strana 3
z p r a v o d aj s t v í z d i v i z í
Krásné vyhlídky nejen na pražské panorama
Na jižním svahu pod parkem Landronka vyrůstá nové
„zahradní město“. Jeho právě dostavěné domy v Rezidenci Císařka už jsou obklopeny zelení, auta po pár
metrech mizí v útrobách podzemních garáží. Krásné
vyhlídky na pražské panorama už prvním obyvatelům
neruší ani hluk stavebních prácí. Technici divize 6 z týmu Jiřího Kordíka zde totiž už jen dokončují přejímky
posledních bytů, které klientům odevzdávají ve vysoké
kvalitě provedení. A to i přes náročné konstrukční detaily, se kterými si stavba musela poradit.
Bytový areál na rozhraní Motola, Strahova a Hřebenek
navrhl atelier Šafer Hájek Architekti a na jeho výstavbě se
kromě divize 6 ze začátku podílela i divize 3. Rezidence Císařka je, tak jako řada dalších areálů v okolí, pojmenovaná
po bývalé viniční usedlosti stejného jména, která stávala
nedaleko. Navazuje na lesopark Skalka a od východní
obytné zástavby ji opticky i hlukově odděluje devět metrů
vysoký val ze 30 tisíc kubíků zeminy, jehož bok vytváří
biokoridor pro migrující žáby a ještěrky.
Zemní práce v areálu byly celé objemově velmi náročné. Prudce svažitý terén musel být zformován do
1
částí (foto č. 2), ostatní, níže položené, už jsou řešeny
jako solitérní viladomy často s ustupujícím posledním
podlažím, takže všem umožňují průhledy do údolí podél
Motolského potoka z řady teras i balkonů, které doplňují
každou zdejší bytovou jednotku (foto č. 1).
Celkem 203 bytů ve dvanácti 3–5podlažních domech
má velmi různorodé dispozice – včetně střešních nástaveb, mezonetů a zimních zahrad – a velikost od 1+kk
až po 5+kk, společnou však mají nadstandardní kvalitu
provedení. A to jak u náročných klientských úprav, tak
také u složitě členěných fasád, které svou materiálovou
různorodostí oživují parkově upravený svah.
„Obvodový plášť domů tvoří kromě zateplovacího
systému s barevnou stěrkou také řada různých obkladů
– kamenných, cihelných i dřevěných. Jejich kombinace s velkými plochami oken, dlažbou a izolací na terasách,
ozeleněnými střechami, s odvodněním, oplechováním
i s ocelovým zábradlím vytvořila velké množství různých
spojů a vyžádala si řešení mnoha konstrukčních detailů,
které projektová dokumentace nepředpokládala,“ vzpomíná vedoucí projektu Jiří Kordík a doplňuje: „Zejména
Nový autosalon pro luxusní automobily Lexus
Právě před dvaceti lety se poprvé sešli nejlepší konstruktéři japonské Toyoty, aby zahájili projekt výroby
nových luxusních automobilů Lexus. S touto značkou
dnes vznikají vozy, jejichž technické řešení a propracovaný design se snaží dosáhnout dokonalosti jednoduchostí a čistotou výrazu, mistrovským používáním
materiálů a propracovanými detaily. Stejné parametry
splňuje i nový autosalon (foto č. 1), který pro vozy
značky Lexus v pražských Stodůlkách vybudoval tým
divize 7 pod vedením Ing. Jindřicha Hátleho.
Za necelý rok, od září 2006 do poloviny letošního
srpna, kdy se brány nového prodejního a servisního centra Lexus poprvé otevřely zákazníkům, vznikl ve svahu
u Jeremiášovy ulice jednopodlažní objekt reprezentativní
prodejny, tzv. showroom pro až osm vystavených vozů
(foto č. 2) s kancelářemi a jejich zázemím, jež v zadním
traktu skrývá garanční servis se šesti pracovními místy
a krytou automobilovou myčku. Jeho atypicky předsazené podzemí slouží jako nedělená garáž s technologickým
zázemím budovy a prostorami pro servisní techniky.
