Metrostav a.s. - noviny
Synced!
Žádost o souhlas s ukládáním volitelných informací

Pro základní fungování webu nepotřebujeme ukládat žádné informace (tzv. cookies apod.). Rádi bychom vás ale požádali o souhlas s uložením volitelných informací:

Anonymní unikátní ID

Díky němu příště poznáme, že se jedná o stejné zařízení, a budeme tak moci přesněji vyhodnotit návštěvnost. Identifikátor je zcela anonymní.

Aa

Aa

Aa

Aa

Aa

 

 

 

 

aA
Metrostav Metrostav 11-12/2009, Strana 3
Metrostav Metrostav 11-12/2009, Strana 4
René Roubíček připravuje každý rok jinou cenu
Kdý rok se i předání Ceny Pavla Koutecho pro-
v Divadle Archa vedle vítězného snímku také do-
kument samotného Pavla Kouteckého. Letos to napří-
klad byla první veřejná projekce posledního lu nové
televizní série Občan Havel. Když v jednom z minulých
rků diváci slavnostho vera sledovali Koutec-
ho absolventský film Dialog, říkali si, jestli ve filmu
zachycený výtvarník René Roubíček ještě pracuje.
Když po promítání osmnáctiminutového dokumentu
z roku 1981 o tvůrčí spolupráci a átelství dvou odliš-
ch osobností sklářského mistra J. Rozinka a výtvar-
níka R. Roubíčka vyšel světově uznávaný sklář René
Roubíček na scénu, sklidil potlesk nejen za právě zhd-
nutý film, ale také za výtvarné zpracování samotné Ceny
Pavla Kouteckého, kterou rok co rok připravuje.
Každá trofej nesoucí jno Pavla Kouteckého je tak
originálním kusem. Je to, jak v jednom rozhovoru ří
René Roubíček: „... improvizace, protože nikdy nevíte, jak
to dopadne. Sklo je pokaždé jiné, to není jako kresba nebo
malba, které máte neusle pod kontrolou. Já mám v ru-
kou svoji ideu, něco jako partituru. Sklář to podle ní dělá
a já jsem vedle něj a diriguju.“ Autor cen Pavla Kouteckého
vystudoval UMPRUM v Praze, státnice skládal u profeso-
ra Josefa Kaplického. Podílel se na výstavě EXPO 1958
a po Bruselu své skleněné plastiky a objekty vystavoval
také na EXPO 1967 v Montrealu a EXPO 1970 v Ósace či
na biele v Sao Paulu. V roce 1969 dostal zlatou medaili
na mezinárodním veletrhu řemesel v Mnichově. Jeho díla
jsou zastoupena v řadě světových galerií v Londýně,
v Paříži, v Düsseldorfu a v mnoha dalších.
Dokument v Arše
edání Ceny Pavla Kouteckého se rok co rok ko
v pražském Divadle Archa. Letos 8. června slavnostní
večer začal improvizacemi Petra Nikla (foto č. 1) a pro-
zela jej překvapení připravená dalšími přáteli Pavla
Kouteckého. Těch ostatně bylo plné publikum. Vedle
jeho dvorního kameramana Stana Slušného či produ-
centky Jarmily Polákové nechyběli ani Ivan M. Havel,
Jiřina Šiklová nebo Jaroslav Veis (foto č. 2).
Byl to večer plný hudby, kávy a dobrých filmů.
i letošním edávání ceny mohli dici kromě vítězné-
ho filmu navíc vůbec poprspatřit také jednu část nové
čtyřdílné série Občan Havel. Vznikla s použitím materiálu,
který ve stejnojmenném filmu nebyl zařazen.
Porota během vera vyhsila filmy, ktez devade-
sátky ihlášených postoupily do nominací: Česká RAPub-
lika Pavla Abraháma, snímek František Kupka – symfonik
barev a malíř kosmu od Daniely Gébové, dokument Gyumri
Jany Šeíkové, cenami ověe René Heleny Třeš-
kové, Sedm světel Olgy Sommerové a film Zapomenuté
transporty do Polska od Lukáše Přibyla, jenž získal zvlášt-
uznání poroty. Cenu Pavla Koutecho si odnesl časo-
sběrný dokument Tomáše Škrdlanta Nevítaní (foto č. 3).
Zatímco režisér vítězného snímku v předsálí rozdával
rozhovory zástupm médií (foto č. 4 ), hos slavnostní-
ho večera debatovali o zhdnum dokumentu. Vzpo-
nali také na tragicky zesnulého Pavla Kouteckého, režiséra
filmu Občan Havel a dalších zmých dokumentů. Jeho
kolega Vít Janeček o něm řekl: „Snad nikdy nezasahoval
do situací, pozoroval. A pozoroval skvěle, dokázal být při
natáčení neviditelný. Silně mi v paměti utkvěl jeho krátký
film o pražských povodních. Odehráse na dvorku ma-
lostranského domu s ateliérem Jaroslava Krejčího, který
Čertovka zcela zatopila. Pár dní jsem tam hodou ta
pomáhal ukzet a matsi pamatuji, jak Pavel nověci,
odbahňuje, tu a tam mluví s panem Krejčím a tame-
zitím natočil film…
Michaely Klečkové,
členky poroty Ceny Pavla Kouteckého
Michaela Klečkoje dramaturgyní programu festivalu
Jeden svět, a tak má sledodokumentárch filmů
doslova v popisu práce. V porotě Ceny Pavla Koutec-
kého zasedli letos vedle také ředitel Divadla Archa
Ondřej Hrab, rešeršista filmu Oan Havel Libor Tůma,
textilní výtvarnice a dlouholetá ítelkyně Pavla Kou-
teckého Alena Čechová a režisér Petr Zelenka.
Který Kouteckého film máte nejraději?
Neumím vybrat jen jeden film. Líbí se mi, jak je Pavel
Koutecký označen ve stanovách ceny, která je po něm po-
jmenována, tedy jako trpělivý pozorovatel světa. Natočit
120 hodin filmového materiálu v blízkosti Václava Havla
a nikdy přitom nesklouznout k bulvárnosti či senzacechti-
vosti, to je co obdivuhodného.
Když jste šla do poroty Ceny Pavla Kouteckého, věděla
jste, kolik filmů budete muset vidět?
Vzhledem k tomu, že festival Jeden svět je spolupořada-
telem Ceny Pavla Kouteckého a už třetím rokem se u nás
sczejí všechny ihlášesnímky, věděla jsem poměr-
esně, co mě čeká. Počet letos přihlášených filmů mě
však přeci jen překvapil, bylo jich o dost více než loni.
Kolik filmů jste nakonec letos zhlédla?
