strana 3

zp r a v o d a j s t v í z  d i v i z í

1

Plzeňská ČOV se zbavuje letitých vrásek

Klíčovým bodem právě probíhající II. etapy projektu

Čistá Berounka – A je intenzifikace čistírny odpadních

vod (ČOV) v Plzni (foto č. 1). Týká se především jejího

biologického stupně, jehož parametry musí splňovat

emisní standardy dané nařízením vlády ČR a  limity

uvedené ve směrnici Rady Evropské unie.

Intenzifikace ČOV je zaměřena hlavně na zvýšení účinnosti likvidace dusíku a fosforu a na stabilizaci procesu

nitrifikace při nižších teplotách odpadní vody. Čisticí linka

bude rozšířena o nádrž s objemem 6500 m³, stávající nádrže budou nově uspořádány. Součástí prací je i zvýšení

kapacity a úprava linky strojního odvodnění kalu a doplnění plynového a tepelného hospodářství o další kogenerační jednotku. O provedení úkolu se stará sdružení firem

HOCHTIEF CZ a BERGER BOHEMIA v čele s Metrostavem.

Realizaci zajišťuje tým plzeňské oblasti divize 1.

„Máme před sebou složité období, které bude vyžadovat pochopení a toleranci od obyvatel v okolí,“ řekl

vedoucí projektu Ing. Radek Böhm. „Teď nás třeba čeká

propojení nových rozvodů bioplynu s vyhnívacími nádržemi. I když bude v této době vývin páchnoucího bioplynu

omezen, budeme jej muset uvolňovat do ovzduší.“

Některým nepříjemnostem se nedá vyhnout, o to více

je třeba podtrhnout fakt, že celá stavba běží od  svého

2

počátku v  říjnu loňského roku podle plánu. Dodržovat

průběžně harmonogram přitom nebylo vždy snadné; už

pouhý fakt, že plzeňská čistička je čtvrtá největší v celé

republice a  že všechny práce probíhají za  plného provozu, leccos napovídá. Navíc stavbu zasáhla Berounka.

Při 3. povodňovém stupni letos v lednu museli stavbaři

nechat zaplavit již vytěženou a pro betonáž připravenou

nádrž na regeneraci kalu. Nad rámec původního rozsahu

prací se v Plzni provádí i sanace poškozených betonových

konstrukcí čtyř dosazovacích nádrží o  průměru 50 m

a výšce 6 m. To vše při zachování původních termínů.

Dnes jsou zprovozněny 2 ze 4 linek biologického

čištění, 3 ze 4 dosazovacích nádrží (foto č. 2) a skončily

i práce na výměně původní technologie linky odvodnění

kalu, která má nyní větší kapacitu. Hlavní dění se soustřeďuje na dokončení 3. a 4. biologické linky (foto č. 2)

– hotovy by měly být letos v prosinci. Tím se uzavře celá

intenzifikace procesu odbourávání dusíku. K uvedení ČOV

do zkušebního provozu by mělo dojít v 1. čtvrtletí 2012.

„Dokončením naší práce se tahle čistička nejen zbaví

svých letitých vrásek, ale její uvedení do provozu se výrazně projeví na kvalitě a čistotě vody. A to si Berounka

i její okolí určitě zaslouží,“ uzavřel Ing. Radek Böhm.

–rip–, foto Josef Husák

3

Rekonstrukce relaxačního centra začíná

Hosté hotelu Vojenské zotavovny Bedřichov ve Špindlerově Mlýně budou moci zhruba za rok relaxovat v novém sportovně-rehabilitačním centru. Jeho prostory

projdou v  následujících měsících zásadní vnitřní rekonstrukcí a navíc k nim přibude i venkovní schodiště,

které centrum propojí s  nově budovaným vstupem.

Postará se o to tým Ing. Pavla Trojana z divize 9.

Stavbaři převzali staveniště v polovině října a pustili

se do práce. Nejprve je čekají přeložky stávajících inženýrských sítí a  bude třeba zajistit temperování objektu

pro zimní období. Začátkem listopadu se začne bourat,

je totiž nezbytné odstranit část stávajících konstrukcí.

