Strana 2
Nová cyklostezka v pražských Vysočanech
Míst, kde cyklisty v Praze neohrožují auta, nedrncají
po dlažebních kostkách a naopak jedou zelenou kraji-
nou, parkem či lesem, není mnoho. I díky Metrostavu
však délka cyklistických tras roste. Na konci září byl
otevřen nový úsek u říčky Rokytky ve Vysočanech.
Cyklostezka podél Rokytky dřív končila u Freyovy
ulice. Její prodloužená trasa pokračuje přes ni po novém
mostě a dál po náspu bývalé železniční vlečky. Je dlouhá
asi 3,5 km a kromě potřebných úprav terénu na ní prošly
rekonstrukcí tři mosty a vznikly dvě nové lávky: ocelová
přes Ocelářskou ulici, a spřažená ocelovobetonová, která
překlenula ulici U Elektry. Obě jsou dílem Metrostavu.
„Přemostění ulice U Elektry tvoří mostovka o rozpětí
21 metrů zavěšená na ocelovém oblouku. V podélném
směru nosnou konstrukci podpírají opěry a ve čtyřech
vnitřních podporách ji vynášejí ocelové oblouky. Spodní
stavbu mostu tvoří dvě krajní monolitické opěry založené
na pilotách s vyvěšenými rovnoběžnými křídly. Nosná
ocelová konstrukce je spřažena s železobetonovou des-
kou mostovky, která má podélný i příčný sklon,“ popisuje
stavbu vedoucí projektu Ing. Jan Krysta z divize 7.
Druhá lávka (foto) se točí doprava a výškově stoupá
od původní lávky přes Rokytku přes Ocelářskou ulici. Její
nosnou konstrukci tvoří ocelová mostovka, která je zavě-
šená na ocelovobetonovém pylonu. „Technicky nejnároč-
nější byla doprava a montáž právě této lávky, protože bylo
nutné zachovat průjezd Ocelářskou ulicí. Proto byla lávka
rozdělena na několik celků: pylon na dva díly a mostovka
na čtyři celky zhruba po 25 metrech. Navíc jsme museli
vymyslet technologii napínání a dopínání lan,“ vzpomí-
ná Ing. Krysta. Po montáži lávky a osazení nerezového
zábradlí stavbaři provedli dynamické měření, na jehož
základě bude lávka vybavena speciálním tlumičem.
Díky novému úseku mohou dnes cyklisté bez potíží
projet asi 14km trasu až k Čimickému potoku na severu
Prahy. Součástí stavby je i chodník pro pěší, osvětlení,
opěrné zdi a nové stromy, které nahradily náletové dřevi-
ny. Úprava okolí Rokytky má význam nejen pro cyklisty,
ale i další obyvatele Vysočan. „V projektu se od začátku
uvažovalo, že bude plnit rekreační účel. Dříve prakticky
nevyužívané území bude odpočinkovým místem nejen
pro zdejší obyvatele, ale i další Pražany,“ řekl při zahájení
stavby v říjnu loňského roku bývalý starosta Prahy 9 To-
máš Kladívko. Snad tomu tak skutečně bude.
Martina Vampulová, foto Josef Husák
Den otevřených dveří
V pátek 18. září navštívilo rozestavěný dům Městská
brána v Ostravě na 50 pozvaných hostů. Atraktivní bu-
dovu nabízející nadstandardní bydlení a prostory pro
obchody a služby v centru města staví podle návrhu
ateliéru Kuba & Pilař architekti společnost Metrostav
Development. Její zástupci pozvali na Den otevřených
dveří i novináře. Kromě svého projektu (foto č. 1) jim
představili i nově dokončený vzorový byt (foto č. 2).
„Celkově bude v Městské bráně 37 bytů. Zadaných
máme pět a tři nebytové prostory. U takto nadstandard-
ních projektů nastavujeme prodeje na delší časové obdo-
bí, většina bytů se prodá až po kolaudaci. Více než 17 %
prodaných jednotek tak považujeme s ohledem na stav
projektu i trhu za úspěch,“ uvedl vedoucí projektu Ing. Vít
Vaněk (foto č. 3 druhý zleva). „Situace na trhu s byty se
oproti minulosti hodně změnila. Klienti více vyčkávají,
nenakupují předem, ale chtějí vidět dům postavený.“
Zájemcům o exkluzivní bydlení a nebytové prosto-
ry v srdci Ostravy se na místě věnovali makléři, kteří
o Městské bráně podávali detailní informace. „Na základě
jejich jednání očekáváme v blízké době další posun v pro-
deji bytů i komerčních prostor,“ sdělila Martina Huclová,
marketing & PR manažerka Metrostavu Development.
