strana 2

Historie v novém hávu

Ptáme se

Za první republiky v  legendární kavárně pražského

hotelu Imperial s oblibou sedávali Franz Kafka a Leoš

Janáček. V úterý 28. srpna se v ní sešli všichni ti, kdo

se podíleli na jejím znovuvzkříšení do bývalé krásy i na

náročné rekonstrukci celého hotelu.

Prostory oficiálně otevřeli zástupce investora – předseda představenstva Majetkové, správní a  delimitační

unie odborových svazů Jiří Komenda – a Jan Kněžínek,

ředitel odboru památkové péče pražského Magistrátu

(foto č. 1). Po úspěšně skončené práci si v kavárně konečně beze spěchu promluvili také ředitel divize 9 Metrostavu

Ing. Ivan Kajer, její výrobní náměstek Ing. Lubor Hoďánek,

Ing. Miloslav Melichárek z Konstruktivy Branko i vedoucí

projektu Ing. Petr Kajer z divize 9 (foto č. 2), který si závěrečný přípitek v krásně obnoveném prostředí vychutnal

spolu s manželkou a stavbyvedoucím Josefem Panošem

(foto č. 3) ze svého sehraného realizačního týmu.

Necelých sto let poté, co hotel přivítal první návštěvníky, po desetiletích zanedbání a po rokapůlleté obnově si

tak poněkud exotickou krásu budovy, zapsané v seznamu

památek UNESCO, opět mohou prohlížet běžní hosté.

Ing. Jaroslava Pohana,

jednatele a ředitele spol. CCE Praha

Budova České pojišťovny nebude obyčejná

1

2

3

Podle hlavního architekta rekonstrukce Petra Kořeného výzdobu hotelu Imperial nejvíc ovlivnilo místo jeho

vzniku mezi třemi tehdy největšími pražskými nádražími,

odkud se jezdívalo do širého světa. Při pohledu na recepci

(foto č. 4) i na stěny a strop kavárny (foto č. 5) tady dnes

můžete opět vidět kus světa, aniž byste opustili Prahu.

Lenka Svobodová, foto Josef Husák

4

5

Metrostav_16_07.indd 2

V Praze na Pankráci staví tým Ing. Miroslava Zobaníka

z  divize 3 sedmipodlažní budovu se třemi suterény.

U magistrály před výškovou budovou CITY TOWER zatím stojí jen dvě třetiny její hrubé stavby a tváří se jako

běžný železobetonový monolitický skelet (viz foto). Už

za deset měsíců však situace bude zcela jiná.

Posledního června příštího roku už tu bude stát nová

administrativní budova podle návrhu společnosti AHK

architekti (viz vizualizace) pro více než dva tisíce zaměstnanců České pojišťovny. Její kancelářská plocha dosáhne 26 000 m² a v podzemních garážích najde své místo

téměř 300 aut. Kromě čtyř nepřehlédnutelných nástaveb

ve tvaru lodí obrácených kýlem vzhůru se od podobných

moderních staveb nebude opticky moc lišit. Technologie,

zajišťující optimální pracovní podmínky a využití energie

při jejím provozu, však budou výjimečné.

Možnosti příkonu elektrické energie v této části Prahy jsou totiž velmi omezené, a  aby si objekt vystačil

s  pouhou polovinou toho, co je jinak obvyklé, musí být

řešen velmi promyšleně. Provoz bude řídit KNX systém,

jenž bude sledovat a ovládat centrální vzduchotechnické

jednotky i chlazení, zajišťované pomocí podzemních chladicích věží a akumulační nádrže chladu. Na systém bude

také napojeno topení, větrání, bude ovlivňovat intenzitu

vnitřního osvětlení i  automatické nastavení venkovních

žaluzií v  závislosti na aktuálních klimatických podmínkách. Bude propojený také do systémů kontroly vstupu,

elektrické požární a zabezpečovací signalizace.

Co největší přístup světla a  co nejmenší prostupy

tepla zajistí také předsazená polygonální fasáda do ulice

5. května, která bude z protislunečních tepelně a zvukově

izolačních skleněných panelů, průhledných či potištěných

v osmi odstínech smaltovaných keramických barev. Mimo

sever ochrání budovu automatické venkovní žaluzie.

