Metrostav

Strana 2

Další činžovní dům se v Praze změní nahotel

VPraze narohu Tyršovy aLegerovy ulice stojí odkon-

ce 19. století činžovní dům se šesti nadzemními podla-

žími apodkrovím. Sloužil jako administrativní budova

s lékařskými ordinacemi, teď by se během jednoho

roku měl přeměnit nahotel se 187 lůžky. Jeho stavební

úpravy apřístavbu provádí tým Aleše Synka zdivize 1.

Při rekonstrukci zůstanou některé architektonické

prvky domu zachovány. Jedná se především ouliční prů-

čelí s bohatým eklektickým tvaroslovím (foto), průjezd

sklenbami aštukovou výzdobou aprostory tzv. veřejného

interiéru, tedy schodiště a jeho podesty i mezipodesty

smozaikovými dlažbami. Opravy se dočká také litinové

zábradlí, neckové klenby nad podestami či okna propojují-

cí prostor schodiště schodbami. Počítá se také svyužitím

původních vstupních vrat a špaletových oken ve všech

fasádách. Vsuterénu by měly zůstat cihelné klenby.

Stavební úpravy především objekt uzpůsobí novému

účelu. Vedvorní části střešního pláště vznikne sdružený

vikýř asměrem doulice budou dostřechy osazena střešní

okna. Prosvětlí nově budované obytné podkoroví, jehož

dispozice okopíruje spodní podlaží. Dům dostane novou

střešní krytinu zdvojité bobrovky, stejnou, jako byla stá-

vající. Tým Aleše Synka ještě kčinžáku přistaví evakuační

výtah apočítá isúpravou dvora, kde vznikne přístupová

rampa, jež vyrovná rozdíl mezi ním apřízemím domu.

Dnes už stavbaři dokončili demoliční práce asoustře-

dí se naposilování stropních konstrukcí. „Kromě toho při-

pravujeme výměnu krovu akrytiny aprovádíme překlady

nad novými otvory vezdivu apodezdívkami základového

zdiva,“ říká vedoucí projektu. Protože stavební povolení

bylo vydáno až dva měsíce po převzetí staveniště, má

divize 1 opravdu napilno, aby stihla termín plánovaného

dokončení vbřeznu příštího roku. Stejně jako upodob-

ných staveb itady je totiž může každý den čekat nemilé

překvapení vpodobě nepředvídatelných komplikací, které

by harmonogram ještě více napnuly. Zatím však vše běží

podle plánu a tým Aleše Synka si dobře poradil isnedo-

statkem místa na staveništi, které je omezeno rušnými

ulicemi. Jak si představuje hoteliér, mohli by se proto už

nazačátku května 2015 vnovém hotelu ubytovat fanoušci

79. mistrovství světa vhokeji, které Praha bude hostit.

Martina Vampulová, foto Josef Husák

Výroky soudu pomohly

Dle dohody z25. dubna 2014 uhradilo hl. město Praha

Metrostavu dlužnou částku více než 2,7 miliardy Kč

za práce provedené na tunelovém komplexu Blanka

aMetrostav do 30.září dokončí všechny stavební prá-

ce, které zprovoznění této dopravní stavby podmiňují.

Téměř celá Blanka je už postavební stránce hotová.

Ruch panuje jen naTrojském mostě (foto č. 1), který se

sice začal stavět se zpožděním, ale může být ihned po

30.září letošního roku otevřen. Pokládka aúpravy (foto

č.2) tramvajových kolejí (foto č.3) tu proto finišují. Vra-

žených tunelech zTroje naLetnou (foto č.4) či vhloube-

ných tunelech ukřižovatky UVorlíků (foto č. 5) aani dál

kMalovance (foto č. 6) však už běžně žádné zaměstnance

Metrostavu nezahlédnete. Pokud nedozorují práce vtech-

nických chodbách či centrech, řídí většinou jen závěrečné

úpravy terénů poblíž výjezdů ztunelů aposkytují nezbytné

přípomoci pro montáž technologie na základě požadavků

jejího dodavatele, společnosti ČKD DIZ.

Ing.Davida Štochla,

vedoucího projektu zdivize 6

Profesní životopis Ing.Štochla se dá snadno zapama-

tovat – poprůmyslovce veZborovské absolvoval obor

pozemní stavby na Fakultě stavební ČVUT v Praze.

