Strana 3

strana 3

z p r a v o d aj s t v í z d i v i z í

Krásné vyhlídky nejen na pražské panorama

Na jižním svahu pod parkem Landronka vyrůstá nové

„zahradní město“. Jeho právě dostavěné domy v Rezidenci Císařka už jsou obklopeny zelení, auta po pár

metrech mizí v útrobách podzemních garáží. Krásné

vyhlídky na pražské panorama už prvním obyvatelům

neruší ani hluk stavebních prácí. Technici divize 6 z týmu Jiřího Kordíka zde totiž už jen dokončují přejímky

posledních bytů, které klientům odevzdávají ve vysoké

kvalitě provedení. A to i přes náročné konstrukční detaily, se kterými si stavba musela poradit.

Bytový areál na rozhraní Motola, Strahova a Hřebenek

navrhl atelier Šafer Hájek Architekti a na jeho výstavbě se

kromě divize 6 ze začátku podílela i divize 3. Rezidence Císařka je, tak jako řada dalších areálů v okolí, pojmenovaná

po bývalé viniční usedlosti stejného jména, která stávala

nedaleko. Navazuje na lesopark Skalka a od východní

obytné zástavby ji opticky i hlukově odděluje devět metrů

vysoký val ze 30 tisíc kubíků zeminy, jehož bok vytváří

biokoridor pro migrující žáby a ještěrky.

Zemní práce v areálu byly celé objemově velmi náročné. Prudce svažitý terén musel být zformován do

částí (foto č. 2), ostatní, níže položené, už jsou řešeny

jako solitérní viladomy často s ustupujícím posledním

podlažím, takže všem umožňují průhledy do údolí podél

Motolského potoka z řady teras i balkonů, které doplňují

každou zdejší bytovou jednotku (foto č. 1).

Celkem 203 bytů ve dvanácti 3–5podlažních domech

má velmi různorodé dispozice – včetně střešních nástaveb, mezonetů a zimních zahrad – a velikost od 1+kk

až po 5+kk, společnou však mají nadstandardní kvalitu

provedení. A to jak u náročných klientských úprav, tak

také u složitě členěných fasád, které svou materiálovou

různorodostí oživují parkově upravený svah.

„Obvodový plášť domů tvoří kromě zateplovacího

systému s barevnou stěrkou také řada různých obkladů

– kamenných, cihelných i dřevěných. Jejich kombinace s velkými plochami oken, dlažbou a izolací na terasách,

ozeleněnými střechami, s odvodněním, oplechováním

i s ocelovým zábradlím vytvořila velké množství různých

spojů a vyžádala si řešení mnoha konstrukčních detailů,

které projektová dokumentace nepředpokládala,“ vzpomíná vedoucí projektu Jiří Kordík a doplňuje: „Zejména

Nový autosalon pro luxusní automobily Lexus

Právě před dvaceti lety se poprvé sešli nejlepší konstruktéři japonské Toyoty, aby zahájili projekt výroby

nových luxusních automobilů Lexus. S touto značkou

dnes vznikají vozy, jejichž technické řešení a propracovaný design se snaží dosáhnout dokonalosti jednoduchostí a čistotou výrazu, mistrovským používáním

materiálů a propracovanými detaily. Stejné parametry

splňuje i nový autosalon (foto č. 1), který pro vozy

značky Lexus v pražských Stodůlkách vybudoval tým

divize 7 pod vedením Ing. Jindřicha Hátleho.

Za necelý rok, od září 2006 do poloviny letošního

srpna, kdy se brány nového prodejního a servisního centra Lexus poprvé otevřely zákazníkům, vznikl ve svahu

u Jeremiášovy ulice jednopodlažní objekt reprezentativní

prodejny, tzv. showroom pro až osm vystavených vozů

(foto č. 2) s kancelářemi a jejich zázemím, jež v zadním

traktu skrývá garanční servis se šesti pracovními místy

a krytou automobilovou myčku. Jeho atypicky předsazené podzemí slouží jako nedělená garáž s technologickým

zázemím budovy a prostorami pro servisní techniky.

