s t r a n a 2

Noční rychlík u Kolína

Pracovníci  projektového  týmu  Ing.  Ladislava  Ploce 

a ko  ektivu provozu mostních technologií divize 4 vel

dení  Romanem  Srnkou  prožili  ze  soboty  na  neděli 

8. července velmi rušnou pracovní noc. 

V průběhu pouze tříapůlhodinové postupné výluky

železniční dopravy, kdy bylo třeba vždy zachovat ne­

přerušený provoz po jedné koleji, museli téměř padesát

metrů dlouhým provizorním přemostěním překlenout

křížení dvoukolejných tratí Havlíčkův Brod – Kolín a Česká

Třebová – Praha. Šlo o další etapu práce na rekonstrukci

nejnáročnějšího z osmi mostů, jež zahrnuje projekt Prů­

jezd železničním uzlem Kolín.

Provoz na první koleji umlkl hodinu po půlnoci a silné

reflektory přeměnily hvězdnou noc na jasnou pracovní

směnu. Po kontrole předem připravených podpěrných

konstrukcí a po dalších nezbytných přípravách (obr. č. 1)

zkušené posádky dvou kolejových jeřábů vložily první část

náhradní vodorovné konstrukce – 27 m dlouhé mostní

provizorium vážící kolem 50 tun – do definitivní polohy

na úložnou lavici a střední mostní pilíř PIŽMO. Zatímco

někteří pracovníci divize 4 pečlivě sledovali ukládání, které

muselo proběhnout s přesností do dvou centimetrů (obr.

č. 2), jejich kolegové připravovali k přesunu druhé provi­

zorium – o šest metrů kratší a patřičně lehčí (obr. č. 3).

1

2

Díky dobré přípravě a spolupráci všech se první kon­

strukci podařilo vložit s přesností pouhého centimetru (obr.

č. 4). Když na své místo dosedl téměř stejně přesně i druhý

díl, začalo svítat (obr. č. 5) a konec jedné rušné noci před­

znamenal začátek dalšího náročného stavbařského dne.

L e n k a   S v o b o d o v á ,   f o t o   J o s e f   H u s á k 

ptÁME sE

ing. jana Merunky,

výrobního přípraváře divize 4

1

Metrostav pod vítkovem pomalu končí

Obě  tunelové  trouby  pražského  Nového  spojení  se  už 

definitivně  oblékly  do  sekundárního  ostění.  Poslední 

kubík betonu v jižním tubusu, který provádí Metrostav, 

pracovníci  divize  5  zabetonovali  brzy  ráno  v  pátek 

27. července do horní klenby třetího výklenku pro napínání trakčního vedení u západního portálu. 

Od loňského 7. listopadu celkem spotřebovali 330 tun

výztuže a k hoře ji přibetonovali téměř 15 000 m3 betonu,

což bylo o něco víc, než předpokládal projekt. Automícha­

če nakonec musely cestu v rušném provozu z karlínské

výrobny TBG METROSTAV z Rohanského ostrova na sta­

veniště absolvovat asi 2300krát.

Tým Václava Zákosteleckého z divize 5 nyní v tunelu

postupně odbedňuje poslední výklenek pro napínání

trakčního vedení, pokračuje s injektážemi vrchlíku horní

klenby, vyzdívá propojky a provádí betonáže dna a stře­

dové drenáže v místech, kde horní klenba není vyztužená.

Kromě dokončovacích prací naši stavbaři také zahájili

vy trojování tunelu, betonáž kabelovodů a budování po­

s

žárního suchovodu (obr. č. 2).

„Práce probíhají plynule podle harmonogramu, žádné

překvapení nás v poslední době nečekalo,“ řekl nám zá­

stupce vedoucího projektu Václav Zákostelecký a pokra­

čoval: „V současné době kromě prací v tunelu provádíme

i zpětný zásyp jeho hloubených částí, který z důvodu ob­

tížné přístupnosti portálů probíhá zajímavou technologií,

v České republice použitou na železnici poprvé. Využívá

plaveného popílku, jenž vzniká při spalování energetic­

kého uhlí v teplárně, odkud ho k nám v suchém stavu

vozí autocisterny. Přímo na stavbě se popílek v mobilním

mísicím zařízení míchá s vodou v poměru přibližně 1:1

a jako litá směs se potrubím hydraulicky dopravuje na

místo určení a bez hutnění vyplní všechna místa mezi

pažícími portálovými stěnami a tunelovými troubami až

těsně pod úroveň jejich vrchlíků. Zbývající část zásypu

obou portálů nad tunelovými troubami Nového spojení

se bude po vrstvách hutnit z vyrubaného materiálu.“

„V polovině června jsme podle požadavku investora

vyklidili staveniště u východního portálu pro stavbu nava­

zující estakády,“ doplňuje stavbyvedoucí Jaroslav Rojík.