„Společně s našimi partnery ASSKLE TRADE, ab concept
& design a HALBOS jsme pro klienty připravili zajímavý
bonusový program, díky kterému si mohou za výhodných
podmínek pořídit vybavení bytu. A protože vzorový byt
všechny návštěvníky velmi zaujal, myslím, že jsme jim
poskytli i dobrou inspiraci.“
Na závěr si starosta městské části Moravská Ostrava
a Přívoz Ing. Miroslav Svozil (foto č. 4 druhý zprava)
prohlédl zblízka montáž netradiční fasády, která bude ne-
přehlédnutelným znakem Městské brány. Další informace
o projektu najdete na www.mestskabrana.cz.
Ing. Vladimíra Kríže,
generálního ředitele a předsedy před-
stavenstva společnosti Metrostav SK
Jméno Ing. Vladimíra Kríže je v kontextu rozvoje Me-
trostavu známé již několik let. Jako ředitel jeho brati-
slavské organizační složky se podílel na transformaci
a formování tohoto subjektu v samostatnou dceřinou
společnost, jakou známe dnes – v Metrostav SK.
Metrostav SK, dnes již neodmyslitelná součást Skupi-
ny Metrostav, vznikl 1. 10. 2004. Jaké úkoly vás čekaly
při jeho zrodu a co přineslo pět let jeho činnosti?
Metrostav SK měl působit jako dceřiná společnost Me-
trostavu a člen DDM Group na území Slovenska a měl
doplnit mozaiku jejich podnikatelských aktivit v segmen-
tu pozemního stavitelství. Strategickým záměrem jeho
vzniku bylo rozšířit vliv Skupiny na území obou států.
Vstoupili jsme na trh plný příležitostí, které se nám po-
dařilo využít. Přející externí prostředí, podpora mateřské
společnosti a naše obchodní aktivity nás zakrátko dostaly
mezi přední realizátory staveb v hlavním městě i v jiných
regionech země. Dnes máme za sebou více než 30 dokon-
čených projektů bytové, občanské a průmyslné výstavby.
Mnohé představují to nejmodernější, co současná archi-
tektura nabízí, a to jak technologickou náročností, tak
i požadavkem na vzhled a funkčnost. Důkazem je získání
cen Bytový dům roku 2006 a 2008 za projekty polyfunkč-
ních bytových komplexů Boria a Dominant. Významné je
i 3. místo v soutěži Progresivní, cenově dostupné bydlení
2008 za projekt v Nitře. V plné míře jsme tak dokázali, že
důvod vzniku společnosti byl opodstatněný.
Od strategického záměru jste se dostali k hotovým pro-
jektům. Čím jste prošli, než se podařilo vytvořit firmu
jako funkční organismus ve všech oblastech činnosti?
V první řadě jsme museli zvládnout zavedení systému
projektového řízení do praxe a za plného provozu jsme
implementovali počítačové programy nezbytné pro zabez-
pečení činností podporujících výrobu. Vybudovali jsme
organizační strukturu a personální obsazení garantující
plynulý chod společnosti. Bojovali jsme s průvodními
jevy stavebního boomu, jako byl nedostatek kvalifikované
síly, předražené komodity, nedostatek a špatná kvalita
subdodavatelů či platební disciplína investorů. Za veliký
úspěch považuji, že se v roce 2006 Metrostav SK stal
držitelem certifikátů manažerských systémů QMS, EMS
a SMS. Jejich získáním posílil svoji profesionalitu a kon-
kurenceschopnost a zařadil se mezi moderní společnosti
evropského formátu.
Rok 2008 přinesl pro rozvíjející se ekonomiku Sloven-
ska zlom v podobě krize. Stavebnictví dnes pociťuje její
následky a předpokládá se, že v příštím roce bude ješ-
tě zranitelnější. Jak se krize podepsala na hospodaření
Metrostavu SK a co očekáváte v následujícím období?
Změny orientace trhu jsme pocítili na vlastní kůži. Co
bylo pro nás v začátcích výhodou, obrátilo se proti nám.