„Při stavbě autosalonu jsme museli plně respektovat

tvary, materiály a barvy, které odpovídají firemní kultuře

značky Lexus. Podrobný manuál nám přesně vymezoval

rozčlenění půdorysu, a protože některé podrobnosti z něj

nebyly patrné, jezdili jsme pro zkušenosti do Brna, kde

podobné centrum už stojí,“ vysvětlil Ing. Hátle a doplnil:

„Stavba sama zahrnovala převážně standardní prvky, ale

ve zcela nadstandardním duchu. Třeba vybudování dominantního zlatého tubusového vstupního portálu, který

prostupuje prosklenou fasádou prodejny a je opláštěný

na zakázku vyráběnými panely se speciálním barevným

odstínem, nám trvalo skoro stejně dlouhou dobu, jako

hrubá stavba celé zbývající nadzemní části.“

Zatímco podzemí je z monolitického železobetonového skeletu, nadzemní podlaží má na základové desce

ocelovou konstrukci s celoskleněnou fasádou v čelní

části, ostatní strany jsou opláštěné stěnovými izolačními

panely Kingspan, z nichž je také provedena plochá střecha

nesená příhradovými vazníky.

„Počasí na začátku roku nám přálo. Stavbu se nám

podařilo dokončit podle plánu i s rozsáhlými terénními úpravami a zazeleněním. Teď podle přání investora

dokončujeme drobné stavební úpravy v suterénu, aby

budova svou dokonalostí odpovídala nabízeným vozům,“

uzavřel vedoucí projektu Ing. Jindřich Hátle.

Lenka Svobodová, foto Josef Husák

čtyř teras, jež lemují gabionové stěny – jejich počet se

oproti projektovým předpokladům dokonce zdvojnásobil.

V prostoru mezi domy jsou kromě předzahrádek i veřejně

přístupné plochy zeleně, na nichž vznikla dětská hřiště

a brzy vyrostou i právě zasazené stromy. Areál je uzavřený a vjezd do něj už dnes střeží bezpečnostní služba.

Krátká a příkrá páteřní komunikace veškerou dopravu

uvnitř rezidenčního souboru odklání do podzemních garáží, jejichž plocha dosahuje téměř 5300 m².

Obytné domy Rezidence Císařka na nejvyšší terase

jsou komponovány do oblouku složeného ze tří rovných

díky dobré práci našich techniků se nám podařilo stavbu

dokončit v nadstandardní kvalitě, vždyť více než polovinu všech bytů jsme zatím předali bez jakýchkoliv závad

a v ostatních odstraňujeme jen drobnosti.“

V polovině září by přejímky měly skončit a tato část

projektu Rezidence Císařka se zařadí mezi referenční

stavby. V budoucnu areál ještě doplní dvanáct luxusních

vil, z nichž čtyři divize 6 musela opustit ve stádiu hrubé

stavební výroby i proto, že investor, společnost FINEP,

ještě nezná jejich budoucí majitele.

Lenka Svobodová, foto Josef Husák

Naše stavby v soutěži Dopravní stavba roku 2007

Stavba na rohu Dlážděné a Hybernské finišuje

Už za čtrnáct dní čeká divizi 3 kolaudace zrekonstruované administrativní budovy pro Správu železniční

dopravní cesty na rohu Dlážděné a Hybernské ulice.

Prozatím stavbu proti Masarykovu nádraží v Praze

denně plní na 150 pracovníků, kteří dokončují přeměnu

dvou propojených domů z konce 19. století na moderní

kanceláře s komerčními prostorami v přízemí.

