strana 2
Pořád se něco děje
PTÁME SE
Zatímco menších staveb Metrostavu si firemní noviny
všímají většinou jen na začátku a na konci stavby –
prvně s radostí, že projektové týmy mají práci, a podruhé s poděkováním, když ji úspěšně dokončí –, velká
díla si zaslouží pozornost častěji. Stále se totiž mění.
Ing. Pavla Bürgela,
vedoucího projektu z divize 5
V železniční stanici Praha hlavní nádraží řídí tým Ing. Jana Krajdla z divize 3 už 19 měsíců rekonstrukci haly nad
kolejištěm. Je jasné, že někudy vlaky neprojedou
BeMo staví špičkovou vodní elektrárnu
Jiná část perónů se už vyloupla ze stínu starých konstrukcí
V historické budově Národního muzea, kterou stavbaři rekonstruují pod vedením Jana Kučery z divize 9, předěluje
prostor kupole střední věže ocelový křížový rastr
Na hranici Švýcarska a Rakouska vzniká na horním
toku řeky Inn největší a po mnoha letech další nová
průtočná vodní elektrárna v Alpách s výškou spádu
přes 160 m. Energetický projekt, známý pod zkratkou
GKI, jehož objekty budou převážně skryté v podzemí,
protne hranice obou států a po dokončení ročně vyrobí
víc než 400 GWh elektrického proudu. Práce na něm se
dělí na tři stavební úseky (mapa): Maria Stein (ražby
pomocí TBM), Ovella (jímání vody) a Prutz (konvenční
ražby, šikmá šachta a podzemní elektrárna).
Společnosti BeMo Tunneling (BeMo) byly na projektu
GKI jako partnerovi ve sdružení svěřeny práce na úseku
Prutz. Činnost kolegů ze zahraniční firmy Skupiny Metrostav zde zahrnuje:
výstavbu vlastního objektu elektrárny
zhotovení komunikací k přístupovému tunelu pro přístrojovou a horní komoru
ražbu přístupového tunelu (cca 80 bm) a vyrovnávací
komory (cca 100 bm) včetně komory přístrojové
ražbu šikmé šachty (cca 325 m, sklon 31 %)
razicí práce vodorovné trasy metodou NRTM (cca
60 bm) – jedná se o ražby v nesoudržné hornině
ražbu a zřízení horní a přístrojové komory
výstavbu kanálu spodní vody
betonáž ostění tunelových částí za pancéřováním šikmé šachty
ražbu tunelu metodou NRTM (cca 1000 bm) k již hotové části díla na jiném úseku a zhotovení kaverny pro
demontáž TBM
ražbu spojovací štoly (cca 20 bm) mezi přívodním kanálem a vyrovnávací komorou
Veškeré ražební práce na GKI firma BeMo úspěšně
skončila už letos v dubnu. Nejobtížnější z nich byly ražby
šikmé šachty a hloubení vyrovnávací komory.
V současnosti jsou v podzemí v plném proudu dokončovací práce. Patří mezi ně betonáž částí za pancéřováním šikmé šachty (foto), provádění izolací ve vyrovnávací
šachtě a injektáže horninového masivu v různých částech
podzemního díla.
Pro výstavbu vlastní elektrárny, z větší části ukryté
v podzemí, museli kolegové prvně vystavět 20 m hlubokou podzemní stěnu. Stavební jámu potom za ní vybagrovali plovoucím rypadlem, utěsnili ji a zajistili 1,20 m
silnou ukotvenou podvodní betonovou deskou – uložení
asi 1200 kubíků betonu pod vodou provedl specializovaný
subdodavatel. Aktuálně firma BeMo betonuje na GKI objekt elektrárny a zhotovuje ochranné podzemní stěny, aby
její pracovníci mohli vybudovat přílivový kanál. Přípravy
na uvedení GKI do provozu by měly začít na podzim 2018.
