strana 3

ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ

1

Pro univerzitu, ale i město Ústí nad Labem

Po koupališti Klíše dokončilo ústecké zastoupení divize 8 další místní stavbu. Tentokrát rozsáhlejší a náročnější – Centrum přírodovědných a technických oborů

(CPTO) v kampusu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (UJEP). Nové sídlo Přírodovědecké fakulty a Fakulty životního prostředí s moderní menzou (foto č. 1)

začne sloužit asi 1400 studentům, 180 akademikům

a 65 technickým pracovníkům už letos na podzim.

Půdorys budovy CPTO připomíná tvar písmene L. Její

delší křídlo, kde se nacházejí pracovny pedagogů, má šest

nadzemních podlaží. Kratší devítipodlažní blok obsahuje

učebny a sdílené laboratoře, na jeho střeše vyroste kopule

malé fakultní observatoře. Největší přednáškové místnosti a menza s bufetem jsou umístěné do vstupního patra.

Zajímavou konstrukcí v interiéru CPTO je točité schodiště

(foto č. 2) přes devět podlaží, jehož monolitická konstrukce si vyžádala dnes už nepříliš časté klasické bednění.

„Stavbu jsme formálně předali už posledního dubna a pak

2

odstraňovali vady a nedodělky. Dne 5. května jsme zahájili

zkušební provoz – dílo jsme totiž prováděli včetně části

vybavení laboratoří. Zkoušky skončily 3. června, kdy kolaudační rozhodnutí nabylo pravomoci. Teď už pracujeme

jen na reklamovaných závadách. O objekt se ale budeme

starat ještě další tři roky jako jeho správci,“ vypočítává

vedoucí projektu Tomáš Novotný.

Nová architektonická dominanta Ústí nad Labem,

kterou navrhli autoři z ateliéru Pelčák a partner architekti,

nahradila starý nemocniční pavilon, budovy operačních

sálů a prodejny, jejichž demolice byly třikrát objemnější,

než stavbaři předpokládali. Do CPTO se oproti původnímu

zadání investora přistěhovala druhá fakulta, což v průběhu díla vyvolalo také velké množství změn. Stavbaři také

museli řešit chyby v zadávací dokumentaci, protože její

stavební část nesouhlasila s projektem TZB – rozvody instalací se prostě nevešly do navržených šachet a nad podhledy. „Dokončení stavby se sice z těchto důvodů o půl

roku zpozdilo, ale našemu tehdejšímu oblastnímu řediteli

Ing. Romanu Vildnerovi se podařilo dojednat s investorem

prodloužení smluvního termínu, a to nám moc pomohlo,“

říká Tomáš Novotný. „Mé poděkování patří také společnému desetičlennému realizačnímu týmu s osmi našimi

techniky a dodavatelům, kteří vyvinuli nejen enormní úsilí,

ale projevili i značnou trpělivost,“ dodává. Stavbu, kterou

jako lídr vedla divize 8, totiž společně budovalo sdružení

Metrostavu a firmy Klement. Podílelo se na ní i asfaltérské

středisko divize 4, vzduchotechniku a elektrické rozvody

NN zajišťovala Subterra.

Stavba kanalizace v Hodslavicích míří do finále

Tým divize 1 z oblasti Ostrava dokončí během léta

zakázku na výstavbu kanalizace a čistírny odpadních

vod v obci Hodslavice. Kanalizační síť je již v zemi a ve

vesnici, která se nachází v údolí na obou stranách silnice mezi Novým Jičínem a Valašským Meziříčím, se

provádějí finální úpravy živičných vrstev komunikací

a dotčené zeleně. Na zprovoznění a finální zkoušky

provozuschopnosti již čeká také nově vybudovaná čistírna odpadních vod.

Stavba odkanalizování obce Hodslavice začala koncem března minulého roku. Původní plán počítal s ukončením již tento měsíc, ale i tady „zasáhla“ pandemie.

Došlo ke zdržení dodávek pro čistírnu odpadních vod

z Itálie a Rakouska. „Šlo o klíčové prvky technologie

měření a regulace, a proto jsme se s investorem dohodli

na posunu termínu předání díla na srpen,“ vysvětluje za

divizi 1 stavbyvedoucí Ing. Tomáš Karpeta. Během výkopových prací se sice objevily i další problémy, ale nic takového, s čím by si stavbaři nedokázali poradit. „Výstavbu

prováděl tým pod vedením Pavla Szmeka, pro nějž to byla

další z mnoha staveb kanalizace v průběhu jeho profesní

kariéry,“ připomíná inženýr Karpeta.

