strana 3

ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ

1

Chomutovská cesta od minulosti k budoucnosti

Při stavbě nákupní galerie Central Chomutov nacházel

tým stavitele Václava Spálenky z divize 8 na staveništi

v historickém centru města artefakty z 13. až 20. století. Po jejím otevření 15. října se s nimi v dokumentární

archeologické výstavě může seznámit i veřejnost.

Pracovníci záchranného výzkumu nalezli při výkopech

základů Centralu Chomutov na Žižkově náměstí pozůstatky věže středověké komendy řádu německých rytířů a zdi

starobylého sídla pánů z Veitmile, které v 19. století zničila stavba pivovaru. Ten před II. světovou válkou sloužil

už jen jako sklad, byla v něm však ukryta část památek

z místních archeologických průzkumů. Nikdo o nich nevěděl, po bombardování města v dubnu 1945 a odsunu

Němců byly ruiny pivovaru srovnány se zemí a na jejich

místě vzniklo autobusové nádraží. Zasypané exponáty

nalezly až bagry při výkopech základů nákupní galerie.

„Archeologické objevy odsunuly začátek naší stavby

a zkomplikovaly i její zakládání, protože jsme se museli

vyhýbat pozůstatkům mohutných zdí a zhutňovat podloží, kde výzkum nenechal kámen na kameni,“ vrací se

2

ve vzpomínkách o rok zpět Ing. Zeman z divize 8, který tým stavitele Spálenky podporoval. „Železobetonové

konstrukce hrubé stavby jsme ale i přes zimní období dokončili včas a stavba proběhla v klidu, v dobré spolupráci

s investorem i s vedením města. Po zkušenostech z výstavby galerie v Mostě jsme investorovi doporučili změnit

chlazení a topení z centrálního na lokální, což je v případě

zdejší dispozice a využití provozů dokonce i úspornější.“

Aby galerie zapadla do okolí, architekti z atelieru

Aukett rozčlenili její půdorys i fasádu na menší celky. Odskočená nároží i rozdílná barevnost omítek a obkladů tak

dobře simulují seskupení více malých domů (foto č. 1).

Central Chomutov (foto č. 2, 3) slavnostně otevřel

15. října generální ředitel developerské skupiny Crestyl

Omar Koleilat a starostka města Ivana Řápková. Galerie

zahrnuje 14 maloobchodních jednotek s plochou 4400 m²

a 52 parkovacích míst na střeše objektu. Vedle ní se tyčí

zatím nedokončená Rezidence Chomutovka s 20 byty.

Více než 60 let opomíjená část historického centra Chomutova tak současností otevřela cestu do budoucnosti.

3

Prodloužená Místecká dodržuje harmonogram

Na rychlostní komunikaci I/56 v úseku Ostrava–Prodloužená Místecká je více než půldruhého roku jaksepatří živo. Kupodivu se zde však netvoří kolony aut

a nehrozí dopravní nehody. Tenhle prostor totiž patří

sdružení firem STRABAG, FIRESTA a BÖGL & KRÝSL,

které zde pod vedením naší divize 4 staví novou silnici,

jež po svém dokončení v první polovině roku 2011 propojí již funkční úsek dálnice D1 se zmíněnou rychlostní

komunikací I/56 z Frýdku-Místku do Ostravy.

Co bude tato spojnice znamenat pro město a okolí,

není třeba rozvádět. Dopravní dostupnost je jedním z nejpalčivějších problémů, které severomoravský region léta

sužují. Celá akce na její vylepšení je rozdělena do dvou

staveb, Metrostav se podílí na první z nich. Začala loni

v březnu a podle slov vedoucího projektu Ing. Michaela

Dibona z divize 4 zatím běží podle harmonogramu.

Jde přitom o dílo rozsáhlé a technicky náročné.

Po počátečních demolicích a terénních úpravách bylo

třeba vytvořit 16 m vysoký násyp budoucí silnice. To

samo o sobě vyžadovalo určitý čas; nejen proto, že sem

stavbaři museli navézt více než 300 tisíc m³ zeminy, ale

i kvůli době, potřebné pro konsolidaci čerstvého násypu.

