Strana 2
NaPrahu 9 shlíží nová výšková dominanta
Betonáři zdivize 6 vedení týmem Ing.Kamila Štrobla,
Ph.D., zdivize 3 dokončili začátkem května vpředsti-
hu železobetonové konstrukce nejvyšší bytové budovy
u nás – Rezidence Eliška v pražských Vysočanech.
Když se zastavili více než 93 metrů nad Freyovou ulicí,
měli pod sebou 27 nadzemních atři podzemní podlaží
avnich desítky zedníků, tesařů, obkladačů, elektriká-
řů, instalatérů adalších řemeslníků, kteří svým dílem
zaplňují patra tak rychle, že se ještě letos budou moci
dovšech 359 nových bytů nastěhovat jejich majitelé.
Stavba začala v září 2011 a Ing. Štrobl ji popisuje:
„Eliška má dvě obytné části – malou věž sjednadvaceti
nadzemními podlažími avelkou, která je ještě očtyři patra
vyšší. Mezi nimi stojí samostatný aodhlučněný dilatační
celek komunikačního jádra. Má další dvě patra navíc pro
strojovny pěti výtahů apožární nádrž. Vzhledem ktomu,
že většinu bytů vElišce tvoří technicky jednoduché gar-
sonky advougarsonky, není stavba příliš složitá a běží
rychle. Ikdyž jsme železobetony dodělali teprve před pěti
týdny, byty vetřetím až pátém nadzemním podlaží už mají
hotové předpřejímky akdokončení jim chybí jen nášlapné
vrstvy podlah avnitřní dveře, které dodává investor.“
Vobou věžích až do19. NP pracují všichni řemeslníci
souběžně. Obkladači vystoupali do 16. NP, opatro výš
probíhá lití podlah. Vmalé věži se ale práce v20. a21.NP
zastavily, protože zde budou velké mezonetové byty,
ukterých investor řeší nové dispozice. Zato je naní téměř
hotová fasáda – jižní stěna dokonce včerveno-šedé kom-
binaci. Vevelké věži ještě večtyřech posledních patrech
chybí okna, ve20. NP ale pracují elektrikáři iinstalatéři.
„Začínáme také provádět venkovní komunikace aizo-
lujeme střechu. Demontovali jsme oba jeřáby apracovníci
divize 6 se chystají přestěhovat lešení pro fasádu zmalé
věže navelkou (foto),“ doplňuje vedoucí projektu. Byty,
jejichž výstavbu jeho tým řídí, budou sice většinou malé,
ale nadnešní dobu stavebně komfortní. Navzájem je třeba
bude oddělovat železobetonová stěna stepelnou azvuko-
vou izolací zasádrokartonovou přizdívkou. Vkaždém bytě
si jeho obyvatelé budou moci sami řídit vytápění, protože
najediné přívodní trubce teplé vody je osazena nezávislá
bytová předávací stanice. Také dopater se každý dostane
snadno – pět výtahů bude ovládat jediný centrální sys-
tém řízení, který umožní jejich rychlý aefektivní provoz.
Obezpečnost vdomě se zase postarají zavodněné isu-
ché požární rozvody, vpodzemních garážích však budou
poprvé unás rozvody sprinklerů zcela suché. Toto řešení
umožnilo snížit náklady navýstavbu domu, a developer
tak své převážně malometrážní byty může lépe nabízet
klientům ze skupiny tzv. singles, pro něž jsou určeny.
Rychlá i obětavá práce
Zaměstnanci Metrostavu na stavbách zasažených po-
vodněmi nezaspali a ve spolupráci se svými subdoda-
vateli odklízeli zdosahu vody vše, co šlo. Bez ohledu
na den či noc tak své dílo zabezpečovali podle protipo-
vodňových plánů, ale i nad jejich rámec, aby minimali-
zovali škody. Za to jim všem patří velký dík.
V pražské Libni (foto č. 1) se pod vodou ocitla i cen-
trála společnosti. Neohrozila ji však Vltava, proti které je
chráněna, ale voda z Rokytky, kde selhala protipovod-
ňová opatření. Díky obětavému nasazení zhruba třicítky
pracovníků zútvaru správy majetku adivizí 5 a11 (foto
č.2), kteří objektu pomohli, se všichni jeho zaměstnanci
mohli už 10.června vrátit do svých kanceláří. Kolegům za
to poděkoval prezident Skupiny Metrostav Jiří Bělohlav
(fotoč. 3) apředal jim mimořádnou odměnu.
