strana 5

z p r av o da j s t v í z  divi z í

1

Estakáda mimoúrovňové křižovatky na R35

Pro složitou mimoúrovňovou křižovatku u Opatovic nad

Labem, která v budoucnosti spojí rychlostní komunikaci R35 se silnicí I/37, staví divize 4 Metrostavu už dva

roky téměř kilometr dlouhou estakádu (foto 1, 2). Její

dokončení plánuje už na listopad letošního roku.

Mostní konstrukce, kterou tým Ing. Richarda Rakouše na Pardubicku nedaleko Opatovic buduje, umožní

spolu s výjezdovými a nájezdovými rampami vytvořit

mimoúrovňové křížení rychlostní silnice R35 a přeložky

silnice I/37. Estakáda bude zatím hotová jen z poloviny,

ale v budoucnosti po dokončení překlene celý prostor

kruhové křižovatky včetně dalších překážek, kterými

jsou železniční vlečka k elektrárně Opatovice, vodoteč

2

Vohřebenský odpad, komunikace na kruhovém objezdu

a vlastní přeložka silnice I/37, která navíc v místě křížení

překonává po mostě Opatovický kanál pro odběr technologické vody v blízké elektrárně v Opatovicích. Estakáda

přechází také silnici II/324, což je napojení původní silnice

I/37 na rondelovou křižovatku.

Slovní popis čtyřpatrového křížení vodních toků, vlečky a silnic není jednoduchý. Vždyť rychlostní silnice R35

se s rondelem, spojujícím jednotlivé úrovně křižovatky,

s přeložkou silnice I/37 a s Opatovickým kanálem kříží

půdorysně v jediném bodě. Kdo by si o situaci chtěl udělat

lepší přehled, nalezne zjednodušené schéma MÚK Opatovice třeba na internetové adrese http://www.dalnice.ic.cz/

albums/140607/album/slides/map_op_1.html.

Dnes je podle slov stavbyvedoucího projektu Ing. Petra Hejdrycha dokončena celá spodní stavba estakády,

která zahrnuje čtyři mostní opěry včetně křídel, a dvacet

pět 7,5 m–14,5 m vysokých pilířů. Římsy budou hotové

v krátké době. V současnosti jsou v plném běhu práce

na izolacích nosné konstrukce, přechodových oblastech

mostu, svodidlech a zábradlí. Stavba, která výrazně

neomezuje dopravu, pokračuje i přes svou náročnost

a složitost přesně podle časového harmonogramu a bude

dokončena letos v listopadu.

Ter e z a Re g n er o v á, f o t o J o s e f H u s á k

Divize 9 dokončila v regionu další stavby

Pracovníci karlovarského zastoupení divize 9, zejména

vedoucí všech tří dokončovaných projektů Jan Mráz,

měli v posledních dnech napilno. Mimo víceúčelové

haly v Tuhnicích předali investorům i dvě další stavby

– parkovací dům v Libušině ulici a třetí etapu dostavby

výrobního areálu LINCOLN CZ v Chodově.

„Zakázka v Chodově se na první pohled zdá stavebně

jednoduchá,“ říká stavbyvedoucí Ing. Karel Hes a popisuje: „Na zelené louce jsme stavěli soustavu tří hal. K vysoké

skladovací, která má rozpětí 2 x 15 metrů a je dlouhá

kolem 55 m, přiléhá po délce nižší výrobní hala závodu

na výrobu centrálních mazacích systémů s 18m vazníky.

K jejich čelu je kolmo dostavěna 18 m široká hala expediční (foto č. 1) s patrovou administrativní vestavbou.“

Poloha staveniště a změny projektu však průběh prací

zkomplikovaly. Ing. Hes vzpomíná: „Polovinu půdorysu

hal jsme museli založit za opěrnou stěnou v odkopaném

svahu z jílů a druhou jsme zakládali na náspu. Po dohodě

s investorem jsme proto původně navržené založení na

patkách změnili na hlubinné pilotové a pláň jsme sanovali.