Vdivizi 6 začal pracovat už při studiu, před 18 lety.

Kde jste začínal ajak postupoval váš pracovní život?

První nabídka, kterou jsem pomáhal připravovat, byla

nabytový areál Mrázovka, ale raději si vzpomenu napla-

vené tunely metra pod Vltavou, kde jsem se zpřípraváře

stal stavbyvedoucím. Dostat se hned nazačátku kariéry

ktakto unikátní stavbě pro mě znamenalo velkou školu ži-

vota. Zlom vpráci mi pak přinesl přechod navodohospo-

dářské stavby, kekterým jsem si doplnil autorizaci. Bavily

mě, protože se unich dá vždy očekávat nějaká složitost,

třeba v zakládání. Taky musíte víc sledovat předpověď

počasí. Nejen nástup mrazu kvůli betonážím či zdění,

ale také kdy, kde ajak zaprší. Pak jsem dostal nastarost

Kauflandy. Poté, co jsem dva postavil akjejich centrále

přistavěl patro kanceláří, přišel třetí zlom – stavba vza-

hraničí, v Polsku. Už rok a půl pracuji na modernizaci

protipovodňových opatření navodní nádrži Nisa astejně

dlouhou dobu tu ještě máme skolegy před sebou. Mimo-

chodem je to moje první vodohospodářská stavba, kde

jsme zatím neřešili povodeň. Doufám, že nám to vydrží.

V Polsku pracujete ve sdružení s místními firmami

asdivizí 4. Vjakém stadiu se stavba nachází?

Divize 6 buduje boční řízený přepad nádrže spohyblivý-

mi uzávěry, který vypadá jako 160 m dlouhý pětipolový

klapkový jez, a spadiště. V současnosti končíme jejich

železobetonové konstrukce apřipravujeme se namontáž

technologií. Součástí naší zakázky je i most, který pro

nás už brzo začnou stavět kolegové ze čtyřky. Přestavbu

dalšího mostu včetně modernizace technologické lávky

pak ještě provedou uhlavního výpustního objektu nádrže.

Jak podle vás fungujepolské stavebnictví?

Zatímco vČesku se staví způsobem, kterému říkám zbu-

duj azdokladuj, praxi vPolsku bych zjednodušeně shrnul

dohesla zdokladuj abuduj. Veškeré doklady kmateriálům

totiž investor vyžaduje předem a podléhají schválení –

nejen třeba při výběru fasády jako u nás, ale například

iuštěrkopísku pod základovou spáru – přestože jsou uve-

deny vprojektové dokumentaci. Odpovědnost dodavatele

se mi zase zdá být vPolsku oněco menší, protože je roz-

mělněná avelkou část jí nese tamější inženýr vpozici tech-

nického dozoru investora – co odsouhlasí, zato odpovídá.

Jak se domlouváte akde bydlíte?

Máme asi 10členný česko-polský tým. Jeden náš český

kolega studoval veVaršavě apolštinu dobře ovládá. My

ostatní se domlouváme, řekl bych, slovansky – hlavní je

naposlouchaná polština, ale jiný kolega je Slovák, atak

míchá dořeči slovenštinu, já maturoval zruštiny, pár slov

řekneme ičesky – a rozumíme si. Bydlíme vNise, aikdyž

jsem se ze začátku obával ponorkové nemoci, jsme vpo-

hodě. Mistři se střídají vturnusech amy ostatní jezdíme

vpondělí doPolska akoncem týdne zpět domů. Dost času

tak strávíme zavolantem. Dokončil jsem však už druhou

stavbu vKroměříži, atak mně těch kilometrů v autě ubude.

Liší se vaše práce vPolsku odté vČeské republice?