Ty zachované bude potřeba zesílit podle návrhu statika

pomocí karbonových pásků. Současně bude probíhat

demontáž technologie bazénu a wellness. Právě výměnu

a rozběhnutí této technologie považuje Ing. Trojan za jednu z nejnáročnějších částí celé rekonstrukce. „Velmi šetrně a opatrně budeme muset postupovat i při prolamování

nových otvorů do obkladu fasády, která je z haklíkového

žulového zdiva, aby nedošlo k rozvolnění obkladu. A při

bourání nosných konstrukcí zase musíme postupovat

přesně podle technologických předpisů, abychom nenarušili statiku objektu. Důležité bude zajištění provizorního

temperování objektu, aby nedošly k úhoně stávající povrchy basketbalového hřiště a squashových kurtů,“ říká.

Součástí rekonstrukce je i dostavba venkovního schodiště, které umožní vstup do jednotlivých podlaží. Bude

mít kruhový půdorys a v jeho středu bude osobní výtah

s průchozí kabinou, aby bylo možné nastupovat i z chodníku. Před tubusem schodiště bude jednopodlažní zádveří,

opláštěné titanzinkovým plechem. Obvodový plášť tubusu

bude obložen kamenným obkladem. Díky novému schodišti se zvětší užitková plocha šaten, masáží a wellness

a zlepší se přístup do jednotlivých podlaží. V této souvislosti dojde i k rekonstrukci některých stávajících prostor,

aby se rozšířily nabízené služby, opravily nevyhovující

rozvody vody a posílila bazénová technologie.

Sportovně-rehabilitační centrum má jedno podzemní

a  čtyři nadzemní podlaží. V  suterénu je umístěna technologie bazénu, jeho dno a  strojovna vzduchotechniky.

V  přízemí jsou vstupní prostory, šatny, bazény, plynová

kotelna a garáže. Ve 2. NP se nachází rehabilitace, wellness, ochoz nad bazénem a recepce. O poschodí výš pak

tělocvična a na galerii ve 4. NP posilovna. Rekonstrukce

se dotkne i bazénu, kde budou stavbaři nově budovat celou jednu stěnu, i nosných konstrukcí budovy a stropních

desek včetně nového stropu pod wellness ve 2. NP. Zcela

zásadní pak bude vybourání stávajícího vnitřního schodiště a výtahové šachty s rekonstrukcí všech stropů.

Martina Vampulová

Stavba budovy Ústavu experimentální botaniky

Koncem září osadil tým divize 6 pod vedením Ing. Vladislava Horáčka poslední atypický prefabrikát stropní

konstrukce na střechu 2. budovy Ústavu experimentální botaniky Akademie věd v Praze-Lysolajích, a tím dokončil dodávku její hrubé stavby. Železobetonové konstrukce budoval pro divizi 9, která stavbu řídí a měla

by ji uzavřít 8. května 2012. Jejím předáním se zdejší

vědecko-výzkumný areál, tvořený Ústavem radiotechniky a elektroniky a Ústavy geologických a chemických

procesů, rozšíří o další výzkumné pracoviště.

Betonáři z  divize 6 začali práce v  Lysolajích spodní

stavbou podsklepené části objektu, kterou tvoří monolit

z  vodostavebného betonu. Přestože je celý zaizolovaný,

pracovní spáry v základové desce a na stěnách podzemního podlaží jsou provedeny jako vodotěsné. Pod nepodsklepenou částí budovy vybetonovali základové pasy.

Konstrukce 1. až 4. nadzemního podlaží nového ústavu vytvořil monolit kombinovaný s  nosnými cihelnými

vyzdívkami (foto č. 1). Jejich budování vyžadovalo pečlivou a operativní časovou koordinaci díla mezi betonáři

divize 6 a zedníky ze stavomontážního střediska divize 9,

kteří se při práci jinak běžně nepotkávají.

Na  závěr hrubé stavby zastřešila vstupní portál budovy půlkruhová konstrukce s rozpětím 6 m, která vytva-

1

rovala hlavní dominantu celé budovy. Složilo ji 12  kusů

prefabrikovaných železobetonových segmentů o  délce

6,08 m, šířce 1,26 m, výšce 3,04 m a hmotnosti 4,39 tuny, které kotví a spojují zámečnické prvky (foto č. 2). Jak

řekl Ing. Horáček, ukládání obloukových prefabrikátů bylo

víceméně standardní; členité tvarosloví budovy nepředstavovalo problém, který by jeho betonáře zaskočil.