Na přání uživatele budou navíc technologická zařízení

a rozvody rozmístěny tak, aby bylo možné řešit vnitřní

dispozici zcela univerzálně a libovolně rozdělit velkoplošné kanceláře na autonomní jednotky v modulu 2,7 m.

„Po demolicích jsme v první etapě stavby při hloubení

stavební jámy z dopravně omezeného staveniště odvezli

na 65 000 m³ zeminy a provedli základovou desku,“ začal výčet provedených prací Ing. Zobaník a  pokračoval:

„Stavba běží podle plánu a divize 6 v těchto dnech dokončuje v některých místech stavby již 5. NP monolitického

skeletu, takže máme hotové asi dvě třetiny hrubé stavby

– na tu však tady připadá jen kolem desetiny plánovaných

nákladů. Víc než tři čtvrtě miliardy korun budeme muset

prostavět v posledním půlroce prací.“

V  nejbližší době budou hotové zpětné zásypy dvorů

a  hydroizolace spodní stavby. V  říjnu pak tesaři zahájí

stavbu nosné konstrukce z lepených dřevěných vazníků

pro vytvarování dvoupatrových střešních nástaveb. Budova České pojišťovny tak sice s koncem roku získá svůj

tvar, do jejího dokončení však ještě bude daleko.

Lenka Svobodová, foto Josef Husák

v i z uali z ac e A HK ar c hi t e k t i, s.r.o.

Bez kvalitních řemeslníků stavba nevyroste

Růst ekonomiky vyvolává v  celé republice zvýšenou

poptávku po kvalifikované pracovní síle a tento trend

je v poslední době zřejmý i u stavebních profesí. Počet

učňů, studentů i  absolventů stavebních oborů totiž,

bohužel, od roku 1990 trvale klesá, a to nejen pro dlouhodobě nepříznivý demografický vývoj společnosti,

ale i kvůli nezájmu o klasická řemesla.

Práce na stavbách je fyzicky náročná a nepatří k těm

nejlépe placeným, často je třeba za ní dojíždět a společenská prestiž dělnických povolání ve stavebnictví je nízká.

Zájem o práci na stavbách navíc nyní ztrácejí i zahraniční

pracovníci, díky nimž se v posledních letech alespoň částečně dařilo zaplnit mezery na trhu práce.

Vzhledem k  tomu, že nedostatek kvalifikovaných

dělníků pociťuje také Metrostav, vedení společnosti se

na základě podrobné analýzy současného stavu i dalších

trendů vývoje počtu a věkové struktury dělnického personálu rozhodlo uvést do života systém opatření, která by

nepříznivý trend pozastavila a zejména pro vnitropodnikové nosné technologie zajistila dostatek potřebných zaměstnanců. Souhrnná strategie přitom počítá jak s rekvalifikací stávajícího personálu, tak i se získáváním nových

zaměstnanců, a to nejen z ČR, ale také ze zahraničí.

Velký důraz je kladen především na systematickou

práci se žáky základních škol a studenty učebních oborů

z vybraných středních škol, které chce naše společnost

motivovat pro další vzdělávání ve stavebním směru také

tím, že jim nabídne nadstandardní hmotné zabezpečení.

Metrostav jim například uhradí náklady na stravování,

MHD, učební pomůcky i  profesní nářadí, poskytne pracovní oblečení a měsíční stipendium do výše 600 korun.

Všem absolventům, kteří se stanou zaměstnanci Metrostavu, bude také po uplynutí zkušební doby vyplacen

náborový příspěvek ve výši 10 tisíc korun. Podmínkou pro

získání výhod bude uzavření pracovní smlouvy na dobu

určitou, nejméně na dva roky, s odloženým nástupem.

Vývoj v posledních letech ukázal, že bez vysoce kvalifikovaných zaměstnanců, tzv. profesních specialistů

v  oboru, se žádná stavební firma neobejde, obzvlášť,

když má stanoveny tak náročné strategické záměry jako

Metrostav. Je tedy zřejmé, že stojíme na počátku zásadní

změny postoje k  dělnickým profesím. Věřme, že první

konkrétní signály obratu k lepšímu uvidí brzy každý.

