Strana 2

strana 2

Pomoc absolventům

PTÁME SE

Metrostav pomáhá všem svým novým zaměstnancům,

aby se do práce v naší společnosti dobře zařadili. Absolventům vysokých škol nabízí speciální adaptační

kurz, který jim ve třech dvoudenních blocích přibližuje

nejpodstatnější činnosti firmy a jejích divizí.

„Ročně k nám z vysokých škol nastoupí kolem devadesáti nových zaměstnanců,“ říká PhDr. Lenka Laňová

z útvaru pracovně-právních vztahů centrály a postup jejich adaptace přibližuje: „Aby se lépe přizpůsobili, připravujeme pro ně po uplynutí zkušební doby adaptační program, ve kterém se při přednáškách i exkurzích seznámí

s naší společností. Díky patronům na divizích a provozech

také mnohem rychleji pochopí, jak pracujeme.“

Ing. Tomáše Fuksy,

vedoucího projektu z divize 3

Metrostav pomáhá zajistit teplo pro Plzeň

Posledního září se na 25 absolventů, nových zaměstnanců Metrostavu, vypravilo v rámci svého adaptačního

kurzu na exkurzi do stavebního dvora v Horních Počernicích. Mladí lidé ze všech divizí i míst České republiky,

kteří naši společnost často znají už z brigád během studia,

se pod vedením Ing. Petra Obitka nejprve seznámili se

střediskem výroby ocelových konstrukcí divize 7 (foto

č. 1). Následně postoupili k divizi 6 do tesárny a výrobny

vazníků, kde je doprovázel mistr Jan Knotek (foto č. 2),

a Mgr. Marcel Dejdar je provedl půjčovnou bednění a lešení (foto č. 3). Výrobní náměstek divize 11 Ing. Jiří Čermák

jim představil náš strojní park (foto č. 4) a Dušan Múdry

přiblížil práci Armozávodu divize 6 (foto č. 5).

Adaptační program pro absolventy vysokých škol je

v Metrostavu už řadu let vítanou pomocí pro mladé zaměstnance, kteří naší společnosti z většiny zůstávají věrní

i po řadu dalších let svého zaměstnání.

Před pár dny uplynul přesně rok, co pracovníci divize 1

vstoupili do areálu Plzeňské teplárenské s jednoznačným zadáním: připravit po stavební stránce do konce

března 2010 vše k zajištění výroby pro největšího dodavatele tepla a částečně i elektrické energie v Plzni.

Celá akce vyjde zhruba na miliardu korun. Jejím generálním dodavatelem je ČKD PRAHA DIZ a rozsah prací

Metrostavu činí 125 milionů korun. Věcně to představuje

demolice, přestavbu a novou výstavbu celkem dvaceti objektů. Nejdůležitější z nich jsou energetický blok složený

z kotelny K7 a strojovny TG3 a mezistrojovna. Působení

divize 1 však bude v Plzni hodnoceno i podle toho, jestli

budou včas a kvalitně dokončeny i ostatní části zakázky

jako vnitroareálové komunikace, osvětlení, potrubní a kabelové mosty apod. Tím spíše, že na této, v Plzni a okolí

zdaleka největší průmyslové investiční akci, je v centru

pozornosti i architektonické řešení. To se kromě jiného

vyznačuje i výraznou barevností (foto č. 1).

„Zatím se držíme harmonogramu,“ řekl vedoucí projektu Ing. Pavel Brázdil. „Pohybujeme se v omezeném

prostoru, takže výraznější porušení časových návazností

by znamenalo zpoždění v montáži technologie a pletli bychom se tu. Máme ale korektní vztahy se všemi partnery

a velmi dobrá spolupráce je i s našimi divizemi 6 a 7, které

zde dělají např. železobetonové konstrukce, základovou

desku či část výroby ocelových konstrukcí. Chtěl bych

vyzdvihnout i vstřícnou práci svých týmových kolegů.“

Kotelna K7, která se staví na místě té původní, má už

hotovou i stěnu, oddělující stávající funkční kotel od novostavby, skončila i sanace podloží mikropilotáží a je položena i nová 1200 mm silná základová deska pro montáž

kotle. Divize 1 na tomto objektu v současné době montuje

ocelové konstrukce a opláštění (foto č. 2).

