strana 3

ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ

Na místě školky roste Kindergarten

Když v  roce 2002 zaplavovala voda z  Vltavy pozemek

mateřské školy v pražském Karlíně, jen málokdo tušil,

že se už děti do objektu nevrátí. Voda jej totiž natolik

poškodila, že musel být zbourán. Po 14 letech ale svitla naděje, že se dětský smích na  stejném místě opět

rozezní. Na  pozemku totiž vyrůstá polyfunkční dům

s bytovou a obchodní částí, který investor, společnost

Daramis, nazval příznačně Kindergarten a  školka by

mohla vzniknout z části jeho komerčních jednotek.

Stavba polyfunkčního domu začala letos koncem

března. V polovině srpna pak zástupci investora, projektanta i Metrostavu poklepali na její základní kámen a do

otvoru v základové desce uložili a zabetonovali nerezové

pouzdro s pamětní listinou jako odkaz pro další generace.

„Ve dvou podzemních podlažích s převážně garážemi

a sklepy budou umístěny výměníkové stanice a technologie. Přízemní podnož pro tři bytové věže obsáhne komerční jednotky třeba pro obchody, kavárny, kanceláře nebo

právě mateřskou školu. Bytové věže budou mít celkem

5 (sekce A), 10 (sekce B) nebo 11 (sekce C) nadzemních

podlaží (vizualizace). Celkem v  nich vznikne 136 bytů,

ve  2. NP bude společná terasa pro sousedská setkání,“

popisuje vedoucí projektu Ing. Martin Jirota z divize 9.

Zatím ale stavbaři dokončili jen druhý suterén a finišují

s  prvním (foto). Následovat je budou svislé železobetonové konstrukce přízemí. „Jejich dokončení představuje

i milník stavby vůči investorovi, který bychom měli splnit

do  poloviny října. A  myslím, že díky dobré spolupráci

s divizí 6, která všechny železobetony provádí, jej bez problémů splníme,“ uvádí Ing. Jirota. Za zmínku také stojí, že

se Kindergarten nachází v relativní blízkosti ochranného

pásma metra linky B, proto musí být spodní stavba obalena do izolace proti bludným proudům.

Jen kvalitní dílo může být základem další spolupráce

Blízkost metra, bohatá okolní zeleň, rozumně nastavené

ceny a snad i zajímavé řešení fasád udělaly z domu atraktivní projekt, v  němž byly všechny byty prodány ještě

před získáním stavebního povolení. Vše zatím nasvědčuje tomu, že Kindergarten, nazývaný také Karlín Park,

bude včas a  úspěšně dokončen stejně jako soubor Nad

Motolským hájem II, který tým Ing.  Jiroty postavil pro

stejného developera před dvěma lety. „Pevně věříme, že

další profesionální výkon předvedeme k jeho spokojenosti

do konce příštího roku. Jelikož investor pracuje na několika projektech současně a další připravuje, chceme si totiž

kvalitní prací říci i o další zakázky,“ uzavírá Ing. Jirota.

Račice se chystají na další světové soutěže

Veslařský areál Sportcentra v  Račicích prochází rekonstrukcí, po  níž se opět stane ozdobou světových

soutěží. Stavební práce podstatně vylepší jeho původní vzhled a  vybavení budov pro sportovce, s  novými

tribunami a úpravou ploch pro diváky se výrazně zvýší

také pohodlí návštěvníků.

Rekonstrukce Sportcentra probíhá postupně od loňského roku, a  to za  plného provozu – jen v  průběhu letošní sezony (od dubna do září) se zde uskutečnilo téměř

dvacet významných sportovních akcí. Stavební práce má

na starosti společnost Metrostav, lídrem projektu je divize 8, konkrétně tým Ing. Petra Orta.

Modernizace areálu je rozdělena do  několika etap.

První – nové ubytovny pro závodníky a například stavba

retenční nádrže – byla dokončena už vloni. Nyní stavbaři

pracují hlavně v nových prostorách zázemí pro sportovce

a ve staré loděnici, kde v rámci rekonstrukce budují novou

kuchyni s restaurací a s místností pro catering.

