Metrostav a.s. - noviny
Synced!
Žádost o souhlas s ukládáním volitelných informací

Pro základní fungování webu nepotřebujeme ukládat žádné informace (tzv. cookies apod.). Rádi bychom vás ale požádali o souhlas s uložením volitelných informací:

Anonymní unikátní ID

Díky němu příště poznáme, že se jedná o stejné zařízení, a budeme tak moci přesněji vyhodnotit návštěvnost. Identifikátor je zcela anonymní.

Aa

Aa

Aa

Aa

Aa

 

 

 

 

aA
Metrostav Metrostav 11-12/2009, Strana 4
Metrostav Metrostav 11-12/2009, Strana 5
Pro složitou mimoúrovňovou křižovatku u Opatovic nad
Labem, která v budoucnosti spojí rychlostní komunika-
ci R35 se silnicí I/37, staví divize 4 Metrostavu už dva
roky téměř kilometr dlouhou estakádu (foto 1, 2). Její
dokončení plánuje už na listopad letošního roku.
Mostní konstrukce, kterou tým Ing. Richarda Ra-
kouše na Pardubicku nedaleko Opatovic buduje, umožní
spolu s výjezdovými a nájezdovými rampami vytvořit
mimoúrovňové ížení rychlostní silnice R35 a eložky
silnice I/37. Estakáda bude zatím hotová jen z poloviny,
ale v budoucnosti po dokončení překlene celý prostor
kruhové křovatky včetně dalších ekážek, kterými
jsou železniční vlečka k elektrárně Opatovice, vodot
Vohřebenský odpad, komunikace na kruhovém objezdu
a vlastní přeložka silnice I/37, která navíc v mískřížení
překonává po mostě Opatovický kanál pro odběr techno-
logicvody v blízelektrárně v Opatovicích. Estakáda
přechází také silnici II/324, což je napojení původní silnice
I/37 na rondelovou křižovatku.
Slovní popis čtpatrového křížení vodních toků, vleč-
ky a silnic nejednoduchý. Vždyť rychlostní silnice R35
se s rondelem, spojujícím jednotliúrovně ižovatky,
s přeložkou silnice I/37 a s Opatovickým kanálem íží
půdorysně v jediném bodě. Kdo by si o situaci chtěl udělat
lepší přehled, nalezne zjednodušené schéma MÚK Opato-
vice třeba na internetové adrese http://www.dalnice.ic.cz/
albums/140607/album/slides/map_op_1.html.
Dnes je podle slov stavbyvedoucího projektu Ing. Pe-
tra Hejdrycha dokončena celá spodní stavba estakády,
která zahrnuje čtyři mostopěry včetně ídel, a dvacet
t 7,5 m–14,5 m vysokých pilířů. Římsy budou hotové
v krátké době. V současnosti jsou v plném běhu práce
na izolacích nosné konstrukce, echodových oblastech
mostu, svodidlech a zábradlí. Stavba, která výrazně
neomezuje dopravu, pokračuje i přes svou náročnost
a složitost přesně podle časového harmonogramu a bude
dokončena letos v listopadu.
Tereza Regnerová, foto Josef Husák
Od sedy 27. května mohou obyvatelé Pardubic žijící
kolem Spojilského odpadu klidněji spát. Zkouška vý-
konných čerpadel v nové přečerpávací stanici prokáza-
la, že v ípadě povodní bez problémů erpají jeho
přebytečnou vodu do řeky Chrudimky.
Spojilský odpad je necelých 8 km dlouhý potok, který
od sho pramene nedaleko obce Zminný svádí do Labe
přítoky z melioračních svodnic a dešťovou vodu z polí
i z okolních zpevněných ploch. Před svým ústím je zatrub-
něný, shybkou podchází pod řekou Chrudimkou a z levého
břehu Labe se vlévá do dolní vody Pardubického jezu.
i povodních Spojilskému odpadu buď nestila ka-
pacita potrubí, nebo neměl kam odtékat, protože byl v La-
bi vysoký stav vody. Zaplavoval proto okolí a také místní
kanalizaci, jejíž odlehčovastoky jsou do j zaúsny.
Regulace přívalových vod v to oblasti Pardubic proto
byla zahrnuta do 21 staveb skupinového projektu Labe-
-Loučná, který od podzimu 2007 provádí sdružení firem
VCES a Chládek a Tintěra v čele s divizí 9 Metrostavu.
„Samostatné stavby v rámci projektu máme rozděle-
né v poměru podle zastoupení ve sdružení,“ řívedoucí
projektu Ing. Petr Kostomlatský z divize 9. „Kromě in-
tenzifikace čistírny odpadních vod v Opatovicích a prací
v Ohrazenicích, o kterých noviny Metrostavu psaly,
jsme dostali na starost právě i výstavbu čerpastanice
na Spojilském odpadu. Mimo ni a eložek inženýrských
sítí jsme zde kamennou dlažbou upravili blízké koryto
potoka. Prodloužili jsme zatrubnění shybky, osadili je
česly na vtoku (foto) a zavírací šoupě ve vtokové komoře
doplnili elektrickým pohonem. Zpevnili jsme a navýšili
i ehy řeky Chrudimky kolem odpadního koryta od čer-
padel, které překlenul i nový železobetonový most.
V nové čerpa stanici jsou osazena d stejná čer-
padla o celkovém výkonu 8000 litrů za sekundu. K e-
čerpání potřebného množství vody ak stačí jen jedno,
druhé je záložní. Součástí stanice je i objekt trafostanice
a rozvodna vysokého a nízkého napětí.
Celkové náklady na projekt Labe-Loučná dosáhnou
výše 27 milionů eur a ze 62 % budou hrazeny ze zdro-
jů EU. Po dokončení letos na podzim zajistí rekonstrukce
a výstavba kanalizsítě na Pardubicku splněpa-
dovaných limitů znečištění ve vypouštěných odpadních
vodách podle plat legislativy a v souladu s požadav-
ky Unie. Také Metrostav tak bude t významný pol
na tom, že Labe bude zase o něco čistší a lidé v jeho okolí
i kolem Spojilského odpadu se nebudou t povodní.
ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVI
Estakáda mimoúrovňové křovatky na R35
1
Historie ve fotografii
i stavbě trasy IV. C1 muselo metro podejít Vltavu. Experti Metrostavu vyvinuli pro jeho stavbu dosud nevyzkoušenou
technologii vysouvaných tunelů. Oba dva směrově i výškově zakřivené tubusy byly vybetonovány z vodostavebného betonu
v jámě na trojském břehu, která měla charakter suchého doku. Po jejím zaplavení byly jednotlivé tunelové konstrukce