V mezistrojovně je stavebně připraven prostor pro zásobník štěpky, protože nový kotel bude na biomasu. Jsou

hotovy nosné stropy pro technologii a opláštění fasádními panely. Momentálně se dokončují stavební úpravy

místností, které budou převážně sloužit jako rozvodny.

Ve strojovně je připravena základová deska stolice pro

montáž turbosoustrojí TG3 a nyní se zde montuje ocelová

konstrukce plošin a dělají nástavby na střeše a fasáda.

Výstavba tedy zatím probíhá dobře a vše nasvědčuje

tomu, že nový energetický blok bude spuštěn včas. Po jeho dokončení bude Plzeňská teplárenská dodávat do sítě

energii v hodnotě 10 MWe. Kromě toho bude její nová jednotka sloužit jako záložní zdroj páry o tlaku 11,8 baru pro

plzeňský Prazdroj a vedle toho i jako částečná náhrada

stávajících horkovodních kotlů. To umožní nový ohřívák

o výkonu 15 MWt umístěný ve strojovně S1.

–rip–, foto Josef Husák

„Třináctý pramen“ vytryskne v Bohaticích

Na okraji Karlových Varů v Bohaticích vyrůstá moderní

areál o rozloze asi 1650 m² na výrobu světoznámého

likéru Becherovka (foto). Divize 9 by měla stavbu

výrobní haly a dalších objektů, jejichž součástí bude

i sklad lihu, dokončit v únoru příštího roku. Poté se

do nových prostor začne přesouvat výroba proslulého

„třináctého pramene“ z centra města. Spolu s tím bude moci investor, společnost Jan Becher – Karlovarská

Becherovka, rozšířit výrobní kapacity až o 40 procent.

Projekt zahrnuje čtyři hlavní stavební objekty, největší

podíl prací připadá na výrobní halu. Ta je navržena jako trojlodní prefabrikovaný skelet s předpjatými vazníky, ztužidly

a soklovými panely s částečnou patrovou vestavbou. Ráz

budovy dotváří klasické opláštění PUR panely doplněné

výplněmi. Hala má půdorys ve tvaru písmene L v nepravidelném rastru, přičemž jednotlivé lodě mají rozměry 5 x 60,

19 x 60 a 9 x 18 metrů. Ostatní stavební objekty – požární

nádrž se strojovnou sprinklerů, retenční nádrž a objekt

pro stáčení kapalných surovin – zajišťují technologické,

provozní a bezpečnostní požadavky stavby.

„Poté, co jsme dokončili prefabrikované konstrukce,

momentálně montujeme střechu a opláštění haly. Situaci

nám komplikuje složitá koordinace všech činností souvisejících s montáží technologického vybavení, protože

to bude v budoucnu znamenat ztížené podmínky pro

realizaci stavební části díla,“ říká stavbyvedoucí divize 9

Ing. Karel Hes a dodává, že během stavby občas dochází

ke změně zadání nebo způsobu řešení určitých návazných

činností, což se logicky promítá do změny projektu a následného přehodnocení dalších prací. Přesto by však měl

být areál dokončen podle harmonogramu v únoru příštího

roku, tedy za pouhých devět měsíců od zahájení stavby.

Do konce roku bude podle Ing. Hese stěžejní dokončit

opláštění budovy, a zabezpečit tak stavbu proti nepříznivému počasí. Významné bude i zhotovení přípojek

jednotlivých inženýrských objektů a důsledná koordinace

návazných činností v technologické i stavební části.

„Zvláštností projektu je zejména začlenění technologie

výroby do stavebního objektu v souvislosti se zvýšenými požadavky na pohyb ve výbušném prostředí. Z toho

vyplývá celá řada úprav použitých prvků a konstrukcí

– počínaje specifickými ovládacími prvky, které jsou

určené do daného typu prostředí, a konče konstrukcemi

opláštění či dělicími stěnami, navrhovanými na přenesení případného výbuchu. Jsou to opět nové zkušenosti,

které rozšiřují obzory nejen našeho týmu, ale vypovídají

také o univerzálnosti Metrostavu při realizaci podobných

technologicky náročných projektů,“ uzavírá Ing. Hes.

Martina Vampulová, foto archiv investora

Ing. Fuksa z divize 3 řídí od letošního 10. srpna stavbu

obchodního a administrativního centra Galerie Harfa

v pražských Vysočanech. Od „malé vody“, kterou vystudoval na ČVUT, jej před 18 lety profesní život odplavil přes projektový ústav a dělnickou praxi na stavbě

až k Metrostavu. Zakotvil u divize 3, ke které přešel

se zkušenostmi z výstavby administrativního centra

na Těšnově i z budování metra na Černém Mostě.