Ric h ar d Gr ie s eb ner, Rober t Do s t ál
Bratislavská Petržalka má krytou plovárnu
Vytvoří základ skleněné podlahy vyhlídkového salonku
Z oken PP II je možné sledovat, jak tým Ing. Stanislava
Červeného pokračuje s výstavbou Palmovka Open Parku
Vedle něj už divize 6 pod vedením Ing. Jaroslava Kazatele
téměř dokončila projekt Rezidence Palmovka
foto Petr Adámek, Irena Klingorová, MRM
Metrostav_18_2016.indd 2
K tomu, abychom spočítali plovárny v hlavním městě
Slovenska Bratislavě, by nám určitě stačily prsty jedné
ruky. Seznam krytých plaveckých stadionů pro veřejnost na začátku září obohatila další položka – krytá
plovárna pro veřejnost v městské části Petržalka. Mezi
Jiráskovou a Tupolevovou ulicí ji na konci srpna slavnostně uvedl do zkušebního provozu i Matej Beňuš,
slovenský vodní slalomář, který letos v Riu de Janeiro
vybojoval stříbrnou olympijskou medaili.
Novou plovárnu, kterou za 25 měsíců postavili kolegové
z Metrostavu Slovakia vedení týmem Ing. Ivana Važeckého,
může denně navštívit až 600 lidí, přičemž provoz pojme
dohromady 170 koupajících se ve stejném okamžiku.
Základní kámen zajímavé stavby, která na první pohled zaujme především svou kruhovou částí, byl položen
na začátku července 2014. Dnes se pod její výraznou
kopulí nachází zážitkový bazén s masážními sedátky,
vývěrami a chrliči (foto č. 1), v obdélníkové části objektu je umístěn bazén plavecký – s pěti dráhami a délkou
25 metrů (foto č. 2). Pro nejmenší je k dispozici speciální
dětský bazén s plochou 39 m2 a s tobogánem. Návštěvníci
mohou relaxovat i ve whirpoolu nebo v saunovém světě.
Bazény s nerezovými vanami a relaxační část plovárny
včetně občerstvení a nezbytného zázemí jsou umístěny
ve dvou nadzemních podlažích, do suterénu objektu projektant umístil technologie a strojovnu vzduchotechniky.
Stavba plovárny se neobešla bez komplikací
Kolegové z Metrostavu Slovakia se v průběhu realizace
setkali s několika nečekanými problémy. K těm zásadnějším patřila chybějící dokumentace ke starším rozvodům,
což způsobilo zdržení v harmonogramu. Na pozemku se
také našla neevidovaná kanalizace, se kterou se stavbaři
museli vypořádat. Vše ale zvládli a díky tomu si mohou
velcí i malí obyvatelé Petržalky i okolních bratislavských
částí konečně užívat vodních radovánek, ať je venku parné
léto nebo třeskutá zima.
Martina Vampulová,
foto archiv Metrostavu Slovakia
1
2
Profesní cesta Ing. Bürgela k vedení prvního projektu
Metrostavu v Norsku odstartovala v roce 2002, kdy dokončil studia na ČVUT a nastoupil k divizi 5. Přes její
technický útvar a práci na stavbách tunelů Panenská,
Libouchec, Klimkovice, Blanka a Kalasatama ve Finsku
dospěl před asi dvěma lety k řízení výstavby protilavinových opatření s tunelem Bjørnebakkane v Norsku.
Spíš než na přípravě projektů jste vždycky chtěl víc
pracovat na stavbách. Které vás nejvíc poznamenaly?
Asi ražby tunelu Panenská, kde jsem nabíral první profesní zkušenosti jako mistr, a Kalasatama, protože tam
jsem poprvé narazil – a to doslova – na práci v zahraničí.
Masivní použití vrtacích prací a velkého množství trhavin
jsem znal už z Panenské, ale skandinávskou metodu Drill
& Blast jsem poznal až v Helsinkách, kde divize 5 razila dva
servisní tunely a metro. Ve Finsku však bylo zcela odlišné
pracovní prostředí, jiní lidé. Jako stavbyvedoucí jsem na
místě řídil ražby a brzy jsem zjistil, že se třeba musím
zlepšit v angličtině. Zpětně ale na Finsko vzpomínám rád.