vysunuty do předem vyhloube rýhy ve dně řeky za pomoci pontonu a systému speciálních tažných a brzdných zařízení.
sun 168 m dlouhých částí tunelů byl rychlejší, levnější a méně závislý na vnějších vlivech než klasická výstavba. O to
však byl technicky náročnější a v řece se u takto složitých tvarů tubusů nikdy předtím neprováděl. Stavba, která za velkého
zájmu veřejnosti probíhala od září 2000 do zprovoznění metra IV. C1 v červnu roku 2004 (foto z roku 2002), skončila
na výbornou. Vysouvané tunely pod Vltavou získaly už v roce 2002 v japonské Ósace ocenění fib (fédération internationale
du ton) za vynikající betonovou konstrukci. V tom samém roce ztězily i v prestižsoutěži o Cenu zdraví a bezpečného
životního prostředí, protože nová technologie snížila hlučnost i prašnost výstavby a její hlavní část zkrátila zeí na dva
roky. V roce 2004 pražský primátor ocenil celý úsek metra trasy C z Nádraží Holešovice do Lád Cenou primátora
a o rok později tunely metra IV. C1 získaly zvláštní uznání poroty v soutěži Dopravní stavba roku. Prské metro Stavba
20. století – tak díky vysouvam tunem vstoupilo do další stovky let s novým unikátem.
Regulace přívalových vod v Pardubich
2
Divize 9 dokončila v regionu další stavby
Pracovníci karlovarského zastoupení divize 9, zejména
vedoucí ech í dokončovaných projektů Jan Mz,
měli v posledních dnech napilno. Mimo ceúčelové
haly v Tuhnicích edali investorům i dvě další stavby
– parkovací dům v Libušině ulici aetí etapu dostavby
výrobho areálu LINCOLN CZ v Chodově.
Zakázka v Chodově se na prvpohled zstaveb
jednoduchá,“ říká stavbyvedoucí Ing. Karel Hes a popisu-
je:Na zelené louce jsme stavěli soustavu tří hal. K vysoké
skladovací, která rozpě 2 x 15 metrů a je dlouhá
kolem 55 m, iléhá po délce nižší výrobní hala závodu
na výrobu centrálních mazacích systémů s 18m vazníky.
K jejich čelu je kolmo dostavěna 18 m široká hala expe-
diční (foto č. 1) s patrovou administrativní vestavbou.
Poloha staveniště a změny projektu ak průběh pra
zkomplikovaly. Ing. Hes vzpomíná: Polovinu půdorysu
hal jsme museli založit za opěrnou stěnou v odkopaném
svahu z jílů a druhou jsme zakládali na spu. Po dohodě
s investorem jsme proto vodně navržené založení na
patkách změnili na hlubinné pilotové a pláň jsme sanovali.
Místo projektované oceli jsme nosné konstrukce skládali
ze železobetonových prefabrikátů. Optimalizovali jsme
i skladbu vysoce únosných podlah z drátkobetonu. Práce
se navíc posunuly do zimního období, které bylo letos
mrazivé a plné sněhu, a tak jsme většinu vyzdívek nahra-
zovali drokartonovými stěnami. Celá stavba trvala jen
sedm měsíců a prováděcí projekt měl za ní kvůli změnám
zpoždění. Takže to nakonec vůbec jednoduché nebylo.
Pod klady hal navíc prochází hlavní ivaděč vody
do firmy Sokolovská uhelná, který musel zůstat v provo-
zu. Projektant jej navrhl obestat ochranným kolekto-
rem. Nezvyklá akce se bez výpadku dodávky podařila.
lá soustava hal edostavby areálu LINCOLN CZ
dnes svínovotou. Divize 9 stavěla ív jeho druhou
etapu, a protože investor byl vždy s její prací spokojen
a areál chce v budoucnosti rozšiřovat, není vyloučeno, že
se Metrostav do Chodova zase někdy vrátí.
Stavbu parkovacího domu (foto č. 2) v Libušině ulici
v Karlových Varech jsme v novinách představili v ří
před dvěma lety, a to měla hotové nosné konstrukce.
„Investor v průběhu prací několikrát změnil zadání a na
projektu se vysídalo celkemt architektů,“ vysvětluje
Jan Mráz. „Nakonec stojí pod hotelem Imperial dům sice
se stejnými objemovými parametry, jako byl vodně
navrže, ale k jeho třem patrům garáží, které jsou dnes
v provozu, přibyla místo kanceláří či hotelu dvě patra by-
tů s terasami. Stavebně jsou dokončené, ale na klientské
úpravy podle vkusu budoucích majitelů teprve čekají.
strana 5
Návštěva na stavbě tunelového komplexu
Největší současná podzemní stavba v ČR tunelový
komplex Blanka vzbuzuje zájem odborků i vej-
nosti. Poslední květnový pátek ji znovu navštívil praž-
ský primátor MUDr. Pavel Bém (foto v popředí vpravo)
s Radovanem Šteinerem, místopředsedou komise Ra-
dy HMP pro koordinaci projektů rozvoje dopravy.
Za doprovodu ředitele odboru městského investora
Ing. Jiřího Tomana a Ing. Ludvík Šajtara, ředitele firmy
SATRA, si prvně prohlédli ražené tunely. Primátor věnoval
pozornost zejména místu, kde v severní tunelové troubě
došlo k poruše nadlí. Po prohlídce zdůraznil: „Vzhledem
k významu projektu pravidelně kontroluji stav prací a vím,
že probíhají v souladu s požadavky investora.
S odborm výkladem Ing. Miloslava Hadravy, ředi-
tele naší divize 2, pohosté postoupili přímo na čelbu
severního tunelu. Při cestě zpět projeli tunelovou propoj-
kou do jižho tubusu, kde se zajímali o způsob provádění
hydroizolací a o betonáž definitivního ostění. Na závěr si
primátor prohlédl i pracoviště hloubených tunelů, které se
nacházejí mezi raženým portálem a novým trojským mos-
tem, a v hrubé stavbě jsou dnes asi ze tří čtvrtin hotové.
Do konce ražby v severní tunelové troubě sice dnes
zbývá vyrazit méně než 900 m a v jižní jen asi o 50 m víc,
esto pracovníci divize 5 koncem července zahájí proti-
ražbu od letensho portálu, aby mohl být tunelový kom-
plex Blanka zprovozněn podle plánu. Internetové stránky
s postupem výstavby naleznete na www.tunelblanka.cz.
1 2
Metrostav_11_12_09.indd 5 6/24/09 4:38:06 PM
Metrostav Metrostav 11-12/2009, Strana 6