Vedle toho čekalo na sdružení zhotovitelů vybudování asi

18 km přeložek inženýrských sítí.

Divize 4 se na stavbě přímo podílí také budováním

dvou opěrných zdí a tří mostů, na kterých aktuálně probíhá betonáž a předpínání konstrukcí. Jedno z přemostění (foto) se stane součástí dominantní mimoúrovňové

okružní křižovatky, napojující budovanou komunikaci

na čtyřproudovou dopravní tepnu Mariánskohorská. Jde

o technicky i realizačně komplikovanou stavbu třípolového mostu, která se navíc dělá za provozu. Právě proto se

nedávno dokončená betonáž mostovky dá označit jako

jeden z dosud nejdůležitějších momentů celé stavby, jehož

význam ještě umocňuje současné proměnlivé počasí.

V plném proudu jsou i práce v sousedícím areálu

Ostrama, kde vyrůstá 126 m dlouhý pětipolový most,

který navazuje na vysouvanou ocelovou konstrukci nad

kolejištěm Českých drah.

Přesto, že realizace komplexu Prodloužená Místecká

pokračuje podle harmonogramu, dosud se investorovi nepodařilo uzavřít všechny dotčené majetkoprávní vztahy.

Jejich dořešení je nezbytnou podmínkou pro to, aby konečný termín zprovoznění celého úseku nebyl ohrožen.

–rip–, foto archiv stavby

Školy ve Volyni budou topit ekologicky

Před začínající topnou sezonou mají provozovatelé

školských zařízení v jihočeské Volyni důvod k radosti.

Už žádné objednávky uhlí, nespolehlivý provoz kotelny

a úniky energie starými okny a nezatepleným zdivem.

Zdejší internát, komplex budov Střední průmyslové

školy stavební a Vyšší odborné školy v Resslově ulici i centrální kotelna pro všechny budovy školského

charakteru totiž prošly rekonstrukcí. Nově se teď bude

ve všech budovách topit ekologickou biomasou.

Pracovníci divize 6 Metrostavu pod vedením Ing. Petra Šimáka dokončují rozsáhlou rekonstrukci všech školských budov a do konce listopadu by měli stavbu předat

investorovi. To ale neznamená, že by se ve školách neučilo

a na internátu nebydleli studenti. Všechny práce v průběhu letošního roku probíhaly a stále probíhají za plného

provozu. V souboru objektů domova mládeže, který tvoří

tři panelové domy a vstupní budova, jsou nově zazděné

lodžie, aby studenti měli k dispozici větší pokoje. Ve všech

třech budovách internátu i v sousedním komplexu střední

školy jsou nová okna a objekty jsou zatepleny (foto č. 1).

Stavbaři použili zateplovací systém z polystyrenu a nový

plášť včetně tepelné izolace získala také střecha. Součástí

rekonstrukce byla samozřejmě výměna topných těles,

rozvodů topení i technologie v předávacích stanicích.

Do centrální kotelny na Děkanském vrchu, která zásobuje teplem a teplou užitkovou vodou již zmiňovaný

internát, školní jídelnu a také obě budovy místní základní

školy a v níž se dříve topilo uhlím, byl instalován nový

kotel na biomasu (foto č. 2) včetně zásobníku a záložních

1

plynových kotlů. Kotelna byla nově propojena podzemním

teplovodem s budovami škol a internátů. „Rekonstrukce

zahrnovala i na tomto objektu opravu střešního pláště,

výměnu výplní otvorů i některé dispoziční změny. Museli

jsme demontovat sila na uhlí a veškerou stávající technologii, naopak nově zde vznikl ocelový přístřešek,“ popisuje

zakázku vedoucí projektu Ing. Petr Šimák.

Vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici podrobné

informace, na jejichž základě by vznikla přesná prováděcí

projektová dokumentace, museli stavbaři řešit celou řadu

změn až v průběhu prací. „V našem případě byl největší

změnou nově zastřešený světlík v atriu budovy školy, který měl být původně tvarově zachován s pouhou výměnou

makrolonových výplní, nakonec dojde k jeho kompletní

výměně včetně nosných konstrukcí,“ říká Ing. Šimák. Náročná byla také koordinace všech prací s provozem školy.

