strana 3
z p r av o da j s t v í z divi z í
1
Podzemní cesta z Králova Pole do Žabovřesk
Velký městský okruh v Brně by měl už za pár let ulehčit
život obyvatelům moravské metropole i všem projíždějícím motoristům. Jeho stavba dnes probíhá zejména
u Žabovřeského portálu, kde sdružení VMO Dobrovského B pracuje na mimoúrovňovém křížení s Hradeckou
ulicí a na dalších propojeních a přemostěních v nedalekém okolí (foto č. 2). Nejsložitější část této stavby
– ražba dvou tunelových tubusů od portálu Královo
Pole – však zůstává běžnému divákovi utajena. Je to
dobře, znamená to totiž, že se důlní činnost v extrémně
obtížných geologických poměrech projevuje na husté
povrchové zástavbě jen minimálně.
„Na stavbě téměř 450 stavebních objektů, které projekt zahrnuje, specialisté Metrostavu odpovídají zejména
za ražbu tunelů, hloubené tunely, komunikace, plynovody
a horkovody,“ vysvětluje vedoucí projektu Ing. Pavel Brožek z naší divize 1, která je spolu s firmou Subterra členem
sdružení, vedeného společností OHL ŽS. Pro sdružení
ražbu obou tubusů včetně dvouplášťového ostění s mezilehlou uzavřenou tlakovou izolací provádí jako přímou
dodávku Subterra a na tunelu I jí pomáhá tým OHL ŽS.
Ražba probíhá bez trhacích prací strojním rozpojováním horniny pomocí důlních bagrů. Čelba je horizontálně
i vertikálně členěná do šesti dílčích výrubů. Začátkem
září tunel II, jehož ražba začala letos v lednu jako první,
postoupil v kalotě přes 225 m z celkové ražené délky
1060 m. Tunel I dosáhl asi sta z 1053 ražených metrů.
Odtěžení jádra a uzavření celého profilu tunelu následuje
kalotu s odstupem 16 až 24 metrů (foto č. 1). Vzdálenost
tubusů je kromě příportálových oblastí ve většině délky
trasy osově kolem 90 m. Tunely jsou raženy převážně
v neogenních jílech. Největší nadloží dosahuje kolem
25 m, nejnižší se pohybuje těsně nad čtyřmi metry. Obě
tunelové trouby se měsíčně prodlužují zhruba o 40 metrů
a jejich ražba skončí za necelé dva roky.
„Na povrchu jsme předem staticky zajistili víc než sto
objektů a i díky kompenzačním injektážím se na nadzemní zástavbě zatím neprojevila žádná závažná poškození,
naměřené hodnoty poklesů ani nepřekračují hodnoty
povolené projektovou dokumentací,“ říká Ing. Brožek
a doplňuje: „Stále příznivý je i vývoj poklesové kotliny
a hodnoty a rychlost nárůstu konvergencí ostění.“
Nesoudržné zeminy ve vrchlíku kaloty tunelu zpevnily
chemické injektáže. Průsaky vody do podzemního díla
omezilo jejich lokální utěsňování. Tunely Dobrovského se
tak bezpečně přibližují k sedmipodlažnímu podzemnímu
technologickému centru, které musí být hotovo dřív, než
k němu raziči v tunelových troubách dorazí.
Díky prokázané profesionalitě mohl tým Ing. Jana
Frantla z divize 5 výjimečně použít při opravě trasy C
kolektoru pod Václavským náměstím trhací práce. První lávku, při níž musel přerazit starý železobetonový
vodovodní kanál, dokončil v předstihu.
„Původně si nikdo neuměl představit, že by se pod
středem Prahy mohly trhací práce realizovat,“ vzpomíná
vedoucí projektu Ing. Frantl. „Přerážený vodovodní kanál
ale měl nezvykle odolnou železobetonovou konstrukci
a bez trhavin by naše práce postupovala velmi pomalu.