I když jste už do ciziny odejít nechtěl, nabídku na řízení
projektu Fv. 337 Veitastrondsvegen jste přijal…
Taková příležitost se neodmítá. Spolu s kolegy jsem tento
projekt připravoval skoro od začátku, takže jsem věděl, do
čeho jdu. Přesto jsme v Norsku překonávali nečekané obtíže. Nemohli jsme třeba dlouho najít vhodného místního
partnera. Byli jsme na trhu neznámý hráč, navíc konkurence, a tak s námi žádná větší firma nechtěla spolupracovat. Nakonec jsme se dohodli s malou společností Havnen
Anlegg a ve veřejné soutěži jsme zvítězili. Velikost našeho
partnera ale s Metrostavem nelze srovnat. To přináší jak
výhody, tak i časové a koordinační problémy. Pro tunel Joberg se už podařilo domluvit s jinou, daleko větší firmou.
Jak vaše stavba v Norsku pokročila?
Tunel Bjørnebakkane dlouhý 1,5 kilometru jsme 22. září
předali investorovi. Dokončili jsme jej plus minus v termínu i s velkým objemem dodatečně vyžádaných víceprací.
Firma Havnen Anlegg ale ještě musí dostavět protilavinový val na Lindeskredě, takže celý úsek půjde do provozu
až 15. prosince. Na stavbě jsme z Metrostavu proto zůstali
už jen tři – geodet, tlumočnice a já – a opustíme ji koncem
října. Do té doby musíme po vlastní ose dopravit zpět citlivá geodetická zařízení a dořešit na místě administrativu.
Jedna tlumočnice ale na stavbu asi sama nestačila…
Tlumočníků se u nás vystřídalo asi pět a neměli to jednoduché s námi ani my s nimi. Čech, který umí norsky, totiž
obvykle vystuduje humanitní obor a nebývá technicky
zdatný. Chvíli proto trvalo, než jsme si na sebe a na jejich
odborně kostrbaté překlady zvykli, ale bez překladatelů
bychom v Norsku vůbec nemohli pracovat, jazyková bariéra je tam velký problém. Třeba kontrolních zpráv a upozornění jsme od investora dostali už asi 500 a dalších cca
200 technických vyjádření a jiných odpovědí. Tlumočníci
jim museli rychle porozumět a přeložit je.
Je velký rozdíl razit tunel v Česku a v Norsku?
Protože se v Norsku zástupce investora chová jinak než
u nás, tak ano. Doma přijde báňský úřad na stavbu jednou za čtvrt roku, ale v Norsku je v podobě investora na
stavbě nepřetržitě, a jelikož zde platí safety first, je podle
mě kladen mnohem silnější důraz na kontrolu BOZP. Je
však možné, že nás Norové jen víc hlídali, protože s námi
neměli zkušenosti a nevěřili nám. Třeba jehlování, které se
u nás dělá jako předstihové opatření jen u méně kvalitních
hornin, jsme museli provádět i u tvrdé skály a v několika
postupech, což nám kolegové doma ani nechtěli věřit.
Jak se vám v Norsku líbilo a co budete dělat dál?
Tamější příroda mě okouzlila – je nádherná, nedotčená,
pečlivě chráněná. Mnoho vodopádů, modrá, tyrkysová,
zelená voda, fjordy, prostě paráda. Ale moc času na poznávání okolí jsme neměli. Stavba byla časově náročná
i velmi únavná. Teď bych si chtěl proto trochu odpočinout,
věnovat se rodině. V Norsku ani v Česku – kromě tunelů
Ejpovice – žádné nové podzemní stavby nemáme. Takže
uvidím, kde budu působit, budoucnost mám otevřenou.
05.10.16 11:47