strana 2
stalo se před 35 lety
Ptáme se
Letos 18. října to bylo přesně 35 let od doby, kdy mechanizovaný štít TŠčB-3 prorazil první traťový tunel
pod vltavou do stanice metra Staroměstská. v Národním domě na vinohradech na tuto událost vzpomínali
přímí účastníci ražby, kterým za tehdejší náročnou
a dobře provedenou práci poděkoval i prezident Skupiny Metrostav Jiří Bělohlav.
Sestavit seznam techniků, osádky štítu a mechaniků
z dílny, vedoucích montáže, zástupců z ředitelství firmy,
kteří měli ražby na starost, i projektantů bylo po tolika
letech náročné. Ještě složitější bylo dohledat jejich adresy. Přípravnému výboru v čele s Ing. Jindřichem Hessem
a Ing. Lubošem Rysem se to nakonec podařilo a ze 72 bývalých spolupracovníků na setkání dorazila asi polovina
(foto č. 1). I ten nejmladší z nich už dovršil důchodový věk,
a proto není divu, že začátek schůzky patřil vzpomínce
na ty, kdo se jí bohužel nedožili.
ing. tomáše slepičky,
stavbyvedoucího z divize 9
nové domy v malešicích obklopí zelená oáza
1
2
3
4
5
Bývalé kolegy přišel kromě prezidenta (foto č. 2)
pozdravit i ředitel divize 5 Ing. Václav Soukup. Minulost
všem připomněly nejen dobové materiály (foto č. 3), fotografie, které si odnesli na památku, ale hlavně vzpomínky.
Ing. Luděk Kánský (foto č. 4) třeba připomněl složité politické vyjednávání, které zavedení nové technologie provázelo. Nejen Ing. Ladislav Stejskal (foto č. 5) vzpomínal
na legendárního Ing. Slavomíra Hřebíčka, řečeného Sláva,
který kromě toho, že dokonale ovládal strojařinu, dokázal
své okolí spolehlivě pobavit. Z řeči všech účastníků byla
cítit radost ze setkání po letech a hrdost nad odvedeným
dílem, které mimo času prověřila i povodeň v roce 2002.
Tým Ing. Richarda Honse z divize 3 začal před čtyřmi
měsíci pracovat na I. etapě výstavby polyfunkčního
centra ByTy Malešice. Betonáři z divize 6 dnes budují
nosné konstrukce domů a, B a C, jejichž téměř 300 bytových a asi 18 nebytových jednotek by mělo být hotovo
do 11. dubna 2013, a to včetně bohaté zeleně, která
kolem nich vyroste ze všech stran (vizualizace).
„V pražských Malešicích jsme v červnu převzali
od pracovníků firmy PRAGIS vytěženou a zajištěnou stavební jámu, ve které jsme okamžitě mohli začít provádět
pilotové založení objektů,“ vzpomíná Ing. Hons. „Dnes
betonáři z divize 6 dokončují železobetonové konstrukce
společného dvoupodlažního suterénu, nad kterým se už
začínají rýsovat nosné prvky tří bytových domů A, B a C.
Áčko bude samostatně stojící výšková budova, která bude
mít 20 nadzemních podlaží. Druhá, 17podlažní věž dotvoří
nároží budovy B, jejíž zbývající část bude mít osm podlaží
stejně jako dům C. Celou hrubou stavbu všech tří objektů
bychom chtěli dokončit do srpna příštího roku.“
Vizualizace jasně prozrazují, že investorská společnost SIDI PRAGUE i architekti z ateliéru CASUA v čele
s Ing. arch. Olegem Hamanem se promyšleně zabývali
nejen návrhem bytových domů, ale i konceptem celého
nového centra. Po dokončení druhé etapy stavby, která
bude rozsahem podobná té první a osově otočená, by
v Malešicích mělo vzniknout nejen harmonické místo pro
bydlení, ale i příjemný prostor pro nákupy a setkávání
lidí. Také proto bude v závěru šest domů na ploše více
než 19 000 m² obklopeno zelení. Po fasádách se budou
pnout květiny a ve výšce do nich budou zapuštěny niky se
vzrostlými stromy. Obytné věže uzavřou zatravněné střechy, na nižších budovách vzniknou střešní zahrady. Byty
ve druhých podlažích doplní předzahrádky na střechách
komerčních prostor, centrální náměstí oživí fontána.
