Strana 3
Pro univerzitu, ale iměsto Ústí nad Labem
Po koupališti Klíše dokončilo ústecké zastoupení divi-
ze 8 další místní stavbu. Tentokrát rozsáhlejší anároč-
nější – Centrum přírodovědných a technických oborů
(CPTO) v kampusu Univerzity Jana Evangelisty Pur-
kyně (UJEP). Nové sídlo Přírodovědecké fakulty aFa-
kulty životního prostředí smoderní menzou (foto č. 1)
začne sloužit asi 1400 studentům, 180 akademikům
a65technickým pracovníkům už letos na podzim.
Půdorys budovy CPTO připomíná tvar písmene L. Její
delší křídlo, kde se nacházejí pracovny pedagogů, má šest
nadzemních podlaží. Kratší devítipodlažní blok obsahuje
učebny asdílené laboratoře, na jeho střeše vyroste kopule
malé fakultní observatoře. Největší přednáškové místnos-
ti amenza sbufetem jsou umístěné do vstupního patra.
Zajímavou konstrukcí vinteriéru CPTO je točité schodiště
(foto č. 2) přes devět podlaží, jehož monolitická konstruk-
ce si vyžádala dnes už nepříliš časté klasické bednění.
„Stavbu jsme formálně předali už posledního dubna apak
odstraňovali vady anedodělky. Dne 5. května jsme zahájili
zkušební provoz – dílo jsme totiž prováděli včetně části
vybavení laboratoří. Zkoušky skončily 3. června, kdy ko-
laudační rozhodnutí nabylo pravomoci. Teď už pracujeme
jen na reklamovaných závadách. Oobjekt se ale budeme
starat ještě další tři roky jako jeho správci,“ vypočítává
vedoucí projektu Tomáš Novotný.
Nová architektonická dominanta Ústí nad Labem,
kterou navrhli autoři zateliéru Pelčák apartner architekti,
nahradila starý nemocniční pavilon, budovy operačních
sálů aprodejny, jejichž demolice byly třikrát objemnější,
než stavbaři předpokládali. Do CPTO se oproti původnímu
zadání investora přistěhovala druhá fakulta, což vprůbě-
hu díla vyvolalo také velké množství změn. Stavbaři také
museli řešit chyby vzadávací dokumentaci, protože její
stavební část nesouhlasila sprojektem TZB – rozvody in-
stalací se prostě nevešly do navržených šachet anad pod-
hledy. „Dokončení stavby se sice ztěchto důvodů opůl
roku zpozdilo, ale našemu tehdejšímu oblastnímu řediteli
Ing.Romanu Vildnerovi se podařilo dojednat sinvestorem
prodloužení smluvního termínu, ato nám moc pomohlo,“
říká Tomáš Novotný. „Mé poděkování patří také společ-
nému desetičlennému realizačnímu týmu sosmi našimi
techniky adodavatelům, kteří vyvinuli nejen enormní úsilí,
ale projevili iznačnou trpělivost,“ dodává. Stavbu, kterou
jako lídr vedla divize 8, totiž společně budovalo sdružení
Metrostavu afirmy Klement. Podílelo se na ní iasfaltérské
středisko divize 4, vzduchotechniku aelektrické rozvody
NN zajišťovala Subterra.
Lenka Svobodová, foto Jakub Červenka
ZPRAVODAJSTVÍ ZDIVIZÍ
strana 3
1
2
Technologie trhacích prací vrežii divize 5
Jednou zdůležitých technologií, kterou Metrostav po-
třebuje pro realizaci projektů, jsou trhací práce. Tato
technologie využívá výbušniny, méně už pyrotechnické
výrobky pro rozpojování takových materiálů, ukterých
to jinými, zejména mechanickými technologiemi není
možné, popřípadě by to bylo neúměrně nákladné.
Tato technologie je náročná na přesnost apečlivost
provedení avyžaduje odborně kvalifikovaný aodpovědný
personál. Divize 5 na provozu VNT Tunely v současné
době disponuje skoro stovkou specialistů s patřičnými
oprávněními pro práci s výbušninami, přičemž okolo
šedesátky je jich zařazeno do přímého výkonu.
Trhacích prací je využíváno zejména při zakládání
staveb aražbách podzemních děl, dále například při de-
molicích stavebních objektů nebo pro výzkumné účely.