Technologie kotelny mohla být naplno demontována až

po ukončení loňské topné sezony, ale zároveň musela zůstat zachována dodávka teplé užitkové vody pro internát

i pro učebny a prostory školy.

Investice v celkové hodnotě 115 milionů korun na rekonstrukci a zateplení se určitě vyplatila. Jen výměnou

kotelny na lehký topný olej v komplexu objektů Střední

průmyslové školy, zateplením funkcionalistické budovy

z roku 1933 a díky novým oknům by se podle ředitele

školy RNDr. Jiřího Homolky měly snížit roční emise kysličníku uhličitého ve Volyni o 3080 tun a uspořit téměř

9,5 tisíce gigajoulů energie.

Martina Vampulová, foto archiv stavby

2

Úpa za Bohuslavicemi je o mnoho čistší

Koncem října skončí v Trutnově a v jeho okolí projekt

nazvaný Čistá horní Úpa, který mimo dostavby a rekonstrukce kanalizační sítě v regionu řešil i intenzifikaci a modernizaci čistírny odpadních vod v Bohuslavicích nad Úpou. V rámci dodavatelského sdružení ji

prováděl tým Ing. Petra Brože z divize 6.

„Dnes už běží kolaudační řízení a čistírna se připravuje

na zahájení zkušebního provozu,“ říká Ing. Brož. „I když

jsme stavbu v roce 2007 zahájili v termínu, v roce 2008

jsme se potýkali se zoufalým nedostatkem subdodavatelů, způsobeným vytížením kapacit při stavebním boomu.

Nakonec se nám podařilo čistírnu dokončit podle harmonogramu, a to bez její celkové odstávky.“

Stávající čistírna v Bohuslavicích byla zastaralá a její

technologie nedokázala z odpadních vod účinně odstraňovat zejména dusík a fosfor. Nesplňovala tak odtokové

parametry podle v současnosti platných zákonů a v souladu s nároky Evropské unie. K potřebné modernizaci

čistírny navíc přibyl i požadavek na její intenzifikaci, aby

1

dokázala zvládnout i odpadní vody od dalších, až 15 tisíc

nově napojených obyvatel ze stávající nebo plánované

zástavby v Trutnově a v jeho okolí.

„Čistírna sice měla dostatečný objem nádrží,“ vysvětluje Ing. Brož. „Museli jsme však provést jejich přestavbu

a vyměnit vybavení (foto č. 1), protože bylo nevyhovující

2

současným požadavkům. Nejvíc nám při tom pomohla skupina vlastních zaměstnanců naší divize. Čistička

v Bohuslavicích má dnes všechny technologie zdvojené

do dvou linek. Nově jsme vybudovali objekty pro současnou technologii bioplynového hospodářství včetně kogeneračních jednotek (foto č. 2), které z bioplynu vyrábějí

elektrickou energii. Při této zakázce jsme si také potvrdili,

jak velký význam pro hladké dokončení prací má dobrá

spolupráce s provozovatelem rekonstruovaného díla.“

Projekt Čistá horní Úpa zahrnoval celkem 34 stavebních objektů a Metrostav jej pro investora, společnost

Vodovody a kanalizace Trutnov, realizoval ve sdružení

se společnostmi BAK a OHL ŽS. Dnes všechny firmy

na svých částech zakázky dokončují jen drobné vady

a nedodělky a finišují s terénními a sadovými úpravami.

Projekt Čistá horní Úpa, spolufinancovaný z fondů Evropské unie, se prostě chýlí ke konci. Díky němu bude nejen

čistá voda v celé Úpě a v rekreační nádrži Rozkoš u České

Skalice, ale i v Labi, do něhož se řeka vlévá, a kterým její

vody plynou až do Severního moře. Tým Ing. Brože však

s ekologickými projekty na severu Čech nekončí. Z Bohuslavic nad Úpou se už pomalu přesunuje jen o 130 km dál

do Jablonného v Podještědí, kde bude podobné práce při

rekonstrukci čistírny odpadních vod jako v Bohuslavicích

provádět pro zvýšení čistoty říčky Ploučnice.