Před rokem jste stavěl skladovací haly v Rudné. Čím se

od nich vaše současná stavba liší?

Představuje pro mě výzvu, protože je prvním obchodním

centrem, jehož stavbu řídím. Zatímco skladové haly zabíraly volné plochy okolo města, a to se mi z principu nelíbilo, naše Galerie vyrůstá uprostřed bývalé průmyslové

zóny. Nejen, že nahradí původní nevzhledné výrobní haly,

ale převážná část její střechy bude pokryta uměle zavlažovanou zelení, sportovišti, dětskými hřišti a vodními prvky.

Harfa kromě obchodů nabídne i malou kulturní scénu,

takže bude opravdu multifunkční a oživí své okolí.

Metrostav převzal základovou jámu včetně podkladních betonů od pracovníků firmy HOCHTIEF CZ letos

v květnu. Co jste od té doby vybudovali nového?

Po zhotovení základové desky už se betonáři naší divize 6

vyšplhali z druhého podzemního až do prvního nadzemního podlaží a na dilataci A7 už betonují dokonce svislé

nosné konstrukce druhého nadzemního podlaží. Železobetonové konstrukce hrubé stavby by měli dokončit letos

v prosinci, za rok zde budou nakupovat první zákazníci.

Co s sebou nezvykle rychlá stavba přináší?

Ve sdružení ji řídíme ve společném týmu se zaměstnanci

firmy Porr (Česko) a zatím spolupracujeme nadstandardně dobře, takže věřím, že si s rychlostí i kvalitou stavby

poradíme. Investor je ale velmi náročný, a protože jako

dodavatelé neseme důkazní břemeno, mnoho času nám

zabírá administrativa, kdy změny, kterých je spousta,

musíme do detailu popsat, doložit a prokázat jejich nezbytnost. Na to jsem nebyl v takové míře zvyklý a raději

bych se víc věnoval technickým řešením stavby.

Co vás na práci architektů z ateliéru Moshe Zur Architects a ze společnosti HELIKA nejvíc zaujalo?

U návrhu Galerie Harfa kladou víc důraz na jednoduchost

tvarů a čistotu linií než na luxusní nebo neobvyklé materiály. Budova má složitou fasádu, složenou z více systémů.

Převažovat budou obkladové moduly ze skla a velkoformátových hladkých desek TRESPA. Směrem do Českomoravské ulice oživí prosklené plochy zajímavý potisk.

Po prováděcí stránce bude zajímavá nákupní pasáž, která

má ve třech vrcholech své trojúhelníkové trasy navržena

shora prosvětlená obchodní náměstí. Dvě z nich budou

mít eliptický půdorys, který zkopíruje i jejich velkoryse

pojaté světlíkové zastřešení. Směrem vzhůru se náměstí

budou rozšiřovat, protože jejich patrové komunikační galerie povedou na střeše přízemních obchodů. Ve 2. i 3. NP

se přes pasáž překlenou ocelové mosty. Nejvíc se mi ale

na Harfě líbí zelená střecha, o které jsme už mluvili.

Nebaví vás sedět v kanceláři. Dáváte přednost tvůrčí

práci na stavbě a rád jednáte s lidmi. Je nějaká zakázka, na níž byste se rád někdy v budoucnu podílel?

Lákají mě neobvyklé stavby. Asi se mi ale nepoštěstí stavět třeba rotující mrakodrap, který plánují v Dubaji... Z toho, co je reálné, by se mi líbilo pracovat na ekologických

vodohospodářských stavbách nebo na jiných zakázkách,

které budou mít příznivý dopad na životní prostředí. Mezi

ně patří i úpravy říčních toků, při kterých bych se vrátil

k oboru, jejž jsem vystudoval. Jsem také přesvědčen, že

bychom lidská sídla neměli dál rozšiřovat do volné krajiny.

Ve městech proto na obnovu čekají nejen historické památky, ale i všechny starší objekty, včetně průmyslových,

a to je spousta zajímavé práce. Na rekonstrukcích jsem se

zatím moc nepodílel, Galerie Harfa ale také patří do regenerace města a jsem rád, že na ní mohu pracovat.