„Červencová vedra nám v tunelu mírnil průvan jen trochu,

jsme však zvyklí pracovat za každého počasí, a tak práce

pokračovaly bez zdržení. Harmonogram předpokládá, že

bychom stavbu měli předávat v lednu 2008, rádi bychom

však byli o něco rychlejší.“

Dvě třetiny pracovníků divize 5 už staveniště tunelu

pod žižkovským Vítkovem opustily a přesunuly se na jiné

stavby Metrostavu. V září příštího roku by tunely měl pro­

jet první osobní vlak a úplné dokončení stavby veřejnost

netrpělivě očekává v roce 2009.

L e n k a   S v o b o d o v á ,   f o t o   J o s e f   H u s á k 

2

Barevná rozmanitost mezinárodní školy

3

4

5

Metrostav_14_07.indd 2

Ještě v lednu stál v Praze-Libuši jen holý, šedivý železobetonový skelet. Za necelý půlrok jej tým Ing. Marka 

Šacha  z  divize  3  dokázal  proměnit  v  pestrý,  materiá 

lově  bohatý  objekt  Anglické  mezinárodní  školy,  jejíž 

vesele barevný areál už od září rozezní dětské hlasy. 

„Pomohlo nám k tomu úsilí všech, kteří rychle plnili

termíny krizového harmonogramu, jenž doháněl naše

loňské dvouměsíční zdržení,“ objasnil nezvykle rychlý

růst rozlehlé stavby Ing. Šach a pokračoval: „Také letošní

mírná zima k nám byla milosrdná, a tak se nám k plné

spokojenosti podařilo splnit nejen požadovaný termín

předání, ale i odpovídající kvalitu provedení požadovanou

soukromým zahraničním investorem.“

Areál tvořený několika propojenými budovami působí

velmi hravě. Na fasádě kombinuje přírodní kámen, dřevo

a zateplenou omítku v mnoha odstínech (foto). Ani v in­

teriéru se snad nedá najít bílá barva, investor si osobně

odsouhlasil pestrou paletu všech povrchů od stěn přes

podlahové krytiny až k nátěrům jednotlivých zárubní, rá­

mů a výplní otvorů, které od svítivě žluté využívají všech

barev spektra až po u nás nezvyklou temně fialovou.

Novostaveb vzdělávacích zařízení se v poslední době

mnoho nestaví, a tak bylo pro stavbaře trochu nezvyklé

uzpůsobit téměř každou místnost jiným specifickým

požadavkům, aby mohla sloužit třeba jako počítačová

pracovna, laboratoř, knihovna, tělocvična, jídelna či mul­

tifunkční aula a mnohé jiné účelové prostory, všechny

vybavené školním rozhlasem a časomírou.

Kromě hřiště, které za pouhé čtyři hodiny zahradníci

pokryli kobercovým trávníkem, areál doplňují i drobné

venkovní architektonické prvky, které jeho uživatelům

zpříjemní život. Od vchodu až po zadní budovu je třeba

před deštěm ochrání chodník, zastřešený textilní mem­

bránou na rámové konstrukci kombinující dřevo s ocelí,

a uprostřed nádvoří jim snadný pohyb umožní čtvercový

parket z tropického dřeva tatajuba, které je vysoce odolné

proti povětrnostním vlivům.

Bezbariérová škola bude provozně rozdělená na část

pro sto předškoláků a dva stupně základní školy s cílovou

kapacitou až 520 žáků. O pozornosti projektu k dětem

svědčí i drobné detaily, jako třeba souběžné schodišťové

zábradlí ve dvou výškách, které zdejší hravé dětské pro­

středí doplňují do dokonalosti.

L e n k a   S v o b o d o v á ,   f o t o   J o s e f   H u s á k 

Jan  Merunka  nastoupil  do  Metrostavu  před  dvěma 

lety na studentskou praxi a letos byl vyhodnocen jako 

nejlepší student – asistent manažera z divize 4. Po absolvování Fakulty stavební ČVUT v Praze zůstal věrný 

svému pracovnímu týmu.

