Strana 2
Divize 5 vybuduje naSlovensku další tunel
Natuneláře divize 5 čeká další práce zanašimi východ-
ními hranicemi. Potunelu Poľana naslovenské dálni-
ciD3, který bude otevřený 10. června, a tuneluŽilina
naD1 začne Metrostav budovat idálniční tunel Prešov
– ustejnojmenného města asi 30 km severně odKošic.
Obchvat Prešova, konkrétně stavbu dálnice D1 vúse-
ku MÚK Prešov západ – MÚK Prešov jih, dostalo nasta-
rost sdružení firem Eurovia SK, Eurovia CS, Doprastav,
Metrostav aMetrostav Slovakia. Na7870 m dlouhé trase
stavbaři do roku 2021 vybudují téměř 230 stavebních
objektů, znichž budou nejnáročnější dvě mimoúrovňové
křižovatky, 18 mostů adálniční tunel, jehož severní (levý)
tubus bude měřit 2230,5 m a jižní (pravý) bude ještě
o13,5 metru delší. Provoz vněm se bude řídit zoperační
místnosti vnové budově střediska správy aúdržby dálni-
ce SSÚD Prešov, jejíž výstavba je také součástí projektu.
Dlouho odkládané dílo 30. května symbolicky zahájil
poklep nazákladní kámen – zaúčasti slovenského minist-
ra dopravy PaedDr.Árpáda Érseka, zástupců kraje, města
apředstavitelů Národní dálniční společnosti idodavatelů.
ZaMetrostav se kladívka chopil generální ředitel Ing.Pa-
vel Pilát (foto třetí zprava).
Výstavbu tunelu Prešov provede divize 5
Metrostav spolu se slovenskou dceřinou firmou mají
vesdružení podíl 33 %, čemuž odpovídá výstavba tunelu
včetně portálů aspoluúčast naněkterých dalších společ-
ných objektech. „Předstihové práce nazařízení staveni-
ště začneme vedruhém pololetí letošního roku akolem
června 2018 bychom měli souběžně otevřít ražby obou
tubusů směrem odvýchodního portálu. Předpokládáme,
že spolu s nimi zahájíme i protiražby, všechno pomocí
NRTM shorizontálně členěnou čelbou nakalotu aopěří,
vméně příznivých poměrech vyrazíme zvlášť idno,“ říká
výrobní přípravář Ing.Jiří Kotouč.
Tunel Prešov provede dálnici vrchem Malkovská hôr-
ka, jenž je tvořen flyšovými sedimenty s různě slože-
nými jílovcovými apískovcovými vrstvami doplněnými
oslepence. „Stěžejní ale bude reálný stav geologického
prostředí vporovnání se stavem předpokládaným vza-
dávací dokumentaci, což je pro výstavbu každého tunelu
ten nejdůležitější parametr. Jinak věřím, že si sprojektem
poradíme bez větších problémů, protože naše divize má
zposlední doby stunely naSlovensku bohaté zkušenosti.
Složitost však vidím vtom, že logistika našich prací zhorší
už tak špatnou dopravní situaci vPrešově. Pro většinu
místních lidí je ale výstavba prešovského obchvatu život-
ním snem, tak snad snámi budou mít trpělivost,“ uzavírá
vedoucí projektu Ing. Tomáš Daneš, jehož tým stavbu
uPrešova za Metrostav řídí. Nový dálniční úsek D1 by
měl být dokončen a zprovozněn v roce 2021.
–red–, foto Eurovia SK
Využití patentu
Tubusy tunelu Ejpovice spojí osm ražených asi 30 m
dlouhých únikových propojek, které jsou odsebe vzdá-
lené zhruba 500 m. Dvě znich – TP1 a2 – už jsou ho-
tové, nadalších dvou (TP3 a6) raziči divize 5 pracují.
„Propojky razíme zhotové jižní trouby. Začínáme tím,
že spomocí kotoučové pily vyřežeme 40 cm silné tunelové
ostění vmístě prostupu (foto č. 1). Železobetonové seg-
menty jsou tam zajištěné systémem, který má Metrostav
patentovaný,“ říká stavbyvedoucí Ing.Jiří Kocián, který
vtýmu Ing.Štefana Ivora zaražbu propojek odpovídá.
Princip vynálezu, který vymysleli zejména Ing.Karel
Rössler, PhD., z úseku výrobně-technického ředitele
adr.Ing.Petr Vítek zdivize 5, tkví vpředem připravených
kanálcích uvnitř segmentů, donichž se při stavbě vsazují
ocelové výztužné pruty. Prostor mezi nimi a kanálkem
se vyplní injektážní maltou, která zatvrdne. Celý systém
potom funguje podobně jako trám abez dalších opatření
umožní vyřezat prostup dosegmentového ostění.
