strana 2
Pro energii velkoměsta
Spolupráce s UCEEB
Naše dceřiná společnost PRAGIS a.s., divize Pod‑
zemní stavby, v oblasti pražské Invalidovny provádí
zajímavou a technicky náročnou zakázku: jde o stavbu
kabelového tunelu pro investora PRE distribuce. Ten‑
to typ staveb umožňuje téměř neomezený, bezpečný
a spolehlivý rozvod elektrické energie po Praze.
Předmětem zakázky je výstavba nového kabelového
tunelu s jednou šachtou pod označením J38 (foto č. 1)
a technickou komorou TK5. Tunel poslouží k vedení silových kabelů 110 kV a 22 kV, dokončen bude v příštím roce.
Šachta J38 bude mít v definitivní podobě kruhový
profil o světlém průměru 4 a hloubku 21,3 ke dnu
m
m
tunelu. Při terénu bude dvojice podpovrchových objektů
určených pro vedení kabelů z/do tunelu.
Kabelový tunel (foto č. 2) je dílem prováděným hornickým způsobem o délce 527,4 m. Ražba a dočasná výztuž
je realizována podle zásad NRTM s využitím spolupůsobení horninového masivu na procesu stabilizace v oblasti
kolem výrubu. Na celý rozsah ražeb je v co největší míře
uplatněno mechanické strojní rozpojování.
Strojní ražba je prováděna univerzálním nakladačem
NSU 1E/P1 (foto č. 3) s bouracím kladivem AC SB302
(foto č. 4) a rotační frézou ERKAT 250 (foto č. 5), odtěžení rubaniny z čelby štoly je zajištěno pomocí hřeblového
dopravníku TH 402 a samojízdného vyvážecího stroje
ENTRACON Delaware 6185-01-05.
Odtěžení v šachtě probíhá za pomoci věžového jeřábu LIEBHERR 71 EC-B5 a výklopného kontejneru typu
A‑3000D s automatickým vyklápěním.
Odborníci z Univerzitního centra energeticky efektiv‑
ních budov ČVUT (UCEEB) ve spolupráci s naší spo‑
lečností se více než tři roky zabývají výzkumem tzv.
vegetačních střech (foto č. 1). Ty totiž mohou význam‑
ně přispět k zadržování vody ve městech a pomohou
energeticky úspornému ochlazování budov a jejich
okolí především během horkých letních dnů.
Tým Laboratoře hydrometeorologie & hydropedologie
provádí testování na celkem 24 zkušebních plochách vybudovaných na střeše budovy ČVUT UCEEB v Buštěhradu
(foto č. 2). Pro výzkum byly vybrány rostliny maximálně
přizpůsobené extrémním podmínkám, tedy především
nedostatku vody a životu v mělkém neúživném substrátu.
Vegetaci střech tvoří především rozchodníky a netřesky,
jež v některých variantách doplňují kostřavy a byliny.
Kromě nich jsou testovány rozchodníkové koberce.
Zjištěné údaje budou předány odborníkům Metrostavu jako zadavateli projektu a budou dále využity při
realizaci souvrství extenzivní zeleně (zelených střech) na
ostatních projektech Metrostavu, a to včetně doporučení
následné péče objednateli.
Tex t a f o t o P r agi s
1
2
3
4
5
Metrostav_12_13_2020.indd 2
Zeptali jsme se nového generálního ředitele
Ing. Jaroslav Heran od 1. července převzal po Ing. Pavlu Pilátovi vedení společnosti. V Metrostavu působí dlouho
a firmu dobře zná: nastoupil v roce 1989, tedy před 31 lety, tehdy na divizi 9. Před 20 lety přestoupil na divizi 1
do pozice výrobního náměstka a od roku 2012 „jedničku“ řídil.
Několik týdnů jste ve funkci generálního ředitele. Jaké
jsou vaše pocity?
Na jedné straně se těším na nové úkoly a výzvy a na
druhé straně cítím veliký respekt. Na převzetí této nové
funkce jsem se již nějaký čas připravoval v úzké spolupráci především s odstupujícím generálním ředitelem
Ing. Pavlem Pilátem, panem prezidentem Ing. Františkem
Kočím a všemi výkonnými řediteli společnosti. Přesto
musím přiznat, že v mnoha ohledech se teprve postupně
rozkoukávám.