Strhacími pracemi, tzn. srozpojováním materiálů pomocí
odstřelů, je dnes možné se setkat při výstavbě objektů
metra D na Pankráci, na realizaci tunelových projektů ve
Skandinávii nebo při výstavbě tunelu vPrešově.
Vnedávné době naši specialisté provedli jednu znej-
větších demolic stavebních objektů v souvislé zástavbě
vPraze – šlo oodstřel vozovny vHloubětíně. Dále je tře-
ba možné zmínit úpravu technologických prostor uvnitř
přehradní hráze ve Špindlerově Mlýně, demolici mostního
pilíře uSoběslavi či odstřely komínů vKaznějově uPlzně
nebo vBučovicích uBrna.
Aktivity našich střelmistrů vdolech
Střelmistři Metrostavu provádějí trhací práce ipro potře-
by dobývání surovin, například spolupracují vdole Radim
nebo provádějí trhací práce vkamenolomech (foto). Tyto
práce jsou odlišné od provádění odstřelů ve stavebnictví.
Při ražbách tunelů nebo při zakládání staveb je využíváno
větší množství vrtů smenšími náložemi, vpřípadě lomo-
vého dobývání je tomu přesně naopak acelková nálož na
jeden odstřel není počítána vkilogramech, ale vtunách
trhavin. Celkové množství rozpojené suroviny střelmistry
Metrostavu vkamenolomech činila za rok 2019 více než
půl milionu tun při spotřebě cca 120 tun trhavin.
V době, kdy je snaha o maximální využití vlastních
kapacit společností Skupiny, Metrostav provádí trhací
práce mimo jiné ipro dceřinou společnost BES Benešov.
BES Benešov je stavební společnost zaměřená zejména na
silniční infrastrukturu, přičemž surovinu dobývá ve dvou
středně velkých kamenolomech, ato Mladovice uPostu-
pic aŠtileček uSedlčan. Obě provozovny vsoučasnosti
procházejí rozsáhlou modernizací astím související pří-
pravou ložisek suroviny pro rozšíření těžby.
Vladimír Pravda, vedoucí trhacích prací
Metrostavu, foto archiv stavby
Stavba kanalizace vHodslavicích míří do finále
Tým divize 1 z oblasti Ostrava dokončí během léta
zakázku na výstavbu kanalizace a čistírny odpadních
vod vobci Hodslavice. Kanalizační síť je již vzemi ave
vesnici, která se nachází vúdolí na obou stranách sil-
nice mezi Novým Jičínem aValašským Meziříčím, se
provádějí finální úpravy živičných vrstev komunikací
a dotčené zeleně. Na zprovoznění a finální zkoušky
provozuschopnosti již čeká také nově vybudovaná čis-
tírna odpadních vod.
Stavba odkanalizování obce Hodslavice začala kon-
cem března minulého roku. Původní plán počítal sukon-
čením již tento měsíc, ale i tady „zasáhla“ pandemie.
Došlo ke zdržení dodávek pro čistírnu odpadních vod
z Itálie a Rakouska. „Šlo o klíčové prvky technologie
měření aregulace, aproto jsme se sinvestorem dohodli
na posunu termínu předání díla na srpen,“ vysvětluje za
divizi1 stavbyvedoucí Ing.Tomáš Karpeta. Během výko-
pových prací se sice objevily idalší problémy, ale nic ta-
kového, sčím by si stavbaři nedokázali poradit. „Výstavbu
prováděl tým pod vedením Pavla Szmeka, pro nějž to byla
další zmnoha staveb kanalizace vprůběhu jeho profesní
kariéry,“ připomíná inženýr Karpeta.
Čistírna odpadních vod (foto č. 1 a2) se budovala sou-
běžně spokládkou potrubí aosazováním kanalizačních
šachet avprůběhu výstavby probíhaly veškeré stanovené
zkoušky – tlakové, kamerové ahutnicí. Práce probíhaly
podle původního harmonogramu, přestože stavbaři neo-
čekávaně narazili na skalní podloží akomplikací bylo také
velké množství spodní vody, která se musela neustále
odčerpávat. Aprotože se potrubí částečně pokládalo pod
silnicemi I. aII. třídy, bylo nutné splnit náročné požadav-
ky majitelů těchto komunikací, tedy ŘSD aSprávy silnic
Moravskoslezského kraje.
