strana 2
Různorodé stavby
Ptáme se
Vývoj situace na stavebním trhu si vynutil značnou diverzifikaci výrobního programu společnosti Subterra.
Své aktivity úspěšně rozšířila do všech oblastí podzemního i pozemního stavitelství, o čemž svědčí i výběr z jejích nedávno dokončených nebo právě rozpracovaných staveb. Všechny jsou dokladem schopností
našich kolegů provádět technicky náročná a inovativní
díla v různých oborech stavební činnosti.
Budovu Světa techniky – Science Technology Center
(STC) – v Dolní oblasti Vítkovice staví Subterra jako
vedoucí společnost ve sdružení s Metrostavem a firmou
VÍTKOVICE MECHANIKA. Hlavní fasádu STC vytvoří zrcadlová plocha o velikosti 125 × 13 m postavená vůči okolní
zástavbě v úhlu 45 °.
obchodního náměstka divize 3
Předtím, než v roce 2004 nastoupil Ing. Volf do Metrostavu jako hlavní stavbyvedoucí, získal praxi v projektové kanceláři a v menší britské stavební firmě.
Měl proto dostatek zkušeností k tomu, aby už v lednu
roku 2005 mohl začít pracovat v divizi 3 jako vedoucí
projektu na stavbě Nile House. Obchodním náměstkem
divize 3 se stal prvního ledna roku 2009.
Centrální archiv se už postupně zaplňuje
Po půl roce práce dokončil tým Ing. Přemysla Duška
z divize 6 stavbu centrálního archivu pro firmy Skupiny
Metrostav, který vyrostl v areálu stavebního dvora
v Horních Počernicích (SDHP). Důvod, proč by se měly
všechny důležité písemnosti a dokumenty soustředit
na jednom místě, souvisí s centralizací sídla Metrostavu do Palmovka Parku II, který buduje stejný tým.
Obdélníková budova archivu s přístavkem pro strojovnu vzduchotechniky stojí na jižní ploše areálu hned
vedle místa, kde na doposud nevyužívaných pozemcích
vznikly zpevněné plochy a jeřábová dráha pro uskladnění
konstrukcí provozu mostních technologií divize 4 (mapa).
„Stavba probíhala standardně, problém byl pouze
s jejím vysycháním, abychom vše stihli včas,“ vzpomíná
stavbyvedoucí Peter Marinčin. Nejnáročnější podle něj
byla především koordinace prací. „Na obvodovou nosnou
zděnou konstrukci jsme provedli železobetonové ztužující věnce a následně osadili montovaný prefabrikovaný
skelet s předpjatými panely,“ popisuje postup hlavních
prací stavbyvedoucí a dodává, že žádné zvláštní postupy ani technologie se při stavbě neuplatnily. Vítanými
pomocníky při jejím budování však byly jiné divize či
týmy Metrostavu. Zemní práce měla na starosti divize 4,
základy a železobetonové konstrukce pak betonáři z divize 6. Zednické práce probíhaly pod taktovkou divize 9
a zámečnické prvky jsou dílem divize 1.
Rychlé, ale důležité dílo probíhalo podle Ing. Marinčina téměř bez problémů i díky výborné spolupráci se
zástupcem investora Kamilem Buchvaldem z centrály
Metrostavu a kvůli velmi dobře zpracovanému projektu.
Archiv (foto) uschová nejdůležitější písemnosti a dokumenty napříč celou firmou a její Skupinou. Až do prosince se do dokončené budovy budou postupně přesouvat osobní spisy zaměstnanců, účetní doklady i stavební
dokumentace, které byly dosud uloženy v areálu U Elektry. Pak se o ně budou starat tři zaměstnanci, kteří budou
mít k dispozici kanceláře, badatelnu a nezbytné zázemí.
Hlavní část objektu je však samozřejmě vyčleněna pro posuvné i pevné regály, v nichž budou archiválie umístěny.
Martina Vampulová, foto Josef Husák
á
pack
Novo
R10
ulky
U Tab
A
Bystrá
Zahradnický tunel (1044 m) je jedním ze čtyř tunelů, které
pracovníci divize 1 vyrazili metodou NRTM při modernizaci železniční trati v úseku Votice–Benešov. Stavbu, která
začala v srpnu 2009 a skončila 13. června 2013, ve sdružení za Subterru zaštiťovala její divize 3.