 

Metrostav Metrostav 11-12/2009, Strana 1
Metrostav Metrostav 11-12/2009, Strana 2
Metrostav Metrostav 11-12/2009, Strana 3
Metrostav Metrostav 11-12/2009, Strana 4
Metrostav Metrostav 11-12/2009, Strana 5
Metrostav Metrostav 11-12/2009, Strana 6
Metrostav Metrostav 11-12/2009, Strana 1

Strana 1

Metrostav Metrostav 11-12/2009, Strana 2

Strana 2

Metrostav Metrostav 11-12/2009, Strana 3

Strana 3

Metrostav Metrostav 11-12/2009, Strana 4

Strana 4

Metrostav Metrostav 11-12/2009, Strana 5

Strana 5

Metrostav Metrostav 11-12/2009, Strana 6

Strana 6

5

Sending statistics … done (292 ms)

Rendering Strana 6 (104195): (0/1) (286 ms)

Rendering Strana 5 (104193): (0/1) (325 ms)

Rendering Strana 4 (104192): (0/1) (324 ms)

No sync content to local

Viewport set: width=device-width, user-scalable=0; scale = 1

No sync content to local

Screen: pdfPage

--==[ RUN ]==--

Metrostav: theme set to 7120

Device info: input=mouse, webkitPrefix=no, screen=1264x0(1)

Mozilla/5.0 AppleWebKit/537.36 (KHTML, like Gecko; compatible; ClaudeBot/1.0; +claudebot@anthropic.com)

 r3/appLogo-23.png

 r3/pubLogo-26.png

 i3135/vth120863-1.jpg (3x)

 i3135/vth120864-1.jpg (3x)

 i3135/bg104193.svg

 i3135/vth120866-1.jpg (3x)

 i3135/vth120860-1.jpg

 i3135/vth120861-1.jpg (2x)

 i3135/vth120862-1.jpg (2x)