strana 2
Slavnostní plavba
PTÁME SE
Na Vltavě v centru Prahy se 17. června u plavební
komory Praha-Štvanice konala netradiční plavba s ministrem dopravy Karlem Havlíčkem (foto č. 1). Cílem
bylo slavnostně zakončit projekt Modernizace rejd plavební komory Praha-Štvanice.
Loď proplula kolem malé vodní elektrárny na západní
špičce ostrova Štvanice (foto č. 2) a přiblížila se k plaveb
ní komoře (foto č. 3 a 4). Následovalo slavnostní přestři
žení pásky (foto č. 5), které otevřelo nové horní a dolní
rejdy. Lodě proplouvající druhou nejzatíženější plavební
komorou v České republice mohou nyní bezpečně vyčká
vat, až bude komora připravena na proplavování.
Na projektu pracovala divize 6 Metrostavu ve sdružení
jako vedoucí účastník. V rámci rekonstrukce došlo k vy
budování nových krátkodobých čekacích stání pro malá
i velká plavidla v horní a dolní rejdě (foto č. 6). Právě tam
proběhly podstatně rozsáhlejší práce.
Jiřího Nováka,
vedoucího střediska inž. sítí a podzemí
–red–, foto Petr Adámek
1
Beton TOPCRETE pro novou lávku v Lužci
1
2
3
Naše dceřiná společnost TBG Metrostav dodává vysoce kvalitní beton pro zajímavý projekt v Lužci nad
Vltavou (foto č. 1). Společnost Hochtief tam totiž buduje novou lávku přes Vltavu, která bude sloužit pro
pěší a cyklisty. Celková délka lávky s nájezdovými
rampami je 212,7 m, přičemž rozpětí činí 131 m. Lávka
je navržena jako visutá konstrukce s jedním nosným
pylonem a ocelovými lany, která budou držet mostovku
ze segmentů z ultravysokopevnostního betonu (UHPC).
Od konce listopadu 2019 probíhala v betonárně Ro
hanský ostrov betonáž segmentů mostovky. V areálu
betonárny byla připravena jedna forma, jejíž plnění (foto
č. 2) bylo realizováno třikrát týdně, vždy v pondělí, ve
středu a v pátek. Speciálně vyrobená ocelová forma byla
jeden den naplněna betonem, druhý den odbedněna, očiš
těna, poté byla vložena výztuž a pro další den byla forma
připravena pro opětovnou betonáž.
Plnění formy o objemu 4 m3 probíhalo betonem
TOPCRETE. Tento speciální beton se samozhutnitelnou
konzistencí je specifikován pevnostní třídou C110/130
a řadí se tak do kategorie vysokopevnostních betonů.
Před každou betonáží probíhala v místě ukládky betonu
do formy kontrola konzistence a odběr vzorků. Výsledky
pevnosti betonu v tlaku byly hodnoceny po 28 dnech a by
lo dosaženo pevnosti na krychli až přes 170 MPa. Velký
důraz byl kladen na ošetřování betonu hned po betonáži.
Vybetonovaný segment byl opatřen voskovým postřikem,
zakryt plachtou a poté nad něj byl ještě umístěn stan, aby
byla zajištěna optimální teplota pro zrání prvku. Celkem
bylo vyrobeno přes 30 segmentů s nulovou zmetkovostí.
Po vyzrání byly segmenty z betonárny TBG Metrostav
převezeny do Lužce nad Vltavou a za pomoci jeřábu z nich
byla smontována mostovka.
Vyšší pevnost a delší trvanlivost konstrukcí
Z betonu TOPCRETE byla roku 2013 již také zhotovena
mostovka lávky v Čelákovicích, která získala celou řadu
světových ocenění. Jednalo se o první použití UHPC pro
nosnou konstrukci v ČR. Tuto stavbu realizovala firma
Metrostav a beton dodávala betonárna TBG Metrostav.
Beton TOPCRETE se vyznačuje extrémní pevností,
díky čemuž je možné zmenšit průřezy konstrukcí a snížit
vlastní hmotnost konstrukce. Jde o jemnozrnný samo
zhutnitelný beton, který dokonale vyplní všechna bednění.
