Metrostav a.s.

strana 3

zpravodajství z divizí

Hloubené tunely v Troji mizí pod zemí

Stavbu východní část tunelového komplexu Blanka

uzavírají staveniště hloubených tunelů v Troji a nového

Trojského mostu. Železobetonové konstrukce tunelových tubusů už zcela zaplnily jámy pro své stavby (foto

č. 1) a pomalu se začínají ukrývat pod zem. Konstrukce

Trojského mostu sice teprve rostou, ale protože se den

za dnem protahují, pomalu se začínají spojovat s tunely do mimoúrovňové křižovatky Troja (foto č. 2).

„Do konce letošního srpna betonáři z divize 6 zastropí

podzemní část technologického centra TGC6 před portálem ražených tunelů. Poté, co střešní skořepinou zakryjí

i jeho nadzemní velín, skončí na celém úseku našeho díla

práce na nosných konstrukcích. Uzavření podzemní části

stavby nám umožní zahájit činnosti, které dílo dokončí

do té fáze, abychom jej mohli stavebně připravené předat

pro montáže technologických zařízení,“ popisuje Ing. Jiří

Husárik z divize 2, který od ledna stavbu hloubených tunelů v Troji řídí jako vedoucí projektu. „I když investor pro

letošek snížil financování, všechny práce pokračují podle

platných harmonogramů a tunelové chodby předáme

technologům z ČKD už v závěru roku.“

Zatímco jižní tubus dnes slouží dopravě, v severním

dělníci provádějí mazaniny a výplňové betony pod obrubníky a štěrbinové žlaby. Na staveništi se také znovu objevily zemní stroje. Z horniny vytěžené ze stavebních jam

tvarují násep a rampy křižovatky, která propojí povrchové

komunikace s podzemními tunely a novým mostem.

„Dokončili jsme i funkční tělesa protipovodňových

valů na trojské straně. Na druhém břehu, v Holešovicích,

jsme upravili a v lednu úspěšně odzkoušeli více než třináctimetrová ocelová hradidla, která v případě nutnosti uzavřou tramvajový průjezd železničním náspem. Zdejší okolí

ani naši stavbu už proto neohrozí ani tak velká povodeň,

jaká byla v roce 2002 – nová protipovodňová opatření tu

jsou totiž dimenzovaná na hladinu ještě o 30 cm vyšší, než

byla ona,“ uzavírá Ing. Husárik.

O tom, že stavba v Troji značně pokročila, svědčí i to,

že spolu s divizí 5 Ing. Husárik na léto chystá přestěhování

svého zařízení staveniště do té části, která dřív sloužila

pro přípravu razičům z divize 5. Prostor vedle betonárny TBG Metrostav se tak uvolní, aby na něm v případě

potřeby mohla být zahájena stavba nového sídla pražské

zdravotnické záchranné služby.

Začala rekonstrukce stavební fakulty v Brně

Od poloviny března se v historickém areálu Fakulty

stavební Vysokého učení technického v Brně vedle budoucích stavebních expertů zabydleli stavbaři divize 1

a společnosti Unistav, aby zde pod drobnohledem univerzitních odborníků částečně zrekonstruovali a zčásti

dostavěli téměř celý areál fakulty. Rekonstrukce se

bude týkat celkem třinácti objektů, z nichž některé zasáhne výrazně a jiných se dotkne jen okrajově.

V současné době tým Ing. Radomíra Richtera pracuje

hlavně na objektu R (mapka), který se nachází na rohu

ulic Veveří a Rybkova. Vnitřek budovy s osmi nadzemními

a dvěma podzemními podlažími museli stavbaři vybourat

do původního skeletu a její nosné části zesílit ocelovými

úhelníky. Změní se také dispoziční řešení jednotlivých

podlaží, protože zde bude vytvořen stravovací blok,

do nějž se přemístí menza. Ta uvolní v budově A dostatečné prostory třeba pro novou počítačovou studovnu,

veř

slo

Pre

F D A

ova

ří

kov

Žiž

archiv, v němž budou uloženy diplomové práce studentů,

a prodejnu s bufetem. V budově R vznikne i nová restaurace a své zázemí v ní najdou také studenti doktorandského studia. Budou zde mít k dispozici kanceláře a další

nezbytné prostory, stejně jako studenti oboru Stavební

ekonomika a řízení. Terasa v posledním patře bude upravena na venkovní geodetickou laboratoř.