Devadesát.
Jabyla jejich úroveň? Zaznamenala jste nějaex-
trémní výkyvy – jak směrem ke kvalitě, tak k braku?
Celkobych řekla, že úroveň letních snímků byla po-
měrně dobrá. V přihlášeném množství filmů se samozřej-
mě našly nějaké, které se daly ihned vyloučit – buď proto,
že to nebyly skutečné dokumenty, ale spíše publicistika,
propagační aktivistický film nebo spot. Bylo tam také
několik snímků, které bych označila jako téměř nesledo-
vatelné. Ve velké tšině se však jednalo o zajímavé filmy,
u kterých jsem moc ráda, že jsem je viděla. A několik
z nich bylo skutečně velmi dobrých.
Shodla se porota na nominacích a následi na těz-
ném filmu bez problémů?
Porota se sešla dvakrát. Při prvschůzce jsme vybra-
li sedm nominovaných filmů, na nichž jsme se shodli
všichni. i druhém setkání jsme vybrali tězný snímek
a jeden další, který získal zvláštní cenu poroty. Výsledku
předcházela asi hodinová debata, ale konečné rozhodnutí
bylo vcelku hladké, žádný z porotců nebyl proti.
Jak si vystlujete současný zájem o dokumenty?
Myslím, že má několik důvodů. Jednak přestala být v Čes-
republice dokumentární produkce doménou České
televize a dokumentaristé mají mnohem více možností,
jak financovat své snímky. Stále více roste návštěvnost
dokumentárních festivalů Jednomu světu se za jedenáct
let jeho existence zvedla návšvnost ze 3 tisíc v prvním
ročníku na 100 tisíc diváků z ceČesrepubliky v po-
sledních dvou letech. Existuje znmnožstlidí, kte-
rým nestačí kusé zprávy z médií a chjí se o světě kolem
sebe dozvídat podrobnější, komplexnější informace, které
jim nabízejí právě dokumenty.
Co Cena Pavla Kouteckého, podpořená finančMet-
rostavem, znamená pro filmaře? Co jim umož?
Sto tic korun není pro české dokumentaristy zanedba-
telná částka, i když za ni nový film samozřejmě nenatočí.
že jim ale pomoci s propagací snímku u nás i v za-
hraničí, může jim pomoci i ípadné distribuci do kin
apod. Hlavním smyslem Ceny Pavla Kouteckého ale není
finanční ohodnocení, spíše chce vytáhnout na světlo do-
kumentární snímky, které stojí za to vidět.
Stránku Letní přílohy připravili
text: Martin Groman
f o t o : J o s e f H u s á k a T o m á š V o d ň a n s k ý
strana 4
PTÁME SE
1
Život je hraniční jev, říká autor vítězného filmu
„Dokumentár film je jiná podoba paměti filtruje
skutečnost, nezachytí vše, kdy se i plete. Často se
nedrží chronologie a spojuje různé skutečnosti ne vždy
podle času, ale podle podobnosti nebo protikladů.
V tom se podobá myšlení,“ říká držitel letošní Ceny
Pavla Kouteckého dokumentarista Tomáš Škrdlant.
Jeho časosběrný dokument o dobrém životě i se
špatnou sudbou – Nevítaní, Příběhy o zavržení a návratu
(www.nevitani.info) mapuje dvacet let života několika
dětí, dnes dospělých lidí s vlastními rodinami, které
jejich vlastní rodiče opustili už v porodnici. Zůstali v ústa-
vech, kde jim hmotmnoho nechybělo, ale žili v jiném
světě. V tom žném byli nevítaní. Komunistický režim
odlišjedince izoloval zcela nemilosrdně. Lidem z filmu
Tomáše Škrdlanta se podařilo vydat se na cestu z ústavu
do sta. Se vším klopýtáním, které taková cesta s se-
bou nesla. Dnes bydlí samostatně, pracují, mají dokonce
zdravé děti, žení se i rozvádějí. A něktí se během toho
stavění na vlastní nohy potkali i s vlastními rodiči. Pros
dělali a dělají to, čemu u nich nikdo nevěřil.
Tomáš Škrdlant o svém dokumentu Nevítaní říká:
„Život je hraničjev předěl mezi chaosem a řádem.
Vzpomínky na minulé životní události také vyplouvají
na povrch bez ohledu na pořádek, který bychom v nich
rádi nalezli. To jsem si uvědomil, kd jsem se začal
probírat asi 70 hodinami materiálu, který jsem za dobu
téměř dvaceti let nashromáždil o životech kolika lidí.
Jak s takovým pokladem naložit? Po čtech ch
ve střně se pomalu prosadil přístup nejpřirozenější, byť
pro diváka asi nesnadný. Výsledný tvar filmu neumožňuje
porozumět všemu. Život ostatně taky ne.“
Dokumentárfilm Nevítavznikal postupně a ed-
cházelo mu kolik dílčích sestřihů a filmů vzniklých ze
stejné látky. První film z roku 1993 se jmenoval As If From
Another World a Tomáš Škrdlant ho natáčel v Jedličkově
ústavu v Liberci pro britskou televizi Channel Four. Tam
ta poznal některé z hrdinů filmu Nevítaní. K nim se
postupem času přidávali další, s nim vznikl další doku-
ment Maminky a miminka a ve spolupráci s Českou tele-
vizí natočené Odmítání a přijetí. Ze všech těchto tří filmů
a dalšího materiálu, nasnímaného po roce 2000, vznikl
film Nevítaní. Poslední roky už režisér, kameraman a sce-
nárista v jedné osobě točil na vlastní klady a s pocitem,
že tyto pozoruhodné příběhy nelze přestat zachycovat.
Tomáš Škrdlant
Vystudoval filmovou režii na FAMU. V roce 1968
natočil dokumentárfilmy Potomci, Pozůstalost 38
a Most. Žádný z nich nebyl nikdy veřejně uveden.
Od roku 1990 natočil přes 60 autorských dokumentů
převážně s ekologickou, psychologickou a sociologic-
kou tematikou. Finanční odměnu, spojenou s Cenou
Pavla Kouteckého, investuje režisér Tomáš Škrdlant
jako základní sumu do zamýšlené distribuce snímku
Nevítaní do kin k širšímu publiku.
2
Další rok s Cenou Pavla Kouteckého za nejlepší dokument
1
2
3
4
Metrostav_11_12_09.indd 4 6/24/09 4:38:02 PM
Metrostav Metrostav 11-12/2009, Strana 5