Ražba samotná probíhá Novou rakouskou tunelovací
metodou aje horizontálně členěná nakalotu (foto č. 2),
opěří a dno. Horninu raziči rozpojují částečně strojně
a částečně pomocí trhacích prací. Přípravu na odpal –
vrtání opěří uTP3 – zachytila fotografie číslo 3. Zatímco
světlý průměr tunelové trouby je 8,70 m, propojky jej mají
jen asi 6 m, proto je budují malé důlní stroje (foto č. 4).
Vyrubaný prostor zajišťují příhradové ocelové rámy
svýztužnými sítěmi zastříkané betonem (foto č. 5) adopl-
něné svorníkovou výztuží. Vetřech únikových propojkách
budou navíc umístěné trafostanice.
–red–, foto archiv stavby
Ing.Davida Stempáka,
technického náměstka divize 4
S Metrostavem začal David Stempák spolupracovat
už ve 3. ročníku studia na Stavební fakultě Vysoké
školy báňské vOstravě – vroce 2006 začínal jako asi-
stent stavbyvedoucího nastavbě silnice R48 vúseku
Toša novice–Žukov. Po přesídlení do Prahy se zařadil
dotechnického úseku divize 4, od1. ledna 2016 jej řídí.
Co všechno spadá dokompetence vašeho úseku?
Našima rukama procházejí snad všechny zakázky, okte-
ré se divize uchází, apotom ity, jež provádí. Pracovníci
zútvaru přípravy zakázek vyhodnocují všechny proběhlé
projekty asnaží se podávané nabídky vylepšovat tak, aby
co nejlépe vyhovovaly našim kapacitám a možnostem.
Projektanti zútvaru technického rozvoje zase optimalizují
zasmluvněné projekty, aby odpovídaly našim technolo-
giím, navrhují optimalizace mostů, projektují přesuvné
ipevné skruže, zvedání konstrukcí avýsuny. Navíc zaklá-
dáme projektové středisko, abychom byli schopní rychleji
připravit aprovést třeba pokládky silničních adálničních
krytů ať už betonových nebo asfaltových. Povede je To-
máš Herman amělo by mít nazačátku asi šest pracov-
níků, které právě hledáme. Potřebujeme zkušené projek-
tanty iabsolventy, ale narážíme nanedostatek vhodných
uchazečů. Alespoň někteří z nich budou muset ovládat
iBIM, abychom byli připravení soutěžit dopravní stavby,
které se vněm mají zadávat už vroce 2021.
Už máte sBIM zkušenosti?
Vnašem úseku se BIM aktivně věnuje kolegyně Ing.Bar-
bora Vítková, která si své znalosti prohlubuje na všech
potřebných konferencích aškoleních, abychom byli naná-
stup této technologie povšech stránkách připravení.
Budete mít první projektové středisko vMetrostavu…
Zřízení projektového střediska je odrazem stavu českého
stavebního trhu. Projektantů je obecně málo, akdyž jsou,
tak kvalitu jejich práce limituje čas apodklady, které do-
stávají. Také se chystají zakázky vrežimu „žlutého FIDIC“,
tedy projekty Design & Build, apotřeba vlastního týmu
projektantů bude proto nezbytná.
Co se vašemu útvaru vposlední době nejvíc povedlo?
Zaúspěch pokládáme dobře probíhající modernizaci nej-
starší české dálnice D1, kde naše divize dodržuje kvalitu
iharmonogram ainvestor je sjejí prací spokojený. Navr-
hovali jsme zde podpěrné skruže pro montáž prefabriko-
vaných nosníků i betonáž spřahující desky mostů.
Zmiňujete skruže. Výsledkem práce vašeho útvaru je
ipřesuvná skruž, kterou má Metrostav patentovanou?
Přesně tak. Anedávno jsme ji kvůli zakázce navýstavbu
mostu na slovenské dálnici D1 v úseku Hubová–Ivach-
nová výrazně zmodernizovali. Vrámci divize to považuji
zanejvětší technické vítězství našeho úseku. Vylepšení
nám zabralo asi rok a vymysleli jsme při něm spoustu
nových věcí. Na přesuny skruže tak již nepotřebujeme
mezibárky, protože jsme na pilířích navrhli montované
příčníky. Skruž jsme zesílili a můžeme ji použít až pro
rozpětí polí 60 m. Modernizovaná skruž spoří čas iná-
klady aje dnes schopná konkurovat ostatním podobným
skružím natrhu. Aztoho mám opravdu radost.