Ze začátku jsme si tu připadali jako exoti. Metrostav

totiž nikdo neznal, protože jediná reference tu byl most

v Chełmku, a trvalo dlouho, než se místní přesvědčili,

že stavět umíme. Jinak je to tu podobné jako unás, jen

Poláci nepracují ovíkendech. Je obtížné přemluvit je, aby

přišli nastavbu vsobotu, a vneděli jdou dokostela. Chtěl

bych se však volných víkendů dočkat i doma, protože

vpondělí tu vidím odpočinutější lidi světší chutí doprá-

ce. Samozřejmě to ale tak nejde všude. Mám jen dojem,

že se zezakázek vytrácí lidská stránka. Vše se řeší tvrdě

manažersky – důležitý je úkol avýsledek anikdo se neptá,

jak cíl dosáhnout. Člověk je jen jako zbytečný náklad, ale

vestavebnictví to bez něj nejde. Možná to souvisí sdo-

bou, kdy převažují maily a SMS. Než by se lidé setkali, rad-

ši sednou kinternetu. Tímhle směrem ale jít nechci auž

se těším, až si skolegy dáme večer uNisy fotbálek apivo.

strana 2

PTÁME SE

Estakáda roste napatentované skruži

Stavbu levého mostu ve 2. patře MÚK Opatovice pro-

vádějí pracovníci provozu mostních konstrukcí divize4

pro tým kolegy Ing. Richarda Rakouše. Rozčlenili ji

natři části. Pětipolový díl hlavního mostu srozpletem

aosmipolovou rampu staví napevné skruži. Kprove-

dení kilometrové estakády se 14 poli, která vevýšce až

20 m překlene kruhový objezd, používají skruž přesuv-

nou, jejíž princip získal vdubnu patentovou ochranu.

„Naše přesuvná skruž ale není žádná novinka, znala

ji už mostní divize firmy Stavební obnova železnic (SOŽ),

která vroce 2004 přešla pod náš provoz mostních tech-

nologií,“ říká jeho současný vedoucí Ing.Martin Ředina

adoplňuje: „Odté doby jsme skruž úspěšně použili ipro

stavbu mostů naR6 adálničního mostu Dobkovičky. Teď

jsme ji ale museli upravit a zesílit, protože rozpětí polí

opatovické estakády je větší adosahuje až 60 m.“

Přesuvné skruže na betonáž vodorovných nosných

konstrukcí mostů si firmy obvykle zajišťují na míru podle

konkrétní zakázky. Skruž Metrostavu má ale tu výhodu, že

je univerzální, zinventárního materiálu alze ji opakovaně

používat pro stavbu mostů srůznými tvary komorových

nosníků. Jejím základem jsou typizované příhradové

arozebíratelné ŽM 16, které obvykle slouží jako mostní

provizoria. Divize4 je získala buď odSOŽ, nebo nedávno

podemontáži provizorního tramvajového mostu vTroji.

Skruž se skládá ze dvou tubusů. Vpřípadě té opato-

vické to jsou asi 109 m dlouhé a 3 m široké prostorové

nosníky se dvěma 4,1 m vysokými stěnami (foto č. 1).

Najednom konci jsou přes tyče zavěšené najiž hotovou

nosnou konstrukci, nadruhé straně jsou uložené napro-

vizorní pilířové podpěře (foto č. 2) a mezipodporách

zmateriálu PIŽMO. Vpracovní poloze jsou tubusy těsně

spojeny soustavou příčných nosníků tak, aby na nich

mohlo být uzavřeno bednění nosné konstrukce mostovky.

Podokončení betonážního taktu aodklopení bednění se

tubusy příčně odsunou, aby mohly objet pilíř, skruž se

pomocí hydrauliky posune dopředu ocelou délku taktu

apráce může pokračovat.

„Vzhledem knedostatku místa jsme skruž u Opatovic

sestavovali ze 3m segmentů vevýšce naplošině akus

jsme jí dokonce museli zasunout zpět pod hotový most,“

popisuje Ing.Ředina adoplňuje: „Přesuvná skruž umož-

ňuje zkrátit dobu výstavby vodorovných konstrukcí mos-

tu asi napolovinu. Její montáž je ale nákladnější, proto se

obvykle vyplatí až u mostů, které mají víc než 10 polí.“

Na všech částech stavby u Opatovic pracuje dnes

na 80 dělníků a 10 techniků z provozu mostních tech-

nologií divize 4, které namístě řídí hlavní stavbyvedoucí

Ing.Martin Slovák. Naestakádě jim dnes jeden pracovní

takt zabere asi 38 dní. Chtěli by jej ale zkrátit jen natřicet.

Metrostav_11_2014.indd 2 24.06.14 14:05

Metrostav a.s. - noviny