Strana 3
Ve Frýdku-Místku otevřeli 13. září Centrum zdravot-
ních a sociálních služeb (CZSS). Stalo se tak bez čtyř
dnů přesně po roce od položení jeho základního ka-
mene. Tým Ing. Marka Veselého z moravskoslezské
oblasti divize 1 stavbu dokončil a předal investorovi
včas, aby po zkušebním a akreditačním provozu mohla
začít sloužit všem potřebným klientům ještě tento rok.
Po slavnostním přestřižení symbolické pásky před
vstupem do nové budovy pozvala primátorka města
Ing. Eva Richtrová spolu se zástupci frýdecko-místecké
nemocnice a dodavatelského sdružení všechny hosty
na prohlídku právě otevřeného komplexu.
„Nová budova, kterou jsme postavili ve sdružení
se společností Beskydská stavební, bude sloužit jako
hospic. Nabídne však služby nejen nevyléčitelně nemoc-
ným lidem v konečném stadiu života, ale i pacientům se
sníženou soběstačností, o které se jejich rodina nemůže
krátkodobě postarat,“ řekl Ing. Veselý. „Bude to patnáctý
hospic v republice a druhý v Moravskoslezském kraji.
Všichni jsme si při stavbě uvědomovali, jak je takové za-
řízení potřebné a že jich je málo. Proto nás potěšilo, když
se po jarním, nadměrně deštivém počasí, které nám kom-
plikovalo práci, zpod lešení včas vyloupl pěkný bílý objekt
a kolem něj se místo bahna zazelenala tráva (foto).“
Podlouhlý objekt, částečně zapuštěný do svahu, má
dvoupodlažní lůžkovou část a třípodlažní provozní bu-
dovu, které spojuje centrální komunikační uzel. CZSS
obsahuje celkem 26 hospicových pokojů se 30 lůžky,
šest pokojů se 13 lůžky odlehčovací péče a čtyři pokoje
s osmi lůžky pro návštěvy pacientů nebo pro personál.
Jsou barevně rozlišené a mají bezbariérový přístup buď
na balkon, nebo přímo do zahrady.
Kromě provozního a technického zázemí jsou součástí
nově otevřené budovy i prostory pro rozloučení se zesnu-
lými a meditační místnost, která slouží jako kaple.
„Stavbu jsme dodávali včetně technologického zaří-
zení prádelny a kuchyně a vybavovali jsme ji také nábyt-
kem,“ doplnil Ing. Veselý. „Do kaple jsme obstarali i har-
monium. Paní primátorka už dřív oslovila místní řezbáře,
aby se pokusili vytvořit umělecké dílo, vyjadřující krásu
života i jeho konce. Mělo by zdobit prostor před dosud
prázdným oltářem a interiér kaple pietně uzavřít.“
Centrum zdravotních a sociálních služeb ve Frýdku-
-Místku je už druhým hospicem, který naše společnost
postavila. Před několika lety jsme dokončili i stavbu
Hospice sv. Jana Nepomuka Neumanna v Prachaticích
a Metrostav se stal i jeho pravidelným sponzorem.
–red–, foto www.trin-design.cz
Most přes Ohři na rychlostní silnici R6 mezi Sedlem
a Sokolovem, jehož rekonstrukci řídí divize 4, bu-
de po ukončení stavby rozšířený na dva jízdní pruhy
v každém směru. Nosnou část jeho vodorovné ocelo-
vé konstrukce vytvoří osm plnostěnných svařovaných
nosníků tvaru „I“ s výškou 1300 mm. U typových polí
bude mít jejich dolní pásnice šířku 450 mm a tloušťku
od 20 do 40 mm. Horní část profilů vytvoří ortotropní
mostovka z plechů o tl. 15 nebo 20 mm. Deset polí
mostu bude dohromady měřit téměř 300 m. Výrobu
i montáž náročné ocelové konstrukce s hmotností té-
měř 2100 tun zajišťuje pro divizi 4 naše divize 7.