Místo projektované oceli jsme nosné konstrukce skládali

ze železobetonových prefabrikátů. Optimalizovali jsme

i skladbu vysoce únosných podlah z drátkobetonu. Práce

se navíc posunuly do zimního období, které bylo letos

1

Metrostav_11_12_09.indd 5

mrazivé a plné sněhu, a tak jsme většinu vyzdívek nahrazovali sádrokartonovými stěnami. Celá stavba trvala jen

sedm měsíců a prováděcí projekt měl za ní kvůli změnám

zpoždění. Takže to nakonec vůbec jednoduché nebylo.“

Pod základy hal navíc prochází hlavní přivaděč vody

do firmy Sokolovská uhelná, který musel zůstat v provozu. Projektant jej navrhl obestavět ochranným kolektorem. Nezvyklá akce se bez výpadku dodávky podařila.

Bílá soustava hal třetí dostavby areálu LINCOLN CZ

dnes svítí novotou. Divize 9 stavěla už dřív jeho druhou

etapu, a protože investor byl vždy s její prací spokojen

a areál chce v budoucnosti rozšiřovat, není vyloučeno, že

se Metrostav do Chodova zase někdy vrátí.

Stavbu parkovacího domu (foto č. 2) v Libušině ulici

v Karlových Varech jsme v novinách představili v září

před dvěma lety, a to už měla hotové nosné konstrukce.

„Investor v průběhu prací několikrát změnil zadání a na

projektu se vystřídalo celkem pět architektů,“ vysvětluje

Jan Mráz. „Nakonec stojí pod hotelem Imperial dům sice

se stejnými objemovými parametry, jako byl původně

navržený, ale k jeho třem patrům garáží, které jsou dnes

v provozu, přibyla místo kanceláří či hotelu dvě patra bytů s terasami. Stavebně jsou dokončené, ale na klientské

úpravy podle vkusu budoucích majitelů teprve čekají.“

2

Regulace přívalových vod v Pardubicích

Od středy 27. května mohou obyvatelé Pardubic žijící

kolem Spojilského odpadu klidněji spát. Zkouška výkonných čerpadel v nové přečerpávací stanici prokázala, že v případě povodní bez problémů přečerpají jeho

přebytečnou vodu do řeky Chrudimky.

Spojilský odpad je necelých 8 km dlouhý potok, který

od svého pramene nedaleko obce Zminný svádí do Labe

přítoky z melioračních svodnic a dešťovou vodu z polí

i z okolních zpevněných ploch. Před svým ústím je zatrubněný, shybkou podchází pod řekou Chrudimkou a z levého

břehu Labe se vlévá do dolní vody Pardubického jezu.

Při povodních Spojilskému odpadu buď nestačila kapacita potrubí, nebo neměl kam odtékat, protože byl v Labi vysoký stav vody. Zaplavoval proto okolí a také místní

kanalizaci, jejíž odlehčovací stoky jsou do něj zaústěny.

Regulace přívalových vod v této oblasti Pardubic proto

byla zahrnuta do 21 staveb skupinového projektu Labe-Loučná, který od podzimu 2007 provádí sdružení firem

VCES a Chládek a Tintěra v čele s divizí 9 Metrostavu.

„Samostatné stavby v rámci projektu máme rozdělené v poměru podle zastoupení ve sdružení,“ říká vedoucí

projektu Ing. Petr Kostomlatský z divize 9. „Kromě intenzifikace čistírny odpadních vod v Opatovicích a prací

v Ohrazenicích, o kterých už noviny Metrostavu psaly,

jsme dostali na starost právě i výstavbu čerpací stanice

na Spojilském odpadu. Mimo ni a přeložek inženýrských

sítí jsme zde kamennou dlažbou upravili blízké koryto

potoka. Prodloužili jsme zatrubnění shybky, osadili je

česly na vtoku (foto) a zavírací šoupě ve vtokové komoře

doplnili elektrickým pohonem. Zpevnili jsme a navýšili

i břehy řeky Chrudimky kolem odpadního koryta od čerpadel, které překlenul i nový železobetonový most.“

V nové čerpací stanici jsou osazena dvě stejná čerpadla o celkovém výkonu 8000 litrů za sekundu. K přečerpání potřebného množství vody však stačí jen jedno,

druhé je záložní. Součástí stanice je i objekt trafostanice

a rozvodna vysokého a nízkého napětí.

