Strana 3
Velká voda, která zasáhla Prahu včervnu loňského ro-
ku, napáchala značné škody vsystému městské kanali-
zace. Její ničivá síla se projevila hned dvakrát. Jednak
přitekla Vltavou, ale zároveň spadla naměsto ivpo-
době vydatných srážek. Množství vody přitom mno-
honásobně překročilo kapacitu, kterou jsou pražské
stoky schopny pojmout. Loňská povodeň tak urychlila
opravy, které by některé kanalizační trasy, jež většinou
pocházejí zroku 1929, stejně čekaly. Jejich životnost
se totiž stejně jako udomů pohybuje kolem sedmdesáti
let atuto dobu již mají zasebou.
Rekonstrukci jedné ztras – tzv. Holešovického sběra-
če – mají nastarosti pracovníci divize 1 Metrostavu. Kon-
krétně se natamější stavbě sešli odborníci ze střediska
vodovodů akanalizací Jiřího Nováka astřediska podzemí
Ing. Pavla Kacíře. Za deset měsíců musí opraví téměř
kilometr stoky (foto č. 1), ztoho 400 metrů nejvíce po-
ničených úseků musí znovu přerazit akompletně zevnitř
vyzdít. Dalších 580 metrů opraví tak, že kameninové žlaby
nahradí odolnějšími čedičovými, stoku dozdí a zpevní
injektáží. Kromě toho vyhloubí i15kanalizačních šachet.
Většinu díla dělají hornickým způsobem (foto č. 2), takže
provoz vulici VHolešovičkách, pod kterou sběrač vede
akterá je součástí rušné severojižní magistrály, nebude
omezen. Práce zasáhnou pouze do několika míst v od-
stavném pruhu této vytížené komunikace.
Odletošního prvního dubna, kdy rekonstrukce začala,
stihli pracovníci divize 1 vyhloubit šest šachet ocelkové
hloubce 36metrů, nově vyrazit 130 metrů štol aopravit
110 metrů stoky. „V současné době se připravujeme
na ražbu dalšího úseku a hloubíme další dvě šachty,“
přibližuje současný stav díla vedoucí projektu Jiří Novák.
„Navyražených úsecích začínáme sdefinitivní obezdív-
kou azároveň pracujeme nasanacích uvnitř stoky. Apro-
tože jde oliniovou stavbu, budeme takto postupně pokra-
čovat dál adál.“ Kromě Metrostavu, který je generálním
dodavatelem této zakázky, se nastavbě subdodavatelsky
podílí také jeho dceřiná společnost Pragis.
Mohlo by se zdát, že deset měsíců nanecelý kilometr
stavby je poměrně dlouho, ale ani zkušení stavbaři při tak
náročné práci pod zemí azaplného dopravního provozu
nad sebou nemohou postupovat rychleji. Tempo přerážky
je tak zhruba jeden až dva metry denně, sanace pak po-
stupují rychlostí asi tři metry zaden.
Pracovníci přitom musí ostražitě sledovat počasí, ne-
boť každé isebemenší srážky zvýší průtoky vody tak, že
všechny přinutí okamžitě opustit pracoviště. Holešovický
sběrač je totiž stále vprovozu. „Iproto je naším přáním,
abychom měli slunné léto apodzim sminimem srážek,
ikdyž víme, že to moc neovlivníme, atřeba zemědělcům
by se to nemuselo líbit,“ súsměvem dodává Jiří Novák.
Délka pražské stokové sítě včetně přípojek, na kte-
ré je připojeno 1,22 milionu obyvatel, dnes přesahuje
4500km. Ikdyž první pražské stoky vznikly vroce 1660,
základ kanalizačního systému Prahy položil až roku 1898
anglický inženýr sir William Heerlein Lindley.Holešovická
stoka, jejíž hloubka se pohybuje mezi čtyřmi apůl asedmi
apůl metry pod zemí, pochází z1. poloviny 20. století
aodvádí odpadní vodu zčásti Kobylis, Ďáblic či Libně.
–jar–, foto Josef Husák
Téměř všechny školy vokolí Prahy se vposlední době
potýkají snedostatečnou kapacitou tříd aomezenými
možnostmi rozšiřování počtu žáků. Důvod k úsměvu
teď mají v Roztokách u Prahy, kde se základní škola
odnového školního roku výrazně rozšíří. Postarala se
oto divize 1, která během jedenácti měsíců přistavěla
kestávající školní budově nové křídlo.
Před pár dny dokončená část školy je třípodlažní, není
podsklepená avzhledově se ani vnejmenším nepřibližuje
architektuře rozšiřované budovy. Architekti ji naopak kon-
cipovali jako moderní aúčelnou ajejí kubický tvar kom-
binuje přírodní materiály sjednoduchou kompozicí fasád
(foto č. 1). Nové křídlo je krčkem propojeno se stávající
školní budovou anovostavbou tělocvičny (foto č. 2).
