strana 3
zpravodajství z divizí
1
Hloubené tunely v Troji mizí pod zemí
Stavbu východní část tunelového komplexu Blanka
uzavírají staveniště hloubených tunelů v Troji a nového
Trojského mostu. Železobetonové konstrukce tunelových tubusů už zcela zaplnily jámy pro své stavby (foto
č. 1) a pomalu se začínají ukrývat pod zem. Konstrukce
Trojského mostu sice teprve rostou, ale protože se den
za dnem protahují, pomalu se začínají spojovat s tunely do mimoúrovňové křižovatky Troja (foto č. 2).
„Do konce letošního srpna betonáři z divize 6 zastropí
podzemní část technologického centra TGC6 před portálem ražených tunelů. Poté, co střešní skořepinou zakryjí
2
i jeho nadzemní velín, skončí na celém úseku našeho díla
práce na nosných konstrukcích. Uzavření podzemní části
stavby nám umožní zahájit činnosti, které dílo dokončí
do té fáze, abychom jej mohli stavebně připravené předat
pro montáže technologických zařízení,“ popisuje Ing. Jiří
Husárik z divize 2, který od ledna stavbu hloubených tunelů v Troji řídí jako vedoucí projektu. „I když investor pro
letošek snížil financování, všechny práce pokračují podle
platných harmonogramů a tunelové chodby předáme
technologům z ČKD už v závěru roku.“
Zatímco jižní tubus dnes slouží dopravě, v severním
dělníci provádějí mazaniny a výplňové betony pod obrubníky a štěrbinové žlaby. Na staveništi se také znovu objevily zemní stroje. Z horniny vytěžené ze stavebních jam
tvarují násep a rampy křižovatky, která propojí povrchové
komunikace s podzemními tunely a novým mostem.
„Dokončili jsme i funkční tělesa protipovodňových
valů na trojské straně. Na druhém břehu, v Holešovicích,
jsme upravili a v lednu úspěšně odzkoušeli více než třináctimetrová ocelová hradidla, která v případě nutnosti uzavřou tramvajový průjezd železničním náspem. Zdejší okolí
ani naši stavbu už proto neohrozí ani tak velká povodeň,
jaká byla v roce 2002 – nová protipovodňová opatření tu
jsou totiž dimenzovaná na hladinu ještě o 30 cm vyšší, než
byla ona,“ uzavírá Ing. Husárik.
O tom, že stavba v Troji značně pokročila, svědčí i to,
že spolu s divizí 5 Ing. Husárik na léto chystá přestěhování
svého zařízení staveniště do té části, která dřív sloužila
pro přípravu razičům z divize 5. Prostor vedle betonárny TBG Metrostav se tak uvolní, aby na něm v případě
potřeby mohla být zahájena stavba nového sídla pražské
zdravotnické záchranné služby.
Začala rekonstrukce stavební fakulty v Brně
Od poloviny března se v historickém areálu Fakulty
stavební Vysokého učení technického v Brně vedle budoucích stavebních expertů zabydleli stavbaři divize 1
a společnosti Unistav, aby zde pod drobnohledem univerzitních odborníků částečně zrekonstruovali a zčásti
dostavěli téměř celý areál fakulty. Rekonstrukce se
bude týkat celkem třinácti objektů, z nichž některé zasáhne výrazně a jiných se dotkne jen okrajově.
V současné době tým Ing. Radomíra Richtera pracuje
hlavně na objektu R (mapka), který se nachází na rohu
ulic Veveří a Rybkova. Vnitřek budovy s osmi nadzemními
a dvěma podzemními podlažími museli stavbaři vybourat
do původního skeletu a její nosné části zesílit ocelovými
úhelníky. Změní se také dispoziční řešení jednotlivých
podlaží, protože zde bude vytvořen stravovací blok,
do nějž se přemístí menza. Ta uvolní v budově A dostatečné prostory třeba pro novou počítačovou studovnu,
í
veř
C
Ve
va
slo
s
Pre
F D A
ova
bk
Ry
ří
E
ve
Ve
a
kov
Žiž
Z
B
R
archiv, v němž budou uloženy diplomové práce studentů,
a prodejnu s bufetem. V budově R vznikne i nová restaurace a své zázemí v ní najdou také studenti doktorandského studia. Budou zde mít k dispozici kanceláře a další
nezbytné prostory, stejně jako studenti oboru Stavební
ekonomika a řízení. Terasa v posledním patře bude upravena na venkovní geodetickou laboratoř.
