Strana 5
Pro složitou mimoúrovňovou křižovatku u Opatovic nad
Labem, která v budoucnosti spojí rychlostní komunika-
ci R35 se silnicí I/37, staví divize 4 Metrostavu už dva
roky téměř kilometr dlouhou estakádu (foto 1, 2). Její
dokončení plánuje už na listopad letošního roku.
Mostní konstrukce, kterou tým Ing. Richarda Ra-
kouše na Pardubicku nedaleko Opatovic buduje, umožní
spolu s výjezdovými a nájezdovými rampami vytvořit
mimoúrovňové křížení rychlostní silnice R35 a přeložky
silnice I/37. Estakáda bude zatím hotová jen z poloviny,
ale v budoucnosti po dokončení překlene celý prostor
kruhové křižovatky včetně dalších překážek, kterými
jsou železniční vlečka k elektrárně Opatovice, vodoteč
Vohřebenský odpad, komunikace na kruhovém objezdu
a vlastní přeložka silnice I/37, která navíc v místě křížení
překonává po mostě Opatovický kanál pro odběr techno-
logické vody v blízké elektrárně v Opatovicích. Estakáda
přechází také silnici II/324, což je napojení původní silnice
I/37 na rondelovou křižovatku.
Slovní popis čtyřpatrového křížení vodních toků, vleč-
ky a silnic není jednoduchý. Vždyť rychlostní silnice R35
se s rondelem, spojujícím jednotlivé úrovně křižovatky,
s přeložkou silnice I/37 a s Opatovickým kanálem kříží
půdorysně v jediném bodě. Kdo by si o situaci chtěl udělat
lepší přehled, nalezne zjednodušené schéma MÚK Opato-
vice třeba na internetové adrese http://www.dalnice.ic.cz/
albums/140607/album/slides/map_op_1.html.
Dnes je podle slov stavbyvedoucího projektu Ing. Pe-
tra Hejdrycha dokončena celá spodní stavba estakády,
která zahrnuje čtyři mostní opěry včetně křídel, a dvacet
pět 7,5 m–14,5 m vysokých pilířů. Římsy budou hotové
v krátké době. V současnosti jsou v plném běhu práce
na izolacích nosné konstrukce, přechodových oblastech
mostu, svodidlech a zábradlí. Stavba, která výrazně
neomezuje dopravu, pokračuje i přes svou náročnost
a složitost přesně podle časového harmonogramu a bude
dokončena letos v listopadu.
Tereza Regnerová, foto Josef Husák
Od středy 27. května mohou obyvatelé Pardubic žijící
kolem Spojilského odpadu klidněji spát. Zkouška vý-
konných čerpadel v nové přečerpávací stanici prokáza-
la, že v případě povodní bez problémů přečerpají jeho
přebytečnou vodu do řeky Chrudimky.
Spojilský odpad je necelých 8 km dlouhý potok, který
od svého pramene nedaleko obce Zminný svádí do Labe
přítoky z melioračních svodnic a dešťovou vodu z polí
i z okolních zpevněných ploch. Před svým ústím je zatrub-
něný, shybkou podchází pod řekou Chrudimkou a z levého
břehu Labe se vlévá do dolní vody Pardubického jezu.
Při povodních Spojilskému odpadu buď nestačila ka-
pacita potrubí, nebo neměl kam odtékat, protože byl v La-
bi vysoký stav vody. Zaplavoval proto okolí a také místní
kanalizaci, jejíž odlehčovací stoky jsou do něj zaústěny.
Regulace přívalových vod v této oblasti Pardubic proto
byla zahrnuta do 21 staveb skupinového projektu Labe-
-Loučná, který od podzimu 2007 provádí sdružení firem
VCES a Chládek a Tintěra v čele s divizí 9 Metrostavu.
