Metrostav a.s. - noviny
Synced!
Žádost o souhlas s ukládáním volitelných informací

Pro základní fungování webu nepotřebujeme ukládat žádné informace (tzv. cookies apod.). Rádi bychom vás ale požádali o souhlas s uložením volitelných informací:

Anonymní unikátní ID

Díky němu příště poznáme, že se jedná o stejné zařízení, a budeme tak moci přesněji vyhodnotit návštěvnost. Identifikátor je zcela anonymní.

Aa

Aa

Aa

Aa

Aa

 

 

 

 

aA
Metrostav Metrostav 11/2011, Strana 1
Metrostav Metrostav 11/2011, Strana 2
Ročúsilí divize 3 o proniknuna běloruský trh bylo
úspěšné. V tek 10. června podepsali její stupci
smlouvu se stát organiza Beltamožservis na vý-
stavbu doprav-logistického terminálu u Ščitomiri,
jižod Minska. Divize 3 má zájem působit v Bělorus-
ku trvale, proto zde vloni založila organizační složku.
lorusko je v celní unii s Ruskem a Kazachstánem
a Beltamožservis v zajišťuje celní odbavení veškerého
zboží, které přes tuto zemi putuje do obou dalších států,
říká obchodní náměstek divize 3 Ing. Karel Volf, MBA.
„Prostřednictvím exportního financování od Komerč
banky, pojho u společnosti EGAP, začneme už v zá-
ří realizovat na kč celně-skladovací areál v Ščitomiriči
(vizualizace) v hodno 22 milionů eur. Pokud s námi
bude zákazník spokojen, mohli bychom pro j vystavět
ještě další dva. Protože máme dobře fungující organizační
složku v Minsku, kterou vede Ing. Jan Hrubeš, a projekt
řízkený Ing. Jiří žek, věřím, že se nám to podaří.“
Divize 3 začala s investorem jednat už vloni v červen-
ci. V listopadu podepsali smlouvu o smlouvě budoucí,
3. prosince 2010 vznikla organizsložka Metrostavu
v lorusku, a když na přelomu letošního května a června
realizaci logistických center potvrdil prezidentský výnos,
k podpisu smlouvy o realizaci došlo co nejdřív. Stavba má
být totiž hotová do konce roku 2012 a čas běží.
Investor nejdřív provede hrubé terénní úpravy na více
než 100 000 nově zastavovaného území. To by mělo
trvat zhruba do poloviny září, odkdy začne divize 3 řídit
a koordinovat místní firmy, jež nastoupí na provádění
základů. Za rok a půl práce v arlu vzniknou dvě jedno-
podlažní, velkorozponové skladové haly s plochou kolem
8,5 a 12,5 tice. Kvůli zvýšené seizmicitě oblasti bu-
dou ocelové, dvou- a třípodlažní administrativní vestavky
u obvodových stěn vytvoří železobetonový skelet. Kromě
nich bude součástí oploceného komplexu i hotel pro řidi-
če, budova technické obsluhy terminálu, artésstudna,
myčka aut a čistírna odpadch vod. Mimo komunikací
musí divize 3 v areálu vybudovat i množství parkovacích
stání a v návaznosti na železniční vlečku i velké plochy pro
venkovní skladování kontejnerů.
V návaznosti na edchozí článek dnes přibžíme podíl
Metrostavu na výzkumu samozhutnitelného betonu.
V mci Metrostavu zahájil výzkum samozhutnitel-
ného betonu (SCC) autor tohoto článku v roce 1999
ve spolupráci s Ing. Miladou Mazurovou ze společnosti
TBG Metrostav. Problém, který řešili, spočíval v naleze
vhodch složek betonu a jejich kombinací s ohledem
na funkci nové generace superplastifikátorů. Současně
hledali příhodné možnosti pro aplikaci nového materiálu.
V roce 2000 se na pražském Městském okruhu pro-
jektoval železniční most u Zchova, který tvoří tuhý m
s velmi šikmým podepřením. Pře přes okruh čti
drážní koleje a je vlaky značně zažován. Vysoká tuhost
konstrukce vedla k nutnosti jejího mimořádně silného vy-
ztužení na účinky objemových změn. Deska mostu dosa-
huje tloušťky až 2,4 m. Ukázalo se, že betonáž konstrukcí
mostu běžným betonem by byla velmi nárná, ba téměř
nemožná. Na základě zkoušek nového materiálu proto
Metrostav spolně s projektantem, firmou SUDOP Pra-
ha, přesvědčil správce mostu, kterým byly České dráhy,
o nutnosti využít SCC. Betonáže probíhaly v červnu 2000
a tento most se stal prvvelkou aplikací SCC v ČR. Šlo
