Strana 2
Barevná rozmanitost mezinárodní školy
Ještě v lednu stál v Praze-Libuši jen holý, šedivý žele-
zobetonový skelet. Za necelý půlrok jej tým Ing. Marka
Šacha z divize 3 dokázal proměnit v pestrý, materiá-
lově bohatý objekt Anglické mezinárodní školy, jejíž
vesele barevný areál už od září rozezní dětské hlasy.
„Pomohlo nám k tomu úsilí všech, kteří rychle plnili
termíny krizového harmonogramu, jenž doháněl naše
loňské dvouměsíční zdržení,“ objasnil nezvykle rychlý
růst rozlehlé stavby Ing. Šach a pokračoval: „Také letošní
mírná zima k nám byla milosrdná, a tak se nám k plné
spokojenosti podařilo splnit nejen požadovaný termín
předání, ale i odpovídající kvalitu provedení požadovanou
soukromým zahraničním investorem.“
Areál tvořený několika propojenými budovami působí
velmi hravě. Na fasádě kombinuje přírodní kámen, dřevo
a zateplenou omítku v mnoha odstínech (foto). Ani v in-
teriéru se snad nedá najít bílá barva, investor si osobně
odsouhlasil pestrou paletu všech povrchů od stěn přes
podlahové krytiny až k nátěrům jednotlivých zárubní, rá-
mů a výplní otvorů, které od svítivě žluté využívají všech
barev spektra až po u nás nezvyklou temně fialovou.
Novostaveb vzdělávacích zařízení se v poslední době
mnoho nestaví, a tak bylo pro stavbaře trochu nezvyklé
uzpůsobit téměř každou místnost jiným specifickým
požadavkům, aby mohla sloužit třeba jako počítačová
pracovna, laboratoř, knihovna, tělocvična, jídelna či mul-
tifunkční aula a mnohé jiné účelové prostory, všechny
vybavené školním rozhlasem a časomírou.
Kromě hřiště, které za pouhé čtyři hodiny zahradníci
pokryli kobercovým trávníkem, areál doplňují i drobné
venkovní architektonické prvky, které jeho uživatelům
zpříjemní život. Od vchodu až po zadní budovu je třeba
před deštěm ochrání chodník, zastřešený textilní mem-
bránou na rámové konstrukci kombinující dřevo s ocelí,
a uprostřed nádvoří jim snadný pohyb umožní čtvercový
parket z tropického dřeva tatajuba, které je vysoce odolné
proti povětrnostním vlivům.
Bezbariérová škola bude provozně rozdělená na část
pro sto předškoláků a dva stupně základní školy s cílovou
kapacitou až 520 žáků. O pozornosti projektu k dětem
svědčí i drobné detaily, jako třeba souběžné schodišťové
zábradlí ve dvou výškách, které zdejší hravé dětské pro-
středí doplňují do dokonalosti.
L e n k a S v o b o d o v á , f o t o J o s e f H u s á k
Noční rychlík u Kolína
Pracovníci projektového týmu Ing. Ladislava Ploce
a ko lektivu provozu mostních technologií divize 4 ve-
dení Romanem Srnkou prožili ze soboty na neděli
8. července velmi rušnou pracovní noc.
V průběhu pouze tříapůlhodinové postupné výluky
železniční dopravy, kdy bylo třeba vždy zachovat ne-
přerušený provoz po jedné koleji, museli téměř padesát
metrů dlouhým provizorním přemostěním překlenout
křížení dvoukolejných tratí Havlíčkův Brod – Kolín a Česká
Třebová – Praha. Šlo o další etapu práce na rekonstrukci
nejnáročnějšího z osmi mostů, jež zahrnuje projekt Prů-
jezd železničním uzlem Kolín.
Provoz na první koleji umlkl hodinu po půlnoci a silné
reflektory přeměnily hvězdnou noc na jasnou pracovní
směnu. Po kontrole předem připravených podpěrných
konstrukcí a po dalších nezbytných přípravách (obr. č. 1)
zkušené posádky dvou kolejových jeřábů vložily první část
náhradní vodorovné konstrukce – 27 m dlouhé mostní
provizorium vážící kolem 50 tun – do definitivní polohy
na úložnou lavici a střední mostní pilíř PIŽMO. Zatímco
někteří pracovníci divize 4 pečlivě sledovali ukládání, které
muselo proběhnout s přesností do dvou centimetrů (obr.
