strana 2
Barevný bar pod oblaky
Snad aby dodržel magickou devítku, vybudoval tým
Ing. Pavla Trojana z divize 9 na střeše hotelu Hilton
Prague deváté patro s novým sky barem Cloud 9 za
pouhých 9 měsíců. Bar je v provozu už od srpna a své
hosty ohromuje panoramatickým výhledem na Prahu
a jejich náladu – kromě nápojů – ovlivňuje i měnícími
se barvami osvětlení, které zelenomodře chladný začátek večera pomalu mění v rudou tropickou noc.
Interiér luxusního baru navrhli architekti ze známého
anglického studia Philip Rodgers Design. Protáhlý prostor
podél severní fasády čtvercového atriového hotelu co
nejvíc prosvětlili velikými okny a zrcadlovým obkladem
nosných sloupů (foto č. 1). Ve dne bar vypadá docela
obyčejně (foto č. 2). V noci však jeho atmosféru proměňují
tisíce LED diod, které barvu světla střídají podle počítačem řízeného programu v paletě až 256 tónů.
Do baru už z dálky lákají světla na štítu. Na počátku
večera svítí studenou škálou zelených a modrých odstínů,
které se plynule mění přes oranžovou (foto č. 3) do pekelně rudé. Stejné možnosti změny nabízí i interiérové
osvětlení. Efektová svítidla na stropě mění barvy nezávisle
ve čtyřech čtvercích. Jejich efekty násobí odraz v leštěné
černé dlažbě. Záchytný bod v pestrém reji nabízí nočním
hostům jen bíle podsvícené čelo baru (foto č. 4, 5).
1
2
„Světla mění atmosféru tak, že vlastně stále přicházíte
do nového prostředí,“ říká stavbyvedoucí divize 9 Ing. Petr Lipš. „Jediné, co zůstává, je odběr elektrické energie.
I když jsou diody úsporné, jejich velké množství vyžaduje
skoro stejný příkon, jako vzduchotechnika.“
–ls–, foto Petr Houska, Pavel Libora
3
4
5
Metrostav_16_08.indd 2
Ptáme se
Ing. Ivana Škripeně,
ředitele organizační složky Bratislava
Klidné byty vedle rušné bratislavské dálnice
V těsné blízkosti frekventované dálnice D1 vyrostl
v Bratislavě nový bytový komplex. Na první pohled se
může zdát, že jeho obyvatelé budou žít v zajetí hluku.
Opak je však pravdou. Nepřehlédnutelný polyfunkční bytový komplex v hodnotě 542 milionů Sk, který
v Hrachové ulici bratislavské městské části Ružinov
vybudoval tým Metrostavu SK vedený Jiřím Růžkem
z divize 3 Metrostavu, nabízí pohodlí moderního a ničím nerušeného městského bydlení.
Dokonale sladěný elegantní celek, zvaný jednoduše
Hrachová, charakterizuje kombinace průzračného skla,
hliníku, tmavošedého obkladu z desek CETRIS a bílé
omítky (foto). Komplex je složený z pětipatrových na sebe
navazujících bloků A, B a C s půdorysem ve tvaru písmene L a menšího bloku D. Mezi nimi jsou uzavřené útulné
parčíky s lavičkami pro oddych a relaxaci, z nichž je vchod
i do řadové zástavby jedenácti přízemních tří- až pětipokojových rodinných domů s předzahrádkami. Domky jsou
svými tvary, barvou i materiálem fasád plynule přičleněné
k hlavním bytovým blokům.
Na ploše téměř 14 700 m² soubor Hrachová nabízí
186 jedno- až pětipokojových bytů, ke kterým patří
150 parkovacích míst v podzemních garážích a téměř
sto dalších na terénu. V přízemních nebytových prostorách bude dvanáct menších obchodních jednotek, mezi
kterými nebude chybět příjemná kavárna. Jako součást
komplexu je navržen také odpočinkový prostor vybavený
zahradním grilem a malým dětským hřištěm.
„Nejobtížnějším úkolem, který jsme nakonec společně
úspěšně zvládli, bylo co nejefektivnější odhlučnění stavby
od blízké dálnice. Ovlivnilo tvar objektu i výběr materiálů,“
konstatoval vedoucí projektu Jiří Růžek. S hlukem jako
první začal bojovat už projektant, a proto jsou všechny
vchody do bytů umístěné směrem od dálnice na pavlačových chodbách, jejichž boční okna jsou speciálně
zabezpečená proti hluku. Bytová okna s akustickými
štěrbinami pro cirkulaci a odsávání vzduchu, stejně jako
balkony a lodžie, jsou obrácená do parkově upravených
vnitrobloků. Jako další zvukovou izolaci mají všechny
budovy navíc skleněný „kabát“. „Hladina hluku ve všech
nadzemních podlažích odpovídá požadovaným limitům,“
zhodnotil výsledky průběžných i výsledných měření hlavní stavbyvedoucí Martin Pašek z divize 3 Metrostavu.