Budova R bude uzavřeným mostem ze skla a oceli
propojena s objektem B. Ten je součástí novobarokního
komplexu tří budov podél ulice Veveří. Budovy, sloužící
výhradně pro výuku, byly postaveny v rozmezí let 1906 až
1917 a jsou také navzájem propojeny mosty. S výjimkou
místa, kde se bude na objekt B napojovat nový most, se
jich stavební rekonstrukce nijak jinak nedotknou.
Zásadnější rekonstrukce nečeká ani budovy C a D,
snad jen s tím rozdílem, že objekt D bude nově napojen
mostní konstrukcí na část areálu označovanou jako E2.
Zcela nově potom bude postaven parkovací dům pro 129
vozidel a dva motocykly. „Zahájení zemních prací plánujeme během léta, následovat by mělo založení objektu
na pilotách,“ popisuje stavbu Ing. Richter.
V rámci dvouleté dostavby a rekonstrukce, která probíhá za provozu vysoké školy, bude celkem zrekonstruováno
15 737 m² ploch vzdělávacích a vědecko-výzkumných
pracovišť areálu a současně bude vybudováno 3 588 m²
ploch nových. Plné zprovoznění zmodernizovaného areálu
Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně se
předpokládá v akademickém školním roce 2013–2014.
Martina Vampulová
Divize 8 vrací krásu podkrušnohorské krajině
Po sanacích a rekultivacích, které divize 8 provádí
v několika etapách na území lomů Obránců míru a Vršany, uspěli její pracovníci při další ekologické zakázce. Proto letos v březnu začal tým Ing. Petra Orta řídit
sanační práce na severozápadních svazích povrchového lomu Československé armády (ČSA).
Lom ČSA se v Severočeské hnědouhelné pánvi rozkládá na území o velikosti asi 8 x 3 km. V jeho dobývacím
prostoru Ervěnice, vytěženém na konci minulého století,
došlo vlivem prací, povětrnostních vlivů a času k porušení stability bočních svahů lomu a k jejich sesuvům (foto
č. 2). Toto území bylo po tektonické stránce vždy komplikované, protože se na něm nachází předěl mezi strmým
krušnohorským masivem a sedimentární pánevní výplní
bývalého Komořanského jezera. K jeho nestabilitě pak
přispěla historická i nedávná hlubinná a lomová těžba.
„Jako lídr sdružení zde spolu s firmami Subterra
a Viamont DSP máme za úkol provést sanace a následné
biologické rekultivace na 76,5 ha zdevastovaného území.
Naše práce nejprve stabilizují svah v oblasti pod Vesnickým potokem a korytem do nádrže Hedvika, která vznikla
v rámci dřívějších rekultivací na vnitřní výsypce lomu
ČSA. Poté zde vytvoříme přirozeně vyhlížející zatravněnou a zalesněnou krajinu – břeh budoucího jezera s rozlohou přes 680 ha. Vznikne zatopením zbytkové jámy lomu
a vytvoří zde centrum nové rekreační oblasti,“ vysvětlil
Ing. Jiří Čulík, vedoucí útvaru přípravy nabídky divize 8.
Práce na rekultivacích jsou časově i místně rozděleny
do šesti etap, které respektují hranice dobývacího prosto-
1
ru. Pět jich je technických, kdy rypadla, buldozery, dempry a válce vytvoří na upravené náhorní plošině vnitřní výsypky lomu přitěžující stabilizační tělesa z hornin sesuvů,
vymodelují terénní úpravy a navezou na ně úrodnou zem.