Pro všechny tři bytové domy bude v obou společných
podlažích suterénu celkem 374 parkovacích míst a více
než 260 sklepů, v přízemí vzniknou komerční prostory
pro obchody a provozovny služeb. Ze 290 navrhovaných
bytových jednotek první etapy stavby by více než 30 mělo
být ateliérů. Všechny byty budou mít poměrně vysoký
standard vnitřního vybavení.
„Stavbu komplikuje omezení pracovní doby ze strany
stavebního úřadu Městské části Praha 10, se kterým jsme
při zahájení nepočítali,“ konstatuje Ing. Hons. „Od druhé
poloviny září můžeme pracovat jen od 7 do 19 hodin,
a proto jednáme s investorem o úpravě termínů.“ Postup
prací mohou všichni sledovat na internetových stránkách
www.bytymalesice.cz, kde jsou kromě bohaté fotogalerie přístupné i on-line záběry webové kamery.
–ls–, vizualizace Studio Horák
metrostav sK ukončil stavby v nitře a Zvolenu
Blížící se podzim přinesl v Metrostavu SK úrodu v podobě dalších tří dokončených zakázek. Dvě z nich potvrdily pokračování úspěšné spolupráce naší slovenské stavební společnosti s vedením města Nitra, třetí
potěšila obyvatele sídliště Sekier ve Zvolenu.
V Nitře čekaly na dokončení 92 bytových jednotek zejména mladé rodiny. Přebírání klíčů a stěhování
do dvoupokojových bytů s podlahovou plochou do 50 m²
proto 19. září začalo ještě během slavnostního předávání
čtyř nových nájemních domů investorovi. Za přítomnosti
městských zastupitelů, zástupců parlamentu a vlády při
něm generální ředitel Metrostavu SK Ing. Miroslav Zobaník, MBA, věnoval starostovi Nitry Doc. Ing. Jozefu Dvončovi, CSc., symbolický klíč. Zároveň konstatoval, že domy
jsou nejen další dokončenou etapou několikaleté výstavby
tohoto sídliště, ale i důkazem vstřícných a profesionálních
vztahů mezi městem a Metrostavem SK.
Nově postavené bytovky (foto č. 1) se od dříve vybudovaných liší. Jejich páté nadzemní podlaží totiž tvoří
podkroví pod sedlovou střechou s valbami. Jak přítomné
upozornil Ing. Martin Beňo, vedoucí tamějšího projektového týmu, který hosty po jedné z novostaveb doprovázel,
součástí standardu jsou v domech i osobní výtahy.
Tým Beňovců, jak mu kolegové říkají, ve stejné době
na levém břehu řeky Nitry v části Krškany pro město
1
dobudoval i kompostárnu na zpracování biologicky rozložitelného odpadu. Nosná konstrukce její haly na přípravu
surovin a expedice je z ocelových vazníků opláštěných
profilovaným plechem. Na vytvoření pěti boxů pro skladování surovin byly použity bednicí betonové tvárnice
kotvené do podlahy. Součástí areálu je i sociálně-administrativní budova s laboratoří a šatnami a také garáže.
Do třetice se Metrostav úspěšně předvedl ve Zvolenu. Na tamějším sídlišti Sekier se díky němu 13. října
otevřely dveře nového supermarketu Tesco (foto č. 2),
který za pouhé tři měsíce postavil tým Ľubomíra Čanigy.
Kolaudace jednopodlažní novostavby na svažitém terénu uprostřed sídlištní zástavby proběhla bez problémů.
Ke spokojenosti zákazníků proto bylo možné hotové obchodní prostory zprovoznit ve velmi krátkém čase.
Práce v okolí prodejny Tesco však neskončily. Stavbaři
se přesunuli k její boční stěně, kde si již během zakládání
připravili dvě patky tak, aby do nich kromě sloupů supermarketu mohly být ukotveny i nosné konstrukce nově
rozestavěného obchodního centra nazvaného MÓLO. Už
koncem tohoto roku by mělo být hotové a jeho prostory
doplní komplex obchodů a provozoven služeb v této lokalitě Zvolena. MÓLO se tak už brzy stane další podařenou
stavební vizitkou Metrostavu SK na Slovensku.
Zdroj Metrostav SK
2
Ing. Slepička je v Metrostavu zaměstnaný už třináctý
rok. Mimo betonáren v Písnici a Radlicích a zimního
stadionu v Chebu vždy pracoval na stavbách v jednom
týmu s vedoucím projektu Janem Mrázem. Začínali
spolu v Praze a od té doby, co vedení společnosti rozhodlo o expanzi do krajů, působí v okolí Karlových varů. Dnes můžete oba potkat ve Františkových Lázních.