Řešení jaké jiné zakázky je teď pro vás aktuální?
Vyhráli jsme stavbu dálnice D48 v úseku Rybí – MÚK
Rychaltice, která také obsahuje řadu mostů. Momentál-
ně chystáme optimalizaci projektu tak, aby ekonomicky
atechnicky vyhověl našim potřebám.
Na kterých dalších stavbách pracujete?
Na jihočeské části dálnice D3 stavíme mosty v úseku
Bošilec–Ševětín. Ujednoho znich jsme nedávno vybe-
tonovali mostovku na vyprojektované skruži z našeho
inventárního materiálu adalší nás vnejbližší době čeká.
Jaké novinky chystáte dobudoucna?
Kromě toho, očem jsem se zmínil, bychom rádi víc pro-
nikli naněmecký trh. Spolu skolegy zfirmy BeMo jsme
tam už uspěli vsoutěži namodernizaci dálničního mostu
Volmarstein naA1. Dnes snašimi kolegy vNěmecku pro
tento projekt řešíme, jaký druh skruže by bylo nejvhod-
nější použít pro výstavbu nového přemostění.
strana 2
PTÁME SE
Aktuální aktivity Technické kanceláře BeMo
Technická kancelář společnosti BeMo Tunnelling se
opírá o desetiletí sbírané zkušenosti z projektování
tunelů. Kromě spolupráce navypracovávání nabídek,
výrobní přípravy a transferu know-how je její hlavní
činností zhotovování prováděcí projektové dokumenta-
ce pro stavební zakázky, ato jak vlastní, tak pro firmy
ze sdružení ARGE, jehož je BeMo členem.
Prováděcí dokumentaci projektanti vytvářejí vespo-
lupráci stýmem vedoucích pracovníků příslušného pro-
jektu isohledem nakonkrétní specifické podmínky stav-
by. Technická kancelář se rozhodným způsobem podílí
narealizaci zvláštních technických návrhů anafiremních
inovacích, jako třeba byly vývoj jednoplášťové obezdívky
tunelů – CombiShell™ a LaserShell™ (foto) – azávěsný
bagrGTA pro šikmé šachty pro CrossRail Projekt C510
vLondýně (schéma ukazuje model konečných prvků pro
statické výpočty při dimenzování ostění ze stříkaného
betonu v prostoru křižovatky Liverpool Street Station).
Spektrum hotové prováděcí dokumentace sahá od sta-
veb tunelů realizovaných pomocí NRTM až postrojovou
ražbu TBM. Její součástí jsou rovněž projekty konstrukcí
ostění, tybinků stejně jako technologických částí staveb,
přičemž projektanti poskytují podporu jednotlivým pro-
jektům až doprovedení úspěšné přejímky stavby. Využí-
vají přitom nejmodernější software pro statické výpočty
avoblasti CAD završili přechod nasystémy schopné pra-
covat naprincipech BIM, aby vbudoucnu zvládli všechny
požadavky kladené nadigitální stavebnictví.
Kancelář pracuje hlavně pro stavby firmy BeMo vNě-
mecku av Británii. Vrámci transferu know-how projektů
se však její služby využívají ivSeverní aJižní Americe.
Kromě menších projektů, jako jsou třeba záchranná
štola Wendelberg a Zierenbergský tunel, dnes technici
pracují naprojektech dálniční tunelů naA98 (Herrschafts-
buck) anaA44 (Spitzenberg), které BeMo vrámci ARGE
buduje se Subterrou. Na základě nových činností zave-
dených uBeMo se pole působnosti Technické kanceláře
rozšířilo odčistě tunelového projektování i dooblastí spe-
ciálního zakládání ainženýrských iprůmyslových staveb.
Vlastní Technická kancelář sdesítkami let zkušeností
napomáhá BeMo efektivně aoperativně čelit projektovým
atechnickým výzvám při řešení různých staveb ivpřípra-
vě nabídek. Zvyšuje tak konkurenceschopnost společnosti
adourčité míry ijejí jedinečnost, neboť zvlášť voblasti
výstavby tunelů NRTM zůstává know-how ufirmy arozvíjí
se, čehož si investoři velice cení. Ke kontinuitě znalostí
přispívá i zvyklost, že každý začínající mladý inženýr
pracuje zprvu několik let vTechnické kanceláři ateprve
poseznámení sjejím know-how přechází nastavby.
Dr.Johannes Jäger, Robert Dostál
1
2
3
4
5
Metrostav_10_2017.indd 2 09.06.17 12:23