Dělníci zde vybudují komunikace a vytvoří odvodňovací
soustavu, která ochrání svahy lomu a v území obnoví přirozený vodní režim. Závěrečná šestá etapa prací zahrne
biologickou rekultivaci včetně pěstební péče, která zakázku v říjnu roku 2022 ukončí. „Zatím provádíme dvě první
etapy prací, při kterých jsme zahájili hrubé terénní úpravy
a výstavbu páteřní komunikace do prostoru budoucích
stabilizačních těles (foto č. 1),“ popisuje Ing. Čulík.
K likvidaci ekologických škod, které způsobily státní
podniky před privatizací, se zavázala vláda a jsou hrazeny
z výnosů privatizace, jimiž disponuje ministerstvo financí.
Vyhrát výběrová řízení na takové zakázky je velmi složité.
Divizi 8 se to s místními partnery daří a sanace a rekultivace jsou stálou součástí jejího zásobníku práce.
–ls–, foto archiv divize 8
Hlavní součtové parametry stavby podle projektu:
Objem těžby
2 055 544 m³
Objem uložené zeminy
2 488 287 m³
Délka vybudovaných cest
5 692 m
Délka položeného potrubí
5 367 m
Plocha zatravnění
764 823 m²
Počet vysazených lesních dřevin
14 456 ks
2
Standardní stavba v nestandardním prostředí
Součástí stavby tunelového komplexu Blanka je i výstavba několikapatrových podzemních garáží na Letné
(foto), které budou přístupné třemi vjezdy a výjezdy
z ulice Milady Horákové. Pro divizi 2 Metrostavu, která
celou stavbu Blanky řídí, je budují betonáři z divize 6.
Konstrukce až třípatrových garáží, které po dokončení
nabídnou 863 parkovacích míst, vyplní volný prostor mezi
stropem hloubených tunelů a povrchem Letenské pláně
mezi křižovatkou U Vorlíků a portálovou stěnou směrem
k Troji. Díky garážím tak nebude nutné znovu zasypat
obrovskou jámu, ze které kvůli výstavbě tunelů stroje
vytěžily bezmála půl milionu krychlových metrů zeminy.
„Na Letné pracujeme od března 2008, kdy jsme tu
zahájili práce na výstavbě hloubených tunelů a jejich
ramp,“ vzpomněl vedoucí projektu Vladimír Hašek z divize 6. „Garáže, naši hlavní letošní práci, stavíme ve spolupráci s firmou OHL ŽS a naší divizí 2. Jsou umístěny
nad tunelovými troubami v dilatacích D 11 až D 21 (viz
www.tunelblanka.cz) a při šířce 70 m budou mít délku
přibližně 300 m. Ve čtyřech sekcích budou dvoupodlažní,
ve zbývajících dvou mají ještě o jedno podzemní podlaží
navíc. Jde o standardní stavbu, s jakými máme spoustu
zkušeností, je ale umístěna ve zcela nestandardním prostředí. Práci nám třeba komplikuje portál ražených tunelů.
Z Letné se původně protiražby provádět neměly, situace
se ale v průběhu prací změnila a přes naše staveniště se
začala vyvážet rubanina. Projekt se musel upravit a my
museli hodně improvizovat, aby nedocházelo ke kolizím
při organizaci práce. Prostoje i zpomalení výstavby však
přispěly k tomu, že původní termín dokončení garáží byl
přesunut z letošního prosince na 1. čtvrtletí roku 2012.
Dnes máme hotovou přes polovinu konstrukcí, do konce
tohoto roku bychom je měli dokončit ze tří čtvrtin.“
Do stavby podzemního parkingu na Letné se zapojila
i divize 1 Metrostavu, která zajistila speciální bednění pro
jeho půloválné sloupy. Nejen ony, ale i ostatní nosné konstrukce garáží budou z pohledového betonu bez dalších
povrchových úprav. Divize 6 tuto technologii dobře ovládá, jak dokázala ocenění její práce na stavbách Národní
technické knihovny a nové budovy pro ČVUT, u nichž byly
pohledové betony základem architektonického návrhu.
–rip–, foto Josef Husák