„Při stavbě autosalonu jsme museli plně respektovat
tvary, materiály a barvy, které odpovídají firemní kultuře
značky Lexus. Podrobný manuál nám přesně vymezoval
rozčlenění půdorysu, a protože některé podrobnosti z něj
nebyly patrné, jezdili jsme pro zkušenosti do Brna, kde
podobné centrum už stojí,“ vysvětlil Ing. Hátle a doplnil:
„Stavba sama zahrnovala převážně standardní prvky, ale
ve zcela nadstandardním duchu. Třeba vybudování dominantního zlatého tubusového vstupního portálu, který
prostupuje prosklenou fasádou prodejny a je opláštěný
na zakázku vyráběnými panely se speciálním barevným
odstínem, nám trvalo skoro stejně dlouhou dobu, jako
hrubá stavba celé zbývající nadzemní části.“
Zatímco podzemí je z monolitického železobetonového skeletu, nadzemní podlaží má na základové desce
ocelovou konstrukci s celoskleněnou fasádou v čelní
části, ostatní strany jsou opláštěné stěnovými izolačními
panely Kingspan, z nichž je také provedena plochá střecha
nesená příhradovými vazníky.
„Počasí na začátku roku nám přálo. Stavbu se nám
podařilo dokončit podle plánu i s rozsáhlými terénními úpravami a zazeleněním. Teď podle přání investora
dokončujeme drobné stavební úpravy v suterénu, aby
budova svou dokonalostí odpovídala nabízeným vozům,“
uzavřel vedoucí projektu Ing. Jindřich Hátle.
Lenka Svobodová, foto Josef Husák
čtyř teras, jež lemují gabionové stěny – jejich počet se
oproti projektovým předpokladům dokonce zdvojnásobil.
V prostoru mezi domy jsou kromě předzahrádek i veřejně
přístupné plochy zeleně, na nichž vznikla dětská hřiště
a brzy vyrostou i právě zasazené stromy. Areál je uzavřený a vjezd do něj už dnes střeží bezpečnostní služba.
Krátká a příkrá páteřní komunikace veškerou dopravu
uvnitř rezidenčního souboru odklání do podzemních garáží, jejichž plocha dosahuje téměř 5300 m².
Obytné domy Rezidence Císařka na nejvyšší terase
jsou komponovány do oblouku složeného ze tří rovných
2
díky dobré práci našich techniků se nám podařilo stavbu
dokončit v nadstandardní kvalitě, vždyť více než polovinu všech bytů jsme zatím předali bez jakýchkoliv závad
a v ostatních odstraňujeme jen drobnosti.“
V polovině září by přejímky měly skončit a tato část
projektu Rezidence Císařka se zařadí mezi referenční
stavby. V budoucnu areál ještě doplní dvanáct luxusních
vil, z nichž čtyři divize 6 musela opustit ve stádiu hrubé
stavební výroby i proto, že investor, společnost FINEP,
ještě nezná jejich budoucí majitele.
Lenka Svobodová, foto Josef Husák
Naše stavby v soutěži Dopravní stavba roku 2007
2
Stavba na rohu Dlážděné a Hybernské finišuje
Už za čtrnáct dní čeká divizi 3 kolaudace zrekonstruované administrativní budovy pro Správu železniční
dopravní cesty na rohu Dlážděné a Hybernské ulice.
Prozatím stavbu proti Masarykovu nádraží v Praze
denně plní na 150 pracovníků, kteří dokončují přeměnu
dvou propojených domů z konce 19. století na moderní
kanceláře s komerčními prostorami v přízemí.