„Nejkomplikovanější byla stavba výtahové šachty
uvnitř původní budovy aprovedení točitého monolitické-
ho schodiště, které představovalo hlavní architektonický
prvek díla,“ vzpomíná vedoucí projektu Ing.Martin Koch.
Kromě toho ještě zmiňuje montáž fasády, kterou částečně
tvoří profilové sklo Copilit. To vyrábějí pouze dvě sklárny
vNěmecku, atak nebylo jednoduché sladit termíny pro-
vádění prací sjeho dodávkou.
Dostavba nového křídla probíhala za běžného provozu
školy, který však práce příliš nerušily. Venkovní objekty
byly oploceny, jen při napojování spojovacího krčku bylo
potřeba instalovat provizorní dřevěné zábrany. Stejným
způsobem stavbaři řešili situaci i při budování výtahové
šachty uprostřed stávající budovy. Vrámci díla se ale mu-
seli vypořádat sjednou nezvyklostí. „Nositel projektu pro
stavební povolení, ateliér Helika, měl autorská práva naar-
chitekturu celé budovy astavbařinu tělocvičny. Nositelem
zbývajícího architektonického řešení byl Archdesign, kte-
rý byl v úpadku a zastupoval jej pouze jeden projektant-
-stavbař. Projektanti jednotlivých profesí již bohužel moc
nespolupracovali aani komunikace mezi ateliéry nebyla
dobrá. To se pochopitelně odráželo inaplynulosti apo-
stupu jednotlivých činností,“ říká vedoucí projektu.
Tým Ing. Martina Kocha – přípravář Pavel Karásek,
stavbyvedoucí Jaroslav Vápeník, mistr Josef Mol aMilan
Švehla, bez kterých by se akce rozhodně neobešla – vše
vdohodnutém termínu zvládl. Investorovi teď zbývá jen
vybavit nový prostor mobilním nábytkem. Ten pevně
ukotvený, jako je různé vybavení pro tělocvičnu či mobilní
konstrukce podlah aportálu vmenším sále, byl totiž sou-
částí dodávky Metrostavu. Dnes je tak zcela jasné, že už
nic nebrání tomu, aby se vnových, moderních prostorách
začaly vzáří učit děti zRoztok anejbližšího okolí.
Martina Vampulová, foto Josef Husák
ZPRAVODAJSTVÍ ZDIVIZÍ
strana 3
Nové křídlo školy vRoztokách je hotové
1
2
1
1
2
2
Serpentiny, které čekají řidiče nacestě zradonových
lázní naBoží Dar, jsou docela slušným testem šofér-
ského umění. Jsou strmé aprudké, stoupání místy do-
sahuje až 17 %. Silnice je navíc vzatáčkách dosti úzká,
atak se tu autobusy inákladní auta vytáčely jen svel-
kými obtížemi amusely často zajet až doprotisměru.
Denně tu přitom projede vprůměru skoro 4000 vozidel,
a proto zde docházelo kpoměrně častým nehodám.
To vše je však již minulostí, neboť odpovědné orgány
přistoupily kopravě serpentin ajejich celkovému vylepše-
ní. Horní ze dvou toček již tímto procesem prošla aletos
vdubnu začaly práce inaté spodní (foto).
V průběhu dvou stavebních sezon – během kterých
bude opraven nejdříve jeden apoté druhý jízdní pruh –
zde pracovníci divize 4 nejen rozšíří samotnou vozovku
asníží maximální stoupání na 12,5 %, ale postaví idvě
nové zárubní zdi po jejích okrajích. Ty dosavadní jsou
totiž vhavarijním stavu. Stavbaři tu také vybudují nový
mostek nad Jáchymovským potokem, který pod dolní
točkou protéká, aupraví jeho koryto. Postaví opěrnou zeď
mezi vodním tokem asilnicí audělají přeložku vodovodu
ivedení nízkého napětí. Vše je vyprojektováno tak, aby
dílo vydrželo povodně až doúrovně stoleté vody.
Dělníci však musí pracovat co nejopatrněji, protože
stavba se nachází vmístě, kde odpočátku 16. až dostoletí
minulého probíhala rozsáhlá důlní činnost. Aopatrnost
je tu opravdu na místě. Kromě známých a zdokumen-
tovaných důlních děl (překopu z roku 1945 v hloubce
150metrů ačtyř blízkých vchodů doštol) zde stavbaři při
počátečních pracích narazili inatři staré báňské šachty,
které nebyly zaznamenány vžádné dokumentaci.