o velmi náročnou práci, protože nikdo s tímto materiálem
neměl dostatek zkušeností, a bednění proto bylo nutné di-
menzovat na vysoké tlaky čerstvého betonu. I když tehdy
betož komplikovaly horletní teploty, tým Alexandra
Tvrze z divize 5 ji úspěšně dokončil.
V rámci projektu CIDEAS jsme později ve spolupráci
s Ing. Pavlem Kasalem, Ph.D., z divize 6 měřili i beto-
ži sloupů stanice metra Letňany (foto) skutečné tlaky
na bedněu čerstho běžného betonu a SCC. Ukázalo
se, že při užiSCC a zachováiměřené rychlosti plně
jsou jen o málo vší než při užití klasického betonu.
Zaváděnového materiálu do praxe není jednoduché.
Technic podmínky Ministerstva dopravy ČR č. 187
Samozhutnitelný beton pro mosty na pozemch komu-
nikacích začaly platit až na zátku roku 2008. V mci
výzkumného projektu MR vznikly v mu, který vedl
autor článku. Přesto se občas podilo prosadit aplikaci
SCC i dříve – naíklad na mostě es Rybný potok.
SCC se tedy ve stavebnictví úspěšně prosadil a jeho
pol využití stále stoupá. Přesto ve vývoji samozhutni-
telného betonu nepřetržitě pokračujeme, protože je nutné
stále vylepšovat jeho vlastnosti.
Prof. Ing. Jan L. tek, CSc.
zkumná činnost v Metrostavu II.Golf s divizí 1
Poslední květnovou sobotu uspořádala divize 1 pro své
obchodní partnery a přátele z Plzeňského kraje golfový
turnaj na hřišti v Dýšině (foto č. 1).
Osmdesát golfistů i jejich doprovod si krásný den plný
dobrých sportovních výkonů naplno užilo. Ve společné ka-
tegorii hráčů s handicapem 0–18 ztězil generální mana-
žer HC Plzeň 1929, mistr světa a hokejový olympijský vítěz
Martin Straka, kterého fotograf zachytil mezi ředitelem
divize 1 Ing. Milanem Veselským a ředitelem její plzeňské
oblasti Ing. clavem Aponem (foto č. 2 zleva).
–red–, foto Jiří Zahradník
DOD na metru V.A
Prohlédnout si moderní techniku, se kterou Metrostav
razí trasu metra V.A, si přišlo 18. června na Vypich asi
8500 návštěvníků. Den otevřených dveří se vydařil.
Prohlídková trasa vedla nejprve podél přehlídkově
seřazených stavebních strojů. Největší zájem však byl
v podzemí o Adélu, jejíž štít (foto č. 1) ještě nebyl propoje-
ný se závěsem. Základní informace o ní i o Tondovi, jejich
obsluze i projektu na výstavbu metra mohli li získat
z velkoplošných panelů. Podrobnosti se potom dozvěděli
od pracovků divizí 5 a 8 (foto č. 2 a 3), ktí po celý
den ochota profesionálně odpovídali i na překvapi
erudované dotazy. Obdivovat stroje i práci kolegů išlo
také mnoho dalších pracovníků naší firmy a od ostatních
návšvníků slyšeli jen slova obdivu a chvály. Díky všem,
kdo k dobré vizitce Metrostavu přispěli.
Ing. Stanislava Červeného,
vedoucího projektu z divize 3
Metrostav zaujal Stanislava Červeného už ve druhém
ročníku studia na stavební fakultě ČVUT v Praze. Divi-
zi 3, která jej tehdy zaměstnala, zůstal věrdodnes.
Stejně jako hudbě a Járovi Cimrmanovi.
Byl jste jedním z prvních vysokoškoláků, ktí vyili
studentský program Metrostavu. Proč jste se do něj
zapojil a kde jste pracoval?
ta je stavař. Jeho profese mě zajímala odmalička a snad
mě ani nenapadlo dělat něco jiného. Když jsem potom při
studiu potřeboval peníze a naskytla se příležitost vydělat
si je v Metrostavu, nehal jsem. Nastoupil jsem k divizi
3 na půdní vestavbu školy Sušická a v rekonstrukcích
obdobných zařízení pokroval i po roce 1996, kdy jsem
po promoci nastoupil k Metrostavu do řádho pracovní-
ho poměru jako mistr. Dodnes mě uspokojuje, že výsled-
kem mé práce jsou konkrétní stavby. Vždycky, když jedu
kolem, mám z nich dobrý pocit.
Která ze staveb vám nejvíc utkvěla v paměti?
Každý projekt má něco do sebe a na každou stavbu vzpo-
mínám v dobrém. Stavěl jsem mimo jiné komerčně-admi-
nistrativní centrum v Karlíně, Kaufland v Havířově, Tesco
v Letňanech, další obchodní dům ve Zlíně a Centrum
Chodov. To bylo snad nejnáročnější – stavba ve sdružení,
velký objem prací v ktkém čase, na konci jsme víc než