Úzký záběr na segment pozemního stavitelství, které bylo
téměř výhradně v rukou soukromých investorů, přinesl
problémy a jisté ztráty. Přes krátké období vývoje však pa-
tříme k předním slovenským stavebním firmám a tohoto
postavení se nemíníme vzdát. Naším prvořadým úkolem
je zhodnocení strategie vzhledem k vývoji externího pro-
středí a adaptace na měnící se tržní podmínky. Ukončením
současných projektů vzniká prostor pro nové zakázky,
které nejsou v takové míře zasaženy dopadem krize.
Nadále směřujeme k dobudování technologické a výrobní
samostatnosti v co největší možné míře. V neposlední
řadě nastal čas a prostor na optimalizaci personální zá-
kladny. Ve vztahu k budoucnosti chápu pět let existence
jako startovací fázi, při níž jsme vybudovali pevný základ
firmy. Všechny úspěchy i neúspěchy představují zkuše-
nosti, které zúročíme v náš prospěch. Pozitivně vnímám
formování Skupiny Metrostav, kde bude vzájemná spolu-
práce a podpora pevným pilířem pro všechny členy.
Za rozhovor děkuje PhDr. Alice Bortlíková
strana 2
PTÁME SE
1
Centrum technického vzdělávaní v Ostrově
Na 700 studentů a až 90 pedagogů a pracovníků Střed-
ní průmyslové školy v Ostrově začne v září 2011 vyu-
žívat nové Centrum technického vzdělávání, největší
školicí zařízení v Karlovarském kraji se zaměřením
na technické obory. Letos v září je začalo budovat
sdružení vedené divizí 9 Metrostavu.
„Spolu s partnery ze společností BAU-STAV a TIMA
jsme 6. září stavbu zahájili demontáží zařízení ve staré
budově původně základní školy a oplocením pozemku,
kde na ploše téměř 3000 m² vyroste novostavba cen-
tra (vizualizace), doplněná parkovišti a zahradou včet-
ně vodotrysku,“ vypočítává rozsah prací stavbyvedoucí
Ing. Tomáš Slepička z karlovarské oblasti divize 9.
Zakázka, na které za nás pracuje tým vedoucího pro-
jektu Jana Mráze, je rozdělena do dvou etap. V první be-
tonáři vztyčí monolitický skelet, jejž doplní plochá střecha,
vyzdívky a opláštění. V rekonstruovaném objektu proběh-
nou demoliční a zednické práce. V obou stavbách se ještě
do 30. června 2010 musí dokončit hrubé instalace.
Do května 2011 potom Centrum technického vzdě-
lávaní dokončí následná, druhá etapa. V jejím průběhu
vznikne ve staré budově a v novostavbě téměř 60 učeben
včetně moderně vybavených odborných poslucháren,
laboratoří a dílen. Mladí lidé zde budou mít možnost
zakončit studium výučním listem i maturitou a dospělým
centrum nabídne služby v oblasti celoživotního vzdělávání
ve strojírenství a elektrotechnice. Výukovou část školy
proto doplní i knihovna, tělocvičny a stravovací zařízení.
„Výstavba by měla výrazně zlepšit kvalitu výuky
a zbudovat vhodné zázemí pro žáky i jejich profesory,“
uvedl při slavnostním poklepu základního kamene Cen-
tra technického vzdělávaní hejtman Karlovarského kraje
PaedDr. Josef Novotný. Malé slavnosti se v Ostrově zú-
častnili i zástupci Metrostavu – ředitel divize 9 Ing. Petr
Zábský (foto první zprava) a mezi dalšími i ředitel její Kar-
lovarské oblasti Ing. Petr Čermoch. Úspěch v soutěži na
tuto zakázku potvrdil, že snaha soustředit síly oblastních
pracovníků na výběrová řízení měst a kraje v segmentu
občanské výstavby byla správná. Náklady na stavbu
centra v Ostrově celkem přesáhnou 425 milionů korun.
Z 92,5 % je pokryje Regionální operační program regio-
nu soudržnosti Severozápad, který z 85 % uhradí dotace
z Evropské unie. Zbývající částkou přispějí do rozpočtu
Karlovarský kraj i samo město Ostrov, které výměnou
za budovu zrušené základní školy získá pro své potřeby
od kraje městský zámek, dnešní sídlo průmyslovky.
vizualizace A69 – architekti
2
2
1
3
4
Metrostav_18_09.indd 2 10/7/09 10:28:52 AM