Souběžně provedou také viditelné vnější úpravy, konkrétně přestavbu tribun a  ploch určených pro diváky

(vizualizace č. 2). Odstraní při nich první část staré tribuny, aby na uvolněném místě mohly být umístěny nové

železobetonové groundboxy. Protáhlé kvádry těchto objektů (vizualizace č. 1), vyskládané na 120 metrech celé

délky původních tribun, budou zepředu obrácené směrem

k  veslařské dráze, jejich zadní strana bude zapuštěná

1

do  přilehlého svahu. Střechy jsou podle projektu určeny pro pobyt diváků s tím, že se budou moci využít pro

instalaci dočasných tribun v případě velkých akcí. Práce

spojené s groundboxy má na starosti středisko železobetonových konstrukcí divize 8, armatury mu dodá divize 6.

Ambiciózní projekt modernizace račického Sportcentra zpracovalo pražské studio m4 architekti. Vlastníky

areálu jsou Český veslařský svaz a Český svaz kanoistiky.

„Skloubení představ hlavního architekta rekonstrukce

s  požadavky vedení areálu a  termíny dokončení jednotlivých prací je obtížné, ale daří se je plnit právě díky

výborné a aktivní spolupráci architektů a investora,“ říká

vedoucí projektu Ing. Ort.

Blanka Růžičková, vizualizace m4 architek ti

Račický areál byl vybudován před třiceti lety kolem

veslařské dráhy na místě vytěžené pískovny. Velkorysé

plány na její využití vznikly už v 70. letech minulého

století, slavnostní otevření proběhlo v roce 1986. Od té

doby se v Račicích konají všechna národní mistrovství

ve veslování a rychlostní kanoistice a téměř

každoročně některá ze světových sportovních akcí.

Letos v květnu se tam pořádal Světový pohár kanoistů

a o měsíc později Světový pohár dálkových plavců.

2

staveb, které budoval Metrostav, získalo nominaci na titul Stavba

roku 2016 v prestižní stavbařské soutěži. Na www.stavbaroku.cz je

můžete až do 13. října podpořit v Hlasování veřejnosti.

METROSTAV SLAVÍ 45 LET SVÉ EXISTENCE

– m v – , v i z u a l i z a c e D a r a m i s , f o t o P. S e i d l

Lidé potřebují větší klid než průmyslový areál

Náročnou stavbu zahájil v dubnu tým Ing. Jana Zemánka z divize 5. Pod názvem zakázky – modernizace spádoviště Praha-Libeň včetně protihlukových opatření –

se skrývá nejen náhrada zastaralých traťových zařízení

na seřaďovacím nádraží, ale i jejich doplnění o technologii WONROS, která snižuje hluk při řazení souprav.

Libeňské nádraží je dnes jedinou funkční seřaďovací

stanicí v celé Praze. Před 38 lety sice prošlo modernizací,

od té doby se ale mnoho změnilo – v 90. letech 20. století

totiž začaly rozsáhlé průmyslové areály u Českomoravské

ulice nahrazovat obytné soubory. A zatímco strojům ČKD

hluk od železnice nevadil, lidé chtěli mít pod okny klid…

Stavbaři proto do  konce roku vymění v  Libni 855 m

kolejového roštu a  obnoví 16 výhybek. Nainstalují nový elektronický automatizační systém, vymění hlučnou

kompresorovou stanici za  tišší a  upraví i  trakční vedení

a osvětlení kolejiště. Ke klidu přispěje i protihluková stěna,

ke které vybudují opěrnou zeď pracovníci provozu mostů

a železobetonových konstrukcí divize 5. Na seřaďovacím

nádraží ale vydávají největší hluk kolejové brzdy (foto),

které regulují rychlost samovolné jízdy vagonů při sjezdu

ze spádoviště na  směrové koleje. Při brzdění totiž mezi

brzdnými lištami a koly vzniká nejen tření, ale i intenzivní

pískání. „Pro snížení hlukové zátěže proto bude nejpodstatnější výměna dvou údolních kolejových brzd za nové,

doplnění srázové kolejové brzdy s  aplikačním zařízením

WONROS a osazení protihlukových clon na všechny brzdy. Zvládnout to v krátkém výlukovém čase včetně nového

rozřaďovacího zhlaví bude velmi náročné,“ říká stavbyvedoucí železničního spodku a svršku Ing. Matúš Meľo.

