strana 2
Pomoc absolventům
PTÁME SE
Metrostav pomáhá všem svým novým zaměstnancům,
aby se do práce v naší společnosti dobře zařadili. Absolventům vysokých škol nabízí speciální adaptační
kurz, který jim ve třech dvoudenních blocích přibližuje
nejpodstatnější činnosti firmy a jejích divizí.
„Ročně k nám z vysokých škol nastoupí kolem devadesáti nových zaměstnanců,“ říká PhDr. Lenka Laňová
z útvaru pracovně-právních vztahů centrály a postup jejich adaptace přibližuje: „Aby se lépe přizpůsobili, připravujeme pro ně po uplynutí zkušební doby adaptační program, ve kterém se při přednáškách i exkurzích seznámí
s naší společností. Díky patronům na divizích a provozech
také mnohem rychleji pochopí, jak pracujeme.“
Ing. Tomáše Fuksy,
vedoucího projektu z divize 3
1
Metrostav pomáhá zajistit teplo pro Plzeň
1
2
Posledního září se na 25 absolventů, nových zaměstnanců Metrostavu, vypravilo v rámci svého adaptačního
kurzu na exkurzi do stavebního dvora v Horních Počernicích. Mladí lidé ze všech divizí i míst České republiky,
kteří naši společnost často znají už z brigád během studia,
se pod vedením Ing. Petra Obitka nejprve seznámili se
střediskem výroby ocelových konstrukcí divize 7 (foto
č. 1). Následně postoupili k divizi 6 do tesárny a výrobny
vazníků, kde je doprovázel mistr Jan Knotek (foto č. 2),
a Mgr. Marcel Dejdar je provedl půjčovnou bednění a lešení (foto č. 3). Výrobní náměstek divize 11 Ing. Jiří Čermák
jim představil náš strojní park (foto č. 4) a Dušan Múdry
přiblížil práci Armozávodu divize 6 (foto č. 5).
Adaptační program pro absolventy vysokých škol je
v Metrostavu už řadu let vítanou pomocí pro mladé zaměstnance, kteří naší společnosti z většiny zůstávají věrní
i po řadu dalších let svého zaměstnání.
Před pár dny uplynul přesně rok, co pracovníci divize 1
vstoupili do areálu Plzeňské teplárenské s jednoznačným zadáním: připravit po stavební stránce do konce
března 2010 vše k zajištění výroby pro největšího dodavatele tepla a částečně i elektrické energie v Plzni.
Celá akce vyjde zhruba na miliardu korun. Jejím generálním dodavatelem je ČKD PRAHA DIZ a rozsah prací
Metrostavu činí 125 milionů korun. Věcně to představuje
demolice, přestavbu a novou výstavbu celkem dvaceti objektů. Nejdůležitější z nich jsou energetický blok složený
z kotelny K7 a strojovny TG3 a mezistrojovna. Působení
divize 1 však bude v Plzni hodnoceno i podle toho, jestli
budou včas a kvalitně dokončeny i ostatní části zakázky
jako vnitroareálové komunikace, osvětlení, potrubní a kabelové mosty apod. Tím spíše, že na této, v Plzni a okolí
zdaleka největší průmyslové investiční akci, je v centru
pozornosti i architektonické řešení. To se kromě jiného
vyznačuje i výraznou barevností (foto č. 1).
„Zatím se držíme harmonogramu,“ řekl vedoucí projektu Ing. Pavel Brázdil. „Pohybujeme se v omezeném
prostoru, takže výraznější porušení časových návazností
by znamenalo zpoždění v montáži technologie a pletli bychom se tu. Máme ale korektní vztahy se všemi partnery
a velmi dobrá spolupráce je i s našimi divizemi 6 a 7, které
zde dělají např. železobetonové konstrukce, základovou
desku či část výroby ocelových konstrukcí. Chtěl bych
vyzdvihnout i vstřícnou práci svých týmových kolegů.“
Kotelna K7, která se staví na místě té původní, má už
hotovou i stěnu, oddělující stávající funkční kotel od novostavby, skončila i sanace podloží mikropilotáží a je položena i nová 1200 mm silná základová deska pro montáž
kotle. Divize 1 na tomto objektu v současné době montuje
ocelové konstrukce a opláštění (foto č. 2).