„Akce se tak o něco zdržela, protože bylo nutno
nejprve vyřešit způsob sanace těchto starých důlních
děl,“ přibližuje počáteční komplikace vedoucí projektu
Ing. Zdeněk Rozsypálek. „Museli jsme také postupovat
přesně podle horního zákona a pro silniční stavbu ne-
zvykle ustanovit itakzvaného závodního dolu. Při řešení
situace nám ale velmi pomohli odborníci znaší centrály,“
doplňuje stavbyvedoucí Karol Humeník, který ocenil
i spolupráci se jmenovaným závodním dolu Ing. Mari-
anem Hrkem zúseku výrobně-technického ředitelecent-
rály aVladimírem Pravdou zprovozu tunelů divize 5, který
vytvořil projekt likvidace nalezených důlních děl.
Podobu stavebních prací se řidiči uJáchymova musí
smířit s jednosměrným provozem řízeným semafory.
Odzáří roku 2015 zde však budou mít hlavně šoféři vět-
ších vozidel výrazně jednodušší práci. Serpentinami by
totiž bez problémů a nutnosti využít protisměrný pruh
měly projet idálkové alinkové autobusy sdélkou 15 m.
–jar–, foto archiv divize 4
Jáchymovské serpentiny budou bezpečnější
Dvě nové stavby pro Univerzitu Palackého
Kolegové ze severomoravského oblastního zastoupení
divize 1 se v Olomouci dobře zabydleli. Tým Ing. Jana
Vachutky zde od loňského listopadu staví budovu Pod-
nikatelského inkubátoru ve Vědeckotechnickém parku
Univerzity Palackého a letos v květnu začal nedaleko
rekonstruovat objekt E včetně skleníku. Na dokončení
obou zakázek má zhruba rok od jejich zahájení.
Inkubátor (foto č. 1) bude už od letošního listopadu
nabízet kapacity a zázemí pro podnikatelskou činnost
a vývoj nových výrobků, technologií či služeb. Jeho
nepodsklepená novostavba se zastavěnou obdélníkovou
plochou 935m² nabídne ve třech nadzemních podlažích
25 kanceláří, 22laboratoří, halu drobné výroby (162 m²)
a nezbytné zázemí pro více než 100 pracovníků.
„Základová deska objektu je založená na velkoprů-
měrových pilotách a řešená jako bílá vana,“ popisuje
projekt Ing. Vachutka a doplňuje: „Budova má vyzdívaný
železobetonový monolitický skelet a dnes už ji doplňujeme
hydroizolacemi střechy a teras v posledním ustupujícím
patře. Provádíme sádrokartonové příčky, nastupují řeme-
slníci a chystáme se zahájit práce na kontaktním zatep-
lovacím systému fasád. Dílo běží hladce také díky velmi
korektnímu přístupu investora a zkušenosti i odbornosti
jeho technického dozoru. Jsme za jejich férový přístup
rádi a snažíme se odvádět práci, na kterou budou i oni
hrdí – ve velmi dobré kvalitě, ve smluvním standardu,
vtermínu a v mezích rozpočtu.“
Objekt označovaný jako E, který slouží výukovým
a výzkumným účelům kateder botaniky a mikrobuněč-
né biologie a genetiky Univerzity Palackého, musí tým
Ing.Vachutky zrekonstruovat, dostavět a zateplit – včetně
výměny oken. Nosnou konstrukci nepodsklepené třípod-
lažní budovy zde tvoří prefabrikovaný skelet se skrytými
průvlaky. Její kvádr z obou užších stran doplňují jedno-
podlažní přístavby, které divize 1 nadstaví. Na protáhlou
jižní fasádu E navazuje komplex vytápěných skleníků (foto
č. 2), který stavbaři zrekonstruují. Do budovy osadí i dva
fytotrony – samostatná zařízení pro zkoumání a pěstování
rostlin s přesně řízeným prostředím světla, teploty avlh-
kosti. Součástí obou zakázek divize 1 v Olomouci jsou
samozřejmě i terénní asadové úpravy včetně vybudování
související dopravní a technické infrastruktury.
„Na objektu E jsme dílo zahájili asi před měsícem
azatím zde probíhají jen bourací práce,“ říká Ing. Vachut-
ka auzavírá: „Stavba má v průběhu realizace nastavené
velmi ostré milníky, které musíme dodržet. V součas-
nosti se s investorem a jeho zástupci teprve poznáváme,
ale věříme, že naše spolupráce bude i zde profesionální
aumožní nám vedle tvrdé práce získat i nové zkušenosti.“
–red–, foto David Kašprišin
Oprava holešovického sběrače
Metrostav_10_2014.indd 3 10.6.14 11:52