Budova R bude uzavřeným mostem ze skla a oceli

propojena s objektem B. Ten je součástí novobarokního

komplexu tří budov podél ulice Veveří. Budovy, sloužící

výhradně pro výuku, byly postaveny v rozmezí let 1906 až

1917 a jsou také navzájem propojeny mosty. S výjimkou

místa, kde se bude na objekt B napojovat nový most, se

jich stavební rekonstrukce nijak jinak nedotknou.

Zásadnější rekonstrukce nečeká ani budovy C a D,

snad jen s tím rozdílem, že objekt D bude nově napojen

mostní konstrukcí na část areálu označovanou jako E2.

Zcela nově potom bude postaven parkovací dům pro 129

vozidel a dva motocykly. „Zahájení zemních prací plánujeme během léta, následovat by mělo založení objektu

na pilotách,“ popisuje stavbu Ing. Richter.

V rámci dvouleté dostavby a rekonstrukce, která probíhá za provozu vysoké školy, bude celkem zrekonstruováno

15 737 m² ploch vzdělávacích a vědecko-výzkumných

pracovišť areálu a současně bude vybudováno 3 588 m²

ploch nových. Plné zprovoznění zmodernizovaného areálu

Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně se

předpokládá v akademickém školním roce 2013–2014.

Martina Vampulová

Divize 8 vrací krásu podkrušnohorské krajině

Po sanacích a rekultivacích, které divize 8 provádí

v několika etapách na území lomů Obránců míru a Vršany, uspěli její pracovníci při další ekologické zakázce. Proto letos v březnu začal tým Ing. Petra Orta řídit

sanační práce na severozápadních svazích povrchového lomu Československé armády (ČSA).

Lom ČSA se v Severočeské hnědouhelné pánvi rozkládá na území o velikosti asi 8 x 3 km. V jeho dobývacím

prostoru Ervěnice, vytěženém na konci minulého století,

došlo vlivem prací, povětrnostních vlivů a času k porušení stability bočních svahů lomu a k jejich sesuvům (foto

č. 2). Toto území bylo po tektonické stránce vždy komplikované, protože se na něm nachází předěl mezi strmým

krušnohorským masivem a sedimentární pánevní výplní

bývalého Komořanského jezera. K jeho nestabilitě pak

přispěla historická i nedávná hlubinná a lomová těžba.

„Jako lídr sdružení zde spolu s firmami Subterra

a Viamont DSP máme za úkol provést sanace a následné

biologické rekultivace na 76,5 ha zdevastovaného území.

Naše práce nejprve stabilizují svah v oblasti pod Vesnickým potokem a korytem do nádrže Hedvika, která vznikla

v rámci dřívějších rekultivací na vnitřní výsypce lomu

ČSA. Poté zde vytvoříme přirozeně vyhlížející zatravněnou a zalesněnou krajinu – břeh budoucího jezera s rozlohou přes 680 ha. Vznikne zatopením zbytkové jámy lomu

a vytvoří zde centrum nové rekreační oblasti,“ vysvětlil

Ing. Jiří Čulík, vedoucí útvaru přípravy nabídky divize 8.

Práce na rekultivacích jsou časově i místně rozděleny

do šesti etap, které respektují hranice dobývacího prosto-

ru. Pět jich je technických, kdy rypadla, buldozery, dempry a válce vytvoří na upravené náhorní plošině vnitřní výsypky lomu přitěžující stabilizační tělesa z hornin sesuvů,

vymodelují terénní úpravy a navezou na ně úrodnou zem.

