Strana 2
Pro energii velkoměsta
Naše dceřiná společnost PRAGIS a.s., divize Pod-
zemní stavby, v oblasti pražské Invalidovny provádí
zajímavou atechnicky náročnou zakázku: jde ostavbu
kabelového tunelu pro investora PRE distribuce. Ten-
to typ staveb umožňuje téměř neomezený, bezpečný
aspolehlivý rozvod elektrické energie po Praze.
Předmětem zakázky je výstavba nového kabelového
tunelu s jednou šachtou pod označením J38 (foto č. 1)
atechnickou komorou TK5. Tunel poslouží kvedení silo-
vých kabelů 110 kV a22 kV, dokončen bude vpříštím roce.
Šachta J38 bude mít v definitivní podobě kruhový
profil osvětlém průměru 4 m a hloubku 21,3 m ke dnu
tunelu. Při terénu bude dvojice podpovrchových objektů
určených pro vedení kabelů z/do tunelu.
Kabelový tunel (foto č. 2) je dílem prováděným hornic-
kým způsobem odélce 527,4 m. Ražba adočasná výztuž
je realizována podle zásad NRTM svyužitím spolupůso-
bení horninového masivu na procesu stabilizace voblasti
kolem výrubu. Na celý rozsah ražeb je vco největší míře
uplatněno mechanické strojní rozpojování.
Strojní ražba je prováděna univerzálním nakladačem
NSU 1E/P1 (foto č. 3) sbouracím kladivem AC SB302
(foto č. 4) arotační frézou ERKAT 250 (foto č. 5), odtěže-
ní rubaniny zčelby štoly je zajištěno pomocí hřeblového
dopravníku TH 402 a samojízdného vyvážecího stroje
ENTRACON Delaware 6185-01-05.
Odtěžení všachtě probíhá za pomoci věžového jeřá-
bu LIEBHERR 71 EC-B5 a výklopného kontejneru typu
A-3000D sautomatickým vyklápěním.
Text afoto Pragis
Spolupráce s UCEEB
Odborníci z Univerzitního centra energeticky efektiv-
ních budov ČVUT (UCEEB) ve spolupráci s naší spo-
lečností se více než tři roky zabývají výzkumem tzv.
vegetačních střech (foto č. 1). Ty totiž mohou význam-
ně přispět k zadržování vody ve městech a pomohou
energeticky úspornému ochlazování budov a jejich
okolí především během horkých letních dnů.
Tým Laboratoře hydrometeorologie & hydropedologie
provádí testování na celkem 24 zkušebních plochách vy-
budovaných na střeše budovy ČVUT UCEEB vBuštěhradu
(foto č. 2). Pro výzkum byly vybrány rostliny maximálně
přizpůsobené extrémním podmínkám, tedy především
nedostatku vody a životu v mělkém neúživném substrátu.
Vegetaci střech tvoří především rozchodníky a netřesky,
jež v některých variantách doplňují kostřavy a byliny.
Kromě nich jsou testovány rozchodníkové koberce.
Zjištěné údaje budou předány odborníkům Metro-
stavu jako zadavateli projektu a budou dále využity při
realizaci souvrství extenzivní zeleně (zelených střech) na
ostatních projektech Metrostavu, a to včetně doporučení
následné péče objednateli.
Výhody zelených střech
Kromě estetických hledisek mají vegetační střechy tu
výhodu, že vsakují a odpařují zpět do ovzduší mnoho sráž-
kové vody a výrazně tím přispívají k ochlazování budov,
zvlhčují vzduch a snižují prašnost.
Hovoří se také, že fungují jako klimatizace. Zelené stře-
chy totiž okysličují a ochlazují okolní vzduch a tím narušují
nepříjemný jev městských tepelných ostrovů, což jde ruku
v ruce s potřebou řešit problémy vzniklé v důsledku kli-
matických změn. Klíčová je správná volba rostlin a jejich
sadba je rozhodně odborná záležitost a nedoporučuje se
dělat ji svépomocí. I proto je současný výzkum důležitý.
