strana 3
z p r a v o d a js t v í z d ivi z í
1
Netrpělivě očekávaná stavba mostu přes Labe
Obyvatelé Brandýsu nad Labem i Staré Boleslavi netrpělivě čekají na dokončení stavby nového mostu, který
převede silnici II/610 přes řeku Labe. I když se podle
názvu stavby jednalo o rekonstrukci historického mostu z roku 1878, musel být ten původní kvůli havarijnímu
stavu zcela odstraněn a na jeho místě už dnes stojí
nová moderní mostní konstrukce (foto č. 1).
Nové spojení obou břehů Labe buduje sdružení firem
v čele s Metrostavem a jeho divizí 4. Tým Ing. Richarda Rakouše si během roku a půl poradil s celou řadou
záludností. Například při demolici ocelových nosníků
2
původního mostu museli stavbaři použít dva vyprošťovací tanky. Konstrukci s jejich pomocí nejprve strhli
do koryta řeky a následně ji vytáhli na břeh. Také stavba
nové mostní konstrukce měla netypický průběh. „Zkombinovali jsme spodní skruž z materiálu PIŽMO na krajních
polích a na středním poli nad řekou jsme použili horní
výsuvnou skruž z materiálu RÖRO,“ vzpomíná stavbyvedoucí Ing. Josef Král. Dnes už je hotová celá nosná
konstrukce komorového průřezu s náběhy, polovina říms
i architektonicky zajímavě tvarované vyhlídkové plošiny
nad vnitřními pilíři na návodní straně (foto č. 2). Zbývá
ještě dokončit všechny římsy, zábradlí, veřejné osvětlení
a osadit dilatační závěry. „Kromě toho musíme provést
i ochranu izolačního souvrství a obrusné vrstvy vozovky,“
dodává Ing. Richard Rakouš. Poté už budou moci stavbaři
demontovat provizorní lávku pro pěší, která vznikla, aby
usnadnila obyvatelům přechod mezi oběma břehy řeky.
Práce dnes běží podle harmonogramu, i když stavbaři
museli v únoru dílo na dva týdny přerušit. Kvůli tání sněhu
se totiž zvedaly hladiny řek a ze záplavového území bylo
třeba odklidit i veškerý materiál. Během rekordního času
– 74 týdnů – museli a i nadále musí zvládnout v souběhu
nebo ve velmi krátkém časovém sledu velké množství
technologií. Zatím se jim vše daří i díky dobré spolupráci
s projektovou společností Pontex a s pracovníky provozu
mostních technologií divize 4, kteří dodali skruž a provedli
spodní stavbu mostu a konstrukci provizorní lávky, a i díky profesionalitě tesařů z divize 6, kteří vyrobili atypické
obloukové ramenáty pro vybudování vyhlídkových plošin.
Nový most, který bude dokončen v srpnu, naváže
na dlouhou historii svého předchůdce, jenž sloužil obyvatelům Brandýsa n/L a Staré Boleslavi přes 130 let.
Únosnost konstrukcí už vzrostla na čtyřnásobek
Bývalá vojenská akademie v areálu ruzyňských kasáren se od loňského podzimu mění na sídlo Vojenského
ústředního archivu. Letos v květnu už stavbaři, vedení
týmem Jiřího Macháčka z divize 3, dokončili zesilování
jejích základů i stropů tak, že přenesou užitné zatížení
až 1400 kg/m², což je zhruba čtyřnásobek toho, na jaké
byl objekt ve 30. letech minulého století navržen.
„Na začátku nám práci zkomplikovalo zjištění, že kvůli
podzemní vodě, se kterou projekt nepočítal, musíme zcela
jinak rozšířit plochu základů,“ vzpomíná Jiří Macháček.