„Most, označovaný jako SO 214, představuje jednu
z největších, nejsložitějších a logisticky nejnáročnějších
prací, které jsme zatím dělali,“ popisuje vedoucí projektu
divize 7 Ing. Jindřich Hátle. „Jeho výroba začala už vloni
v říjnu, kdy jsme do Horních Počernic navezli základní des-
kový materiál. Z plechů jsme vypálili a svařili až téměř 35 m
dlouhé podsestavy ze čtyř nosných ‚íček‘, mostovky a vý-
ztuh. V délce mostního pole vytvořily konstrukci o šířce
zhruba jednoho jízdního pruhu budoucí komunikace (foto
č. 1). Vážila až 55 tun a vzhledem ke svému objemu patřila
k tomu největšímu, co jsme z výrobních důvodů i mani-
pulačních omezení schopni provést. Po dílenské přejímce
putovaly podsestavy i se středovým spojovacím prvkem
do lakovny, kde jsme je opatřili protikorozní ochranou.“
Aby se ukázalo, co divize 7 zvládne, práci jí zkompliko-
valy hned dvě události. Jednak zpoždění začátku stavby,
které kromě nutnosti zřídit si náhradní provozovnu pro
splnění jiné nasmlouvané výroby způsobilo, že se ve Sta-
vebním dvoře v Horních Počernicích začaly bez ohledu na
předem naplánované přesuny hromadit hotové ocelové
konstrukce. A potom se přidala nutnost zlikvidovat starou
lakovnu. Tu přímo „za pochodu“ nahradil provizorní lako-
vací box a od května nakonec i nová, moderní lakovna.
Mostní díly zhotovovali oceláři divize 7 už od dubna
v obou svých výrobních halách. Pracovní dobu nako-
nec museli přizpůsobit tak, aby každých 10 dní výrobnu
opustila jedna stotunová sestava. „Měli jsme nedostatek
pracovníků a najímali jsme si je externě. V nejvytíženěj-
ším období tak pracovalo v hale dohromady přes 80 lidí,“
vysvětluje vedoucí střediska výroby ocelových konstrukcí
Ing. Petr Obitko. „Zjistili jsme při tom, že i v době krize je
na trhu veliký nedostatek kvalitních svářečů.“
Z výrobních dílen putovaly podsestavy na předmontáž-
ní pracoviště na sokolovském předpolí mostu (foto č. 2).
Po svaření šesti dílů do šířky dvou jízdních pruhů je jeřáb
přemístil do montážní jámy. Tam je montéři složili, změřili,
srovnali, svařili do třípolové sestavy o váze kolem 600 tun
a v místech svarů opatřili protikorozní ochranou a koneč-
ným nátěrem. Po montáži tlačných příčníků a bočního ve-
dení předali celou konstrukci divizi 4. Ta je za průběžného
měření geodetů ze společnosti CCE Praha, která je také
součástí Skupiny Metrostav, začala pomocí hydrauliky
vysouvat na zesílené železobetonové pilíře.
„Na předmontážním pracovišti se zatím souběžně
připravovalo dalších šest podsestav,“ doplnil Ing. Hátle
a popis stavby divize 7 končí: „Třetí výsun začne čtyřka už
5. října, do konce měsíce proběhne i ten poslední. Nás pak
čeká hlavně montáž ocelového zábradlí a oprava nátěrů.“
Lenka Svobodová
foto Jindřich Hátle a Josef Husák
Obyvatelé pražské čtvrti Modřany budou moci zhruba
za rok nakupovat v novém obchodním domě Kaufland,
který pro ně na křižovatce ulic Lhotecká a Českoslo-
venského exilu nyní staví tým Ing. Davida Štochla
z divize 6 Metrostavu.
Nový Kaufland nahradí oplocené hlídané parkoviště,
takže kromě vlastní výstavby obchodního centra, nezbyt-
ných přeložek komunikací a výstavby inženýrských sítí
bude úkolem divize 6 vybudovat také náhradní parkoviště
pro místní obyvatele.
V současné době stavbaři dokončují vyhloubení sta-
vební jámy. Práce na přeložkách a přípojkách vodovod-
ních řadů a kanalizace jsou hotové zhruba z jedné třetiny.
Tým Ing. Štochla již také zahájil montáž železobetonových
konstrukcí (foto). „Práce i přes komplikace, vyvolané ne-
příznivými povětrnostními podmínkami, probíhají podle
harmonogramu, takže bychom termín dokončení v polo-
vině příštího roku měli stihnout,“ říká Ing. Štochl.
Objekt se dvěma podzemními a dvěma nadzemními
podlažími bude mít rozlohu přibližně 5300 m², která
se bude rozkládat nad půdorysem o rozměrech cca
112 x 48 metrů. Toho, že se zastavěním plochy na mod-
řanském sídlišti zhorší možnosti parkování, se místní lidé
obávat nemusejí. Ve druhém podzemním podlaží nového
objektu totiž budou umístěna parkovací stání pro obyva-
tele okolních domů, o patro nad nimi budou parkovat zá-
kazníci obchodního centra. Další parkovací místa budou
vytvořena i kolem budovy na terénu.
Po ukončení celé stavby bude okolí nového objektu
zrekultivováno sadovými úpravami. Díky nové parkové
zeleni tak obchodní dům dobře zapadne do svého okolí.