„Všechno, na co se tady dnes podíváme, se už jen

dokončuje, kompletuje a uklízí,“ potvrdil vedoucí projektu

Ing. Stanislav Červený z divize 3. „Střechu jsme zateplili extrudovaným polystyrenem a po výměně světlíků

a provedení jedné vrstvy pojistné izolace jsme ji zasypali

kačírkem. Byla hotová ještě před srpnovými přívalovými

dešti, které ji za nás víc než dostatečně prověřily neplánovanou zátopovou zkouškou. Opravit jsme museli jen

průsak u jednoho odvětrání, takže jsme byli spokojení.“

Velký reprezentační sál ve třetím nadzemním podlaží

už pod dohledem památkářů nabyl zpět velikost, jakou

původně měl mít. Ještě před dokončením jej totiž stavitelé

rozdělili příčkou na poloviny, což je na první pohled patrné i podle bohatší výzdoby jedné jeho části. „Jsme rádi,

že oboje původní bohatě vyřezávané dveře do sálu jsou

z třícentimetrového masivního dřeva, takže po doplnění

zpěňovacími pásky splní požadavky protipožární ochrany na shromažďovací prostory,“ svěřil se Ing. Červený

a doplnil: „Stavba je totiž v Pražské památkové rezervaci

a podléhá dozoru památkářů. Sladit jejich nároky s požadavky norem a přáním investora bývá nejobtížnější.“

Součástí posledních prací jsou i úpravy obou dvorů.

Jeden z nich bude vyhrazený k parkování a pro zvýšení

jeho kapacity jsou na něm osazené dva zakladače. Druhý,

s nečekaně nalezenou štukovou výzdobou, bude sloužit

veřejnosti. Aby zákaznické centrum v jeho zadní části bylo

pohodlně přístupné i za nepříznivého počasí, přikryje dvůr

prosklená střecha uložená na lehké ocelové konstrukci,

kterou právě dokončují oceláři naší divize 7.

Realizačnímu týmu z divize 3 na stavbě pomáhali

i pracovníci provozu TZB z divize 9 a tak, až se do budovy

nastěhují zaměstnanci SŽDC, budou využívat prostory,

v nichž bude rukopis Metrostavu velmi čitelný.

Název: Stanice metra Depo Hostivař

Objednatel: Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost

Projekt: METROPROJEKT Praha a. s.

Doba výstavby: červenec 2005 – květen 2006

„Depo Hostivař byla už čtvrtá stanice metra, kterou

jsem stavěl, poprvé jsem však pracoval pod střechou

ve stávající hale. Architektonicky je stanice vhodně

přizpůsobená ostatním konstrukcím depa a svým strohým pojetím dobře zapadá do okolí,“ charakterizoval

stavbu vedoucí projektu Jiří Kuba.

Stanice metra Depo Hostivař je povrchová koncová

stanice metra trasy A, která vznikla rekonstrukcí a vestavbou do stávajícího jednohalového komplexu myčky vozů

v depu Hostivař, jejíž kolejiště a rozteč kolejí limitovaly

směrové a výškové uspořádání vestavby.

Vnější vzhled budovy je dán zachovanou konstrukcí

původní haly. Pouze u bezbariérového vstupu do stanice

bylo vybudováno nové vstupní průčelí, které navazuje na

zastřešení hlavních pěších přístupových tras mezi vstupem a odjezdovými a příjezdovými stanovišti autobusů

integrované městské hromadné dopravy.

Na vstup uvnitř stanice navazuje nové ostrovní nástupiště široké pouhých 5,8 metru a přístupový koridor

s oboustranným zábradlím. Nástupiště je zakončené

služební chodbou, z níž jsou přístupné služební a technologické prostory. Koleje ve stanici dosahují 210 metrů.

Stavbu nové stanice metra realizovalo Sdružení Depo

Hostivař, které vytvořila divize 8 Metrostavu s akciovou

společností Energie – stavební a báňská.

Lenka Svobodová, foto Josef Husák

Metrostav_16_07.indd 3

9/10/07 4:03:00 PM