 

Metrostav Metrostav 11-12/2009, Strana 1
Metrostav Metrostav 11-12/2009, Strana 2
Metrostav Metrostav 11-12/2009, Strana 3
Metrostav Metrostav 11-12/2009, Strana 4
Metrostav Metrostav 11-12/2009, Strana 5
Metrostav Metrostav 11-12/2009, Strana 6
Metrostav Metrostav 11-12/2009, Strana 1

Strana 1

Metrostav Metrostav 11-12/2009, Strana 2

Strana 2

Metrostav Metrostav 11-12/2009, Strana 3

Strana 3

Metrostav Metrostav 11-12/2009, Strana 4

Strana 4

Metrostav Metrostav 11-12/2009, Strana 5

Strana 5

Metrostav Metrostav 11-12/2009, Strana 6

Strana 6

4

Sending statistics … done (287 ms)

Rendering Strana 5 (104193): (0/1) (279 ms)

Rendering Strana 4 (104192): (0/1) (316 ms)

Rendering Strana 3 (104191): (0/1) (315 ms)

No sync content to local

Viewport set: width=device-width, user-scalable=0; scale = 1

No sync content to local

Screen: pdfPage

--==[ RUN ]==--

Metrostav: theme set to 7120

Device info: input=mouse, webkitPrefix=no, screen=1264x0(1)

Mozilla/5.0 AppleWebKit/537.36 (KHTML, like Gecko; compatible; ClaudeBot/1.0; +claudebot@anthropic.com)

 r3/appLogo-23.png

 r3/pubLogo-26.png

 i3135/vth120862-1.jpg

 i3135/vth120863-1.jpg

 i3135/bg104192.svg

 i3135/vth120864-1.jpg

 i3135/vth120860-1.jpg

 i3135/vth120861-1.jpg[p1]

 i3135/vth120866-1.jpg[p1]