Majitelé bytů i nebytových prostor mohli v rámci
klientských změn při stavbě vybírat nejen interiérové materiály, ale i měnit dispoziční řešení podle svých potřeb.
Jejich soukromí a bezpečnost v uzavřeném komplexu
dnes chrání vstupní rampa a 24hodinová strážní služba,
využívající nejmodernější kamerový systém. Pohodlí moderního bydlení doplňuje i nabídka zabudovaných multifunkčních rozvodů pro internet, telefon a televizi.
Do seznamu dokončených staveb Metrostavu SK tak
ve čtvrtém roce jeho existence přibyl další nadstandardní
objekt, který díky využití nových technologií i spokojenosti klientů posiluje na Slovensku značku Metrostav.
Emília Paldiová, foto Peter Áč
Kvalifikovaní dělníci stále chybějí
Desítky zájemců o zaměstnání v dělnických profesích
se každý týden hlásí pracovníkům útvaru pracovněprávních vztahů centrály Metrostavu, další se obracejí
na personální útvary jeho divizí. Někteří se přihlašují
přímo do databáze prostřednictvím inzerce na internetu, a to jak na našich webových stránkách, tak i přes
personální servery jobpilot.cz, profesia.cz a jobs.cz.
Přesto jejich počet nestačí.
Od počátku letošního roku se už na Metrostav obrátila téměř tisícovka dělníků s dotazem na možnost získát
práci. Našli se mezi nimi kvalifikovaní odborníci, kteří
téměř okamžitě zapadli do pracovních kolektivů. Takoví
lidé většinou přicházejí na doporučení někoho z našich
současných zaměstnanců. Z profesí, které přímo poptával
Metrostav, se nejvíc ozývali montéři ocelových konstrukcí
– bylo jich téměř padesát. Po čtyřiceti uchazečích se hlásilo na elektromontéry, zámečníky a tesaře/truhláře. Jen
o něco menší zájem byl o skladníka/jeřábníka. I přes velký
počet žadatelů o práci v naší společnosti chybí do naplnění plánovaných počtů asi 50 dělníků nejrůznějších oborů.
Proč tomu tak je?
V Metrostavu v současnosti pracuje v dělnických
profesích celkem 1360 zaměstnanců. Z nich je přibližně
230 řidičů, 260 pracovníků v podzemí, 190 zámečníků,
120 zedníků a 110 tesařů. Za prvních sedm měsíců letošního roku do zaměstnání nastoupilo 103 dělníků a ve stejném období jich 111 odešlo. Třetina do důchodu, někteří
ze zdravotních důvodů, další se odstěhovali, příčinou
ukončení pracovního poměru však byla i nespokojenost
se mzdou. I letos tak, bohužel, pokles počtu dělníků zaměstnaných u naší společnosti pokračuje.
A co tedy těch skoro 900 neúspěšných uchazečů?
Obecně se dá říci, že kvalita zájemců o práci klesá. Často
jen „oťukávají“ terén, poptávají se ve více firmách a nastupují tam, kde jim nabídnou vyšší plat. Druhou, možná
ještě početnější skupinou nepřijatých kandidátů jsou lidé
bez odpovídající kvalifikace, kteří většinou chtějí pracovat
jako stavební dělníci či kopáči. Většinou jsou nevyučení
a často i bez dokončeného základního vzdělání.
Jak dál? Nedostatek dělnického personálu částečně
pomáhá řešit zmíněná metoda osobního doporučení. Je
přínosná pro obě strany – Metrostav získá kvalitního zaměstnance a ten, kdo ho přivedl, zase příjemnou odměnu
10 000 Kč. I zde jsou však občas doporučováni „na zkoušku“ pracovníci s neodpovídající kvalifikací.
Větší dopad na uspokojení potřeb firmy bude mít
postupný nástup absolventů ze smluvních technických
škol z Ústí nad Labem, Prahy, Tábora a z Brna. Odborná
příprava žáků, kterou Metrostav podporuje, se od letošního školního roku úspěšně rozjíždí. Nové kvalitní lidi
by do naší společnosti měly přitáhnout i dobré pracovní
prostředí, slušné mezilidské vztahy a zajímavé projekty.
A perlička na konec – zájemci o práci se diví, že i když
jsme stavební firma, po většinu roku nehledáme zedníky.