V současné době na stavbě vrcholí dodávky jednotlivých profesí – zdravotně technických instalací, vzduchotechniky, elektroinstalací, topení a  chlazení. „Ve  všech

částech budovy postupujeme tak, aby dodávky prací, které

se nachází na kritické cestě harmonogramu výstavby, byly

z 90 % hotovy před příchodem zimy,“ řekl Ing. Petr Kostomlatský, vedoucí projektu z divize 9. „Spolu s dodávkami

technologií provádíme fasádu, vnitřní omítky a hrubé podlahy. Zároveň se snažíme vyhovět všem požadavkům investora, který projekt upravil. Změnou účelu využití 20 %

objektu, kde místo biologického provozu bude chemický,

mimo jiné dochází třeba k potřebě navýšení výkonu topení

a chlazení na dvojnásobek oproti původnímu návrhu.“

Termín dokončení ÚEB AV stanovuje pevně smlouva

o dílo, divize 9 proto musí naplno využít každý den, protože čas pro ni v Lysolajích hraje stále důležitější roli.

–rip–, foto Josef Husák

2

Divize 8 pomalu končí práce v areálu TUL

Do konce roku by měla být dokončena stavba nové budovy laboratoří v  areálu Technické univerzity Liberec

(TUL). A k tomuto termínu nyní tým Ing. Radka Kubeše

z divize 8 směruje veškeré své úsilí.

Stavbu na  severu republiky komplikovala loňská tuhá zima i  letošní deštivé léto. V  té době totiž probíhaly

zásadní práce na  střeše objektu. V  současnosti je však

už budova uzavřena a  uvnitř vyrůstají sádrokartonové

příčky s  obklady, malbami a  štuky. Nemalým oříškem

pro stavbaře jsou i fasády budovy, které právě dokončují.

„Na  většině z  nich jsme použili zavěšené lešení (foto),

které nepotřebuje podpěry do  terénu. Proto jsme mohli

pracovat ve dvou úrovních: nahoře na lehkém obvodovém

plášti z  hliníku a  měděných plechů a  dole pod lešením

jsme na pracovních podlahách betonovali pohledové fasády,“ upřesňuje Ing. Kubeš s tím, že právě pohledový beton

na fasádách je náročný z hlediska zpracování a spár. Divize 6, která jej prováděla, si i s ním ale dobře poradila.

Budovu pro studium a výzkum v oblasti nanotechnologií a nanomateriálů navrhl v lichoběžníkovém půdorysu

o velikosti přibližně 46 x 64 m Ing. Arch. Martin Šaml. Ten

také celou stavbu sleduje, protože mu velmi záleží na precizním provedení všech konstrukcí i jejich detailů. Průběh

stavby je samozřejmě i pod drobnohledem zaměstnanců

a  studentů liberecké univerzity. Jejich akademický život

stavba v negativním slova smyslu neovlivňuje, snad s výjimkou omezených možností parkování.

Po  dokončení budovy budou v  jejím 1. PP a  1. NP

umístěny těžké laboratoře pro hlučné nebo speciální

provozy. Počítá se zde také s umístěním strojů a zařízení

se samostatnými základy. V  současné době tu probíhá

montáž čtyř mostových jeřábů s  nosností tři tuny a  tří

lineárních jeřábových drah o nosnosti jedna a dvě tuny.

Toto nezbytné vybavení je již z poloviny na svém místě.

Ve 2. až 5. NP pak najdou své prostory lehké laboratoře a pracovny pedagogů. Vnitřní vybavení – zhruba stovku

nejrůznějších přístrojů – by vedení univerzity mělo do nové budovy nechat instalovat od března příštího roku, takže

pravděpodobně už v dubnu využijí nové prostory studenti

i pedagogové ke svému důležitému výzkumu.

Martina Vampulová, foto Josef Husák

Stavbu laboratoří připravovala Technická univerzita

v Liberci podle jejího rektora prof. Ing. Zdeňka Kůse

už deset let. Projekt, rozložený do čtyř let, byl jedním

z osmi, které v roce 2009 získaly peníze z Operačního

programu Evropské unie Výzkum a vývoj pro inovace.

Stavba laboratoří a pořízení jejich vybavení je jen jeho

první fází, zároveň nabíhá i výzkumná činnost. Cílem

projektu je nejen zlepšit podmínky pro výzkum a vývoj

nanomateriálů, ale také pro studium. Univerzita tak

i díky divizi 8 získá nový prostor k dalšímu rozvoji.