strana 2

Pro energii velkoměsta

Spolupráce s UCEEB

Naše dceřiná společnost PRAGIS a.s., divize Pod‑

zemní stavby, v oblasti pražské Invalidovny provádí

zajímavou a technicky náročnou zakázku: jde o stavbu

kabelového tunelu pro investora PRE distribuce. Ten‑

to typ staveb umožňuje téměř neomezený, bezpečný

a spolehlivý rozvod elektrické energie po Praze.

Předmětem zakázky je výstavba nového kabelového

tunelu s jednou šachtou pod označením J38 (foto č. 1)

a technickou komorou TK5. Tunel poslouží k vedení silových kabelů 110 kV a 22 kV, dokončen bude v příštím roce.

Šachta J38 bude mít v definitivní podobě kruhový

profil o světlém průměru 4 m a hloubku 21,3 m ke dnu

tunelu. Při terénu bude dvojice podpovrchových objektů

určených pro vedení kabelů z/do tunelu.

Kabelový tunel (foto č. 2) je dílem prováděným hornickým způsobem o délce 527,4 m. Ražba a dočasná výztuž

je realizována podle zásad NRTM s využitím spolupůsobení horninového masivu na procesu stabilizace v oblasti

kolem výrubu. Na celý rozsah ražeb je v co největší míře

uplatněno mechanické strojní rozpojování.

Strojní ražba je prováděna univerzálním nakladačem

NSU 1E/P1 (foto č. 3) s bouracím kladivem AC SB302

(foto č. 4) a rotační frézou ERKAT 250 (foto č. 5), odtěžení rubaniny z čelby štoly je zajištěno pomocí hřeblového

dopravníku TH 402 a samojízdného vyvážecího stroje

ENTRACON Delaware 6185-01-05.

Odtěžení v šachtě probíhá za pomoci věžového jeřábu LIEBHERR 71 EC-B5 a výklopného kontejneru typu

A‑3000D s automatickým vyklápěním.

Odborníci z Univerzitního centra energeticky efektiv‑

ních budov ČVUT (UCEEB) ve spolupráci s naší spo‑

lečností se více než tři roky zabývají výzkumem tzv.

vegetačních střech (foto č. 1). Ty totiž mohou význam‑

ně přispět k zadržování vody ve městech a pomohou

energeticky úspornému ochlazování budov a jejich

okolí především během horkých letních dnů.

Tým Laboratoře hydrometeorologie & hydropedologie

provádí testování na celkem 24 zkušebních plochách vybudovaných na střeše budovy ČVUT UCEEB v Buštěhradu

(foto č. 2). Pro výzkum byly vybrány rostliny maximálně

přizpůsobené extrémním podmínkám, tedy především

nedostatku vody a životu v mělkém neúživném substrátu.

Vegetaci střech tvoří především rozchodníky a netřesky,

jež v některých variantách doplňují kostřavy a byliny.

Kromě nich jsou testovány rozchodníkové koberce.

Zjištěné údaje budou předány odborníkům Metrostavu jako zadavateli projektu a budou dále využity při

realizaci souvrství extenzivní zeleně (zelených střech) na

ostatních projektech Metrostavu, a to včetně doporučení

následné péče objednateli.

Tex t a f o t o P r agi s

1

2

3

4

5

Metrostav_12_13_2020.indd 2

Zeptali jsme se nového generálního ředitele

Ing. Jaroslav Heran od 1. července převzal po Ing. Pavlu Pilátovi vedení společnosti. V Metrostavu působí dlouho

a firmu dobře zná: nastoupil v roce 1989, tedy před 31 lety, tehdy na divizi 9. Před 20 lety přestoupil na divizi 1

do pozice výrobního náměstka a od roku 2012 „jedničku“ řídil.

Několik týdnů jste ve funkci generálního ředitele. Jaké

jsou vaše pocity?

Na jedné straně se těším na nové úkoly a výzvy a na

druhé straně cítím veliký respekt. Na převzetí této nové

funkce jsem se již nějaký čas připravoval v úzké spolupráci především s odstupujícím generálním ředitelem

Ing. Pavlem Pilátem, panem prezidentem Ing. Františkem

Kočím a všemi výkonnými řediteli společnosti. Přesto

musím přiznat, že v mnoha ohledech se teprve postupně

rozkoukávám.