V jaké kondici je nyní naše společnost?
Metrostav i celá naše skupina, tedy Metrostav včetně
svých dceřiných společností, dosáhly za loňský rok nejvyššího obratu a zisku za celou dobu své existence, a to
bezpochyby svědčí o naší velmi dobré kondici. Metrostav
je vnímán jako jednička na stavebním trhu v ČR, respektive na území bývalého Československa, a v posledních letech se významně angažuje i v zahraničí, zejména směrem
na sever a západ od hranic České republiky. K našemu
zahraničnímu angažmá se sluší poznamenat, že tento náš
tlak na zahraničí byl do značné míry akcentován i nepříznivou situací na domácím trhu, kde dlouhodobě není pro
naše (především tunelářské) kapacity dostatek příležitostí. Je to příklad toho, jak nepříznivé okolnosti a nutnost
jim čelit na straně jedné mohou přinést jiné efekty na
straně druhé. Získání schopnosti realizovat významnou
část svého výrobního programu v zahraničí posiluje naše
pozice a stabilitu, dává nám cenné reference i příležitosti
a nejedná se již zdaleka jen o stavby tunelové.
Jaké faktory k dobrým výsledkům přispívají?
Za významnou charakteristiku a silnou vlastnost Metrostavu i ostatních firem naší skupiny v neposlední
řadě považuji systematickou snahu o zachování a rozvoj
vlastních výrobních kapacit na úrovni specializovaných
výrobních středisek a provozů s vlastními odborníky,
techniky, dělníky i strojním vybavením. Ne všechny stavební firmy v našem okolí kráčely touto cestou. Je to
cesta pracná, bez rychlých efektů, ale podle mého mínění
jediná správná, pokud má stavební firma zůstat stavební
firmou, být dlouhodobě stabilní a mít potenciál rozvíjet
sebe a své řemeslo.
Metrostavu se tedy v poslední době dařilo, kvůli pan‑
demii koronaviru se ale předpokládá propad ekonomi‑
ky. Co lze v následujícím období očekávat?
Období omezení vyhlášených vládou ČR v důsledku pandemie koronaviru jsme až dosud jako firma naštěstí
přestáli velmi dobře a za to patří veliký dík všem našim
kolegům. Nepodlehli panice a navzdory ztíženým podmínkám dokázali svým zvýšeným úsilím naše stavby
udržet takřka v normálním chodu. Co se týká dalšího
vývoje, tak lze očekávat, že k propadu ekonomiky nutně
dojde, nikdo však nemůže dnes říci, jak vážný problém to
nakonec bude a nakolik se dotkne právě našeho odvětví.
Velmi záleží například na tom, zda nedojde k dalším vlnám
pandemie a s tím k dalším omezením, do jaké míry se
vládě podaří splnit svůj příslib „masivně nalít investiční
peníze do ekonomiky“, jak rychle se nastartují i ostatní
ekonomická odvětví, která jsou zatím stále utlumena atd.
Pravděpodobně máme před sebou období, kdy se s poklesem poptávky po stavebních kapacitách v různých
segmentech stavebního trhu vyostří konkurenční prostředí a soutěž o zakázku bude obtížnější, než tomu bylo
před krizí. Hloubka toho problému bude záviset na dalším
vývoji situace. Takováto období bývají pro všechny firmy
bohužel těmi méně ekonomicky úspěšnými. V minulosti
jsme takových období zažili a překonali celou řadu, neboť
zákonitost ekonomického cyklu, kdy růst střídá recesi
a obráceně, je charakteristickým jevem tržní ekonomiky.
Nepochybuji, že i tentokrát jsme dobře připraveni a nesnadné období překonáme.
Chystáte nějaké změny, které se zásadním způsobem
dotknou Metrostavu a jeho zaměstnanců?