Modřanský Kaufland bude dalším výsledkem spo-
lupráce firem Kaufland, InterCora a divize 6 Metrosta-
vu, jejímž pilotním projektem byl největší hypermarket
Kaufland v České republice, který stojí nedaleko pražské
křižovatky Vypich. Tým ing. Miroslava Pajera jej dokončil
v rekordním čase za rok a tři čtvrtě a zákazníci jej mohli
poprvé navštívit loni 17. září. Oslavy prvního výročí od
jeho otevření se na Vypichu propojily i s otevřením zre-
konstruované části přilehlého parku Ladronka. O jejich
vzájemné vazbě píšeme ve fotosloupku na straně 2.
Martina Vampulová, foto Josef Husák
strana 3
ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ
Tichý bílý dům uprostřed zelené zahrady
Most na R6 vyrobila divize 7 z 2100 tun oceli
Parkoviště nahradí obchodní dům Kaufland
Nová pěší zóna v historickém jádru Plzně
Martinská ulice v Plzni spojuje Americkou třídu s his-
torickým jádrem města. Nepatří k velkým a rušným
bulvárům, naopak, řadí se do kategorie těch ulic, kde
se život i velkých měst přestává na chvilku bezhlavě
valit dál a dál, kde má čas se zastavit, porozhlédnout
a popadnout dech. Nenabízí obchodní domy a různé
super- či hypermarkety, ale je ideálním místem pro
vznik zajímavých malých krámků či útulných kavár-
niček a bister s předzahrádkami, kam se dá sednout,
vydechnout, něčeho se napít a jen tak poklábosit. Je to
prostě ulice, kde se člověk cítí příjemně.
Tohle všechno platí zhruba od poloviny letošního září,
kdy pracovníci divize 1 Metrostavu v čele s vedoucím
projektu Ing. Radkem Böhmem dokončili několikaměsíč-
ní rekonstrukci a zrenovovanou Martinskou ulici předali
objednateli, a tím pádem také veřejnosti.
„Nastoupili jsme 29. března,“ řekl stavbyvedoucí
Miloslav Ortmann. „Čekala nás kompletní výměna inže-
nýrských sítí, tedy vody, plynu, elektrorozvodů veřejného
osvětlení a rekonstrukce kanalizace. To vše při zachování
plného provozu a přístupů do všech místních provozoven,
což v historické části města a při omezené šířce této ulice
nebylo vzhledem k nasazení potřebné mechanizace vůbec
jednouché (foto č. 1). Jako nejsložitější se v průběhu vý-
stavby ukázala být rekonstrukce kanalizace, protože vedla
koridorem vytesaným ve skále, kde niveleta dna stoky
byla silně proměnlivá s různými i zápornými spády. Celý
povrch stěn a rubu kleneb byl vytorkretován pro zajištění
stability a ochránění před navětráváním části pískovce.
Před provedením podkladních vrstev komunikace jsme se
museli vypořádat s nečekaným technickým problémem,
protože podloží pod komunikací bylo zcela neúnosné a ne-
vyhovující v takové míře, že některé hodnoty únosnosti
byly i obtížně měřitelné. Nakonec jsme to vyřešili pomocí
speciálního polštáře z geotextílií a štěrku. Rekonstrukci
jsme pak uzavírali celoplošným položením žulové dlažby
a osazením městského mobiliáře.“
Mimochodem – původní stav dlažby v Martinské ulici
tak trochu připomínal přísloví „každý pes, jiná ves“. Včet-
ně chodníků zde bylo na relativně malém prostoru celkem
pět různých druhů povrchu: dlažební kostky, asfalt, zám-
ková dlažba, leštěné kamenné desky a místní „specialita“,
tzv. plzeňská dlažba. Vše ve víceméně havarijním stavu.
Tento poničený galimatyáš vystřídaly šedé štípané, dva-
krát opalované žulové dlažební kostky velikosti 12, polo-
žené v řádkové příčné skladbě (foto č. 2).
Chodníky opticky vyznačují žulové obrubníky bez
nášlapu, odvodnění komunikace je zajištěno podélným
žlabem umístěným v ose ulice. Starý a silně zarostlý
vodovod z přelomu 19. a 20. století – pro zajímavost:
na některých olověných přípojkách měl vyražené datum
1892 – byl nahrazen novým řadem z tvárné litiny.
Současná Martinská ulice tak, jak vypadá dnes, má
s tou, která zde byla ještě začátkem letošní roku, společ-
né – s nadsázkou řečeno – už jen jméno. A Plzeň získala
novou část pěší zóny, která svým charakterem a posláním
nejenže patří k historickému jádru, ale která si v ničem
nezadá se stejným typem ulic, jakými se chlubí Paříž,
Budapešť, Praha a vlastně každé velké evropské město.
–rip–, foto Josef Husák
1 2
1 2
Metrostav_17_10.indd 3 9/29/10 10:56:20 AM