měsíc pracovali nonstop. I když jsme ho nakonec as
dokončili, je pro stále tak trochu noční můrou. Radši
si vzpomenu na estavbu domu v Dlážděné ulici na sídlo
SŽDC nebo na třetí etapu výstavby miniocelárny ve Stráž-
ském, protože ta ispěla k tomu, že dnes řídím stavbu
hangáru pro ABS Jets v Praze-Ruzyni.
Jak jste od slovenské stavby dospěl k práci v Praze?
Miniocelárna i hangár mají stejného investora. A protože
jsme na první zakázce navázali dobré vztahy, byl jsem
rád, když jsem mohl začít pracovat i na druhé. Nebylo to
ale jednoduc. Soutěž na stavbu ruzyňského hangáru
naše divize vyhrála před dvěma lety, projekt se ale
kli nedostatku financí nezačal realizovat. Po uzavření
díla na Slovensku jsem proto zal budovat sekundární
ocelovou konstrukci kotle v Elektrárně Ledvice. Najednou
se však rozeběhla Ruzyň, investor si vzpomněl na naši
spolupráci a jmenovisi mě vyžádal. Pošilo mě to.
Staví se na Slovensku jinak než v Čechách?
Podle mých zkeností ano. Lišíme se v mentalitě, a pro-
to i i práci zejména v ístupu k dodržováternů.
Zatímco na Slovensku jsem se setkával s volnější disciplí-
nou, sám raději ženu lo i termíny dopředu od začátku,
než abych na konci zplakal nad výdělkem.
Hangár pro ABS Jets pomalu končíte. Co s na jeho
stavbě zaujalo a co na teď provádíte?
Nejzajímavější určitě byla konstrukce zavěšestřechy.
Podobnou jsem edtím nikdy nestavěl, takže to pro
byla dobrá škola. Teď na stavbě všichni finišují, protože ji
koncem července máme předat investorovi a od 21. srpna
by la vstoupit do zkušebního provozu. Zatím vše na-
svědčuje tomu, že smluvní termíny dodržíme.
Prováděl jste rekonstrukce, stavěl obchodní centra
i elektrárnu, co byste ještě chtěl vybudovat?
Nemám žádné konkrétní přání. Raději však pracuji na kla-
sických pozemních stavbách než na průmyslových a nej-
víc mě baví stavět objekty, které jsou určeny konkrétním
lidem. Těší mě, když vím, komu a k čemu budou sloužit.
Třict let zpíváte vlast skladby s rock-punkovou
skupinou The Pky a jste hercem Divadla Rodu Vejvo-
dů. Kdy a kde vás příště uvidíme na pódiu?
S kapelou koncertujeme pravidelně a termíny našich vy-
stoupenajdete na www.bandzone.cz/theplaky. V diva-
dle hrajeme se svolením autorů už léta hry Járy Cimrmana.
m jejich humor rád a s chujej reprodukuji. V divadle
Gong jsme 19. dubna uvedli inscenaci České nebe, kterou
jsme reprízovali ještě v Česm Brodě. Hrál jsem v ní Kar-
la Havlíčka Borovského. Nejvíc se mi ale líbily role Varla
Frištenského v Dobytí severního pólu a hraběte Zeppelina
v Hospodě Na mýtince. Teď se chystáme na Vraždu v sa-
lónm cou, kterou v Gongu uvedeme 15. listopadu.
Česko
Rakousko
Německo
Slovensko
Polsko
Litva
Lotyšsko
Ukrajina
Rusko
Rusko
Bělorusko
Minsk
strana 2
PTÁME SE
Divize 3 postaví logistický areál v Bělorusku
1
2
3
1
2
Samozhutnitelný beton (SCC – Self Compacting
Concrete) zali vědci vyvíjet v Japonsku v 90. letech
20. století, protože nekvalitní zhutňování přispívalo
k poruchám betonových konstrukcí. Odstraněm
hutněse jejich kvalita výrazně zlepšila. V roce
1999 začaly jeho výzkumy i u nás. Nejprve se zal
prosazovat u prefabrikátů, pak i u monolitických
konstrukcí. Důvodem jeho úspěchu je vysoká kvalita
povrchu, spolehlivé ukládání zejna v hustě
vyztených konstrukch a obvykle vysoká pevnost.
První znky o Minsku pocházejí už z roku 1067. V roce
1326 se stal součástí Velkovévodství litevského,
od roku 1569 byl hlavním městem Minského vojvodst
v Polsko-Litevské unii. Na začátku 18. století jej znili
Švédové, v roce 1793 anektovalo Rusko. Během druhé
stové války jej po tři roky okupovali Němci. Od roku
1991 je Minsk hlavním městem nezávisho Běloruska.
Má přes 1,8 milionu obyvatel, z nichž asi 80 % tvoří
Bělorusové, 16 % Rusové a zbytek jsou převáž
Ukrajinci a Poci. Zdroj www.wikipedie.cz.
Metrostav Metrostav 11/2011, Strana 3