Obyvatelé Hodslavic spokojeni
Somezením provozu na frekventované páteřní silnici ana
místních komunikacích se pochopitelně museli vyrovnat
iobyvatelé obce. „Místní obyvatelstvo nás mile překvapilo
– nebyly zde žádné výraznější ‚třenice‘, lidé byli rádi, že se
dočkají kanalizace anových povrchů na komunikacích,“
říká stavbyvedoucí. Podle jeho slov se nyní dokončují
dotčené úseky povrchů komunikací, probíhají navážky
ornice aúpravy pro obnovu poškozené zeleně.
Hodslavice leží vpovodí horního toku říčky Zrzávky
ajejích přítoků – Stranického aKřižanova potoka. Nově
vybudovaná kanalizace bude sloužit výhradně pro odvá-
dění odpadních vod, dešťová voda bude inadále odtékat
původním systémem stok přímo do říčky aobou potoků.
Obec má nyní 189 čísel ažije tam téměř 1500 obyvatel.
Blanka Růžičková, foto archiv stavby
kilometru bude měřit cyklostezka Sedlčany–Prčice,
takzvaná Krčínova cyklostezka, na jejíž výstavbě pracuje
sdružení pod vedením naší dceřiné společnosti BES.
1 2
Práce na dálnici D35 u Pardubic pokračují
Ačkoli oficiálně začala stavba 14,7 kilometru dlouhého úseku dálnice D35 mezi obcemi Časy anedalekým Ost-
rovem vprosinci 2018, sanační práce odstartovaly až na jaře loňského roku. Dnes jsou již úpravy podloží tělesa
dálnice dokončené ahlubinně je založeno išest zosmi mostů včetně 500 metrů dlouhé estakády.
„Nyní práce pokračují prakticky vcelé délce úseku.
Nejvíce je ale vidět růst násypového tělesa, do kterého
každý měsíc uložíme přes 100000 m
3
materiálu. Pokrok
je patrných i na mostech (foto) a kanalizačním řadu,“
popisuje vedoucí projektu Ing.Petr Hejdrych zdivize 4,
jehož tým pracuje na stavbě ve sdružení.
Přes léto musejí stavbaři vybudovat samotné těleso
dálnice, což znamená, že na stavbu musí nejprve dovézt
ještě zhruba 500 000 tun násypového materiálu. Dále
budou pokračovat práce na většině mostních avodohos-
podářských objektech. Tým Ing. Petra Hejdrycha vybu-
duje celkem 11 mostních objektů apolovinu hlavní trasy
dálnice. Kromě toho takéněkteré další související stavby,
jako jsou přístupové komunikace, přeložky silnic, přelož-
ky aúpravy vodotečí, dešťové kanalizace, sedimentační
aretenční nádrže nebo zelené pásy.
Na celé trase vyroste celkem 22 mostů advě mimo-
úrovňová křížení. První postaví divize 4 zhruba na dva-
cátém kilometru uobce Dašice azajistí napojení dálnice
D35 na stávající silniční síť. Na konci stavby by pak další
člen sdružení měl postavit mimoúrovňovou křižovatku
uOstrova, obci nedaleko Vysokého Mýta.
Náročné zajištění adoprava materiálu
Začátek stavby sice provázely problémy zejména se zajiš-
těním stavebních povolení na straně objednatele, ale to už
je minulostí. Stavba teď běží podle plánovaného harmo-
nogramu. „Vzhledem ke čtyřem rozestavěným dálničním
stavbám vregionu byl největší problém se zajištěním ná-
sypového materiálu, kameniva aasfaltů. Potýkali jsme se
také somezenou kapacitou na dopravu těchto materiálů
na stavbu, ale naštěstí jsme se mohli spolehnout na vlast-
ní či zahraniční kapacity,“ dodává Ing.Hejdrych. Dodejme,
že dokončení této důležité stavby je naplánováno na srpen
2023, přičemž nový úsek dálnice by měl být uveden do
provozu už orok dříve.
Dálnice D35 představuje vsoučasných plánech české
dálniční sítě takzvanou severní páteřní trasu, která spo-
juje Čechy aMoravu aměla by být alternativou přetížené
dálnice D1. Zejména část D35 mezi Hradcem Králové
aOlomoucí (včetně právě úseku Časy–Ostrov) tvoří vná-
vaznosti na dálnici D11 zPrahy páteřní část této komuni-
kace ajsou tu také plánovány nejvyšší intenzity dopravy
zcelé D35. Silnice I/35 je již značně přetížena.
Martina Vampulová, foto archiv stavby
Metrostav_10_2020.indd 3Metrostav_10_2020.indd 3 17.06.20 12:5617.06.20 12:56