strana 3
zp r a v o d a j s t v í z d i v i z í
1
Plzeňská ČOV se zbavuje letitých vrásek
Klíčovým bodem právě probíhající II. etapy projektu
Čistá Berounka – A je intenzifikace čistírny odpadních
vod (ČOV) v Plzni (foto č. 1). Týká se především jejího
biologického stupně, jehož parametry musí splňovat
emisní standardy dané nařízením vlády ČR a limity
uvedené ve směrnici Rady Evropské unie.
Intenzifikace ČOV je zaměřena hlavně na zvýšení účinnosti likvidace dusíku a fosforu a na stabilizaci procesu
nitrifikace při nižších teplotách odpadní vody. Čisticí linka
bude rozšířena o nádrž s objemem 6500 m³, stávající nádrže budou nově uspořádány. Součástí prací je i zvýšení
kapacity a úprava linky strojního odvodnění kalu a doplnění plynového a tepelného hospodářství o další kogenerační jednotku. O provedení úkolu se stará sdružení firem
HOCHTIEF CZ a BERGER BOHEMIA v čele s Metrostavem.
Realizaci zajišťuje tým plzeňské oblasti divize 1.
„Máme před sebou složité období, které bude vyžadovat pochopení a toleranci od obyvatel v okolí,“ řekl
vedoucí projektu Ing. Radek Böhm. „Teď nás třeba čeká
propojení nových rozvodů bioplynu s vyhnívacími nádržemi. I když bude v této době vývin páchnoucího bioplynu
omezen, budeme jej muset uvolňovat do ovzduší.“
Některým nepříjemnostem se nedá vyhnout, o to více
je třeba podtrhnout fakt, že celá stavba běží od svého
2
počátku v říjnu loňského roku podle plánu. Dodržovat
průběžně harmonogram přitom nebylo vždy snadné; už
pouhý fakt, že plzeňská čistička je čtvrtá největší v celé
republice a že všechny práce probíhají za plného provozu, leccos napovídá. Navíc stavbu zasáhla Berounka.
Při 3. povodňovém stupni letos v lednu museli stavbaři
nechat zaplavit již vytěženou a pro betonáž připravenou
nádrž na regeneraci kalu. Nad rámec původního rozsahu
prací se v Plzni provádí i sanace poškozených betonových
konstrukcí čtyř dosazovacích nádrží o průměru 50 m
a výšce 6 m. To vše při zachování původních termínů.
Dnes jsou zprovozněny 2 ze 4 linek biologického
čištění, 3 ze 4 dosazovacích nádrží (foto č. 2) a skončily
i práce na výměně původní technologie linky odvodnění
kalu, která má nyní větší kapacitu. Hlavní dění se soustřeďuje na dokončení 3. a 4. biologické linky (foto č. 2)
– hotovy by měly být letos v prosinci. Tím se uzavře celá
intenzifikace procesu odbourávání dusíku. K uvedení ČOV
do zkušebního provozu by mělo dojít v 1. čtvrtletí 2012.
„Dokončením naší práce se tahle čistička nejen zbaví
svých letitých vrásek, ale její uvedení do provozu se výrazně projeví na kvalitě a čistotě vody. A to si Berounka
i její okolí určitě zaslouží,“ uzavřel Ing. Radek Böhm.
–rip–, foto Josef Husák
3
Rekonstrukce relaxačního centra začíná
Hosté hotelu Vojenské zotavovny Bedřichov ve Špindlerově Mlýně budou moci zhruba za rok relaxovat v novém sportovně-rehabilitačním centru. Jeho prostory
projdou v následujících měsících zásadní vnitřní rekonstrukcí a navíc k nim přibude i venkovní schodiště,
které centrum propojí s nově budovaným vstupem.
Postará se o to tým Ing. Pavla Trojana z divize 9.
Stavbaři převzali staveniště v polovině října a pustili
se do práce. Nejprve je čekají přeložky stávajících inženýrských sítí a bude třeba zajistit temperování objektu
pro zimní období. Začátkem listopadu se začne bourat,
je totiž nezbytné odstranit část stávajících konstrukcí.