V jaké kondici je nyní naše společnost?

Metrostav i celá naše skupina, tedy Metrostav včetně

svých dceřiných společností, dosáhly za loňský rok nejvyššího obratu a zisku za celou dobu své existence, a to

bezpochyby svědčí o naší velmi dobré kondici. Metrostav

je vnímán jako jednička na stavebním trhu v ČR, respektive na území bývalého Československa, a v posledních letech se významně angažuje i v zahraničí, zejména směrem

na sever a západ od hranic České republiky. K našemu

zahraničnímu angažmá se sluší poznamenat, že tento náš

tlak na zahraničí byl do značné míry akcentován i nepříznivou situací na domácím trhu, kde dlouhodobě není pro

naše (především tunelářské) kapacity dostatek příležitostí. Je to příklad toho, jak nepříznivé okolnosti a nutnost

jim čelit na straně jedné mohou přinést jiné efekty na

straně druhé. Získání schopnosti realizovat významnou

část svého výrobního programu v zahraničí posiluje naše

pozice a stabilitu, dává nám cenné reference i příležitosti

a nejedná se již zdaleka jen o stavby tunelové.

Jaké faktory k dobrým výsledkům přispívají?

Za významnou charakteristiku a silnou vlastnost Metrostavu i ostatních firem naší skupiny v neposlední

řadě považuji systematickou snahu o zachování a rozvoj

vlastních výrobních kapacit na úrovni specializovaných

výrobních středisek a provozů s vlastními odborníky,

techniky, dělníky i strojním vybavením. Ne všechny stavební firmy v našem okolí kráčely touto cestou. Je to

cesta pracná, bez rychlých efektů, ale podle mého mínění

jediná správná, pokud má stavební firma zůstat stavební

firmou, být dlouhodobě stabilní a mít potenciál rozvíjet

sebe a své řemeslo.

Metrostavu se tedy v poslední době dařilo, kvůli pan‑

demii koronaviru se ale předpokládá propad ekonomi‑

ky. Co lze v následujícím období očekávat?

Období omezení vyhlášených vládou ČR v důsledku pandemie koronaviru jsme až dosud jako firma naštěstí

přestáli velmi dobře a za to patří veliký dík všem našim

kolegům. Nepodlehli panice a navzdory ztíženým podmínkám dokázali svým zvýšeným úsilím naše stavby

udržet takřka v normálním chodu. Co se týká dalšího

vývoje, tak lze očekávat, že k propadu ekonomiky nutně

dojde, nikdo však nemůže dnes říci, jak vážný problém to

nakonec bude a nakolik se dotkne právě našeho odvětví.

Velmi záleží například na tom, zda nedojde k dalším vlnám

pandemie a s tím k dalším omezením, do jaké míry se

vládě podaří splnit svůj příslib „masivně nalít investiční

peníze do ekonomiky“, jak rychle se nastartují i ostatní

ekonomická odvětví, která jsou zatím stále utlumena atd.

Pravděpodobně máme před sebou období, kdy se s poklesem poptávky po stavebních kapacitách v různých

segmentech stavebního trhu vyostří konkurenční prostředí a soutěž o zakázku bude obtížnější, než tomu bylo

před krizí. Hloubka toho problému bude záviset na dalším

vývoji situace. Takováto období bývají pro všechny firmy

bohužel těmi méně ekonomicky úspěšnými. V minulosti

jsme takových období zažili a překonali celou řadu, neboť

zákonitost ekonomického cyklu, kdy růst střídá recesi

a obráceně, je charakteristickým jevem tržní ekonomiky.

Nepochybuji, že i tentokrát jsme dobře připraveni a nesnadné období překonáme.

Chystáte nějaké změny, které se zásadním způsobem

dotknou Metrostavu a jeho zaměstnanců?

