Metrostav a.s. - noviny
Synced!
Žádost o souhlas s ukládáním volitelných informací

Pro základní fungování webu nepotřebujeme ukládat žádné informace (tzv. cookies apod.). Rádi bychom vás ale požádali o souhlas s uložením volitelných informací:

Anonymní unikátní ID

Díky němu příště poznáme, že se jedná o stejné zařízení, a budeme tak moci přesněji vyhodnotit návštěvnost. Identifikátor je zcela anonymní.

Aa

Aa

Aa

Aa

Aa

 

 

 

 

aA
Metrostav Metrostav 11/2011, Strana 2
Metrostav Metrostav 11/2011, Strana 3
Od poloviny března se v historickém areálu Fakulty
stavební Vysoho učení technického v Brvedle bu-
doucích stavebních expertů zabydleli stavbaři divize 1
a společnosti Unistav, aby zde pod drobnohledem uni-
verzitních odborků částečně zrekonstruovali a zčásti
dostavěli téměř ce arl fakulty. Rekonstrukce se
bude týkat celkem třinácti objektů, z nichž některé za-
sáhne výrazně a jiných se dotkne jen okrajově.
V současné době tým Ing. Radomíra Richtera pracuje
hlavna objektu R (mapka), který se nacna rohu
ulic Veveří a Rybkova. Vnitřek budovy s osmi nadzemními
a dvěma podzemními podlažími museli stavbaři vybourat
do vodního skeletu a jenosčásti zesílit ocelovými
úhelníky. Změní se také dispoziční řešení jednotlivých
podlaží, prote zde bude vytvořen stravovací blok,
do něse emístí menza. Ta uvolní v budoA dosta-
teč prostory třeba pro novou počítovou studovnu,
archiv, v němž budou uloženy diplomové práce studentů,
a prodejnu s bufetem. V budoR vznikne i norestau-
race a své zázemí v ní najdou ta studenti doktorand-
ského studia. Budou zde mít k dispozici kanceláře a další
nezbytné prostory, stejně jako studenti oboru Stavební
ekonomika a říze. Terasa v posledním patře bude upra-
vena na venkovní geodetickou laboratoř.
Budova R bude uzavřeným mostem ze skla a oceli
propojena s objektem B. Ten je součástí novobarokního
komplexu í budov podél ulice Veveří. Budovy, sloužící
výhradně pro výuku, byly postaveny v rozmezí let 1906 až
1917 a jsou tanavzájem propojeny mosty. S výjimkou
místa, kde se bude na objekt B napojovat nový most, se
jich stavební rekonstrukce nijak jinak nedotknou.
sadnější rekonstrukce neče ani budovy C a D,
snad jen s tím rozdílem, že objekt D bude nově napojen
mostkonstrukcí na část arlu označovanou jako E2.
Zcela nově potom bude postaven parkovací dům pro 129
vozidel a dva motocykly. Zahájení zemch praplánu-
jeme hem ta, následovat by mělo založení objektu
na piloch,“ popisuje stavbu Ing. Richter.
V rámci dvouleté dostavby a rekonstrukce, která probí-
há za provozu vysoké školy, bude celkem zrekonstruováno
15 737 ploch vzdělávacích a vědecko-výzkumných
pracovišť areálu a současně bude vybudono 3 588 m²
ploch nových. Plné zprovoznění zmodernizovaného areálu
Fakulty stavební Vysoho učetechnicho v Brně se
předpokládá v akademickém školním roce 2013–2014.
Martina Vampulo
Stavbu východní část tunelového komplexu Blanka
uzavírají staveniště hloubených tunelů v Troji a nového
Trojského mostu. Železobetonové konstrukce tunelo-
vých tubusů už zcela zaplnily jámy pro své stavby (foto
č. 1) a pomalu se začínají ukrývat pod zem. Konstrukce
Trojského mostu sice teprve rostou, ale prote se den
za dnem protahují, pomalu se začínají spojovat s tune-
ly do mimoúrovňové křižovatky Troja (foto č. 2).
„Do konce letošního srpna betonáři z divize 6 zastropí
podzemčást technologického centra TGC6 ed portá-
lem ražených tunelů. Poté, co střešní skořepinou zakry
i jeho nadzemní velín, skončí na celém úseku našeho díla
práce na nosných konstrukcích. Uzavření podzemní části
stavby nám umožní zahájit činnosti, které dílo dokončí
do té fáze, abychom jej mohli stavebně připravené předat
pro montáže technologických zařízení,“ popisuje Ing. Jí
Husárik z divize 2, který od ledna stavbu hloubených tu-
nelů v Troji řídí jako vedoucí projektu. „I když investor pro
letošek snížil financování, všechny práce pokračují podle
platných harmonogramů a tunelové chodby předáme
technologům z ČKD už v závěru roku.
Zatímco jižtubus dnes slouží dopravě, v severním
lci provádě mazaniny a výpové betony pod obrub-
ky a štěrbinožlaby. Na staveništi se taznovu ob-
jevily zemní stroje. Z horniny vytěžené ze stavebních jam
tvaru násep a rampy křižovatky, která propojí povrcho
komunikace s podzemními tunely a novým mostem.
„Dokončili jsme i funkč tělesa protipovodňových
valů na trojské straně. Na druhém břehu, v Holešovicích,
jsme upravili a v lednu úspěšně odzkoušeli více než třinác-
timetroocelová hradidla, která v případě nutnosti uza-
vřou tramvajový průjezd železničním náspem. Zdejší okolí
ani naši stavbu proto neohrozí ani tak velká povodeň,
jaká byla v roce 2002 – nová protipovodňová opaení tu
jsou totiž dimenzovaná na hladinu jtě o 30 cm vší, než
byla ona,“ uzavírá Ing. Husárik.
O tom, že stavba v Troji značně pokročila, svědčí i to,
že spolu s divizí 5 Ing. Husárik na léto chystá přestěhování
svého zařízení stavenišdo části, která dřív sloužila
pro přípravu razičům z divize 5. Prostor vedle betor-
ny TBG Metrostav se tak uvolní, aby na m v ípa
potřeby mohla t zahájena stavba nového sídla pražské
zdravotnické záchranné služby.
ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVI
strana 3
Hloubené tunely v Troji mizí pod ze
1
2
Presslova
Rybkova