V mezistrojovně je stavebně připraven prostor pro zásobník štěpky, protože nový kotel bude na biomasu. Jsou
hotovy nosné stropy pro technologii a opláštění fasádními panely. Momentálně se dokončují stavební úpravy
místností, které budou převážně sloužit jako rozvodny.
Ve strojovně je připravena základová deska stolice pro
montáž turbosoustrojí TG3 a nyní se zde montuje ocelová
konstrukce plošin a dělají nástavby na střeše a fasáda.
Výstavba tedy zatím probíhá dobře a vše nasvědčuje
tomu, že nový energetický blok bude spuštěn včas. Po jeho dokončení bude Plzeňská teplárenská dodávat do sítě
energii v hodnotě 10 MWe. Kromě toho bude její nová jednotka sloužit jako záložní zdroj páry o tlaku 11,8 baru pro
plzeňský Prazdroj a vedle toho i jako částečná náhrada
stávajících horkovodních kotlů. To umožní nový ohřívák
o výkonu 15 MWt umístěný ve strojovně S1.
–rip–, foto Josef Husák
2
„Třináctý pramen“ vytryskne v Bohaticích
3
4
5
Na okraji Karlových Varů v Bohaticích vyrůstá moderní
areál o rozloze asi 1650 m² na výrobu světoznámého
likéru Becherovka (foto). Divize 9 by měla stavbu
výrobní haly a dalších objektů, jejichž součástí bude
i sklad lihu, dokončit v únoru příštího roku. Poté se
do nových prostor začne přesouvat výroba proslulého
„třináctého pramene“ z centra města. Spolu s tím bude moci investor, společnost Jan Becher – Karlovarská
Becherovka, rozšířit výrobní kapacity až o 40 procent.
Projekt zahrnuje čtyři hlavní stavební objekty, největší
podíl prací připadá na výrobní halu. Ta je navržena jako trojlodní prefabrikovaný skelet s předpjatými vazníky, ztužidly
a soklovými panely s částečnou patrovou vestavbou. Ráz
budovy dotváří klasické opláštění PUR panely doplněné
výplněmi. Hala má půdorys ve tvaru písmene L v nepravidelném rastru, přičemž jednotlivé lodě mají rozměry 5 x 60,
19 x 60 a 9 x 18 metrů. Ostatní stavební objekty – požární
nádrž se strojovnou sprinklerů, retenční nádrž a objekt
pro stáčení kapalných surovin – zajišťují technologické,
provozní a bezpečnostní požadavky stavby.
„Poté, co jsme dokončili prefabrikované konstrukce,
momentálně montujeme střechu a opláštění haly. Situaci
nám komplikuje složitá koordinace všech činností souvisejících s montáží technologického vybavení, protože
to bude v budoucnu znamenat ztížené podmínky pro
realizaci stavební části díla,“ říká stavbyvedoucí divize 9
Ing. Karel Hes a dodává, že během stavby občas dochází
ke změně zadání nebo způsobu řešení určitých návazných
činností, což se logicky promítá do změny projektu a následného přehodnocení dalších prací. Přesto by však měl
být areál dokončen podle harmonogramu v únoru příštího
roku, tedy za pouhých devět měsíců od zahájení stavby.
Do konce roku bude podle Ing. Hese stěžejní dokončit
opláštění budovy, a zabezpečit tak stavbu proti nepříznivému počasí. Významné bude i zhotovení přípojek
jednotlivých inženýrských objektů a důsledná koordinace
návazných činností v technologické i stavební části.
„Zvláštností projektu je zejména začlenění technologie
výroby do stavebního objektu v souvislosti se zvýšenými požadavky na pohyb ve výbušném prostředí. Z toho
vyplývá celá řada úprav použitých prvků a konstrukcí
– počínaje specifickými ovládacími prvky, které jsou
určené do daného typu prostředí, a konče konstrukcemi
opláštění či dělicími stěnami, navrhovanými na přenesení případného výbuchu. Jsou to opět nové zkušenosti,
které rozšiřují obzory nejen našeho týmu, ale vypovídají
také o univerzálnosti Metrostavu při realizaci podobných
technologicky náročných projektů,“ uzavírá Ing. Hes.
Martina Vampulová, foto archiv investora
Ing. Fuksa z divize 3 řídí od letošního 10. srpna stavbu
obchodního a administrativního centra Galerie Harfa
v pražských Vysočanech. Od „malé vody“, kterou vystudoval na ČVUT, jej před 18 lety profesní život odplavil přes projektový ústav a dělnickou praxi na stavbě
až k Metrostavu. Zakotvil u divize 3, ke které přešel
se zkušenostmi z výstavby administrativního centra
na Těšnově i z budování metra na Černém Mostě.