„Místo toho, abychom asi 800 bm základových pasů
odkopali, podbetonovali a železobetonem zesílili, zmonolitnili jsme protilehlé zděné nosné stěny přes ocelové HEB
tyče s novou, 60 cm silnou železobetonovou deskou. Tu
jsme položili na upravený terén pod vybouranými podlahami nejnižšího podlaží. Únosnost zdiva potvrdil průzkum
a zatížení se z něj přenáší do základové spáry přes plochu
nové desky, kterou navíc podpírají původní pasy.“
Železobetonové trámové stropy navržené před 80 lety
na užitné zatížení kolem 300 kg/m² posloužily jako ztracené bednění pro vybetonování nových. Aby byly únosnější,
jejich původní šestimetrové rozpětí rozpůlil nový podélný
průvlak (foto č. 1) podporovaný ocelovými sloupy z tyčí
1
HEB. Zesilování konstrukcí skončilo v průběhu května. Už
dnes by proto bylo možné jeden čtvereční metr podlahy
archivů zatížit materiály s hmotností až 1,4 tuny.
V půdním prostoru stavbaři vyrobili nový strop z ocelových profilů (foto č. 2), upravili a zesílili krov, aby v nové
vestavbě mohly být kanceláře a strojovny vzduchotechniky a chlazení. Nadstavěli dva přístavky do úrovně hlavního
objektu a opatřili je klasickým krovem, v současnosti
provádějí i montáž rozvodů veškerých instalací.
„Vzhledem k bezpečnosti archivů jsme museli zazdít
asi 60 % původních oken,“ říká vedoucí projektu. „Zbylá
přes léto vyměníme a ještě letos bychom chtěli alespoň
jednu stranu budovy obložit kontaktním zateplovacím
systémem. Provést novou fasádu totiž bude velmi pracné.
Projekt předepisuje, že musí plasticky kopírovat původní
zdobné prvky – šambrány, římsy, bosáže a všechny reliéfní ozdoby – a to i u zazděných oken. A protože archiv
musíme předat investorovi už příští rok 30. října, chtěli
bychom s fasádami začít v dostatečném předstihu.“
Vzhledem k tomu, jak si zatím tým divize 3 s nástrahami náročné rekonstrukce poradil, jistě budou moci
vojenští historici začít stěhovat své archiválie do 26,5 km
nových pojízdných regálů přesně podle harmonogramu.
2
Divize 8 samostatně uspěla na slovenském trhu
Zkušenosti s odstraňováním starých ekologických zátěží získávali pracovníci divize 8 zatím jen v severozápadních Čechách. Už koncem května však její tým
vedený Ing. Petrem Kolbábkem uzavřel sedmiměsíční práce na rekultivaci skládky komunálního odpadu
v Horných Opatovcích u Žiaru nad Hronom. Výhra této
zakázky znamenala první samostatný úspěch divize při
plánovaném pronikání na slovenský stavební trh.
„Zakázku provádíme ve spolupráci s místními firmami.
Jejich stroje musely odpad nejprve přemístit a zhutnit podle projektu a pak jej pokryly krycí a rekultivační vrstvou,“
vysvětluje Ing. Jiří Čulík, specialista z divize 8.
Krycí vrstvu vytvořil drenážní geokompozit, který
zajistí odplynění skládky, dvojnásobné minerální těsnění
a umělá drenážní vrstva. Na ni byla do výšky jednoho metru navezena vrstva rekultivační, již na závěr prací uzavřel
osev travním semenem. Nevzhledné haldy se díky němu
a úsilí stavbařů přeměnily na zelený kopec po obvodu
ohraničený novým odvodňovacím příkopem, zpevněným
betonovými dlaždicemi. Skládku doplnilo i 12 odplyňovacích studní, které z ní bezpečně odvádějí plyny, jež v jejím
nitru vznikají v důsledku chemických reakcí a při určité
koncentraci mají výbušný charakter. Součástí díla byl
i monitorovací systém, který bude po dobu nejméně 30 let
sledovat nejen tvorbu plynů, ale i složení vod odtékajících
ze skládky, které nesmí ohrozit místní vodní zdroje.
Žiar nad Hronom získal na likvidaci 20 let používané
a 4 roky uzavřené skládky prostředky z fondů EU. Původně se rozkládala na ploše větší než 42 000 m². Po ukončení prací, při nichž bylo přemístěno asi 141 000 m³
odpadu a navezena 1,5 m vysoká krycí vrstva, má nové
zelené těleso rekultivované skládky základnu jen necelých
27 000 m². Divize 8 vyhrála také veřejnou soutěž na přípravu nové žiarské skládky. I když tento projekt zatím
nebyl zahájen, potvrzuje úspěch rozšiřování působnosti
divize 8 v oblasti sanací a rekultivací i na území Slovenska.