 

Metrostav Metrostav 11/2011, Strana 1
Metrostav Metrostav 11/2011, Strana 2
Metrostav Metrostav 11/2011, Strana 3
Metrostav Metrostav 11/2011, Strana 4
Metrostav Metrostav 11/2011, Strana 1

Strana 1

Metrostav Metrostav 11/2011, Strana 2

Strana 2

Metrostav Metrostav 11/2011, Strana 3

Strana 3

Metrostav Metrostav 11/2011, Strana 4

Strana 4

2

Sending statistics … done (260 ms)

Rendering Strana 3 (103944): (0/1) (251 ms)

Rendering Strana 2 (103943): (0/1) (293 ms)

Rendering Strana 1 (103941): (0/1) (292 ms)

No sync content to local

Viewport set: width=device-width, user-scalable=0; scale = 1

No sync content to local

Screen: pdfPage

--==[ RUN ]==--

Metrostav: theme set to 7120

Device info: input=mouse, webkitPrefix=no, screen=1264x0(1)

Mozilla/5.0 AppleWebKit/537.36 (KHTML, like Gecko; compatible; ClaudeBot/1.0; +claudebot@anthropic.com)

 r3/appLogo-23.png

 r3/pubLogo-26.png

 i3089/vth120563-1.jpg

 i3089/vth120565-1.jpg

 i3089/bg103943.svg

 i3089/vth120566-1.jpg

 i3089/vth120568-1.jpg