Pavel Šplíchal, útvar person. strategie

Společnost CCE Praha se zabývá speciální geodézií

a s Metrostavem začala spolupracovat v roce 2001 při

stavbě vysouvaných tunelů metra pod Vltavou, pro niž

její odborníci navrhli světově unikátní automatizovaný

systém měření a  vyhodnocení pohybu tunelových těles. Nyní je naší dceřinou společností a Ing. Jaroslav

Pohan, který mezi lety 1971 až 1986 v  Metrostavu

pracoval, se stal členem několika technických rad pro

realizaci dopravních staveb.

Čeho byste chtěl ve svém oboru dosáhnout?

Díky úspěchům v  práci pro  armádu se nám v  poslední

době podařilo investovat do přístrojového vybavení a nyní

disponujeme nejmodernějšími měřicími technologiemi.

Metrostav také neustále inovuje své stavební činnosti,

a  tak bych byl rád, kdyby u  něj problematika měření

měla své pevné místo v  technologických postupech

výstavby, protože naše špičkové vybavení může přispět

k neustálému zlepšování jeho práce. A to jak při složitých

rekonstrukcích, tak zejména u podzemních a dopravních

staveb, kde teď jsou v centru naší pozornosti tunely Blanka. Malá odchylka ražeb na začátku totiž může na konci

každého tunelu znamenat velký problém.

Které nové technologie využíváte?

Zmínil bych prvně laserové skenování, které pomocí laserového paprsku velice rychle a  přesně proměří velký

rozsah konstrukcí. Díky němu v rastru 2 x 2 cm změříme

a vyhodnotíme prostorovou polohu primárního a definitivního ostění, což dřív bylo možné jen pomocí ručního

měření příčných profilů v místech očekávaných nepřesností. Dnes umíme dokumentaci zpracovat v softwarové

podobě a  ve formátu  3D! Technologie GPS nám zase

umožňuje vysoce přesná měření na velkou vzdálenost,

což jsme využili třeba při propojení základních vytyčovacích sítí pro tunely Blanka v Troji, na Letné a v oblasti

MÚK Malovanka. Pomocí gyroteodolitů jsme také schopni

v podzemí určit směr zeměpisného poledníku, a tak korigovat prvky pro ražbu, aby byla přesná.

Přesnost je pojem relativní. Jak si jej vykládáte Vy?

Každý si přesnost představuje jinak, liší se podle typů stavebních prací. Jiná platí pro ražbu, jiná pro ocelové haly

a další pro rekonstrukce, a proto její jednoznačná definice

ve smlouvě je velmi důležitá. I nejmodernější přístroje totiž mají povolenou odchylku, a proto není možné zavázat

se investorovi, že třeba tunel bude proveden s přesností

na milimetry. Zvlášť u rekonstrukcí bývá problém, že obdélník nemá ani jeden pravý úhel a svislice nejsou svislé,

jako jsme nedávno zjistili u CITY TOWER na Pankráci.

Co považujete do budoucna za podstatné?

Specializované měření by mělo být součástí přípravy

zejména všech velkých, prostorově či technologicky složitých staveb. Způsob stavění se změnil a zrychlil, měl by se

proto změnit i přístup projektantů, kteří by měli umožnit

okamžitou dostupnost aktuálně platné 3D dokumentace

se zanesenými změnami. Investice v našem oboru nekončí nákupem měřicích přístrojů, ale pokračují pořízením

výkonných počítačů, uzpůsobením a dopracováním SW,

který měření zpracovává, a v neposlední řadě výchovou

a školením zaměstnanců. Ceny měření by proto měly být

zahrnuty už v nabídkovém řízení.

Jaké jsou Vaše plány na nejbližší období?

Rád bych pracovníky Metrostavu seznámil s tím, co dokážou naše automatizované systémy měření i bezdrátový

přenos vysokoobjemových dat. Mohou totiž zrychlit práci

a zvýšit bezpečnost na stavbách, třeba jako komunikace

a přenos obrazu z čelby ražby bez kabelů, které každou

chvíli někdo přetrhne. Plánů mám tedy dost, protože mě

problematika speciálních technologií měření velmi zajímá.

Je i v praxi teoretická, a protože se liší stavby, pokaždé

řeším i jiné otázky. S rozvojem měřicí a výpočetní techniky ovšem mnohem efektivněji než dřív.

Za rozhovor děkuje Lenka Svobodová

9/10/07 4:02:47 PM