Nejsem přítelem ukvapeného jednání. Nějaké myšlenky

o tom, co se pokusit v budoucnu zlepšit nebo na co se zaměřit, v hlavě mám, ale nejdříve se chci pořádně seznámit

s celou agendou, kterou mám nově na starosti. V budoucnu jistě nějaké změny předpokládám. Mám tu výhodu, že

jsem vedení společnosti převzal, když se tato nachází ve

velmi dobrém stavu, fungující a prosperující, takže žádné

mé akutní zásahy a změny nejsou bezprostředně nutné.

Zároveň v tom v dobrém slova smyslu vidím i určitou nevýhodu pro sebe osobně, neboť laťka, kterou mi pan Pavel

Pilát nastavil, je velmi vysoko a já se s ní budu poměřovat

v době, kdy očekáváme nesnadné období.

Je známo, že působíte ve vedení Českého veslařského

klubu Praha a máte tak blízko k lodím, vodě, soutěže‑

ní... Můžete nějaké zkušenosti z tohoto sportu promít‑

nout do řízení velké společnosti?

Ano, jsem veslařem od čtrnácti let a pravidelné sportování se stalo součástí mého životního stylu. Nejen u vody,

ale třeba i v zimě na lyžích. V loděnici byla vždy bezva parta a to těší, zavazuje i motivuje. Za veslem platí, že talent

je důležitý předpoklad úspěchu, ale bez dřiny, disciplíny

a týmového ducha to nikomu nikdy pořádně nepojede.

Jsem přesvědčen, že v práci platí totéž.

–red–, foto archiv Metrostavu

 Jaroslav Heran je členem České komory

autorizovaných inženýrů a techniků – autorizovaný

stavitel v oboru pozemní stavby. V roce 2007

úspěšně zakončil studium MBA na Sheffield Hallam

University ve Velké Británii.

 Jeho koníčky jsou sport, zejména lyžování,

cyklistika, ale hlavně se věnuje veslování, kde

vedle aktivní činnosti je i místopředsedou Českého

veslařského klubu Praha.

1

2

Výhody zelených střech

Kromě estetických hledisek mají vegetační střechy tu

výhodu, že vsakují a odpařují zpět do ovzduší mnoho srážkové vody a výrazně tím přispívají k ochlazování budov,

zvlhčují vzduch a snižují prašnost.

Hovoří se také, že fungují jako klimatizace. Zelené střechy totiž okysličují a ochlazují okolní vzduch a tím narušují

nepříjemný jev městských tepelných ostrovů, což jde ruku

v ruce s potřebou řešit problémy vzniklé v důsledku klimatických změn. Klíčová je správná volba rostlin a jejich

sadba je rozhodně odborná záležitost a nedoporučuje se

dělat ji svépomocí. I proto je současný výzkum důležitý.

–red–, foto Petr Adámek

Obchvat v Norsku

Hornické město Kongsberg v jižní části Norska proži‑

lo na začátku července velký den: po letech se totiž

dočkalo otevření silničního obchvatu. První auto na

novou silnici, kterou ve sdružení s norskými partnery

vybudoval Metrostav, slavnostně vpustil norský minis‑

tr dopravy Knut Arild Hareide!

Obchvat měří 5 km a překonává náročný horský terén

pomocí dvou tunelů a velkého mostu. Rozsáhlá investice

vyšla v přepočtu na dvě miliardy Kč. Přínosy pro téměř

30 000 místních obyvatel se projevily ze dne na den.

Z centra města se podařilo vyvést tranzitní dopravu.

Další úspěšný projekt

„Obchvat norského města Kongsberg byl naším třetím

projektem v Norsku. Na rozdíl od předchozích dvou

staveb se nám v tomto případě podařilo uplatnit, kromě

těch razičských, také vlastní betonářské kapacity. Projekt

celkově hodnotíme jako úspěšný a jsme rádi, že jsme

mohli svou trochou přispět k jeho zdárnému dokončení,“

vysvětluje Ing. Aleš Gothard, předseda představenstva

společnosti Metrostav Norge AS.

Kongsberg se dlouhodobě potýkal s přetíženou dopravou. Díky obchvatu se situace prakticky okamžitě

významně zlepšila a tomuto norskému městu se otevřely

nové perspektivy. Přímo se nabízí třeba rozvoj stále populárnější cyklistické dopravy.

Ing. Vojtěch Kostiha, MBA

21.07.20 13:38