č. 2), jejich kolegové připravovali k přesunu druhé provi-
zorium – o šest metrů kratší a patřičně lehčí (obr. č. 3).
Díky dobré přípravě a spolupráci všech se první kon-
strukci podařilo vložit s přesností pouhého centimetru (obr.
č. 4). Když na své místo dosedl téměř stejně přesně i druhý
díl, začalo svítat (obr. č. 5) a konec jedné rušné noci před-
znamenal začátek dalšího náročného stavbařského dne.
L e n k a S v o b o d o v á , f o t o J o s e f H u s á k
Ing. Jana Merunky,
výrobního přípraváře divize 4
Jan Merunka nastoupil do Metrostavu před dvěma
lety na studentskou praxi a letos byl vyhodnocen jako
nejlepší student – asistent manažera z divize 4. Po ab-
solvování Fakulty stavební ČVUT v Praze zůstal věrný
svému pracovnímu týmu.
Proč jste nastoupil na studentskou praxi a proč jste si
vybral právě Metrostav?
Chtěl jsem si prohloubit své teoretické znalosti a navíc
jsem – asi jako každý student – potřeboval peníze. Po ab-
solvování vysoké školy jsem měl v úmyslu zůstat v oboru,
a protože jsem studoval ekonomiku a management, potře-
boval jsem víc poznat stavařskou praxi, abych si za polož-
kami rozpočtu dokázal představit konkrétní práci a třeba
i to, jak dlouho bude trvat. A proč právě Metrostav? Na
rozdíl od ostatních firem mně Metrostav nabídl praxi na
zkrácený úvazek a vyšel mi vstříc i v časovém rozvrhu,
takže jsem mohl studium s prací dobře skloubit.
S jakými stavbami jste se na praxi seznámil?
První práce na mě úplně náhodou čekala kousek od
domova – jako asistent jsem byl přidělený k ekonomovi
divize 4 Ing. Pavlu Víchovi na stavbu Terminál Sever II,
kde jsem se mohl seznámit jak s fakturací a s oběhem
dokumentace ve velké stavební firmě, tak i s materiály
a technologiemi, protože Ing. Vích je navíc i zkušený
stavbyvedoucí, který obor ovládá do detailů, a s orien-
tací na stavbě mi moc pomohl. Naprosto úžasná pro mě
byla moje druhá stavba – Barrandovská lávka, kde jsem
pracoval jako asistent stavbyvedoucího v týmu Ing. Petra
Štědronského. Byla sice časově velmi náročná, umožnila
mi ale vidět stavbu od začátku, od zařízení staveniště
a zemních prací až po finální realizaci, což jinak při krát-
kodobé praxi není většinou možné.
Proč jste se rozhodl zůstat v Metrostavu i po skončení
vysokoškolského studia?
Praxe v Metrostavu z většiny splnila má očekávání. Dostal
jsem se při ní navíc mezi perfektní kolegy, partu, kde se
mohu kdykoliv na kohokoliv s čímkoliv obrátit. To také
rozhodlo, že jsem s volbou zaměstnavatele neváhal. Jsem
tu spokojený a určitě u divize 4 vydržím ještě dlouho.
Opustil jste ekonomii a věnujete se nyní přípravě sta-
veb. Jak jste se k této práci dostal?
V průběhu praxe mě realizace staveb upoutala víc než
čistá ekonomie a musel jsem začít řešit problém s nedo-
statkem teoretických znalostí, protože jsem nevystudoval
technický obor. Hledal jsem proto cestu, jak své znalosti
skloubit s prací na stavbě, která se mi zalíbila, a tak jsem
se stal výrobním přípravářem. Tahle činnost představuje
krásnou kombinaci technologie i ekonomiky a je pro mě
startovacím bodem do dalšího rozvoje. Svůj technický
handicap beru jako výzvu, abych se v realizaci zdokonalil
i proto, že jsem se nechtěně dostal ke stavbám mostů,
které jsou v oboru považovány za elitu.
Co je pro Vás při práci nejdůležitější a co by mělo dob-
ré zaměstnání podle Vašeho ideálu splňovat?
Hledal jsem tvůrčí práci, a ne stereotyp. Stavební příprava
je kombinovaná – pracuji v kanceláři u počítače a také ře-
ším konkrétní problémy na stavbě. Je to pestré, uplatňuji
tvůrčí myšlení a hlavně pracuji s lidmi, to je nejdůležitější.