Ing. Karla Volfa, MBA,
B
C
ská
Náchod
SDHP
A – severní plocha
B – jižní plocha
C – archiv
Divize 5 ovládá další moderní technologii
Koncem června dokončila divize 1 Subterry definitivní
obezdívky trojlodní stanice Veleslavín na metru V.A. Ražby a betonáže prováděla v subdodávce pro divizi 2.
Na stavbě Florentina, které roste na místě bývalého Rudého práva v ulici Na Florenci, pracuje divize 4 jako přímý
dodavatel vzduchotechniky, topení, chlazení, zdravotně-technických instalací a odvodů tepla i kouře.
Divize 3 dokončila v červnu letošního roku rekonstrukci
Střelenského tunelu včetně kolejí v úseku od hranice se
Slovenskem do stanice Horní Lideč. Součástí stavby bylo
i vybudování 400 m dlouhé pevné jízdní dráhy.
–red–, foto archiv firmy Subterra
Na stavbě protipovodňových opatření, která převodem
průtoků Lužické Nisy přes vodní dílo Mšeno ochrání
město Jablonec, použila divize 5 poprvé technologii
kontinuální betonáže. Její pracovníci zde vlastními silami vybudovali sekundární ostění 20 m hluboké kruhové revizní šachty o průměru 5 m (foto) pomocí posuvného bednění. Práci provedli přesně podle plánu, a také
proto si mohli podat žádost o udělení certifikátu, že tuto
technologii ovládají. Certifikát obdrželi před pár týdny.
„Poprvé jsme o použití technologie kontinuální betonáže začali uvažovat, když jsme se seznámili s harmonogramem výstavby PPO Jablonec a s požadavkem rychlého
uvolnění prostoru nad revizní šachtou pro následné práce.
V paměti jsme měli nedávno dokončený objekt podobného charakteru – výdechovou šachtu z tunelu Blanka
v ulici Nad Octárnou – který byl prováděn klasickým překládaným bedněním a jeho výstavba trvala déle, než jsme
potřebovali. Na přípravu stavby jsme měli necelý půl rok.
Za tuto dobu jsme museli vyřešit způsob posuvu, návrh
a odzkoušení receptury betonu i návrh a výrobu bednění.
Podařilo se nám to včas i díky vstřícnému přístupu projektanta,“ vysvětluje vedoucí projektu Ing. Pavel Kuděj.
Kontinuální betonáž 400 mm silného sekundárního
ostění probíhala do ocelové posuvné formy zavěšené
na šesti předpínacích tyčích kotvených do vysokotlakých
hydraulických lisů umožňujících zdvih 250 mm. Posun
formy v krocích po 150 mm v časovém intervalu kolem
jedné hodiny průběžně doprovázelo armování ostění pomocí ohýbaných kari sítí a rovnoměrná ukládka betonové
směsi po obvodě s vibrováním ponornými vibrátory. Při
betonáži s klasickým přestavným bedněním by výstavba
šachty trvala asi 20 dní. Novou technologií ji dvě směny
betonářů, zámečníků a techniků divize 5 zvládly nepřetržitou prací za pouhou čtvrtinu času – od 24. do 28. června.
Ostění se přitom za šest hodin prodlužovalo asi o metr.
„Před zahájením prací jsme všechny zúčastněné proškolili a v rámci uvedení technického zařízení do provozu
pro jistotu provedli i zkoušku posuvu bednění. Díky tomu
odpadlo zapracovávání jednotlivých směn a betonáž proběhla bez sebemenších problémů. Absolutní potvrzení
našich předpokladů a to, že během prací nedošlo k žádné
neočekávané události, nás příjemně překvapilo,“ pochválil
Ing. Kuděj práci, při které Ing. Jiří Lukeš připravoval technologii zdvihu a stavbu na místě řídil Ing. Zbyšek Staš.
Certifikát potvrzující zvládnutí technologie kontinuální
betonáže obdržela divize 16. srpna. Chtěla by ji využít nejen
v rámci Metrostavu, ale i celé jeho Skupiny. Je totiž vhodná také pro provádění šachet, a to i výtahových, komínů,
mostních podpěr či sloupů. A protože rychlost je jedním
z důležitých parametrů stavby, měl by být o ni zájem.
