strana 3

ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ

Divize 8 a obří průmyslový projekt ve Štětí

Dřevozpracující závod, který se od konce minulého roku buduje ve Štětí, se svým rozsahem řadí mezi největší průmyslové projekty posledních let. Nová pila roste

vedle areálu zdejších papíren společnosti Mondi Štětí

Závod se po dokončení zaměří na zpracování měkkého dřeva jehličnanů a výrobu truhlářského a stavebního

řeziva. S plánovanou kapacitou až milion kubíků ročně by

se podle plánu společnosti Labe Wood měl zařadit mezi

největší producenty řeziva ve střední Evropě.

Stavební práce by měly být dokončeny v březnu 2020,

kdy musí být zahájen zkušební provoz pily. Tým divize 8

Metrostavu se na staveniště přesunul vloni v prosinci. Na

zakázce pracuje ve sdružení s firmou Strabag.

Do hal nastupují technologové

Náročný projekt zahrnuje výstavbu čtrnácti objektů včetně inženýrských sítí a provozních rozvodů. Kromě administrativní budovy se na ploše o velikosti 21 hektarů (foto č. 1) staví pět velkých výrobních hal, sklady, retenční

nádrže a také čerpací stanice. „Největší hala má rozměry

takřka 200 × 30 metrů, nicméně zakázka je složitá především svým rozsahem, rozlehlostí areálu a souběhem veš-

1

kerých činností,“ vysvětluje za Metrostav vedoucí projektu Ing. Petr Girard. Připomíná, že zemní práce, betonáže

základů, montáže vnějších prvků, vnitřní instalace i práce

na infrastruktuře – to vše probíhá současně v závislosti na

rozestavěnosti jednotlivých objektů. „V tuto chvíli jsme již

ve fázi, kdy do hal nastupují technologové, takže na staveništi nejsme sami, což znamená další nároky na koordinaci. Dokončeny jsou všechny konstrukce prefabrikátů, haly

mají opláštění a začali jsme s vnitřními instalacemi. Velkou pozornost nyní věnujeme betonáži zpevněných ploch

(foto č. 2) a dokončení jednotlivých místností, abychom

je mohli předávat technologům,“ doplňuje.

Tým divize 8 pracuje ve Štětí už třetím rokem. Od února roku 2017, kdy zahájil v papírnách Mondi Štětí stavbu

dřevoskladu, tam již dokončil další čtyři zakázky.

„Veškeré kontrolní dny a koordinační porady probíhají

výhradně v anglickém a německém jazyce, na což už jsme

díky dalším zakázkám v Mondi zvyklí,“ říká inženýr Girard,

který oceňuje dosavadní spolupráci ve sdružení i úsilí,

s jakým se celý realizační tým snaží, aby v termínu stihl

odevzdat i tuto náročnou stavbu.

Blanka Růžičková, foto archiv stavby

Stavbaře vystřídají po 17 měsících laboranti

Především monitorováním vody v řekách, potocích

i nádržích stejně jako kontrolou vypouštěných odpadních vod či sledováním obsahu škodlivin v sedimentech a plaveninách se zabývají vodohospodářské laboratoře státního podniku Povodí Vltavy. Kromě Prahy

a Plzně působí také v Českých Budějovicích. A právě

tam v ulici E. Pittera teď díky naší divizi 6 mohou od začátku listopadu provádět potřebné analýzy v moderním

prostředí s nejnovějšími přístroji.

Na první pohled je patrné, že vícepodlažní budova, kde

laboratoře sídlí, i její část, kde se nachází administrativní

zázemí, prošla rozsáhlou rekonstrukcí (foto č. 1). „Zcela

nové jsou nejen místnosti uvnitř budovy, ale prováděli

jsme také nové podlahy, omítky, měnili okna a dveře a na

závěr budova získala i kompletní venkovní opláštění. Kromě toho jsme opravovali také venkovní zpevněné plochy,“

vyjmenovává vedoucí projektu Jan Prokeš.

Administrativní část střediska se nachází v 1. podzemním až 3. nadzemním podlaží, laboratoře pak v prv-

2

ním podzemním až 2. nadzemním podlaží. A všude tam

náročná rekonstrukce probíhala.