Proto jsme Obvodní báňský úřad i investora přesvědčili
o tom, že dodržíme všechny předepsané seismické limity
i velmi přísně sledované záležitosti týkající se hluku a prachu a že nenarušíme nosné konstrukce blízkých domů.“
Pod spodní částí Václavského náměstí povedou tři
kolektory. Uprostřed je hotová trasa A neboli kabelový
kanál. Na straně u Paláce Koruna buduje sdružení vedené
společností Subterra trasu B. Na opačné straně vede starý
kanál s tranzitními vodovodními řady. Právě v jeho trase
sdružení MENASU (Metrostav, NAVATYP a Subterra) buduje svůj kolektor C, když jeho kruhový tunel o průměru
tři metry (foto č. 1) přeráží na plnohodnotný distribuční
kolektor se šířkou asi 3,5 m a výškou téměř 6 m.
„Asi dvě třetiny ho razí naše divize 5, která je vedoucím účastníkem sdružení, zbytek má na starost Subterra,“
1
říká Ing. Frantl a pokračuje: „Profil je rozdělený na tři lávky. Při ražbě horní, které se u velkých tunelů říká kalota,
jsme využili zkušenosti našich střelmistrů a vedoucího
trhacích prací Vladimíra Pravdy. Nálože jsme mohli dávat
jenom na tu polovinu železobetonové kanálové obezdívky,
která je odvrácená od domů. Stejně jako jinde v centru
města i tady jsme museli používat pouze neelektrické
roznětky. Pro zachování klidu zejména hotelových hostů
jsme stříleli jen od 9 do 20 hodin. Stejně si ale myslím, že
naše trhací práce nikdo nezaznamenal.“
Při nepřetržitém a převážně ručním rozpojování raziči
dosud postupovali rychlostí od 1,5 do 2,2 m za den. Ražbu
první lávky skončili 21. srpna, o pár dní později začali razit
jádro (foto č. 2). Mělo by být hotové v polovině října, pak
přijde na řadu dorážka třetí lávky neboli dna.
Primární ostění nového kolektoru bude stříkané, stejně jako horní část definitivního ostění. Jeho spodní část
bude betonová, litá do bednění. Do všech betonů jsou
přitom doplněny přísady zvyšující vodonepropustnost.
„Nakonec kolektor vybavíme lávkami a vodovody.
Připojíme jak tranzitní řady, tak průvrty nově budovaných
přípojek do 14 sousedních objektů,“ uzavírá Ing. Frantl.
„Na dokončovacích pracích si musíme dát záležet. Kolektor má totiž sloužit pro zájmovou turistiku, a tak naši práci
budou hodnotit tisíce návštěvníků pražského podzemí.“
2
Na starých Vinohradech rostou nové byty
2
Administrativní budova elektrárny Ledvice
V rámci přestavby severočeské elektrárny v Ledvicích,
která probíhá již od loňského listopadu, se vedle výstavby nového zdroje chystá i přestavba původní administrativní budovy. Výstavba šestipatrového objektu
pod taktovkou divize 8 Metrostavu se na rozdíl od běžných staveb pro administrativní účely musí vypořádat
s náročným prostředím blízké elektrárny, která bude
po celou dobu výstavby v běžném provozu.
Nové sídlo pro zaměstnance elektrárny v Ledvicích
vznikne částečnou rekonstrukcí původní administrativní
budovy, ze které zůstane zachováno jedno křídlo. Převážnou část však vytvoří novostavba, která se lépe přizpůsobí náročným požadavkům na objekt, nacházející se
v blízkosti ochranného pásma s velmi vysokým napětím.
Díky těsné blízkosti nadzemního vedení šestipatrová
kancelářská budova získá tvar lichoběžníku. Nosnou konstrukci objektu vytvoří železobetonový skelet opláštěný
skleněnou fasádou v hliníkových rámech.
Trhací práce pod středem Prahy skončily
Výstavba nové administrativní budovy začala koncem
dubna. Po provedení zemních prací a založení stavby,
které vzhledem k průběhu geologického podloží bylo
provedeno částečně na pilotách a částečně jako plošné,
byla zahájena betonáž základové desky a stěn 1. PP (foto). V tuto chvíli se dokončuje nosná konstrukce druhého
patra budovy. V červenci začaly i demolice větší části původního administrativního objektu, který ustoupí novému
elektrárenskému bloku o výkonu 660 MW. Po celou dobu
stavebních prací bude elektrárna nepřetržitě v provozu.