Čistírna odpadních vod (foto č. 1 a 2) se budovala souběžně s pokládkou potrubí a osazováním kanalizačních

šachet a v průběhu výstavby probíhaly veškeré stanovené

1

zkoušky – tlakové, kamerové a hutnicí. Práce probíhaly

podle původního harmonogramu, přestože stavbaři neočekávaně narazili na skalní podloží a komplikací bylo také

velké množství spodní vody, která se musela neustále

odčerpávat. A protože se potrubí částečně pokládalo pod

silnicemi I. a II. třídy, bylo nutné splnit náročné požadavky majitelů těchto komunikací, tedy ŘSD a Správy silnic

Moravskoslezského kraje.

Obyvatelé Hodslavic spokojeni

S omezením provozu na frekventované páteřní silnici a na

místních komunikacích se pochopitelně museli vyrovnat

i obyvatelé obce. „Místní obyvatelstvo nás mile překvapilo

– nebyly zde žádné výraznější ‚třenice‘, lidé byli rádi, že se

dočkají kanalizace a nových povrchů na komunikacích,“

říká stavbyvedoucí. Podle jeho slov se nyní dokončují

dotčené úseky povrchů komunikací, probíhají navážky

ornice a úpravy pro obnovu poškozené zeleně.

Hodslavice leží v povodí horního toku říčky Zrzávky

a jejích přítoků – Stranického a Křižanova potoka. Nově

vybudovaná kanalizace bude sloužit výhradně pro odvádění odpadních vod, dešťová voda bude i nadále odtékat

původním systémem stok přímo do říčky a obou potoků.

Obec má nyní 189 čísel a žije tam téměř 1500 obyvatel.

Blanka Růžičková, foto archiv stavby

2

kilometru bude měřit cyklostezka Sedlčany–Prčice,

takzvaná Krčínova cyklostezka, na jejíž výstavbě pracuje

sdružení pod vedením naší dceřiné společnosti BES.

Práce na dálnici D35 u Pardubic pokračují

Ačkoli oficiálně začala stavba 14,7 kilometru dlouhého úseku dálnice D35 mezi obcemi Časy a nedalekým Ostrovem v prosinci 2018, sanační práce odstartovaly až na jaře loňského roku. Dnes jsou již úpravy podloží tělesa

dálnice dokončené a hlubinně je založeno i šest z osmi mostů včetně 500 metrů dlouhé estakády.

Lenka Svobodová, foto Jakub Červenka

Technologie trhacích prací v režii divize 5

Jednou z důležitých technologií, kterou Metrostav potřebuje pro realizaci projektů, jsou trhací práce. Tato

technologie využívá výbušniny, méně už pyrotechnické

výrobky pro rozpojování takových materiálů, u kterých

to jinými, zejména mechanickými technologiemi není

možné, popřípadě by to bylo neúměrně nákladné.

Tato technologie je náročná na přesnost a pečlivost

provedení a vyžaduje odborně kvalifikovaný a odpovědný

personál. Divize 5 na provozu VNT Tunely v současné

době disponuje skoro stovkou specialistů s patřičnými

oprávněními pro práci s výbušninami, přičemž okolo

šedesátky je jich zařazeno do přímého výkonu.

Trhacích prací je využíváno zejména při zakládání

staveb a ražbách podzemních děl, dále například při demolicích stavebních objektů nebo pro výzkumné účely.

S trhacími pracemi, tzn. s rozpojováním materiálů pomocí

odstřelů, je dnes možné se setkat při výstavbě objektů

metra D na Pankráci, na realizaci tunelových projektů ve

Skandinávii nebo při výstavbě tunelu v Prešově.

V nedávné době naši specialisté provedli jednu z největších demolic stavebních objektů v souvislé zástavbě

v Praze – šlo o odstřel vozovny v Hloubětíně. Dále je třeba možné zmínit úpravu technologických prostor uvnitř

přehradní hráze ve Špindlerově Mlýně, demolici mostního

pilíře u Soběslavi či odstřely komínů v Kaznějově u Plzně

nebo v Bučovicích u Brna.