Proč jste nastoupil na studentskou praxi a proč jste si 

vybral právě Metrostav?

Chtěl jsem si prohloubit své teoretické znalosti a navíc

jsem – asi jako každý student – potřeboval peníze. Po ab­

solvování vysoké školy jsem měl v úmyslu zůstat v oboru,

a protože jsem studoval ekonomiku a management, potře­

boval jsem víc poznat stavařskou praxi, abych si za polož­

kami rozpočtu dokázal představit konkrétní práci a třeba

i to, jak dlouho bude trvat. A proč právě Metrostav? Na

rozdíl od ostatních firem mně Metrostav nabídl praxi na

zkrácený úvazek a vyšel mi vstříc i v časovém rozvrhu,

takže jsem mohl studium s prací dobře skloubit.

S jakými stavbami jste se na praxi seznámil?

První práce na mě úplně náhodou čekala kousek od

domova – jako asistent jsem byl přidělený k ekonomovi

divize 4 Ing. Pavlu Víchovi na stavbu Terminál Sever II,

kde jsem se mohl seznámit jak s fakturací a s oběhem

dokumentace ve velké stavební firmě, tak i s materiály

a technologiemi, protože Ing. Vích je navíc i zkušený

stavbyvedoucí, který obor ovládá do detailů, a s orien­

tací na stavbě mi moc pomohl. Naprosto úžasná pro mě

byla moje druhá stavba – Barrandovská lávka, kde jsem

pracoval jako asistent stavbyvedoucího v týmu Ing. Petra

Štědronského. Byla sice časově velmi náročná, umožnila

mi ale vidět stavbu od začátku, od zařízení staveniště

a zemních prací až po finální realizaci, což jinak při krát­

kodobé praxi není většinou možné.

Proč jste se rozhodl zůstat v Metrostavu i po skončení 

vysokoškolského studia?

Praxe v Metrostavu z většiny splnila má očekávání. Dostal

jsem se při ní navíc mezi perfektní kolegy, partu, kde se

mohu kdykoliv na kohokoliv s čímkoliv obrátit. To také

rozhodlo, že jsem s volbou zaměstnavatele neváhal. Jsem

tu spokojený a určitě u divize 4 vydržím ještě dlouho.

Opustil jste ekonomii a věnujete se nyní přípravě staveb. Jak jste se k této práci dostal? 

V průběhu praxe mě realizace staveb upoutala víc než

čistá ekonomie a musel jsem začít řešit problém s nedo­

statkem teoretických znalostí, protože jsem nevystudoval

technický obor. Hledal jsem proto cestu, jak své znalosti

skloubit s prací na stavbě, která se mi zalíbila, a tak jsem

se stal výrobním přípravářem. Tahle činnost představuje

krásnou kombinaci technologie i ekonomiky a je pro mě

startovacím bodem do dalšího rozvoje. Svůj technický

handicap beru jako výzvu, abych se v realizaci zdokonalil

i proto, že jsem se nechtěně dostal ke stavbám mostů,

které jsou v oboru považovány za elitu.

Co je pro Vás při práci nejdůležitější a co by mělo dobré zaměstnání podle Vašeho ideálu splňovat?

Hledal jsem tvůrčí práci, a ne stereotyp. Stavební příprava

je kombinovaná – pracuji v kanceláři u počítače a také ře­

ším konkrétní problémy na stavbě. Je to pestré, uplatňuji

tvůrčí myšlení a hlavně pracuji s lidmi, to je nejdůležitější.

Zpočátku jsem se toho trochu obával, před svou praxí

v Metrostavu jsem v životě nedělal vedoucího, to jsem se

učil až tady a doslova za pochodu. Jsem teď spokojený

– zůstal jsem v oboru, každý pracovní den mám jiný,

řeším jiné situace, a to mě opravdu baví.

Doporučil byste praxi v Metrostavu i dalším?  

Určitě. Pokud chce člověk dobře pracovat, měl by o svém

oboru vědět co nejvíc, a pro takové poznání je praxe při

studiu ideální. Byl jsem na brigádách i v jiných velkých

stavebních firmách, a i když práce tam bylo stejně a byla

podobná, zažil jsem tam daleko víc stresu a necítil tako­

vou podporu, jakou jsem měl a mám tady.

Za rozhovor děkuje Lenka Svobodová

8/10/07 3:40:10 PM