Nejen výsledný tvar nového administrativního objektu
je ovlivněn všudypřítomným vysokým napětím. Totéž platí
i o samotných stavebních pracích, které se nesou v daleko
přísnějších podmínkách bezpečnosti a ochrany zdraví, než
je obvyklé na jiných stavbách. Zejména výškové práce
a práce se zdvihacími mechanismy jsou náročné a rizikové
a jsou prováděny pod neustálým dozorem. Při stavbě také
několikrát došlo k zavedení speciálního krátkodobého režimu prací z důvodů zapojení linky velmi vysokého napětí,
která vede přímo nad zařízením staveniště.
Slavnostní zprovoznění nového sídla zaměstnanců
ledvické elektrárny se uskuteční v červnu 2009. Stavební
práce v areálu však budou trvat až do konce roku 2012,
protože vedle výstavby nového zdroje zde bude pro investora – společnost ČEZ – provedena i řada souvisejících prací. O jejich dodávku se u generálního dodavatele
ŠKODA PRAHA Invest, člena skupiny ČEZ, bude ucházet
i Metrostav. Vedoucí stávajícího projektu Ing. Jan Štoncner z divize 8 zmínil, že se jedná o zatím největší spolupráci se společností ČEZ, a doufá, že bude ještě posílena.
V části pražských Vinohrad zvané Orionka vzpomínky
sladce voní po nejstarší české čokoládovně Orion.
Její současnost sice trochu ruší stavební stroje, ale
až zde Metrostav postaví komplex Rezidence Korunní,
budoucnost tu nabídne více než 270 nových pohodlných
bytů a ateliérů. Ve vnitrobloku vznikne park, který do
centra města vrátí klid a prostor nejen pro sladké sny.
Investorem Rezidence Korunní je realitní skupina Sekyra Group. Komplex je navržen jako typický vinohradský
blok domů, uzavřený do čtverce. Vytvoří jej tři bytové
části: Boulevard, Villa a Industrial. Mezi nimi na ploše
1000 m² vznikne zahrada s vodními plochami a lavičkami,
určená pro odpočinek a relaxaci.
Jednotlivé části stavby jsou zajímavé například různou
úrovní podlaží a specificky vybavenými prostorami. Boulevard u Korunní třídy vytvoří osmipodlažní dům s balkony. Villa bude obrácená východním směrem. Jižní část
Industrial nabídne nadstandardní bydlení s velkoprostorovými byty. Staveniště se svažuje k jihu, a proto Industrial
bude mít sedm a Villa šest nadzemních podlaží. Velikost
bytů se bude pohybovat od 1 + KK až po 5 + 1. Přízemní
bytové jednotky doplní předzahrádky, patrové zas z velké
části balkony. V posledních podlažích budou mezonety.
Projekt je dílem ateliéru Casua. Při jeho návrhu autoři
vycházeli zejména z logiky stávající zástavby. Korunní
třída patří ke starším ulicím a její výraz se mění podle toho, jak se vzdaluje od centra. Domy ve stylu historického
eklektismu postupně nahrazuje prvorepubliková architektura, která si podobný výraz udržuje v celých Vinohradech. Právě z něj se snaží architekti Rezidence Korunní
vycházet nebo jej moderními prostředky doplnit. Návrh
komplexu proto obsahuje plasticky členěné fasády, lodžie,
zvýrazněná nároží či ustoupená podlaží (vizualizace). Celý
obytný soubor sjednocuje vodorovné zvýraznění prvních
tří nadzemních podlaží se zimními zahradami. Rezidence
je navržena jako vhodné bydlení pro rodiny s dětmi. Pouze
v její severní části budou drobné obchody a ateliéry.
Tým Ing. Martina Sirotka z divize 1 zahájil vlastní
stavbu Rezidence Korunní nedávno, protože až do června
staveniště uvolňovaly demolice původní zástavby. První
obyvatelé se však do bytů nastěhují už za dva roky.
Jarmila Šnoblová, vizual. ateliér Casua
Ter e z a Re g n er o v á, f o t o J o s e f H u s á k
Metrostav_16_08.indd 3
9/10/08 2:05:04 PM