Práce začaly loni v červnu bouráním, po němž následovala rekonstrukce vnitřních prostor sádrokartonovými

předstěrami, opravami omítek i podlah. „Po vybourání

nášlapných vrstev v části objektu jsme zjistili, že původní

skladba podlahy nevyhovuje z hlediska statiky potřebným

standardům. Museli jsme proto nechat nově navrhnout

skladbu podlah, kterou jsme následně i realizovali,“ vzpomíná Jan Prokeš. Zhruba před rokem pak jeho tým začal

s výměnou oken a dveří a poté i s novou fasádou. Tato

část prací trvala až do letošního jara. Průběžně pak dělníci

prováděli nové rozvody a pokládali dlažbu a obklady.

Podlahy v nejvyšší třídě pevnosti

V červnu a červenci začaly práce na venkovních plochách

a dokončovaly se všechny práce uvnitř objektu. Na závěr

pak začala instalace vybavení laboratoří (foto č. 2). „Právě to bylo asi nejnáročnější, protože jsme nemohli využít

našich předchozích zkušeností. Instalovaná zařízení jsme

neznali, budova se dokonce musela v některých místnostech vyztužit, aby technologii unesla stropní konstrukce,“

uvádí vedoucí projektu. K tomu, aby se rozložilo zatížení

spřažené stropní ocelové konstrukce, statik navrhl neobvykle v některých částech objektu použít lité cementové

podlahy CemFlow v nejvyšší třídě pevnosti.

Dnes je rekonstrukce administrativní budovy s laboratořemi téměř dokončená a čeká, až k moderním přístrojům

zasednou laboranti. V novém prostředí se všem bude

určitě pracovat mnohem lépe.

1

2

kg je nosnost, kterou bude mít po modernizaci lodní

výtah přehrady Orlík. Ten nyní vyveze pouze 3,5tunové

lodě. Rekonstrukci provede divize 6 Metrostavu.

Rekonstrukce Janáčkova divadla skončila

Ačkoli se divadelní scéna v Brně vrátila do rekonstruované budovy už loni 17. listopadu, pracovníci divize 1 brněnskou divadelní budovu zcela neopustili. V červnu byla zahájena třetí etapa rekonstrukce, která zahrnovala vybudování všech příjezdových a přístupových cest ke služebnímu a manipulačnímu vchodu ze zadní strany divadla.

Martina Vampulová, foto Jan Luxík

Ocel z Horních Počernic doputovala do Londýna

Pracovníci provozu ocelových konstrukcí divize 3 vedení Ing. Janem Krystou ukončili v červenci výrobu

ocelových konstrukcí pro firmu Sipral s celkovou hmotností přes milion kilogramů! Prvky z pražských Horních

Počernic sloužily na vybudování vnějšího pláště dvou

věží Wardian London (foto), které budou patřit k nejvyšším budovám ve Velké Británii.

„Pro společnost Sipral jsme úspěšně dokončili už

druhou zahraniční zakázku. První byla pro Francii a tato

druhá směřovala do Anglie. Myslím si proto, že by naše

spolupráce mohla v budoucnosti zdárně pokračovat,“ říká

Ing. Krysta. „Vzhledem k tomu, že u Metrostavu děláme

především zakázkovou výrobu a zde šlo spíš o sériovou

produkci, museli jsme zapracovat na zautomatizování

některých našich výrobních procesů, přičemž jsme zjistili,

že máme stále co zlepšovat. Využili jsme také naplno naše

moderní pilo-vrtací centrum, bez něhož bychom takovou

zakázku nemohli ani získat, ani naplnit,“ dodává.

Konstrukce s extrémní přesností

V hale v Horních Počernicích oceláři divize 3 vyrobili téměř 7400 kusů ocelových konzol, které se staly nosnou

konstrukcí pro balkony věží komplexu Wardian London se

792 apartmány – východní věž s 55 patry dosahuje výšky

183 m, západní je o pět pater a 13 m nižší. „Konstrukce

bylo nutné vyrobit s extrémní přesností – rozměry se

mohly lišit jen o plus minus jeden milimetr. Také jsme se

museli vyrovnat s požadavkem objednatele nanést na ocel

140 mikronů žárového zinku kvůli protikorozní ochraně.