TOPCRETE je transportbeton, tedy jeho zpracovatelnost
činí až tři hodiny. Na stavby se dováží v autodomíchávači.
Hlavní výhodou betonu TOPCRETE je výrazně delší trvan
livost konstrukcí, uvádí se životnost přes 200 let.
Ing. Kristýna Vinklerová,
Foto archiv TBG Metrostav
2
Výstavba Krčínovy cyklostezky je za polovinou
4
5
6
Metrostav_11_2020.indd 2
Sdružení pod vedením naší dceřiné společnosti BES již
vybudovalo přes 7 km nové cyklostezky Sedlčany–Prčice (foto), která nese jméno stavitele rybníků Jakuba
Krčína. Cyklostezka povede od sedlčanské retenční
nádrže přes Radeč, Mezný, Hulín až do Prčice a dohromady bude měřit 13,5 km.
Stavbaři se dokázali vypořádat s náročnými podmín
kami vyplývajícími z opatření proti šíření nákazy covid-19
a dostali se do mírného předstihu oproti harmonogramu.
Krčínova cyklostezka by tak mohla být otevřena i dříve než
na konci října letošního roku.
„Díky příznivému počasí jsme zahájili pokládku as
faltových povrchů již během zimy a pokračujeme naplno
v dalších úsecích. Cyklostezka bude mít v celé délce tra
sy šířku minimálně 2,5 m, což vyhovuje požadavkům na
obousměrný provoz. V místech, kde se budeme pohybo
vat v terénním zářezu, vybudujeme gabionové opěrné zdi,“
říká stavbyvedoucí Radim Poustka ze společnosti BES.
M – SILNICE. O financování stavby za 87 milionů korun
včetně DPH se podělily Státní fond dopravní infrastruk
tury a Středočeský kraj.
Z dalších činností BES
BES je tradiční a silná společnost působící ve Středočes
kém kraji na Benešovsku a Příbramsku v oboru silničního
stavitelství. Hlavní náplní je zejména výstavba a rekon
strukce pozemních komunikací a mostů.
Dalšími činnostmi společnosti jsou těžba kamene,
výroba a prodej drceného kameniva, výroba a prodej as
faltových směsí. Ve vlastních obalovnách Chotýšany a Lí
chovy BES vyrábí asfaltové směsi a modifikované asfalto
vé směsi. Kamenolomy Mladovice a Štileček vyprodukují
ročně až 300 000 tun drceného kameniva, v betonárce
Votice se ročně vyrobí cca 5000 m3 betonových směsí.
BES také provádí údržbu silnic a ve čtyřech střediscích
údržby zajišťuje zimní i letní údržbu silnic I., II. a III. třídy.
Ing. Vojtěch Kostiha, MBA
Nejen pro rekreanty
Přestože nová trasa vede oblíbenou rekreační oblastí,
velký význam bude mít i pro místní obyvatele, jimž bude
sloužit k bezpečné a komfortní přepravě do zaměstnání,
škol či za službami. Podle statistik BESIP je Středočeský
kraj pro cyklistiku nejnebezpečnějším regionem – vede
statistiky nehodovosti jak v počtu těžkých zranění, tak
v počtu úmrtí. Díky nové cyklostezce se cyklisté budou
moci vyhnout hlavnímu tahu mezi Příbramí a Sedlčany
a dalším frekventovaným silnicím v regionu.
Výstavba Krčínovy cyklostezky byla zahájena v pro
sinci loňského roku. Pro Sdružení obcí Sedlčanska ji
buduje společnost BES ve spolupráci se společností
Foto archiv společnosti BES
Svou profesní kariéru v Metrostavu odstartoval v květnu 1993 nedlouho po absolvování Střední průmyslové
školy Příbram – obor hornictví, hornická geologie. Jiří
Novák nastoupil jako tunelář k divizi 1 a již po roce
a půl se z něj stal mistr. O sedm let později působil jako
stavbyvedoucí, od dubna 2008 je vedoucím střediska.
Je také autorizovaným technikem v oboru geotechnika
a vlastní osvědčení „závodní pro ČPHZ“.