„Všechno, na co se tady dnes podíváme, se už jen
dokončuje, kompletuje a uklízí,“ potvrdil vedoucí projektu
1
Ing. Stanislav Červený z divize 3. „Střechu jsme zateplili extrudovaným polystyrenem a po výměně světlíků
a provedení jedné vrstvy pojistné izolace jsme ji zasypali
kačírkem. Byla hotová ještě před srpnovými přívalovými
dešti, které ji za nás víc než dostatečně prověřily neplánovanou zátopovou zkouškou. Opravit jsme museli jen
průsak u jednoho odvětrání, takže jsme byli spokojení.“
Velký reprezentační sál ve třetím nadzemním podlaží
už pod dohledem památkářů nabyl zpět velikost, jakou
původně měl mít. Ještě před dokončením jej totiž stavitelé
rozdělili příčkou na poloviny, což je na první pohled patrné i podle bohatší výzdoby jedné jeho části. „Jsme rádi,
že oboje původní bohatě vyřezávané dveře do sálu jsou
z třícentimetrového masivního dřeva, takže po doplnění
zpěňovacími pásky splní požadavky protipožární ochrany na shromažďovací prostory,“ svěřil se Ing. Červený
a doplnil: „Stavba je totiž v Pražské památkové rezervaci
a podléhá dozoru památkářů. Sladit jejich nároky s požadavky norem a přáním investora bývá nejobtížnější.“
Součástí posledních prací jsou i úpravy obou dvorů.
Jeden z nich bude vyhrazený k parkování a pro zvýšení
jeho kapacity jsou na něm osazené dva zakladače. Druhý,
s nečekaně nalezenou štukovou výzdobou, bude sloužit
veřejnosti. Aby zákaznické centrum v jeho zadní části bylo
pohodlně přístupné i za nepříznivého počasí, přikryje dvůr
prosklená střecha uložená na lehké ocelové konstrukci,
kterou právě dokončují oceláři naší divize 7.
Realizačnímu týmu z divize 3 na stavbě pomáhali
i pracovníci provozu TZB z divize 9 a tak, až se do budovy
nastěhují zaměstnanci SŽDC, budou využívat prostory,
v nichž bude rukopis Metrostavu velmi čitelný.
Název: Stanice metra Depo Hostivař
Objednatel: Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost
Projekt: METROPROJEKT Praha a. s.
Doba výstavby: červenec 2005 – květen 2006
„Depo Hostivař byla už čtvrtá stanice metra, kterou
jsem stavěl, poprvé jsem však pracoval pod střechou
ve stávající hale. Architektonicky je stanice vhodně
přizpůsobená ostatním konstrukcím depa a svým strohým pojetím dobře zapadá do okolí,“ charakterizoval
stavbu vedoucí projektu Jiří Kuba.
Stanice metra Depo Hostivař je povrchová koncová
stanice metra trasy A, která vznikla rekonstrukcí a vestavbou do stávajícího jednohalového komplexu myčky vozů
v depu Hostivař, jejíž kolejiště a rozteč kolejí limitovaly
směrové a výškové uspořádání vestavby.
Vnější vzhled budovy je dán zachovanou konstrukcí
původní haly. Pouze u bezbariérového vstupu do stanice
bylo vybudováno nové vstupní průčelí, které navazuje na
zastřešení hlavních pěších přístupových tras mezi vstupem a odjezdovými a příjezdovými stanovišti autobusů
integrované městské hromadné dopravy.
Na vstup uvnitř stanice navazuje nové ostrovní nástupiště široké pouhých 5,8 metru a přístupový koridor
s oboustranným zábradlím. Nástupiště je zakončené
služební chodbou, z níž jsou přístupné služební a technologické prostory. Koleje ve stanici dosahují 210 metrů.
Stavbu nové stanice metra realizovalo Sdružení Depo
Hostivař, které vytvořila divize 8 Metrostavu s akciovou
společností Energie – stavební a báňská.
Lenka Svobodová, foto Josef Husák
Lenka Svobodová, foto Josef Husák
Metrostav_16_07.indd 3
9/10/07 4:03:00 PM