strana 3

z p r av o da j s t v í z  divi z í

1

Podzemní cesta z Králova Pole do Žabovřesk

Velký městský okruh v Brně by měl už za pár let ulehčit

život obyvatelům moravské metropole i všem projíždějícím motoristům. Jeho stavba dnes probíhá zejména

u Žabovřeského portálu, kde sdružení VMO Dobrovského B pracuje na mimoúrovňovém křížení s Hradeckou

ulicí a na dalších propojeních a přemostěních v nedalekém okolí (foto č. 2). Nejsložitější část této stavby

– ražba dvou tunelových tubusů od portálu Královo

Pole – však zůstává běžnému divákovi utajena. Je to

dobře, znamená to totiž, že se důlní činnost v extrémně

obtížných geologických poměrech projevuje na husté

povrchové zástavbě jen minimálně.

„Na stavbě téměř 450 stavebních objektů, které projekt zahrnuje, specialisté Metrostavu odpovídají zejména

za ražbu tunelů, hloubené tunely, komunikace, plynovody

a horkovody,“ vysvětluje vedoucí projektu Ing. Pavel Brožek z naší divize 1, která je spolu s firmou Subterra členem

sdružení, vedeného společností OHL ŽS. Pro sdružení

ražbu obou tubusů včetně dvouplášťového ostění s mezilehlou uzavřenou tlakovou izolací provádí jako přímou

dodávku Subterra a na tunelu I jí pomáhá tým OHL ŽS.

Ražba probíhá bez trhacích prací strojním rozpojováním horniny pomocí důlních bagrů. Čelba je horizontálně

i vertikálně členěná do šesti dílčích výrubů. Začátkem

září tunel II, jehož ražba začala letos v lednu jako první,

postoupil v kalotě přes 225 m z celkové ražené délky

1060 m. Tunel I dosáhl asi sta z 1053 ražených metrů.

Odtěžení jádra a uzavření celého profilu tunelu následuje

kalotu s odstupem 16 až 24 metrů (foto č. 1). Vzdálenost

tubusů je kromě příportálových oblastí ve většině délky

trasy osově kolem 90 m. Tunely jsou raženy převážně

v neogenních jílech. Největší nadloží dosahuje kolem

25 m, nejnižší se pohybuje těsně nad čtyřmi metry. Obě

tunelové trouby se měsíčně prodlužují zhruba o 40 metrů

a jejich ražba skončí za necelé dva roky.

„Na povrchu jsme předem staticky zajistili víc než sto

objektů a i díky kompenzačním injektážím se na nadzemní zástavbě zatím neprojevila žádná závažná poškození,

naměřené hodnoty poklesů ani nepřekračují hodnoty

povolené projektovou dokumentací,“ říká Ing. Brožek

a doplňuje: „Stále příznivý je i vývoj poklesové kotliny

a hodnoty a rychlost nárůstu konvergencí ostění.“

Nesoudržné zeminy ve vrchlíku kaloty tunelu zpevnily

chemické injektáže. Průsaky vody do podzemního díla

omezilo jejich lokální utěsňování. Tunely Dobrovského se

tak bezpečně přibližují k sedmipodlažnímu podzemnímu

technologickému centru, které musí být hotovo dřív, než

k němu raziči v tunelových troubách dorazí.

Díky prokázané profesionalitě mohl tým Ing. Jana

Frantla z divize 5 výjimečně použít při opravě trasy C

kolektoru pod Václavským náměstím trhací práce. První lávku, při níž musel přerazit starý železobetonový

vodovodní kanál, dokončil v předstihu.

„Původně si nikdo neuměl představit, že by se pod

středem Prahy mohly trhací práce realizovat,“ vzpomíná

vedoucí projektu Ing. Frantl. „Přerážený vodovodní kanál

ale měl nezvykle odolnou železobetonovou konstrukci

a bez trhavin by naše práce postupovala velmi pomalu.