Naše společnost však více než je potřebuje odborníky pro
vnitropodnikové nosné technologie.
P hD r. Milan S r b, il. f o t o J o s e f H u s á k
Jako zaměstnanec Metrostavu pracuje Ing. Škripeň
v Bratislavě, kde řídí jeho organizační složku. Za 43 let
praxe prošel stavebnictví po schůdcích od stavbyvedoucího po ředitele. Zkušenosti ho přivedly do Metrostavu Slovakia odkud byl jen krok do naší české
společnosti a k návratu na Slovensko.
Organizační složka v Bratislavě získala v roce 2004 novou podobu. Proč k tomu došlo a čím se liší od divizí?
Už řadu let Metrostav nepřímo podniká na Slovensku
prostřednictvím dceřiné společnosti Metrostav SK. Když
však potřeboval rozšířit pracovní teritorium pro své divize
a chtěl tam začít podnikat přímo, musel si na Slovensku
založit vlastní organizační složku, protože podle současných slovenských zákonů může zahraniční společnost
přímo podnikat na Slovensku jen tehdy, když ji zřídí. Organizační složka tedy není samostatný právnický subjekt,
ale odpovídá za správné vedení účetnictví a přesný odvod
daní slovenskému státu ze všech podnikatelských činností, které mateřská firma Metrostav na jeho území uskuteční. Sama tedy nepodniká a i tím se liší od našich divizí.
Zní to jednoduše. Bylo to jednoduché?
Metrostav potřeboval vytvořit organizační složku, která
by byla nenáročná a řízená přesným a průhledným systémem vyhovujícím zákonům obou zemí i řídicí dokumentaci Metrostavu, a to nebylo snadné, protože nic podobného
jsme v naší společnosti dosud neměli. Na manažerském
školení v Belgii nám tuto situaci lektor přirovnal k cvičení
na létající hrazdě. Kdo chce jít dál a věří si, musí pustit
bezpečnou žerď, a než se chytí té vyšší, musí chvíli letět
vzduchem, kdy neví, co se stane. I my jsme při hledání
nejvhodnějšího řešení museli opustit zavedený systém,
kterým třeba stále v Čechách podniká Doprastav.
Organizační složka Metrostavu už v Bratislavě pracuje
čtyři roky. Jak se za tu dobu změnila?
Začínali jsme od nuly souhrnem a rozborem toho, co Metrostav a jeho divize potřebují, a právní, účetní a daňovou
analýzou od odborníků. Správné řešení jsme zejména
s ředitelem ekonomiky výroby Metrostavu Ing. Františkem Kočím a ekonomickým náměstkem divize 1 Ing. Miroslavem Pánkem odhalovali pomalu, kousek po kousku
jako archeologové. Nakonec jsme dospěli k názoru, že
všem požadavkům nejlépe vyhoví nízkonákladová složka s minimálním počtem zaměstnanců, kteří povedou
účetnictví podle slovenských zákonů, ale i podle systémů
a programů zavedených v Metrostavu. Zkušenosti potvrzují, že jsme zvolili vhodné a životaschopné řešení.
Prostřednictvím organizační složky Bratislava už
na Slovensku pracovaly či pracují téměř všechny divize Metrostavu. Jak jejich práce probíhá?
Divize si hledají práci na Slovensku samy, a když prostřednictvím Metrostavu uzavřou smlouvu s investorem,
ředitel organizační složky Bratislava zplnomocní ředitele
divize, aby na Slovensku podnikal. Jednotlivé týmy potom
pracují stejně, jako doma. Podléhají své divizi, platí pro ně
české zákony i řídicí dokumentace Metrostavu. Organizační složka jen hlídá, aby účetní a daňové doklady týkající
se daného projektu byly na Slovensku řádně evidovány
a zdaněny. Tuto službu divize nehradí, protože nízkonákladová organizační složka pracuje v režii Metrostavu.
Úkol jste tedy splnili. Máte ještě nějaké další plány?
Zbývá nám ještě doladit některé drobnosti z personální
oblasti. Týkají se třeba odlišně stanovované délky dovolené. Jinak Metrostav teď obdobně jako na Slovensku
podniká prostřednictvím organizačních složek i v Chorvatsku a na Islandu. Našimi zkušenostmi se inspirovala
i Subterra. Byl bych rád, kdyby se nám systém podnikání
v zahraničí podařilo dopracovat do všech detailů. Měl by
být co nejjednodušší, nejméně nákladný a dostatečně
otevřený, aby mohl systémově zahrnout i všechny nové
požadavky, které čas přinese. Za svůj cíl potom považuji
jeho zavedení do celé stavební skupiny DDM Group.
9/10/08 2:05:00 PM