„Samostatné stavby v rámci projektu máme rozděle-
né v poměru podle zastoupení ve sdružení,“ říká vedoucí
projektu Ing. Petr Kostomlatský z divize 9. „Kromě in-
tenzifikace čistírny odpadních vod v Opatovicích a prací
v Ohrazenicích, o kterých už noviny Metrostavu psaly,
jsme dostali na starost právě i výstavbu čerpací stanice
na Spojilském odpadu. Mimo ni a přeložek inženýrských
sítí jsme zde kamennou dlažbou upravili blízké koryto
potoka. Prodloužili jsme zatrubnění shybky, osadili je
česly na vtoku (foto) a zavírací šoupě ve vtokové komoře
doplnili elektrickým pohonem. Zpevnili jsme a navýšili
i břehy řeky Chrudimky kolem odpadního koryta od čer-
padel, které překlenul i nový železobetonový most.“
V nové čerpací stanici jsou osazena dvě stejná čer-
padla o celkovém výkonu 8000 litrů za sekundu. K pře-
čerpání potřebného množství vody však stačí jen jedno,
druhé je záložní. Součástí stanice je i objekt trafostanice
a rozvodna vysokého a nízkého napětí.
Celkové náklady na projekt Labe-Loučná dosáhnou
výše 27 milionů eur a ze 62 % budou hrazeny ze zdro-
jů EU. Po dokončení letos na podzim zajistí rekonstrukce
a výstavba kanalizační sítě na Pardubicku splnění poža-
dovaných limitů znečištění ve vypouštěných odpadních
vodách podle platné legislativy a v souladu s požadav-
ky Unie. Také Metrostav tak bude mít významný podíl
na tom, že Labe bude zase o něco čistší a lidé v jeho okolí
i kolem Spojilského odpadu se nebudou bát povodní.
ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ
Estakáda mimoúrovňové křižovatky na R35
1
Historie ve fotografii
Při stavbě trasy IV. C1 muselo metro podejít Vltavu. Experti Metrostavu vyvinuli pro jeho stavbu dosud nevyzkoušenou
technologii vysouvaných tunelů. Oba dva směrově i výškově zakřivené tubusy byly vybetonovány z vodostavebného betonu
v jámě na trojském břehu, která měla charakter suchého doku. Po jejím zaplavení byly jednotlivé tunelové konstrukce
vysunuty do předem vyhloubené rýhy ve dně řeky za pomoci pontonu a systému speciálních tažných a brzdných zařízení.
Výsun 168 m dlouhých částí tunelů byl rychlejší, levnější a méně závislý na vnějších vlivech než klasická výstavba. O to
však byl technicky náročnější a v řece se u takto složitých tvarů tubusů nikdy předtím neprováděl. Stavba, která za velkého
zájmu veřejnosti probíhala od září 2000 do zprovoznění metra IV. C1 v červnu roku 2004 (foto z roku 2002), skončila
na výbornou. Vysouvané tunely pod Vltavou získaly už v roce 2002 v japonské Ósace ocenění fib (fédération internationale
du béton) za vynikající betonovou konstrukci. V tom samém roce zvítězily i v prestižní soutěži o Cenu zdraví a bezpečného
životního prostředí, protože nová technologie snížila hlučnost i prašnost výstavby a její hlavní část zkrátila ze tří na dva
roky. V roce 2004 pražský primátor ocenil celý úsek metra trasy C z Nádraží Holešovice do Ládví Cenou primátora
a o rok později tunely metra IV. C1 získaly zvláštní uznání poroty v soutěži Dopravní stavba roku. Pražské metro – Stavba
20. století – tak díky vysouvaným tunelům vstoupilo do další stovky let s novým unikátem.
Regulace přívalových vod v Pardubicích
2
Divize 9 dokončila v regionu další stavby
Pracovníci karlovarského zastoupení divize 9, zejména
vedoucí všech tří dokončovaných projektů Jan Mráz,
měli v posledních dnech napilno. Mimo víceúčelové
haly v Tuhnicích předali investorům i dvě další stavby
– parkovací dům v Libušině ulici a třetí etapu dostavby
výrobního areálu LINCOLN CZ v Chodově.
„Zakázka v Chodově se na první pohled zdá stavebně
jednoduchá,“ říká stavbyvedoucí Ing. Karel Hes a popisu-
je: „Na zelené louce jsme stavěli soustavu tří hal. K vysoké
skladovací, která má rozpětí 2 x 15 metrů a je dlouhá
kolem 55 m, přiléhá po délce nižší výrobní hala závodu
na výrobu centrálních mazacích systémů s 18m vazníky.