Foto č. 4 dokazuje, že Trojský most bude dobře sloužit
ještě při větších povodních, než byly letos v červnu. Také
stavba tunelového komplexu Blanka je zabezpečena tak,
že do ní Vltava nepronikla (foto č. 5 a 6). Není tu proto
vplném proudu řeka, ale všechny potřebné práce.
PhDr.Josefa Škorpila,
experta Metrostavu
PhDr. Škorpil odpovídal posledních 20 let za perso-
nální vývoj Metrostavu. Rozhovorů do firemních novin
poskytl řadu, ale vždy se týkaly jen pracovních záleži-
tostí. Letos v březnu se stal Osobností Metrostavu aod
dubna působí jako expert v úseku generálního ředitele.
Nastal proto čas obrátit otázky i osobnějším směrem.
Jak a kdy jste našel cestu do Metrostavu?
Do resortu stavebnictví, respektive do Vodních staveb
jsem po několika neformálních rozhovorech s podniko-
vým ředitelem Karlem Polákem vstoupil v roce 1970. Po
šesti letech vedení útvaru informací a propagace jsem na
podobné pozici, ale s podstatně širším záběrem, pracoval
11 let na Ministerstvu stavebnictví ČSR a od roku 1988 na
základě nabídky prof. Ing. Karla Bláhy, DrSc., v Metrosta-
vu. Předtím jsem ještě absolvoval Fakultu žurnalistiky UK
a pochopitelně školu života, práce a mezilidských vztahů.
Ty mne na rozdíl od mé původní profesní orientace stále
více přitahovaly. Uvedenou tendenci asi vycítil i můj teh-
dejší šéf, ředitel Ing. Jindřich Hess, který mně po čtyřech
letech spolupráce a mém ztotožnění s Metrostavem nabídl
pozici personálního náměstka. To byl určitě zásadní oka-
mžik vývoje mé profesní kariéry, ale i soukromého života.
Jakých bylo těch dvacet let ve vedení společnosti?
Do vedení Metrostavu jsem jako personální náměstek
nastoupil v lednu 1992, v období, kdy se celá naše spo-
lečnost a pochopitelně i Metrostav transformovaly do
zcela odlišných podmínek a vztahů, než tomu bylo v před-
chozích letech. Společně s kolegy ve vedení společnosti,
s mým pracovním týmem a liniovými manažery jsme
trpělivě personálně přetvářeli stavební firmu převážně
orientovanou na výstavbu pražského metra na univerzální
stavební společnost s celorepublikovou působností apo-
sléze na obchodně-stavební společnost středoevropského
formátu. Byl to dlouhodobý zápas, kaž dodenní boj, dra-
ma, které mne pohltilo a kterému jsem dobrovolně arád
věnoval um, čas a často i rodinný život. Stručně řečeno,
byla to pro mne i firmu úžasná léta završená výstupem
Metrostavu na špičku českého stavebnictví.
Nyní jste expert. Čím se tato pozice liší od předchozí?
Když jako personální ředitel cítíte kolem sebe osobní
i pracovní důvěru a máte možnost 20 let systematicky
realizovat představy vedení firmy, a tedy i své představy
ajednoho dne, na základě vlastní iniciativy a po projedná-
ní v představenstvu a vedení společnosti předáváte klíče
od pracovního stolu, je to mimořádný okamžik života i ka-
riéry. Expert by v mém případě měl nejpřednější linii řízení
firmy pomoci jistit, ale neměl by do jejího chodu přímo
zasahovat. Není to osobnostně ani pracovně snadné, ale
je to pro mne další životní a pracovní výzva, kterou jsem si
po dohodě s prezidentem Skupiny Metrostav i generálním
ředitelem Metrostavu dobrovolně zvolil.
Co bude v nejbližší době náplní vaší práce?