Ty zachované bude potřeba zesílit podle návrhu statika
pomocí karbonových pásků. Současně bude probíhat
demontáž technologie bazénu a wellness. Právě výměnu
a rozběhnutí této technologie považuje Ing. Trojan za jednu z nejnáročnějších částí celé rekonstrukce. „Velmi šetrně a opatrně budeme muset postupovat i při prolamování
nových otvorů do obkladu fasády, která je z haklíkového
žulového zdiva, aby nedošlo k rozvolnění obkladu. A při
bourání nosných konstrukcí zase musíme postupovat
přesně podle technologických předpisů, abychom nenarušili statiku objektu. Důležité bude zajištění provizorního
temperování objektu, aby nedošly k úhoně stávající povrchy basketbalového hřiště a squashových kurtů,“ říká.
Součástí rekonstrukce je i dostavba venkovního schodiště, které umožní vstup do jednotlivých podlaží. Bude
mít kruhový půdorys a v jeho středu bude osobní výtah
s průchozí kabinou, aby bylo možné nastupovat i z chodníku. Před tubusem schodiště bude jednopodlažní zádveří,
opláštěné titanzinkovým plechem. Obvodový plášť tubusu
bude obložen kamenným obkladem. Díky novému schodišti se zvětší užitková plocha šaten, masáží a wellness
a zlepší se přístup do jednotlivých podlaží. V této souvislosti dojde i k rekonstrukci některých stávajících prostor,
aby se rozšířily nabízené služby, opravily nevyhovující
rozvody vody a posílila bazénová technologie.
Sportovně-rehabilitační centrum má jedno podzemní
a čtyři nadzemní podlaží. V suterénu je umístěna technologie bazénu, jeho dno a strojovna vzduchotechniky.
V přízemí jsou vstupní prostory, šatny, bazény, plynová
kotelna a garáže. Ve 2. NP se nachází rehabilitace, wellness, ochoz nad bazénem a recepce. O poschodí výš pak
tělocvična a na galerii ve 4. NP posilovna. Rekonstrukce
se dotkne i bazénu, kde budou stavbaři nově budovat celou jednu stěnu, i nosných konstrukcí budovy a stropních
desek včetně nového stropu pod wellness ve 2. NP. Zcela
zásadní pak bude vybourání stávajícího vnitřního schodiště a výtahové šachty s rekonstrukcí všech stropů.
Martina Vampulová
Stavba budovy Ústavu experimentální botaniky
Koncem září osadil tým divize 6 pod vedením Ing. Vladislava Horáčka poslední atypický prefabrikát stropní
konstrukce na střechu 2. budovy Ústavu experimentální botaniky Akademie věd v Praze-Lysolajích, a tím dokončil dodávku její hrubé stavby. Železobetonové konstrukce budoval pro divizi 9, která stavbu řídí a měla
by ji uzavřít 8. května 2012. Jejím předáním se zdejší
vědecko-výzkumný areál, tvořený Ústavem radiotechniky a elektroniky a Ústavy geologických a chemických
procesů, rozšíří o další výzkumné pracoviště.
Betonáři z divize 6 začali práce v Lysolajích spodní
stavbou podsklepené části objektu, kterou tvoří monolit
z vodostavebného betonu. Přestože je celý zaizolovaný,
pracovní spáry v základové desce a na stěnách podzemního podlaží jsou provedeny jako vodotěsné. Pod nepodsklepenou částí budovy vybetonovali základové pasy.
Konstrukce 1. až 4. nadzemního podlaží nového ústavu vytvořil monolit kombinovaný s nosnými cihelnými
vyzdívkami (foto č. 1). Jejich budování vyžadovalo pečlivou a operativní časovou koordinaci díla mezi betonáři
divize 6 a zedníky ze stavomontážního střediska divize 9,
kteří se při práci jinak běžně nepotkávají.
Na závěr hrubé stavby zastřešila vstupní portál budovy půlkruhová konstrukce s rozpětím 6 m, která vytva-
1
rovala hlavní dominantu celé budovy. Složilo ji 12 kusů
prefabrikovaných železobetonových segmentů o délce
6,08 m, šířce 1,26 m, výšce 3,04 m a hmotnosti 4,39 tuny, které kotví a spojují zámečnické prvky (foto č. 2). Jak
řekl Ing. Horáček, ukládání obloukových prefabrikátů bylo
víceméně standardní; členité tvarosloví budovy nepředstavovalo problém, který by jeho betonáře zaskočil.