–red–, foto Petr Adámek
strana 2
Zeptali jsme se nového generálního ředitele
Ing.Jaroslav Heran od 1. července převzal po Ing.Pavlu Pilátovi vedení společnosti. VMetrostavu působí dlouho
afirmu dobře zná: nastoupil vroce 1989, tedy před 31 lety, tehdy na divizi 9. Před 20 lety přestoupil na divizi 1
do pozice výrobního náměstka aod roku 2012 „jedničku“ řídil.
Několik týdnů jste ve funkci generálního ředitele. Jaké
jsou vaše pocity?
Na jedné straně se těším na nové úkoly a výzvy a na
druhé straně cítím veliký respekt. Na převzetí této nové
funkce jsem se již nějaký čas připravoval vúzké spolu-
práci především s odstupujícím generálním ředitelem
Ing.Pavlem Pilátem, panem prezidentem Ing.Františkem
Kočím a všemi výkonnými řediteli společnosti. Přesto
musím přiznat, že vmnoha ohledech se teprve postupně
rozkoukávám.
Vjaké kondici je nyní naše společnost?
Metrostav i celá naše skupina, tedy Metrostav včetně
svých dceřiných společností, dosáhly za loňský rok nej-
vyššího obratu azisku za celou dobu své existence, ato
bezpochyby svědčí onaší velmi dobré kondici. Metrostav
je vnímán jako jednička na stavebním trhu vČR, respekti-
ve na území bývalého Československa, avposledních le-
tech se významně angažuje ivzahraničí, zejména směrem
na sever azápad od hranic České republiky. Knašemu
zahraničnímu angažmá se sluší poznamenat, že tento náš
tlak na zahraničí byl do značné míry akcentován inepříz-
nivou situací na domácím trhu, kde dlouhodobě není pro
naše (především tunelářské) kapacity dostatek příležitos-
tí. Je to příklad toho, jak nepříznivé okolnosti anutnost
jim čelit na straně jedné mohou přinést jiné efekty na
straně druhé. Získání schopnosti realizovat významnou
část svého výrobního programu vzahraničí posiluje naše
pozice astabilitu, dává nám cenné reference ipříležitosti
anejedná se již zdaleka jen ostavby tunelové.
Jaké faktory k dobrým výsledkům přispívají?
Za významnou charakteristiku a silnou vlastnost Me-
trostavu i ostatních firem naší skupiny v neposlední
řadě považuji systematickou snahu ozachování arozvoj
vlastních výrobních kapacit na úrovni specializovaných
výrobních středisek a provozů s vlastními odborníky,
techniky, dělníky istrojním vybavením. Ne všechny sta-
vební firmy v našem okolí kráčely touto cestou. Je to
cesta pracná, bez rychlých efektů, ale podle mého mínění
jediná správná, pokud má stavební firma zůstat stavební
firmou, být dlouhodobě stabilní amít potenciál rozvíjet
sebe asvé řemeslo.
Metrostavu se tedy vposlední době dařilo, kvůli pan-
demii koronaviru se ale předpokládá propad ekonomi-
ky. Co lze vnásledujícím období očekávat?
Období omezení vyhlášených vládou ČR vdůsledku pan-
demie koronaviru jsme až dosud jako firma naštěstí
přestáli velmi dobře aza to patří veliký dík všem našim
kolegům. Nepodlehli panice a navzdory ztíženým pod-
mínkám dokázali svým zvýšeným úsilím naše stavby
udržet takřka v normálním chodu. Co se týká dalšího
vývoje, tak lze očekávat, že kpropadu ekonomiky nutně
dojde, nikdo však nemůže dnes říci, jak vážný problém to
nakonec bude anakolik se dotkne právě našeho odvětví.
Velmi záleží například na tom, zda nedojde kdalším vlnám
pandemie a s tím k dalším omezením, do jaké míry se
vládě podaří splnit svůj příslib „masivně nalít investiční
peníze do ekonomiky“, jak rychle se nastartují iostatní
ekonomická odvětví, která jsou zatím stále utlumenaatd.
Pravděpodobně máme před sebou období, kdy se spo-
klesem poptávky po stavebních kapacitách v různých
segmentech stavebního trhu vyostří konkurenční pro-
středí asoutěž ozakázku bude obtížnější, než tomu bylo
před krizí. Hloubka toho problému bude záviset na dalším
vývoji situace. Takováto období bývají pro všechny firmy
bohužel těmi méně ekonomicky úspěšnými. Vminulosti
jsme takových období zažili apřekonali celou řadu, neboť
zákonitost ekonomického cyklu, kdy růst střídá recesi
aobráceně, je charakteristickým jevem tržní ekonomiky.