Po absolvování stavební fakulty čvuT v Praze jste
chtěl projektovat. Jak jste se dostal k řízení staveb?
Táta byl stavař a rázně mi vysvětlil, že bych měl jít nejdřív
na dva tři roky na stavbu, abych věděl, o čem je řeč. Šel
jsem, práce se mi zalíbila a už jsem u ní zůstal.
Působíte stále ve stejném týmu?
S Janem Mrázem si vyhovujeme a jsem rád, že s ním
mohu dlouhodobě spolupracovat. Kromě několika zkušených kolegů, kteří nás občas doplňují, se však na každou
zakázku náš tým mění. Pokud mohu, dávám v něm přednost čerstvým absolventům středních nebo vysokých
škol, protože se z nich nejlépe vychovávají dobří technici
na stavbu. Rychle se pozná, koho práce baví. V kraji také
často působíme ve sdruženích s pracovníky jiných společností. Už se ale známe, respektujeme a umíme pokaždé
sestavit dohromady dobře fungující tým.
Rád vzpomínáte na stavbu aquafora ve Františkových
Lázních. čím vás zaujala?
Moc dobře se tam spolupracovalo s investorem. Věděl, co
chce, a nechával nám volnou ruku nejen při řešení technických detailů či výběrů technologií, ale částečně i při
tvorbě vzhledu konstrukcí. Po architektonické stránce to
sice byl mix spojující historizující vzhled starých františkolázeňských domů s moderním interiérem, ale výsledek
se lidem líbí. Na stavbě byla navíc dobrá parta, a i proto
na ni rád vzpomínám.
vždycky máte na stavbě možnost domýšlet detaily?
Někdy, při poslední práci na výstavbě Centra technického
vzdělávání v Ostrově to třeba nebylo možné vůbec, tam
měl první i poslední slovo architekt. U stavby KV Areny
jsem si ale užil koordinaci řemesel z oblasti TZB. Lidé si
často myslí, že je snadná. Všichni projektanti profesí však
své rozvody většinou kreslí do slepého výkresu v ideální
trase – a arena byla jednou velkou spletí potrubí a kabelů.
My se potom třeba dvě hodiny na jednom místě dohadovali, kudy co půjde, abychom nejen všechny trubky
a dráty nacpali do ještě menšího prostoru, než projektanti
očekávali, ale abychom zároveň dodrželi i všechny předpisy na jejich vzájemné odstupy či křížení. Byla to hotová
maturita, ale mě to opravdu bavilo.
Na čem teď pracujete ve Františkových Lázních?
Přestavujeme lázeňský dům Harvey, který v letech
1916–1918 postavil spolek válečných veteránů pro rehabilitaci vysloužilých vojáků. Sloužil až do 80. let minulého
století a pak jej nový majitel začal přestavovat na dům
s malometrážními letními byty. Během rekonstrukce se ale
změnil investor a ten vymyslel jiný účel užití. Hotové práce
navíc nebyly odvedeny tak kvalitně, jak všichni čekali. My
proto objekt znovu opravujeme a zároveň přestavujeme
na čtyřhvězdičkový lázeňský hotel s balneo provozem. To
v některých podlažích obnáší vybourání až 90 % příček,
všude musíme doplňovat chybějící topení, dělat nové
instalace a kompletní vnitřní omítky, abychom opravili nerovnosti stěn. Začátek stavby se bohužel odsunul až na letošní září, takže opravu střechy a zateplení fasády budeme
provádět přes zimu. Zakázku musíme investorovi odevzdat
hotovou už příští rok v březnu a to nebude nic snadného
i proto, že pracujeme v památkově chráněné zóně.
a co život ve Františkových Lázních?
Ve srovnání s Karlovými Vary je rodinnější a komornější,
kvůli převaze německých hostů však také dražší. V restauracích tu třeba neberou stravenky, takže na oběd
do nich nechodíme a zdravá životospráva trpí. Máme tu
ale dobře fungující, sehraný a spolehlivý tým, takže mi
i přes hromadu práce, která tady je, sem tam zbývá prostor na vymýšlení a vylepšování detailů. Každá úspora
v materiálu, nákladech i čase se nám totiž hodí.