Můžete představit hlavní činnosti vašeho střediska?
Naší náplní je především výstavba a rekonstrukce kanali
zace, obnova a výstavba nových vodovodních řadů včetně
domovních přípojek. Drtivá většina našich zakázek se
odehrává v Praze, ale nezřídka jsme působili také v Plzni,
Brně či v Havířově. V týmu mám rozpočtáře a čtyři stav
byvedoucí. Všichni to jsou autorizované osoby v různých
oborech – vodohospodářské stavby, geotechnika a po
zemní stavby. Tři ze čtyř stavbyvedoucích mají osvědčení
„závodní pro ČPHZ“. Dále tým tvoří asi 40 dělníků a máme
tu kolegyni na administrativu a jednu studentku.
Na kterých projektech aktuálně pracujete?
V drtivé většině to jsou akce pro Pražskou vodohospodář
skou společnost (PVS). Letos pracujeme třeba v Praze 1
v ulici Kožná, kde jsme již v únoru dokončovali a nyní dílo
předáváme investorovi. Velkou zakázku máme v Praze 3,
kde během tří let probíhá obnova vodovodního řadu
a rekonstrukce kanalizace. Koncem června jsme zahájili
obnovu kanalizace a vodovodního řadu v Praze 6 v ulici
Jilemnického a také pracujeme v Praze 4 v ulici Táborská.
A samozřejmě nás můžete vidět v rámci revitalizace na
Václavském náměstí. K těmto velkým projektům bych
zmínil ještě pět malých zakázek, které probíhají většinou
v rámci naší divize, nebo pracujeme i pro jinou divizi Met
rostavu. Jde o vodovodní přípojky pro bytové domy apod.
Nakolik vaši činnost ovlivnila pandemie covidu-19?
Situace s koronavirem naše hospodaření v prvním pololetí
samozřejmě výrazně ovlivnila, protože vyhlášením nouzo
vého stavu se uzavřel také centrální dispečink vodovodů.
Nebylo možné domluvit žádnou výluku, nemohli jsme sta
vět. Pocítili jsme také oslabení personálu, protože v týmu
pracují čtyři zaměstnanci ze Slovenska, kteří se nemohli
tři měsíce dostat do České republiky.
Čím je práce v pražském podzemí specifická. Jde přece
jen o stavby, které nejsou vidět, ale jsou důležité.
Pokud se bavíme o činnosti provádění hornickým způ
sobem, tedy ražba nějakých štol, to složité a překvapivé
není. Ale je pravda, že kdykoliv kopneme do země, něco
nás překvapí. Stav je téměř vždy ve skutečnosti jiný, než
uvádí dokumentace...
Co vás překvapilo v poslední době?
Zrovna na Václavském náměstí jsme byli součástí archeo
logicky zajímavého naleziště. Našla se tam především
unikátní soška Madony vyřezaná do paroží. První měsíce
stavby představovaly permanentní součinnost s archeo
logy i zpoždění prací v řádu měsíců. Na místě byl také na
lezen dřevěný vodovod, ale o jeho existenci archeologové
již věděli. Překvapivé také je, že stoleté vodovodní řady
nejsou v až tak špatném stavu jako řady, které se dělaly
později. Zejména v 60. letech minulého století byl totiž
používán vysoce nekvalitní materiál.
Jak se liší nové vodovodní sítě, které postupně nahrazují ty původní?
Nyní používáme především potrubí z tvárné litiny, která
je mnohem pevnější a méně náchylná k prasknutí. Tedy
máme moderní materiály, které daleko lépe odolávají
vnějším vlivům a které mají nové způsoby ochrany třeba
proti bludným proudům. Životnost nových řadů by měla
být v rozmezí 80 až 120 let.
Na kterých zakázkách budete pracovat nadále?
I když jsme kvůli covidu-19 měli méně práce, čas jsme
využili a soutěžili nové projekty. A dále soutěžíme z naše
ho pohledu velké privátní projekty. Druhé pololetí pro nás
bude tedy příznivější, už o prázdninách se nezastavíme.
Za rozhovor děkuje David Kalců
02.07.20 13:04