To je otázka, kterou mi klade většina lidí, se kterými se
vposlední době potkávám. Je mi jasné, že s mojí dosa-
vadní kvalifikací a praxí se musím rychle naučit vidět
Metrostav jinýma očima a přenášet do vedení společnosti
náměty, návrhy, stanoviska, které by měly přesahovat
rámec mé dřívější odpovědnosti. Co to však bude kon-
krétně, na to odpoví doba a změny, do kterých jako firma
a zaměstnanci vstupujeme a kterých určitě nebude málo.
Jakou očekáváte budoucnost Metrostavu?
Podle mnou vyznávaných hodnot má naše firma tři zá-
sadní znaky – odbornost, kontinuitu vývoje a identickou
firemní kulturu, které náš personál a konkurenceschop-
nost posunují neustále kupředu. V takovéto konstelaci
se i přes celou řadu neustále se rodících operativních
problémů relativně dobře daří i personální práci. Proto
vidím naši firemní budoucnost optimisticky.
Jak jste přijal ocenění Osobnost Metrostavu?
S vědomím, že toto významné ocenění nenáleží jen mně,
ale všem, se kterými jsem mohl pracovat, zejména ve
vedení firmy a v rámci vlastního pracovního týmu. Chtěl
bych jim proto i touto cestou ještě jednou poděkovat.
strana 2
PTÁME SE
1
Práce na Bečvě v chráněné krajinné oblasti
V Beskydech mezi Horní a Prostřední Bečvou působí
odloňského září pracovníci divize 6. Vedvou úsecích
o délce 7,2 km a 3,5 km odstraňují škody způsobené
povodněmi z roku 2010 na říčce Rožnovská Bečva
a všem, co k ní patří. Opravují tak nejen koryto, ale
také prahy, spádové stupně, balvanité skluzy a jez,
které pocházejí z30. let 20. století apopovodni před
třemi lety přestaly dostatečně zajišťovat stabilitu toku.
Narušenípříčných stabilizačních děl Rožnovské Bečvy
ohrožovalo nejen místní mostní konstrukce ainženýrské
sítě, ale imezinárodní silnici zValašského Meziříčí doslo-
venského Makova. Proto je bylo nutné rychle opravit.
Stavbaři zdivize 6 na Bečvě pracují v chráněné kra-
jinné oblasti amusí natuto okolnost brát zřetel. Stavební
stroje mají zabezpečené tak, aby nedocházelo k úniku
ropných látek, aveškeré mechanismy pohybující se vblíz-
kosti toku anebo přímo v něm mají ekologické náplně.
Nikdo nesmí později poznat, že se uřeky pracovalo, ato
ani tam, kde byl kvodě špatný přístup astavbaři si museli
vybudovat dočasnou komunikaci. Po ukončení prací ji
vždy museli odstranit aterén uvedli dopůvodního stavu.
„Před zahájením stavby jsme také odlovili ryby araky.
Zejména sraky byl problém, protože kvalifikovaných spe-
cialistů najejich odchyt je málo ajsou časově vytížení,“
komentuje zvláštnosti stavby vedoucí projektu Ing.Lubo-
mír Mik a doplňuje: „Během podzimu azimy jsme pracova-
li hlavně naobjektech, kde nejsou betonové azděné kon-
strukce. Šlo převážně obalvanité skluzy aopevnění břehů
kamennou rovnaninou (foto č.1).“ Celkem musí stavbaři
na obou úsecích řeky opravit 6 prahů, 8 balvanitých
skluzů, 28 spádových stupňů ajeden jez. „Právě sanace
Mikulenkova jezu (foto č.2), kterou zrovna děláme, je asi
nejsložitější. Během ní je totiž veškerá voda převedena
přes zdejší malou jezovou elektrárnu,“ uvedl Ing.Mik.
Původně měl jeho tým práce na projektu v těchto
dnech končit. Kvůli opožděnému podpisu smlouvy ale
stavba začala s dvouměsíčním zpožděním. Vzhledem
kjejí poloze nešlo navíc některé stavební práce provádět
během zimy, a tak byl konečný termín předání obou úseků
posunut až napolovinu roku 2013. Tato doba se však už
blíží, araci se tak mohou těšit na návrat dosvého revíru.
–jar–, foto archiv divize
2
1
2
3
4
5
6