Před rokem jste stavěl skladovací haly v Rudné. Čím se
od nich vaše současná stavba liší?
Představuje pro mě výzvu, protože je prvním obchodním
centrem, jehož stavbu řídím. Zatímco skladové haly zabíraly volné plochy okolo města, a to se mi z principu nelíbilo, naše Galerie vyrůstá uprostřed bývalé průmyslové
zóny. Nejen, že nahradí původní nevzhledné výrobní haly,
ale převážná část její střechy bude pokryta uměle zavlažovanou zelení, sportovišti, dětskými hřišti a vodními prvky.
Harfa kromě obchodů nabídne i malou kulturní scénu,
takže bude opravdu multifunkční a oživí své okolí.
Metrostav převzal základovou jámu včetně podkladních betonů od pracovníků firmy HOCHTIEF CZ letos
v květnu. Co jste od té doby vybudovali nového?
Po zhotovení základové desky už se betonáři naší divize 6
vyšplhali z druhého podzemního až do prvního nadzemního podlaží a na dilataci A7 už betonují dokonce svislé
nosné konstrukce druhého nadzemního podlaží. Železobetonové konstrukce hrubé stavby by měli dokončit letos
v prosinci, za rok zde budou nakupovat první zákazníci.
Co s sebou nezvykle rychlá stavba přináší?
Ve sdružení ji řídíme ve společném týmu se zaměstnanci
firmy Porr (Česko) a zatím spolupracujeme nadstandardně dobře, takže věřím, že si s rychlostí i kvalitou stavby
poradíme. Investor je ale velmi náročný, a protože jako
dodavatelé neseme důkazní břemeno, mnoho času nám
zabírá administrativa, kdy změny, kterých je spousta,
musíme do detailu popsat, doložit a prokázat jejich nezbytnost. Na to jsem nebyl v takové míře zvyklý a raději
bych se víc věnoval technickým řešením stavby.
Co vás na práci architektů z ateliéru Moshe Zur Architects a ze společnosti HELIKA nejvíc zaujalo?
U návrhu Galerie Harfa kladou víc důraz na jednoduchost
tvarů a čistotu linií než na luxusní nebo neobvyklé materiály. Budova má složitou fasádu, složenou z více systémů.
Převažovat budou obkladové moduly ze skla a velkoformátových hladkých desek TRESPA. Směrem do Českomoravské ulice oživí prosklené plochy zajímavý potisk.
Po prováděcí stránce bude zajímavá nákupní pasáž, která
má ve třech vrcholech své trojúhelníkové trasy navržena
shora prosvětlená obchodní náměstí. Dvě z nich budou
mít eliptický půdorys, který zkopíruje i jejich velkoryse
pojaté světlíkové zastřešení. Směrem vzhůru se náměstí
budou rozšiřovat, protože jejich patrové komunikační galerie povedou na střeše přízemních obchodů. Ve 2. i 3. NP
se přes pasáž překlenou ocelové mosty. Nejvíc se mi ale
na Harfě líbí zelená střecha, o které jsme už mluvili.
Nebaví vás sedět v kanceláři. Dáváte přednost tvůrčí
práci na stavbě a rád jednáte s lidmi. Je nějaká zakázka, na níž byste se rád někdy v budoucnu podílel?
Lákají mě neobvyklé stavby. Asi se mi ale nepoštěstí stavět třeba rotující mrakodrap, který plánují v Dubaji... Z toho, co je reálné, by se mi líbilo pracovat na ekologických
vodohospodářských stavbách nebo na jiných zakázkách,
které budou mít příznivý dopad na životní prostředí. Mezi
ně patří i úpravy říčních toků, při kterých bych se vrátil
k oboru, jejž jsem vystudoval. Jsem také přesvědčen, že
bychom lidská sídla neměli dál rozšiřovat do volné krajiny.
Ve městech proto na obnovu čekají nejen historické památky, ale i všechny starší objekty, včetně průmyslových,
a to je spousta zajímavé práce. Na rekonstrukcích jsem se
zatím moc nepodílel, Galerie Harfa ale také patří do regenerace města a jsem rád, že na ní mohu pracovat.