Pro vstup na stavbu je nutný jenom obličej
Zkušenosti sodstraňováním starých ekologických zá-
těží získávali pracovníci divize 8 zatím jen v severo-
západních Čechách. Už koncem května však její tým
vedený Ing. Petrem Kolbábkem uzavřel sedmiměsíč-
ní práce na rekultivaci skládky komunálního odpadu
vHorných Opatovcích u Žiaru nad Hronom. Výhra této
zakázky znamenala první samostatný úspěch divize při
plánovaném pronikání naslovenský stavební trh.
„Zakázku provádíme vespolupráci smístními firmami.
Jejich stroje musely odpad nejprve přemístit azhutnit po-
dle projektu apak jej pokryly krycí arekultivační vrstvou,“
vysvětluje Ing.Jiří Čulík, specialista zdivize 8.
Krycí vrstvu vytvořil drenážní geokompozit, který
zajistí odplynění skládky, dvojnásobné minerální těsnění
aumělá drenážní vrstva. Nani byla dovýšky jednoho me-
tru navezena vrstva rekultivační, již nazávěr prací uzavřel
osev travním semenem. Nevzhledné haldy se díky němu
a úsilí stavbařů přeměnily na zelený kopec po obvodu
ohraničený novým odvodňovacím příkopem, zpevněným
betonovými dlaždicemi. Skládku doplnilo i12 odplyňova-
cích studní, které zní bezpečně odvádějí plyny, jež vjejím
nitru vznikají vdůsledku chemických reakcí apři určité
koncentraci mají výbušný charakter. Součástí díla byl
imonitorovací systém, který bude podobu nejméně 30 let
sledovat nejen tvorbu plynů, ale isložení vod odtékajících
ze skládky, které nesmí ohrozit místní vodní zdroje.
Žiar nad Hronom získal nalikvidaci 20 let používané
a4 roky uzavřené skládky prostředky zfondů EU. Původ-
ně se rozkládala naploše větší než 42000m². Poukon-
čení prací, při nichž bylo přemístěno asi 141 000 m³
odpadu anavezena 1,5 m vysoká krycí vrstva, má nové
zelené těleso rekultivované skládky základnu jen necelých
27000m². Divize 8 vyhrála také veřejnou soutěž napří-
pravu nové žiarské skládky. I když tento projekt zatím
nebyl zahájen, potvrzuje úspěch rozšiřování působnosti
divize 8 voblasti sanací arekultivací inaúzemí Slovenska.
21