Aktivity našich střelmistrů v dolech

Střelmistři Metrostavu provádějí trhací práce i pro potřeby dobývání surovin, například spolupracují v dole Radim

nebo provádějí trhací práce v kamenolomech (foto). Tyto

práce jsou odlišné od provádění odstřelů ve stavebnictví.

Při ražbách tunelů nebo při zakládání staveb je využíváno

větší množství vrtů s menšími náložemi, v případě lomového dobývání je tomu přesně naopak a celková nálož na

jeden odstřel není počítána v kilogramech, ale v tunách

trhavin. Celkové množství rozpojené suroviny střelmistry

Metrostavu v kamenolomech činila za rok 2019 více než

půl milionu tun při spotřebě cca 120 tun trhavin.

V době, kdy je snaha o maximální využití vlastních

kapacit společností Skupiny, Metrostav provádí trhací

práce mimo jiné i pro dceřinou společnost BES Benešov.

BES Benešov je stavební společnost zaměřená zejména na

silniční infrastrukturu, přičemž surovinu dobývá ve dvou

středně velkých kamenolomech, a to Mladovice u Postupic a Štileček u Sedlčan. Obě provozovny v současnosti

procházejí rozsáhlou modernizací a s tím související přípravou ložisek suroviny pro rozšíření těžby.

Vladimír Pravda, vedoucí trhacích prací

Metrostavu, foto archiv stavby

Metrostav_10_2020.indd 3

„Nyní práce pokračují prakticky v celé délce úseku.

Nejvíce je ale vidět růst násypového tělesa, do kterého

každý měsíc uložíme přes 100 000 m3 materiálu. Pokrok

je patrných i na mostech (foto) a kanalizačním řadu,“

popisuje vedoucí projektu Ing. Petr Hejdrych z divize 4,

jehož tým pracuje na stavbě ve sdružení.

Přes léto musejí stavbaři vybudovat samotné těleso

dálnice, což znamená, že na stavbu musí nejprve dovézt

ještě zhruba 500 000 tun násypového materiálu. Dále

budou pokračovat práce na většině mostních a vodohospodářských objektech. Tým Ing. Petra Hejdrycha vybuduje celkem 11 mostních objektů a polovinu hlavní trasy

dálnice. Kromě toho také některé další související stavby,

jako jsou přístupové komunikace, přeložky silnic, přeložky a úpravy vodotečí, dešťové kanalizace, sedimentační

a retenční nádrže nebo zelené pásy.

Na celé trase vyroste celkem 22 mostů a dvě mimoúrovňová křížení. První postaví divize 4 zhruba na dvacátém kilometru u obce Dašice a zajistí napojení dálnice

D35 na stávající silniční síť. Na konci stavby by pak další

člen sdružení měl postavit mimoúrovňovou křižovatku

u Ostrova, obci nedaleko Vysokého Mýta.

Náročné zajištění a doprava materiálu

Začátek stavby sice provázely problémy zejména se zajištěním stavebních povolení na straně objednatele, ale to už

je minulostí. Stavba teď běží podle plánovaného harmonogramu. „Vzhledem ke čtyřem rozestavěným dálničním

stavbám v regionu byl největší problém se zajištěním násypového materiálu, kameniva a asfaltů. Potýkali jsme se

také s omezenou kapacitou na dopravu těchto materiálů

na stavbu, ale naštěstí jsme se mohli spolehnout na vlastní či zahraniční kapacity,“ dodává Ing. Hejdrych. Dodejme,

že dokončení této důležité stavby je naplánováno na srpen

2023, přičemž nový úsek dálnice by měl být uveden do

provozu už o rok dříve.

Dálnice D35 představuje v současných plánech české

dálniční sítě takzvanou severní páteřní trasu, která spojuje Čechy a Moravu a měla by být alternativou přetížené

dálnice D1. Zejména část D35 mezi Hradcem Králové

a Olomoucí (včetně právě úseku Časy–Ostrov) tvoří v návaznosti na dálnici D11 z Prahy páteřní část této komunikace a jsou tu také plánovány nejvyšší intenzity dopravy

z celé D35. Silnice I/35 je již značně přetížena.

Martina Vampulová, foto archiv stavby

17.06.20 12:56