Celkové náklady na projekt Labe-Loučná dosáhnou

výše 27 milionů eur a ze 62 % budou hrazeny ze zdrojů EU. Po dokončení letos na podzim zajistí rekonstrukce

a výstavba kanalizační sítě na Pardubicku splnění požadovaných limitů znečištění ve vypouštěných odpadních

vodách podle platné legislativy a v souladu s požadavky Unie. Také Metrostav tak bude mít významný podíl

na tom, že Labe bude zase o něco čistší a lidé v jeho okolí

i kolem Spojilského odpadu se nebudou bát povodní.

Návštěva na stavbě tunelového komplexu

Největší současná podzemní stavba v ČR – tunelový

komplex Blanka – vzbuzuje zájem odborníků i veřejnosti. Poslední květnový pátek ji znovu navštívil pražský primátor MUDr. Pavel Bém (foto v popředí vpravo)

s Radovanem Šteinerem, místopředsedou komise Rady HMP pro koordinaci projektů rozvoje dopravy.

Za doprovodu ředitele odboru městského investora

Ing. Jiřího Tomana a Ing. Ludvík Šajtara, ředitele firmy

SATRA, si prvně prohlédli ražené tunely. Primátor věnoval

pozornost zejména místu, kde v severní tunelové troubě

došlo k poruše nadloží. Po prohlídce zdůraznil: „Vzhledem

k významu projektu pravidelně kontroluji stav prací a vím,

že probíhají v souladu s požadavky investora.“

S odborným výkladem Ing. Miloslava Hadravy, ředitele naší divize 2, poté hosté postoupili přímo na čelbu

severního tunelu. Při cestě zpět projeli tunelovou propojkou do jižního tubusu, kde se zajímali o způsob provádění

hydroizolací a o betonáž definitivního ostění. Na závěr si

primátor prohlédl i pracoviště hloubených tunelů, které se

nacházejí mezi raženým portálem a novým trojským mostem, a v hrubé stavbě jsou dnes asi ze tří čtvrtin hotové.

Do konce ražby v severní tunelové troubě sice dnes

zbývá vyrazit méně než 900 m a v jižní jen asi o 50 m víc,

přesto pracovníci divize 5 koncem července zahájí protiražbu od letenského portálu, aby mohl být tunelový komplex Blanka zprovozněn podle plánu. Internetové stránky

s postupem výstavby naleznete na www.tunelblanka.cz.

Historie ve fotografii

Při stavbě trasy IV. C1 muselo metro podejít Vltavu. Experti Metrostavu vyvinuli pro jeho stavbu dosud nevyzkoušenou

technologii vysouvaných tunelů. Oba dva směrově i výškově zakřivené tubusy byly vybetonovány z vodostavebného betonu

v jámě na trojském břehu, která měla charakter suchého doku. Po jejím zaplavení byly jednotlivé tunelové konstrukce

vysunuty do předem vyhloubené rýhy ve dně řeky za pomoci pontonu a systému speciálních tažných a brzdných zařízení.

Výsun 168 m dlouhých částí tunelů byl rychlejší, levnější a méně závislý na vnějších vlivech než klasická výstavba. O to

však byl technicky náročnější a v řece se u takto složitých tvarů tubusů nikdy předtím neprováděl. Stavba, která za velkého

zájmu veřejnosti probíhala od září 2000 do zprovoznění metra IV. C1 v červnu roku 2004 (foto z roku 2002), skončila

na výbornou. Vysouvané tunely pod Vltavou získaly už v roce 2002 v japonské Ósace ocenění fib (fédération internationale

du béton) za vynikající betonovou konstrukci. V tom samém roce zvítězily i v prestižní soutěži o Cenu zdraví a bezpečného

životního prostředí, protože nová technologie snížila hlučnost i prašnost výstavby a její hlavní část zkrátila ze tří na dva

roky. V roce 2004 pražský primátor ocenil celý úsek metra trasy C z Nádraží Holešovice do Ládví Cenou primátora

a o rok později tunely metra IV. C1 získaly zvláštní uznání poroty v soutěži Dopravní stavba roku. Pražské metro – Stavba

20. století – tak díky vysouvaným tunelům vstoupilo do další stovky let s novým unikátem.

6/24/09 4:38:06 PM