Zpočátku jsem se toho trochu obával, před svou praxí
v Metrostavu jsem v životě nedělal vedoucího, to jsem se
učil až tady a doslova za pochodu. Jsem teď spokojený
– zůstal jsem v oboru, každý pracovní den mám jiný,
řeším jiné situace, a to mě opravdu baví.
Doporučil byste praxi v Metrostavu i dalším?
Určitě. Pokud chce člověk dobře pracovat, měl by o svém
oboru vědět co nejvíc, a pro takové poznání je praxe při
studiu ideální. Byl jsem na brigádách i v jiných velkých
stavebních firmách, a i když práce tam bylo stejně a byla
podobná, zažil jsem tam daleko víc stresu a necítil tako-
vou podporu, jakou jsem měl a mám tady.
Z a r o z h o v o r d ě k u j e L e n k a S v o b o d o v á
strana 2
P T Á M E S E
1
Metrostav pod Vítkovem pomalu končí
Obě tunelové trouby pražského Nového spojení se už
definitivně oblékly do sekundárního ostění. Poslední
kubík betonu v jižním tubusu, který provádí Metrostav,
pracovníci divize 5 zabetonovali brzy ráno v pátek
27. července do horní klenby třetího výklenku pro na-
pínání trakčního vedení u západního portálu.
Od loňského 7. listopadu celkem spotřebovali 330 tun
výztuže a k hoře ji přibetonovali téměř 15 000 m
3
betonu,
což bylo o něco víc, než předpokládal projekt. Automícha-
če nakonec musely cestu v rušném provozu z karlínské
výrobny TBG METROSTAV z Rohanského ostrova na sta-
veniště absolvovat asi 2300krát.
Tým Václava Zákosteleckého z divize 5 nyní v tunelu
postupně odbedňuje poslední výklenek pro napínání
trakčního vedení, pokračuje s injektážemi vrchlíku horní
klenby, vyzdívá propojky a provádí betonáže dna a stře-
dové drenáže v místech, kde horní klenba není vyztužená.
Kromě dokončovacích prací naši stavbaři také zahájili
vy strojování tunelu, betonáž kabelovodů a budování po-
žárního suchovodu (obr. č. 2).
„Práce probíhají plynule podle harmonogramu, žádné
překvapení nás v poslední době nečekalo,“ řekl nám zá-
stupce vedoucího projektu Václav Zákostelecký a pokra-
čoval: „V současné době kromě prací v tunelu provádíme
i zpětný zásyp jeho hloubených částí, který z důvodu ob-
tížné přístupnosti portálů probíhá zajímavou technologií,
v České republice použitou na železnici poprvé. Využívá
plaveného popílku, jenž vzniká při spalování energetic-
kého uhlí v teplárně, odkud ho k nám v suchém stavu
vozí autocisterny. Přímo na stavbě se popílek v mobilním
mísicím zařízení míchá s vodou v poměru přibližně 1:1
a jako litá směs se potrubím hydraulicky dopravuje na
místo určení a bez hutnění vyplní všechna místa mezi
pažícími portálovými stěnami a tunelovými troubami až
těsně pod úroveň jejich vrchlíků. Zbývající část zásypu
obou portálů nad tunelovými troubami Nového spojení
se bude po vrstvách hutnit z vyrubaného materiálu.“
„V polovině června jsme podle požadavku investora
vyklidili staveniště u východního portálu pro stavbu nava-
zující estakády,“ doplňuje stavbyvedoucí Jaroslav Rojík.
„Červencová vedra nám v tunelu mírnil průvan jen trochu,
jsme však zvyklí pracovat za každého počasí, a tak práce
pokračovaly bez zdržení. Harmonogram předpokládá, že
bychom stavbu měli předávat v lednu 2008, rádi bychom
však byli o něco rychlejší.“
Dvě třetiny pracovníků divize 5 už staveniště tunelu
pod žižkovským Vítkovem opustily a přesunuly se na jiné
stavby Metrostavu. V září příštího roku by tunely měl pro-
jet první osobní vlak a úplné dokončení stavby veřejnost
netrpělivě očekává v roce 2009.
L e n k a S v o b o d o v á , f o t o J o s e f H u s á k
2
1
2
3
4
5
Metrostav_14_07.indd 2 8/10/07 3:40:10 PM