„Po dokončení stavby proběhne měření hluku, aby se

zjistilo, o kolik se snížila hluková zátěž,“ doplňuje zástupce

vedoucího projektu Ing. Ondřej Koliba. Vzhledem k tomu,

že měření u  podobných staveb prokázala, že metodou

WONROS lze snížit hluk o 6 až 22 dB a v optimálním případě činil efektivní útlum hluku více než 90 %, měli by už

brzy mít obyvatelé v okolí nádraží docela klid.

–red–, foto archiv stavby

Při technologii WONROS se na boční plochy nákolků

vagonů aplikuje speciální biologicky odbouratelný

CHFC materiál (Composite Heavily Fluid Compouns)

typu DBM (Dry Braking Material) s vysokým podílem

kovových částic, který je při brzdění roztírán na brzdné

lišty, kde snižuje koeficient tření, aniž by nepříznivě

ovlivnil adhezi. Dlouhodobě zajišťuje ochranu proti

hluku a snižuje opotřebení brzdných lišt a nepřímo

i nákolků. Aplikační zařízení BREMEX-ANNSYS získalo

titul Evropský ekologický výrobek roku 2004.

Metrostav_18_2016.indd 3

Veškerá moc v ČSSR patří pracujícímu lidu

Ačkoliv pražské metro nebylo v  době svého vzniku

jen dílem dopravním, nýbrž také ideologickým, prostřednictvím něhož dával režim okázale najevo svou

technickou a  též i  kulturní vyspělost, nebyly jeho

stanice zaplavovány explicitní komunistickou symbolikou tolik, jak by se třeba dnes mohlo zdát. Přesto se

i na jejich vzhledu vláda pracujícího lidu podepsala.

Vzpomeňme třeba někdejší Moskevskou s její monumentální, v kamenné intarzii provedené výzdobě v čele

s moskevským Kremlem, která však jako přímá narážka

na  stavbu československo-sovětské spolupráce představovala výjimku. V ostatních stanicích jsme se mohli

setkávat s díly spíše menších rozměrů, jako například

s reliéfní hlavou Vladimira Iljiče Lenina, která se kupodivu stále ještě skrývá za jednou z trafik ve vestibulu stanice Dejvická. Budeme-li to bagatelizovat, pak můžeme

říci, že na režim spolu s jeho ideologií poukazovaly více

původní názvy stanic nežli politicky angažované umění.

Jedním z  jeho produktů, i  když by se o  tom samozřejmě dalo polemizovat, je reliéfní stěna vestibulu

stanice Hradčanská, realizovaná v roce 1978 podle ná-

vrhu akademických sochařů a medailérů Slavoje Nejdla

(1927–2007) a  Jiřího Prádlera (1923–1993), autora

poslední české desetihaléřové mince.

Oba umělci byli žáky Otakara Španiela (1881–1955)

z pražské Akademie výtvarných umění. Jejich společné

dílo provedené z opuky, měkkého a tvárného kamene,

z něhož byly už před více než jedním tisíciletím budovány první pražské stavby, charakterizuje jemné organické

tvarování. Přestože jeho dominantními prvky jsou dva

boční reliéfy s  tematikou vztyčené pravice a  zaťatých

pěstí, veškerou pozornost na  sebe strhává někdejší

státní znak a nápis se slovy Veškerá moc v ČSSR patří

pracujícímu lidu. Text, který se díky možnosti lákavé

jazykové transpozice často stával terčem útoku různých

vtipálků, sice vyjadřuje étos socialistické republiky, zároveň však poukazuje na nedaleký symbol české a československé státnosti, Pražský hrad. Druhou část díla,

pokud nebylo zničeno, představuje podstatně menší

reliéf, na němž je zobrazen – opět v narážce na symboliku naší státnosti – heraldicky stylizovaný lipový list.

Jakub Potůček

05.10.16 11:47