V současné době na stavbě vrcholí dodávky jednotlivých profesí – zdravotně technických instalací, vzduchotechniky, elektroinstalací, topení a chlazení. „Ve všech
částech budovy postupujeme tak, aby dodávky prací, které
se nachází na kritické cestě harmonogramu výstavby, byly
z 90 % hotovy před příchodem zimy,“ řekl Ing. Petr Kostomlatský, vedoucí projektu z divize 9. „Spolu s dodávkami
technologií provádíme fasádu, vnitřní omítky a hrubé podlahy. Zároveň se snažíme vyhovět všem požadavkům investora, který projekt upravil. Změnou účelu využití 20 %
objektu, kde místo biologického provozu bude chemický,
mimo jiné dochází třeba k potřebě navýšení výkonu topení
a chlazení na dvojnásobek oproti původnímu návrhu.“
Termín dokončení ÚEB AV stanovuje pevně smlouva
o dílo, divize 9 proto musí naplno využít každý den, protože čas pro ni v Lysolajích hraje stále důležitější roli.
–rip–, foto Josef Husák
2
Divize 8 pomalu končí práce v areálu TUL
Do konce roku by měla být dokončena stavba nové budovy laboratoří v areálu Technické univerzity Liberec
(TUL). A k tomuto termínu nyní tým Ing. Radka Kubeše
z divize 8 směruje veškeré své úsilí.
Stavbu na severu republiky komplikovala loňská tuhá zima i letošní deštivé léto. V té době totiž probíhaly
zásadní práce na střeše objektu. V současnosti je však
už budova uzavřena a uvnitř vyrůstají sádrokartonové
příčky s obklady, malbami a štuky. Nemalým oříškem
pro stavbaře jsou i fasády budovy, které právě dokončují.
„Na většině z nich jsme použili zavěšené lešení (foto),
které nepotřebuje podpěry do terénu. Proto jsme mohli
pracovat ve dvou úrovních: nahoře na lehkém obvodovém
plášti z hliníku a měděných plechů a dole pod lešením
jsme na pracovních podlahách betonovali pohledové fasády,“ upřesňuje Ing. Kubeš s tím, že právě pohledový beton
na fasádách je náročný z hlediska zpracování a spár. Divize 6, která jej prováděla, si i s ním ale dobře poradila.
Budovu pro studium a výzkum v oblasti nanotechnologií a nanomateriálů navrhl v lichoběžníkovém půdorysu
o velikosti přibližně 46 x 64 m Ing. Arch. Martin Šaml. Ten
také celou stavbu sleduje, protože mu velmi záleží na precizním provedení všech konstrukcí i jejich detailů. Průběh
stavby je samozřejmě i pod drobnohledem zaměstnanců
a studentů liberecké univerzity. Jejich akademický život
stavba v negativním slova smyslu neovlivňuje, snad s výjimkou omezených možností parkování.
Po dokončení budovy budou v jejím 1. PP a 1. NP
umístěny těžké laboratoře pro hlučné nebo speciální
provozy. Počítá se zde také s umístěním strojů a zařízení
se samostatnými základy. V současné době tu probíhá
montáž čtyř mostových jeřábů s nosností tři tuny a tří
lineárních jeřábových drah o nosnosti jedna a dvě tuny.
Toto nezbytné vybavení je již z poloviny na svém místě.
Ve 2. až 5. NP pak najdou své prostory lehké laboratoře a pracovny pedagogů. Vnitřní vybavení – zhruba stovku
nejrůznějších přístrojů – by vedení univerzity mělo do nové budovy nechat instalovat od března příštího roku, takže
pravděpodobně už v dubnu využijí nové prostory studenti
i pedagogové ke svému důležitému výzkumu.
Martina Vampulová, foto Josef Husák
Stavbu laboratoří připravovala Technická univerzita
v Liberci podle jejího rektora prof. Ing. Zdeňka Kůse
už deset let. Projekt, rozložený do čtyř let, byl jedním
z osmi, které v roce 2009 získaly peníze z Operačního
programu Evropské unie Výzkum a vývoj pro inovace.
Stavba laboratoří a pořízení jejich vybavení je jen jeho
první fází, zároveň nabíhá i výzkumná činnost. Cílem
projektu je nejen zlepšit podmínky pro výzkum a vývoj
nanomateriálů, ale také pro studium. Univerzita tak
i díky divizi 8 získá nový prostor k dalšímu rozvoji.