Proto jsme Obvodní báňský úřad i investora přesvědčili

o tom, že dodržíme všechny předepsané seismické limity

i velmi přísně sledované záležitosti týkající se hluku a prachu a že nenarušíme nosné konstrukce blízkých domů.“

Pod spodní částí Václavského náměstí povedou tři

kolektory. Uprostřed je hotová trasa A neboli kabelový

kanál. Na straně u Paláce Koruna buduje sdružení vedené

společností Subterra trasu B. Na opačné straně vede starý

kanál s tranzitními vodovodními řady. Právě v jeho trase

sdružení MENASU (Metrostav, NAVATYP a Subterra) buduje svůj kolektor C, když jeho kruhový tunel o průměru

tři metry (foto č. 1) přeráží na plnohodnotný distribuční

kolektor se šířkou asi 3,5 m a výškou téměř 6 m.

„Asi dvě třetiny ho razí naše divize 5, která je vedoucím účastníkem sdružení, zbytek má na starost Subterra,“

1

říká Ing. Frantl a pokračuje: „Profil je rozdělený na tři lávky. Při ražbě horní, které se u velkých tunelů říká kalota,

jsme využili zkušenosti našich střelmistrů a vedoucího

trhacích prací Vladimíra Pravdy. Nálože jsme mohli dávat

jenom na tu polovinu železobetonové kanálové obezdívky,

která je odvrácená od domů. Stejně jako jinde v centru

města i tady jsme museli používat pouze neelektrické

roznětky. Pro zachování klidu zejména hotelových hostů

jsme stříleli jen od 9 do 20 hodin. Stejně si ale myslím, že

naše trhací práce nikdo nezaznamenal.“

Při nepřetržitém a převážně ručním rozpojování raziči

dosud postupovali rychlostí od 1,5 do 2,2 m za den. Ražbu

první lávky skončili 21. srpna, o pár dní později začali razit

jádro (foto č. 2). Mělo by být hotové v polovině října, pak

přijde na řadu dorážka třetí lávky neboli dna.

Primární ostění nového kolektoru bude stříkané, stejně jako horní část definitivního ostění. Jeho spodní část

bude betonová, litá do bednění. Do všech betonů jsou

přitom doplněny přísady zvyšující vodonepropustnost.

„Nakonec kolektor vybavíme lávkami a vodovody.

Připojíme jak tranzitní řady, tak průvrty nově budovaných

přípojek do 14 sousedních objektů,“ uzavírá Ing. Frantl.

„Na dokončovacích pracích si musíme dát záležet. Kolektor má totiž sloužit pro zájmovou turistiku, a tak naši práci

budou hodnotit tisíce návštěvníků pražského podzemí.“

2

Na starých Vinohradech rostou nové byty

2

Administrativní budova elektrárny Ledvice

V rámci přestavby severočeské elektrárny v Ledvicích,

která probíhá již od loňského listopadu, se vedle výstavby nového zdroje chystá i přestavba původní administrativní budovy. Výstavba šestipatrového objektu

pod taktovkou divize 8 Metrostavu se na rozdíl od běžných staveb pro administrativní účely musí vypořádat

s náročným prostředím blízké elektrárny, která bude

po celou dobu výstavby v běžném provozu.

Nové sídlo pro zaměstnance elektrárny v Ledvicích

vznikne částečnou rekonstrukcí původní administrativní

budovy, ze které zůstane zachováno jedno křídlo. Převážnou část však vytvoří novostavba, která se lépe přizpůsobí náročným požadavkům na objekt, nacházející se

v blízkosti ochranného pásma s velmi vysokým napětím.

Díky těsné blízkosti nadzemního vedení šestipatrová

kancelářská budova získá tvar lichoběžníku. Nosnou konstrukci objektu vytvoří železobetonový skelet opláštěný

skleněnou fasádou v hliníkových rámech.

Trhací práce pod středem Prahy skončily

Výstavba nové administrativní budovy začala koncem

dubna. Po provedení zemních prací a založení stavby,

které vzhledem k průběhu geologického podloží bylo

provedeno částečně na pilotách a částečně jako plošné,

byla zahájena betonáž základové desky a stěn 1. PP (foto). V tuto chvíli se dokončuje nosná konstrukce druhého

patra budovy. V červenci začaly i demolice větší části původního administrativního objektu, který ustoupí novému

elektrárenskému bloku o výkonu 660 MW. Po celou dobu

stavebních prací bude elektrárna nepřetržitě v provozu.