Dělníci zde vybudují komunikace a vytvoří odvodňovací

soustavu, která ochrání svahy lomu a v území obnoví přirozený vodní režim. Závěrečná šestá etapa prací zahrne

biologickou rekultivaci včetně pěstební péče, která zakázku v říjnu roku 2022 ukončí. „Zatím provádíme dvě první

etapy prací, při kterých jsme zahájili hrubé terénní úpravy

a výstavbu páteřní komunikace do prostoru budoucích

stabilizačních těles (foto č. 1),“ popisuje Ing. Čulík.

K likvidaci ekologických škod, které způsobily státní

podniky před privatizací, se zavázala vláda a jsou hrazeny

z výnosů privatizace, jimiž disponuje ministerstvo financí.

Vyhrát výběrová řízení na takové zakázky je velmi složité.

Divizi 8 se to s místními partnery daří a sanace a rekultivace jsou stálou součástí jejího zásobníku práce.

–ls–, foto archiv divize 8

Hlavní součtové parametry stavby podle projektu:

Objem těžby

2 055 544 m³

Objem uložené zeminy

2 488 287 m³

Délka vybudovaných cest

5 692 m

Délka položeného potrubí

5 367 m

Plocha zatravnění

764 823 m²

Počet vysazených lesních dřevin

14 456 ks

Standardní stavba v nestandardním prostředí

Součástí stavby tunelového komplexu Blanka je i výstavba několikapatrových podzemních garáží na Letné

(foto), které budou přístupné třemi vjezdy a výjezdy

z ulice Milady Horákové. Pro divizi 2 Metrostavu, která

celou stavbu Blanky řídí, je budují betonáři z divize 6.

Konstrukce až třípatrových garáží, které po dokončení

nabídnou 863 parkovacích míst, vyplní volný prostor mezi

stropem hloubených tunelů a povrchem Letenské pláně

mezi křižovatkou U Vorlíků a portálovou stěnou směrem

k Troji. Díky garážím tak nebude nutné znovu zasypat

obrovskou jámu, ze které kvůli výstavbě tunelů stroje

vytěžily bezmála půl milionu krychlových metrů zeminy.

„Na Letné pracujeme od března 2008, kdy jsme tu

zahájili práce na výstavbě hloubených tunelů a jejich

ramp,“ vzpomněl vedoucí projektu Vladimír Hašek z divize 6. „Garáže, naši hlavní letošní práci, stavíme ve spolupráci s firmou OHL ŽS a naší divizí 2. Jsou umístěny

nad tunelovými troubami v dilatacích D 11 až D 21 (viz

www.tunelblanka.cz) a při šířce 70 m budou mít délku

přibližně 300 m. Ve čtyřech sekcích budou dvoupodlažní,

ve zbývajících dvou mají ještě o jedno podzemní podlaží

navíc. Jde o standardní stavbu, s jakými máme spoustu

zkušeností, je ale umístěna ve zcela nestandardním prostředí. Práci nám třeba komplikuje portál ražených tunelů.

Z Letné se původně protiražby provádět neměly, situace

se ale v průběhu prací změnila a přes naše staveniště se

začala vyvážet rubanina. Projekt se musel upravit a my

museli hodně improvizovat, aby nedocházelo ke kolizím

při organizaci práce. Prostoje i zpomalení výstavby však

přispěly k tomu, že původní termín dokončení garáží byl

přesunut z letošního prosince na 1. čtvrtletí roku 2012.

Dnes máme hotovou přes polovinu konstrukcí, do konce

tohoto roku bychom je měli dokončit ze tří čtvrtin.“

Do stavby podzemního parkingu na Letné se zapojila

i divize 1 Metrostavu, která zajistila speciální bednění pro

jeho půloválné sloupy. Nejen ony, ale i ostatní nosné konstrukce garáží budou z pohledového betonu bez dalších

povrchových úprav. Divize 6 tuto technologii dobře ovládá, jak dokázala ocenění její práce na stavbách Národní

technické knihovny a nové budovy pro ČVUT, u nichž byly

pohledové betony základem architektonického návrhu.

–rip–, foto Josef Husák