Jak probíhá obchodní činnost v divizi 3 a jak se daří?
Pracovníci z mého úseku vyhledávají zakázky ze segmentu občanských, bytových a průmyslových staveb u nás
a na Slovensku, kde máme obchodní zastoupení pro Prešovský a Košický kraj. Náš provoz, který vyrábí a dodává
ocelové konstrukce, si prostor pro uplatnění kapacit vyhledává na trhu sám. Oba týmy přitom úzce spolupracují
při hledání projektů z oblasti energetiky. Další obchodní
zastoupení máme v Bělorusku. Díky šíři záběru se proto
divizi 3 i v současné nelehké situaci daří a zásobník práce
na příští rok má ze dvou třetin naplněný. Největší výzvou
je pro nás udržení marže při nízkých tržních cenách.
Na jaké zakázky se zaměřujete?
V Česku se spíš zaměřujeme na zakázky celofiremního
významu, ty menší totiž zatím neumíme efektivně stavět
zejména kvůli vyšším výrobním režiím. Je to handicap,
o kterém víme a snažíme se ho zbavit. Potřebujeme, aby
naši technici na stavbách byli kvalitní, flexibilní a komplexní. Když jsme třeba teď vyhráli soutěž na stavbu
národního digitálního archivu v Hluboké n./V. předpokládáme, že vybraný vedoucí tohoto menšího projektu
zároveň povede i několik dalších podobných. Shodně
by mělo pracovat i obchodní zastoupení na východním
Slovensku, které by už brzy mělo posílit a působit jako
jiná oblastní zastoupení. Jeho místní zaměstnanci by měli
sami vyhledávat a řídit drobnější zakázky třeba na obnovu
center regionálních měst, které se teď poptávají. Na větších projektech bychom se podíleli společně, a to nejen
v rámci divize. V Bratislavě jsme se tak spolu s Metrostavem Slovakia přihlásili do soutěže na výstavbu nového
národního fotbalového stadionu. Vycházíme totiž z toho,
že vždy a všude je lepší síly spojovat než drobit.
Stavíte a podnikáte také v Bělorusku...
Na stavbách logistických center – ve Ščitomiriči a v Kozloviči – dnes pracuje na 40 našich techniků. Máme tak už
dva projektové týmy schopné pracovat v ruskojazyčných
zemích. Zatímco jazyk si naši lidé obnovili nebo se naučili
rychle, déle jim i nám trvalo pochopit místní mentalitu
– český systém řízení projektů totiž v Bělorusku příliš
nefunguje. Lidé tam myslí jinak, mají také jiný vztah k penězům. Na všechno třeba potřebují rozpisy od projektanta,
a dokud není správná bumážka, máme smůlu. Vedoucí
projektu tam hlavně musí umět užívat selský rozum. Jinak
běloruský stavební trh má zvlášť v oblasti soukromých
investorů veliký potenciál, pokud ovšem dodavatel díla
zajistí exportní financování. To trochu zkomplikovaly nové
všeobecné podmínky EGAP, ale s těmi si musíme poradit.
Naše zastoupení v Minsku začal před pár měsíci řídit
Ing. Josef Dufek, který má k ruce českou ekonomku a několik místních kolegů. Máme tam díky nim rozpracovanou
celou řadu projektů, na kterých bychom se chtěli v případě
vítězství a potřeby podílet i s dalšími divizemi Metrostavu
nebo firmami jeho Skupiny. Jedná se třeba o stavbu metra
v Minsku nebo státní železniční či infrastrukturní projekty.
Kam směrujete činnost v ČR a jak přitom postupujete?
Za nejperspektivnější považujeme oblast průmyslu. Soutěžíme proto třeba další etapu kladenského Lega. Měla
by být minimálně tak velká jako předchozí, kterou jsme
dokončili nedávno. Dnes, kdy je každé vítězství v soutěži
bojem o cenu, pracujeme stále víc týmově a propojujeme
obchod s realizací. Peníze se totiž hlavně získávají v dobře
provedené předvýrobní a výrobní přípravě. Práce obchodního náměstka se tak čím dál víc posouvá směrem dovnitř
divize. Jsem rád, že u nás vztahy s úsekem výrobního
náměstka a s vedoucími projektů fungují velmi dobře.
Také proto se naší divizi i v současnosti relativně daří.