K jejich čelu je kolmo dostavěna 18 m široká hala expe-
diční (foto č. 1) s patrovou administrativní vestavbou.“
Poloha staveniště a změny projektu však průběh prací
zkomplikovaly. Ing. Hes vzpomíná: „Polovinu půdorysu
hal jsme museli založit za opěrnou stěnou v odkopaném
svahu z jílů a druhou jsme zakládali na náspu. Po dohodě
s investorem jsme proto původně navržené založení na
patkách změnili na hlubinné pilotové a pláň jsme sanovali.
Místo projektované oceli jsme nosné konstrukce skládali
ze železobetonových prefabrikátů. Optimalizovali jsme
i skladbu vysoce únosných podlah z drátkobetonu. Práce
se navíc posunuly do zimního období, které bylo letos
mrazivé a plné sněhu, a tak jsme většinu vyzdívek nahra-
zovali sádrokartonovými stěnami. Celá stavba trvala jen
sedm měsíců a prováděcí projekt měl za ní kvůli změnám
zpoždění. Takže to nakonec vůbec jednoduché nebylo.“
Pod základy hal navíc prochází hlavní přivaděč vody
do firmy Sokolovská uhelná, který musel zůstat v provo-
zu. Projektant jej navrhl obestavět ochranným kolekto-
rem. Nezvyklá akce se bez výpadku dodávky podařila.
Bílá soustava hal třetí dostavby areálu LINCOLN CZ
dnes svítí novotou. Divize 9 stavěla už dřív jeho druhou
etapu, a protože investor byl vždy s její prací spokojen
a areál chce v budoucnosti rozšiřovat, není vyloučeno, že
se Metrostav do Chodova zase někdy vrátí.
Stavbu parkovacího domu (foto č. 2) v Libušině ulici
v Karlových Varech jsme v novinách představili v září
před dvěma lety, a to už měla hotové nosné konstrukce.
„Investor v průběhu prací několikrát změnil zadání a na
projektu se vystřídalo celkem pět architektů,“ vysvětluje
Jan Mráz. „Nakonec stojí pod hotelem Imperial dům sice
se stejnými objemovými parametry, jako byl původně
navržený, ale k jeho třem patrům garáží, které jsou dnes
v provozu, přibyla místo kanceláří či hotelu dvě patra by-
tů s terasami. Stavebně jsou dokončené, ale na klientské
úpravy podle vkusu budoucích majitelů teprve čekají.“
strana 5
Návštěva na stavbě tunelového komplexu
Největší současná podzemní stavba v ČR – tunelový
komplex Blanka – vzbuzuje zájem odborníků i veřej-
nosti. Poslední květnový pátek ji znovu navštívil praž-
ský primátor MUDr. Pavel Bém (foto v popředí vpravo)
s Radovanem Šteinerem, místopředsedou komise Ra-
dy HMP pro koordinaci projektů rozvoje dopravy.
Za doprovodu ředitele odboru městského investora
Ing. Jiřího Tomana a Ing. Ludvík Šajtara, ředitele firmy
SATRA, si prvně prohlédli ražené tunely. Primátor věnoval
pozornost zejména místu, kde v severní tunelové troubě
došlo k poruše nadloží. Po prohlídce zdůraznil: „Vzhledem
k významu projektu pravidelně kontroluji stav prací a vím,
že probíhají v souladu s požadavky investora.“
S odborným výkladem Ing. Miloslava Hadravy, ředi-
tele naší divize 2, poté hosté postoupili přímo na čelbu
severního tunelu. Při cestě zpět projeli tunelovou propoj-
kou do jižního tubusu, kde se zajímali o způsob provádění
hydroizolací a o betonáž definitivního ostění. Na závěr si
primátor prohlédl i pracoviště hloubených tunelů, které se
nacházejí mezi raženým portálem a novým trojským mos-
tem, a v hrubé stavbě jsou dnes asi ze tří čtvrtin hotové.
Do konce ražby v severní tunelové troubě sice dnes
zbývá vyrazit méně než 900 m a v jižní jen asi o 50 m víc,
přesto pracovníci divize 5 koncem července zahájí proti-
ražbu od letenského portálu, aby mohl být tunelový kom-
plex Blanka zprovozněn podle plánu. Internetové stránky
s postupem výstavby naleznete na www.tunelblanka.cz.
1 2
Metrostav_11_12_09.indd 5 6/24/09 4:38:06 PM