Žižkova
Veveří
Veveří
Po sanach a rekultivacích, které divize 8 prová
v kolika etapách na území lomů Obránců ru a Vr-
šany, usli její pracovci i další ekologické zakáz-
ce. Proto letos v březnu začal tým Ing. Petra Orta řídit
sanační práce na severozápadních svazích povrchové-
ho lomu Českoslovensarmády SA).
Lom ČSA se v Severočeshnědouhelné pánvi roz-
kládá na území o velikosti asi 8 x 3 km. V jeho dobývacím
prostoru Ervěnice, vytěženém na konci minulého století,
došlo vlivem pra, potrnostních vlivů a času k poruše-
stability bočních svahů lomu a k jejich sesuvům (foto
č. 2). Toto úzebylo po tektonické stránce vždy kompli-
kované, protože se na něm nachápředěl mezi strmým
krušnohorským masivem a sedimentárpánevvýplní
valého Komořanského jezera. K jeho nestabilitě pak
přispěla historická i nedávná hlubinná a lomová těžba.
„Jako lídr sdružení zde spolu s firmami Subterra
a Viamont DSP máme za úkol provést sanace a následné
biologické rekultivace na 76,5 ha zdevastovaného území.
Naše práce nejprve stabilizusvah v oblasti pod Vesnic-
kým potokem a korytem do nádrže Hedvika, která vznikla
v rámci ívějších rekultivací na vnitřní výsypce lomu
ČSA. Poté zde vytvíme přirozeně vyhlížezatrav-
nou a zalesněnou krajinu břeh budoucího jezera s rozlo-
hou přes 680 ha. Vznikne zatopením zbytkové jámy lomu
a vytvoří zde centrum nové rekreační oblasti,“ vysvětlil
Ing. Jiří Čulík, vedoucí útvaru přípravy nabídky divize 8.
Práce na rekultivacích jsou časově i místně rozděleny
do šesti etap, které respektují hranice dobývacího prosto-
ru. Pět jich je technických, kdy rypadla, buldozery, demp-
ry a lce vytvoří na upravehorní plošině vnitřvý-
sypky lomu přitěžující stabilizační tělesa z hornin sesuvů,
vymodelují terénní úpravy a navezou na ně úrodnou zem.
Dělníci zde vybudují komunikace a vytvoří odvodňovací
soustavu, která ochrání svahy lomu a v území obnoví při-
rozený vodní režim. Závěrečná šestá etapa prací zahrne
biologickou rekultivaci včetně pěstební péče, která zakáz-
ku v říjnu roku 2022 ukončí. „Zatím provádíme dvě prv
etapy prací, při kterých jsme zahájili hrubé terénní úpravy
a výstavbu páteř komunikace do prostoru budouch
stabilizačních les (foto č. 1),“ popisuje Ing. Čulík.
K likvidaci ekologických škod, které způsobily státní
podniky před privatizací, se zavázala vláda a jsou hrazeny
z výnosů privatizace, jimiž disponuje ministerstvo financí.
Vyhrát výběrová řízení na takové zakázky je velmi složité.
Divizi 8 se to s stními partnery daří a sanace a rekulti-
vace jsou stálou součástí jejího zásobníku práce.
–ls–, foto archiv divize 8
Divize 8 vrací krásu podkrušnohorské krajině
Hlavní součtové parametry stavby podle projektu:
Objem těžby 2 055 544 m³
Objem uložené zeminy 2 488 287 m³
lka vybudovaných cest 5 692 m
lka položeného potru 5 367 m
Plocha zatravnění 764 823 m²
Počet vysazech lesch dřevin 14 456 ks
Začala rekonstrukce stavební fakulty v Br
1 2
Standardní stavba v nestandardním prostře
Součástí stavby tuneloho komplexu Blanka je i vý-
stavba několikapatrových podzemních garáží na Letné
(foto), které budou přístupné třemi vjezdy a výjezdy
z ulice Milady Horákové. Pro divizi 2 Metrostavu, která
celou stavbu Blanky řídí, je budují betonáři z divize 6.
Konstrukce až třípatrových garáží, které po dokončení
nabídnou 863 parkovacích míst, vyplní volný prostor mezi
stropem hloubech tunelů a povrchem Letenspně
mezi křižovatkou U Vorlíků a portálovou stěnou směrem
k Troji. ky gažím tak nebude nutné znovu zasypat
obrovskou jámu, ze které kli výstavbě tunelů stroje
vytěžily bezmála půl milionu krychlových metrů zeminy.
„Na Letné pracujeme od března 2008, kdy jsme tu
zahájili práce na výstavbě hloubených tune a jejich
ramp,“ vzpomněl vedoucí projektu Vladimír Hašek z di-
vize 6. Garáže, naši hlavletošní práci, stame ve spo-
lupráci s firmou OHL ŽS a naší divizí 2. Jsou umístěny
nad tunelovými troubami v dilatacích D 11 až D 21 (viz
www.tunelblanka.cz) a při šířce 70 m budou mít délku
ibližně 300 m. Ve čtyřech sekch budou dvoupodlažní,
ve zbývajících dvou maješo jedno podzemní podlaží
navíc. Jde o standardní stavbu, s jakými máme spoustu
zkušenos, je ale umístěna ve zcela nestandardním pro-
středí. Práci nám třeba komplikuje portál ražených tunelů.
Z Letné se původně protirby provádět neměly, situace
se ale v průběhu prací změnila a přes naše staveniště se
začala vyvážet rubanina. Projekt se musel upravit a my
museli hodně improvizovat, aby nedocházelo ke kolizím
při organizaci práce. Prostoje i zpomalení výstavby však
ispěly k tomu, že původní termín dokončení garáží byl
přesunut z letošního prosince na 1. čtvrtletí roku 2012.
Dnes máme hotovou es polovinu konstruk, do konce
tohoto roku bychom je měli dokončit ze tří čtvrtin.
Do stavby podzemního parkingu na Letse zapojila
i divize 1 Metrostavu, která zajistila speciální bednění pro
jeho půloválné sloupy. Nejen ony, ale i ostatní nosné kon-
strukce gaží budou z pohledového betonu bez dalších
povrchových úprav. Divize 6 tuto technologii dobře ov-
dá, jak dokázala ocenění její práce na stavbách Národní
technické knihovny a nové budovy pro ČVUT, u nichž byly
pohledové betony základem architektonického návrhu.
rip, foto Josef Husák
A
C
F
D
B
R
EZ
Metrostav Metrostav 11/2011, Strana 4