Nejsem přítelem ukvapeného jednání. Nějaké myšlenky
o tom, co se pokusit v budoucnu zlepšit nebo na co se zaměřit, v hlavě mám, ale nejdříve se chci pořádně seznámit
s celou agendou, kterou mám nově na starosti. V budoucnu jistě nějaké změny předpokládám. Mám tu výhodu, že
jsem vedení společnosti převzal, když se tato nachází ve
velmi dobrém stavu, fungující a prosperující, takže žádné
mé akutní zásahy a změny nejsou bezprostředně nutné.
Zároveň v tom v dobrém slova smyslu vidím i určitou nevýhodu pro sebe osobně, neboť laťka, kterou mi pan Pavel
Pilát nastavil, je velmi vysoko a já se s ní budu poměřovat
v době, kdy očekáváme nesnadné období.
Je známo, že působíte ve vedení Českého veslařského
klubu Praha a máte tak blízko k lodím, vodě, soutěže‑
ní... Můžete nějaké zkušenosti z tohoto sportu promít‑
nout do řízení velké společnosti?
Ano, jsem veslařem od čtrnácti let a pravidelné sportování se stalo součástí mého životního stylu. Nejen u vody,
ale třeba i v zimě na lyžích. V loděnici byla vždy bezva parta a to těší, zavazuje i motivuje. Za veslem platí, že talent
je důležitý předpoklad úspěchu, ale bez dřiny, disciplíny
a týmového ducha to nikomu nikdy pořádně nepojede.
Jsem přesvědčen, že v práci platí totéž.
–red–, foto archiv Metrostavu
aroslav Heran je členem České komory
J
autorizovaných inženýrů a techniků – autorizovaný
stavitel v oboru pozemní stavby. V roce 2007
úspěšně zakončil studium MBA na Sheffield Hallam
University ve Velké Británii.
eho koníčky jsou sport, zejména lyžování,
J
cyklistika, ale hlavně se věnuje veslování, kde
vedle aktivní činnosti je i místopředsedou Českého
veslařského klubu Praha.
1
2
Výhody zelených střech
Kromě estetických hledisek mají vegetační střechy tu
výhodu, že vsakují a odpařují zpět do ovzduší mnoho srážkové vody a výrazně tím přispívají k ochlazování budov,
zvlhčují vzduch a snižují prašnost.
Hovoří se také, že fungují jako klimatizace. Zelené střechy totiž okysličují a ochlazují okolní vzduch a tím narušují
nepříjemný jev městských tepelných ostrovů, což jde ruku
v ruce s potřebou řešit problémy vzniklé v důsledku klimatických změn. Klíčová je správná volba rostlin a jejich
sadba je rozhodně odborná záležitost a nedoporučuje se
dělat ji svépomocí. I proto je současný výzkum důležitý.
–red–, foto Petr Adámek
Obchvat v Norsku
Hornické město Kongsberg v jižní části Norska proži‑
lo na začátku července velký den: po letech se totiž
dočkalo otevření silničního obchvatu. První auto na
novou silnici, kterou ve sdružení s norskými partnery
vybudoval Metrostav, slavnostně vpustil norský minis‑
tr dopravy Knut Arild Hareide!
Obchvat měří 5 km a překonává náročný horský terén
pomocí dvou tunelů a velkého mostu. Rozsáhlá investice
vyšla v přepočtu na dvě miliardy Kč. Přínosy pro téměř
30 000 místních obyvatel se projevily ze dne na den.
Z centra města se podařilo vyvést tranzitní dopravu.
Další úspěšný projekt
„Obchvat norského města Kongsberg byl naším třetím
projektem v Norsku. Na rozdíl od předchozích dvou
staveb se nám v tomto případě podařilo uplatnit, kromě
těch razičských, také vlastní betonářské kapacity. Projekt
celkově hodnotíme jako úspěšný a jsme rádi, že jsme
mohli svou trochou přispět k jeho zdárnému dokončení,“
vysvětluje Ing. Aleš Gothard, předseda představenstva
společnosti Metrostav Norge AS.
Kongsberg se dlouhodobě potýkal s přetíženou dopravou. Díky obchvatu se situace prakticky okamžitě
významně zlepšila a tomuto norskému městu se otevřely
nové perspektivy. Přímo se nabízí třeba rozvoj stále populárnější cyklistické dopravy.
Ing. Vojtěch Kostiha, MBA
21.07.20 13:38