Docílili jsme toho nákupem plechů a profilů s přesně specifikovaným chemickým složením a následným ponorem

svařených prvků do zinkové taveniny v lázni s teplotou

450 až 470 °C,“ vzpomíná Ing. Krysta na zakázku, která se

zcela uzavřela letos v srpnu a zahrnovala i dodávku kotev

do betonových desek o celkové hmotnosti asi 420 000 kg.

Práce pro Sipral vyžadovala ty nejlepší techniky, vedoucím výrobního týmu byl proto jeden z nejzkušenějších

zaměstnanců provozu ocelových konstrukcí pan Jaroslav

Kostka, který je v Metrostavu u ocelářů už 45 let. I díky

jeho zkušenostem se podařilo konzoly a kotvy dokončit

přesně podle požadavků zákazníka.

Na závěr musel Metrostav každý prvek zabalit do speciálně vyrobených přepravních palet a stojanů, dopravu

oceli do Londýna už potom zajišťovali pracovníci Sipralu.

Každý díl byl navíc zapsán do speciální databáze, aby měl

zákazník online informaci, zda je konstrukce vyrobena,

expedována, uskladněna na staveništi, nebo už dokonce

zabudována na svém místě.

Lenka Svobodová, foto archiv stavby

Metrostav_18_2019.indd 3

Budova je vybavena technologickou zajímavostí, která

souvisí s právě dokončenou třetí etapou, ale jejíž úprava

proběhla již během první etapy. Jde o speciální zdvihací

plošinu, která umožňuje vjezd kamionu přímo do zázemí

divadla. „Nově jsme systém na vjezdu do zásobovacího

tunelu divadla ve druhém podzemním podlaží vybavili jímkou vyrovnávací plošiny. Při výkopových pracích jsme ale

zjistili, že úroveň základové spáry jde výrazně pod spodní

hranou stávajícího základu stěny tunelu. Z bezpečnostních důvodů, především z hlediska statiky a vzhledem

k nedůvěře ke stávajícím konstrukcím, jsme museli další

postup rozdělit do dvou etap a jímku umístit do podzemí

divadla ve dvou částech. Samotná jímka je asi tři metry

široká, 18 m dlouhá a 2,5 m hluboká. Byla provedena jako

tzv. bílá vana a z důvodu umístnění pohyblivé plošiny

s pracovním zdvihem 1,20 m jsme dbali na maximální preciznost při provádění monolitických konstrukcí,“ popisuje

vedoucí projektu Ing. Radomír Richter.

Nejen příjezdová cesta

Na zásobovací tunel v útrobách divadla navazuje příjezdová komunikace (foto), kterou tým Ing. Richtera opravoval

během třetí etapy rekonstrukce. Podle smlouvy o dílo byl

její začátek stanoven na 1. června letošního roku, ve skutečnosti se ale do rekonstrukce příjezdové komunikace

mohli stavbaři pustit až o měsíc později.

Ačkoli práce ve třetí etapě nebyly tak složité jako

během předchozích dvou etap rekonstrukce, vyžadovaly

technologickou kázeň. Zkoušky únosnosti zemní pláně

pod příjezdovou komunikací totiž odhalily nevyhovující

výsledky. „Museli jsme proto vyměnit zemní pláň za podloží ze štěrkodrtě. Celkem se jednalo o výměnu přibližně

400 m3 zeminy za štěrkodrť,“ popisuje Ing. Richter.

Kromě příjezdové komunikace stavbaři vybudovali

v okolí divadla nové chodníky včetně schodišť, upravili

a repasovali kamenné zídky a provedli také sadové úpravy.

Budova, ale i okolí Janáčkova divadla získalo reprezentativní podobu, a to dokonce v předstihu, než ukládala

smlouva s investorem. „Chtěl bych poděkovat celému

realizačnímu týmu včetně partnerů ve sdružení OHL

a IMOS za dobře provedenou práci. Díky tomu byl splněn

termín dokončení 1. etapy a v předstihu několika týdnů

byly dokončeny i 2. a 3. etapa,“ připomněl Ing. Richter.

Martina Vampulová, foto Drahoslav Ramík

11.10.19 12:58