 

Metrostav Metrostav 11/2011, Strana 1
Metrostav Metrostav 11/2011, Strana 2
Metrostav Metrostav 11/2011, Strana 3
Metrostav Metrostav 11/2011, Strana 4
Metrostav Metrostav 11/2011, Strana 1

Strana 1

Metrostav Metrostav 11/2011, Strana 2

Strana 2

Metrostav Metrostav 11/2011, Strana 3

Strana 3

Metrostav Metrostav 11/2011, Strana 4

Strana 4

3

Sending statistics … done (253 ms)

Rendering Strana 4 (103946): (0/1) (246 ms)

Rendering Strana 3 (103944): (0/1) (289 ms)

Rendering Strana 2 (103943): (0/1) (288 ms)

No sync content to local

Viewport set: width=device-width, user-scalable=0; scale = 1

No sync content to local

Screen: pdfPage

--==[ RUN ]==--

Metrostav: theme set to 7120

Device info: input=mouse, webkitPrefix=no, screen=1264x0(1)

Mozilla/5.0 AppleWebKit/537.36 (KHTML, like Gecko; compatible; ClaudeBot/1.0; +claudebot@anthropic.com)

 r3/appLogo-23.png

 r3/pubLogo-26.png

 i3089/vth120565-1.jpg

 i3089/vth120566-1.jpg

 i3089/bg103944.svg

 i3089/vth120568-1.jpg

 i3089/vth120563-1.jpg