Nepochybuji, že itentokrát jsme dobře připraveni ane-
snadné období překonáme.
Chystáte nějaké změny, které se zásadním způsobem
dotknou Metrostavu ajeho zaměstnanců?
Nejsem přítelem ukvapeného jednání. Nějaké myšlenky
otom, co se pokusit vbudoucnu zlepšit nebo na co se za-
měřit, vhlavě mám, ale nejdříve se chci pořádně seznámit
scelou agendou, kterou mám nově na starosti. Vbudouc-
nu jistě nějaké změny předpokládám. Mám tu výhodu, že
jsem vedení společnosti převzal, když se tato nachází ve
velmi dobrém stavu, fungující aprosperující, takže žádné
mé akutní zásahy azměny nejsou bezprostředně nutné.
Zároveň vtom vdobrém slova smyslu vidím iurčitou ne-
výhodu pro sebe osobně, neboť laťka, kterou mi pan Pavel
Pilát nastavil, je velmi vysoko ajá se sní budu poměřovat
vdobě, kdy očekáváme nesnadné období.
Je známo, že působíte ve vedení Českého veslařského
klubu Praha amáte tak blízko klodím, vodě, soutěže-
ní... Můžete nějaké zkušenosti ztohoto sportu promít-
nout do řízení velké společnosti?
Ano, jsem veslařem od čtrnácti let apravidelné sporto-
vání se stalo součástí mého životního stylu. Nejen uvody,
ale třeba ivzimě na lyžích. Vloděnici byla vždy bezva par-
ta ato těší, zavazuje imotivuje. Za veslem platí, že talent
je důležitý předpoklad úspěchu, ale bez dřiny, disciplíny
a týmového ducha to nikomu nikdy pořádně nepojede.
Jsem přesvědčen, že vpráci platí totéž.
–red–, foto archiv Metrostavu
1
2
3
4
5
1
2
Jaroslav Heran je členem České komory
autorizovaných inženýrů atechniků – autorizovaný
stavitel voboru pozemní stavby. Vroce 2007
úspěšně zakončil studium MBA na Sheffield Hallam
University ve Velké Británii.
Jeho koníčky jsou sport, zejména lyžování,
cyklistika, ale hlavně se věnuje veslování, kde
vedle aktivní činnosti je imístopředsedou Českého
veslařského klubu Praha.
Obchvat vNorsku
Hornické město Kongsberg vjižní části Norska proži-
lo na začátku července velký den: po letech se totiž
dočkalo otevření silničního obchvatu. První auto na
novou silnici, kterou ve sdružení snorskými partnery
vybudoval Metrostav, slavnostně vpustil norský minis-
tr dopravy Knut Arild Hareide!
Obchvat měří 5 km apřekonává náročný horský terén
pomocí dvou tunelů avelkého mostu. Rozsáhlá investice
vyšla vpřepočtu na dvě miliardy Kč. Přínosy pro téměř
30 000 místních obyvatel se projevily ze dne na den.
Zcentra města se podařilo vyvést tranzitní dopravu.
Další úspěšný projekt
„Obchvat norského města Kongsberg byl naším třetím
projektem v Norsku. Na rozdíl od předchozích dvou
staveb se nám vtomto případě podařilo uplatnit, kromě
těch razičských, také vlastní betonářské kapacity. Projekt
celkově hodnotíme jako úspěšný a jsme rádi, že jsme
mohli svou trochou přispět kjeho zdárnému dokončení,“
vysvětluje Ing.Aleš Gothard, předseda představenstva
společnosti Metrostav Norge AS.
Kongsberg se dlouhodobě potýkal spřetíženou do-
pravou. Díky obchvatu se situace prakticky okamžitě
významně zlepšila atomuto norskému městu se otevřely
nové perspektivy. Přímo se nabízí třeba rozvoj stále po-
pulárnější cyklistické dopravy.
Ing.Vojtěch Kostiha, MBA
Metrostav_12_13_2020.indd 2Metrostav_12_13_2020.indd 2 21.07.20 13:3821.07.20 13:38