Martina Vampulová, foto Josef Husák
Pro vstup na stavbu je nutný jenom obličej
Tým Ing. Přemysla Duška z divize 6 využívá na stavbě
Palmovka Parku II docházkový systém FaceID, který
pracovníky identifikuje podle obličeje. Metrostav se
tak stal první firmou, která u nás tento způsob využívá.
„Při výběrovém řízení na docházkový systém jsem
vždy musel vzít v úvahu nejen náklady na jeho pořízení,
ale i na identifikační karty pro osoby, které budou na stavbu vstupovat. S tím bylo spojené i jejich vystavování,
doprava či předávání jednotlivcům. Když mi firma ConVision nabídla systém s rozpoznáváním obličejů, který
karty nepotřebuje, zaujal mě nejen proto, že byl levnější,
ale i kvůli absenci obvyklých starostí s kartami,“ vysvětlil
důvod využití novinky vedoucí projektu Ing. Dušek.
Systém FaceID má ve světě 12letou tradici a více než
sto tisíc instalací. Jeho snímací jednotka (foto), umístěná v klasické staveništní buňce, obsahuje kromě jiného
barevnou a infračervenou kameru. Ta první biometricky
zaznamenává asi 18 bodů, které charakterizují obličej
a neukryjí je ani fousy, ani klasické brýle. Ta druhá brání
tomu, aby první kameru ošidila fotografie. Pokud systém
rozpozná obličej člověka, který byl pro vstup na stavbu
schválen – to znamená načten –, uvolní mu turniket.
Pracovníkům, kteří na stavbu docházejí, tedy jenom
stačí, aby se do kamery čelně podívali. Nemusí s sebou
nosit žádnou kartu, která se dá zapomenout, ztratit, nebo
dokonce půjčit kamarádovi... Při kontrolních dnech nový
systém poskytuje navíc tu výhodu, že lidé, kteří obvykle
navštěvují více staveb, nemusí v kartách listovat.
Vedoucímu projektu umožňuje FaceID to samé, co
běžná kartová evidence – splnění zákony daných povinností, přehled o tom, kdo a kdy se na stavbě pohyboval,
on-line přístup, podklady pro zpracování výkazů BOZP
či tisk docházky. Systém je pronajímatelný a podle přidělených práv v něm mohou zaměstnance samostatně
sledovat i subdodavatelé.
„Pronájem FaceID je asi o 20 % dražší než kartový
systém, v celkových nákladech však vyjde až o 40 %
levněji, protože nezahrnuje karty,“ říká obchodní ředitel
firmy ConVision Ing. Miroslav Kočí. „Trvalo víc než rok,
než jsme FaceID ‚naučili‘ česky a přizpůsobili ho našim
podmínkám. Přes modem jsme jej prvně spustili 1. dubna
na stavbě Palmovka Parku II. Protože tento ani jiný podobný systém nikdo v ČR nenabízí, Metrostav se dostal
na špičku nejmodernějšího způsobu evidence docházky.“
Kapucínský kostel se mění v Centrum pro neziskový sektor
Divize 8 pod vedením Ing. Jáchyma Kubečka zahájila v Liberci přestavbu památkově chráněného kostela Marie Magdalské.
Novobarokní dílo se secesními prvky, které před 101 lety vzniklo podle návrhu Maxe Kühna a Heinricha Fanty, má
unikátní železobetonovou konstrukci, ocelový krov i originální podlahové vytápění teplým vzduchem. Současný stav
dříve kapucínského chrámu odpovídá tomu, že po 2. světové válce sloužil jako sklad a depozitář. V původní kráse by se
budova včetně schodiště s balustrádou měla představit už začátkem roku 2013, kdy by v ní mělo vzniknout Centrum pro
neziskový sektor. Investorem přestavby podle návrhu Ing. arch. Ladislava Davida je společnost Geotermální energie pro
občany, jež v něm hodlá pořádat semináře o udržitelném rozvoji, výstavy, koncerty či kongresy a další podobné akce.
–red–, foto Jáchym Kubeček, Ondřej Holec