Nejen výsledný tvar nového administrativního objektu

je ovlivněn všudypřítomným vysokým napětím. Totéž platí

i o samotných stavebních pracích, které se nesou v daleko

přísnějších podmínkách bezpečnosti a ochrany zdraví, než

je obvyklé na jiných stavbách. Zejména výškové práce

a práce se zdvihacími mechanismy jsou náročné a rizikové

a jsou prováděny pod neustálým dozorem. Při stavbě také

několikrát došlo k zavedení speciálního krátkodobého režimu prací z důvodů zapojení linky velmi vysokého napětí,

která vede přímo nad zařízením staveniště.

Slavnostní zprovoznění nového sídla zaměstnanců

ledvické elektrárny se uskuteční v červnu 2009. Stavební

práce v areálu však budou trvat až do konce roku 2012,

protože vedle výstavby nového zdroje zde bude pro investora – společnost ČEZ – provedena i řada souvisejících prací. O jejich dodávku se u generálního dodavatele

ŠKODA PRAHA Invest, člena skupiny ČEZ, bude ucházet

i Metrostav. Vedoucí stávajícího projektu Ing. Jan Štoncner z divize 8 zmínil, že se jedná o zatím největší spolupráci se společností ČEZ, a doufá, že bude ještě posílena.

V části pražských Vinohrad zvané Orionka vzpomínky

sladce voní po nejstarší české čokoládovně Orion.

Její současnost sice trochu ruší stavební stroje, ale

až zde Metrostav postaví komplex Rezidence Korunní,

budoucnost tu nabídne více než 270 nových pohodlných

bytů a ateliérů. Ve vnitrobloku vznikne park, který do

centra města vrátí klid a prostor nejen pro sladké sny.

Investorem Rezidence Korunní je realitní skupina Sekyra Group. Komplex je navržen jako typický vinohradský

blok domů, uzavřený do čtverce. Vytvoří jej tři bytové

části: Boulevard, Villa a Industrial. Mezi nimi na ploše

1000 m² vznikne zahrada s vodními plochami a lavičkami,

určená pro odpočinek a relaxaci.

Jednotlivé části stavby jsou zajímavé například různou

úrovní podlaží a specificky vybavenými prostorami. Boulevard u Korunní třídy vytvoří osmipodlažní dům s balkony. Villa bude obrácená východním směrem. Jižní část

Industrial nabídne nadstandardní bydlení s velkoprostorovými byty. Staveniště se svažuje k jihu, a proto Industrial

bude mít sedm a Villa šest nadzemních podlaží. Velikost

bytů se bude pohybovat od 1 + KK až po 5 + 1. Přízemní

bytové jednotky doplní předzahrádky, patrové zas z velké

části balkony. V posledních podlažích budou mezonety.

Projekt je dílem ateliéru Casua. Při jeho návrhu autoři

vycházeli zejména z logiky stávající zástavby. Korunní

třída patří ke starším ulicím a její výraz se mění podle toho, jak se vzdaluje od centra. Domy ve stylu historického

eklektismu postupně nahrazuje prvorepubliková architektura, která si podobný výraz udržuje v celých Vinohradech. Právě z něj se snaží architekti Rezidence Korunní

vycházet nebo jej moderními prostředky doplnit. Návrh

komplexu proto obsahuje plasticky členěné fasády, lodžie,

zvýrazněná nároží či ustoupená podlaží (vizualizace). Celý

obytný soubor sjednocuje vodorovné zvýraznění prvních

tří nadzemních podlaží se zimními zahradami. Rezidence

je navržena jako vhodné bydlení pro rodiny s dětmi. Pouze

v její severní části budou drobné obchody a ateliéry.

Tým Ing. Martina Sirotka z divize 1 zahájil vlastní

stavbu Rezidence Korunní nedávno, protože až do června

staveniště uvolňovaly demolice původní zástavby. První

obyvatelé se však do bytů nastěhují už za dva roky.

Jarmila Šnoblová, vizual. ateliér Casua

Ter e z a Re g n er o v á, f o t o J o s e f H u s á k

Metrostav_16_08.indd 3

9/10/08 2:05:04 PM