strana 2
Díky za tunel Blanka
PTÁME SE
Po každé zdárně ukončené akci se zaslouží poděkovat
těm, kdo k ní přispěli. V případě výstavby tunelového
komplexu Blanka to byly jen z firem Skupiny Metrostav
stovky pracovníků. Díky patří všem. Někteří si je 7. října vyslechli i osobně v pražském centru DOX.
S kolegy (foto č. 1) se tu setkal prezident Skupiny Jiří
Bělohlav (foto č. 2), aby spolu s generálním ředitelem
Metrostavu Pavlem Pilátem a Miloslavem Hadravou (foto
č. 3 zprava), ředitelem divize 2, která stavbu Blanky řídila,
všem poděkoval a připil na zdraví a bezproblémový provoz
nového tunelu. Součástí setkání pracovníků prezidia (foto
č. 4), centrály, divizí i třeba Subterry (foto č. 5, 6) bylo
také zhlédnutí časosběrného dokumentu o stavbě Blanky.
Komentářem jej doprovodili vedoucí projektů jejích dílčích
úseků. Následná přátelská setkání se potom věnovala
nejen vzpomínkám, ale i budoucnosti. Dokud nebudou
dokončeny Městský a Pražský okruh, budou mít totiž
dopravní stavbaři v české metropoli ještě hodně práce.
Ing. Josefa Kafky,
vedoucího střediska divize 11
1
Děkujeme za komunikaci na míru 21. století
1
2
3
„Konec opravy mostu Grota-Roweckiego. Měsíc před
termínem! Není to zásluha jen mírné zimy, ale hlavně
firmy Metrostav, která projekt prováděla. Přiznávám,
že jsem byl ohromen organizací práce na stavbě, která
běžela naplno také v noci. Nikdy na ní nebylo vidět
nikoho, kdo by se opíral o lopatu, což byla novinka pro
všechny zvyklé na standardní vzhled polských staveb.
Toto byl pravděpodobně i důvod, proč řidiči pokorně
snášeli obtíže spojené s rekonstrukcí, které vznikaly
i přesto, že dodavatel opravdu dělal vše, co mohl, aby
se snížily na minimum. Proto patří Čechům obrovský
potlesk – od teď nejen za dobré pivo a pohádky o krtkovi,“ napsal Sebastian Wierzbicki, předseda varšavské
SLD. A nebyl sám, kdo Metrostavu za dokončení 4,6 km
dlouhého úseku S8 ve Varšavě děkoval.
Kolegům z divize 4, které vedl Ing. Radim Čáp, se totiž
v Polsku povedl husarský kousek. I když měli modernizaci dokončit podle smlouvy až 18. října, zkrátili pouhých
27 měsíců dlouhou stavbu téměř o měsíc. Už 20. září se
tak díky nim mohla rozjet auta nejen v hlavní trase silnice
Aleja Armii Krajowej (foto) a v 10 pruzích rozšířeného
mostu Generała Grota-Roweckiego, ale i po všech rampách, jež v této části spojují S8 s okolními komunikacemi.
To vše ve složitých podmínkách polského stavebního trhu.
„Základem úspěchu byly důraz, tvrdost při jednáních
s investorem a subdodavateli a to, že jsme se v kritických
chvílích dokázali semknout. Za 26 měsíců jsme udělali
ohromný kus práce a podle kladných ohlasů veřejnosti
k něčemu byla,“ řekl se zadostiučiněním Ing. Čáp.
Díky Metrostavu vznikl ve Varšavě nejširší most v zemi a je v provozu už polovina z plánovaného téměř 80km
rychlostního obchvatu Varšavy. Divize 4 se ale ani dnes
v polské metropoli nenudí a svůj tamější tým složený ze
třinácti Čechů a asi 65 Poláků ještě posílila. Většina z kolegů se však postupně přesune do Gdaňsku, kde zástupci
Metrostavu podepsali 9. října smlouvu na výstavbu více
než 20km úseku rychlostní komunikace S7 mezi obcí Koszwały a městem Nowy Dwor Gdanski. Ve Varšavě zůstane
asi 30členný kolektiv, který se bude věnovat předrealizační přípravě modernizace ulic Marsa a Żołnierska a podávání dalších nabídek. Vzhledem k tomu, že tam dnes má
Metrostav příkladnou referenci a na své straně i veřejné
mínění, nabízejí se divizi 4 v Polsku zajímavé příležitosti,
které jistě ráda využije.
–red–, foto archiv stavby
Parametry stavby S8:
Délka hlavní trasy
Počet mimoúrovňových křižovatek
Počet stavebních objektů
Šířka mostu Grota
Množství zapracované oceli
Množství uloženého betonu
Hmotnost použité výztuže
Pokládka asfaltových směsí
Nejvyšší počet pracovníků
4,6 km
5
59
46,19 m
5074 tun
65 000 m3
9600 t
60 000 t
1600 denně
V Německu umějí dobrou práci tunelářů ocenit
4
5
6
Metrostav_19_2015.indd 2
Deset dní po prorážce bentonitového štítu Giulia se
17. září v německém Karlsruhe u vyprošťovací šachty
na náměstí Kaiserplatz setkali zástupci státu a představitelé města i investora s tuneláři ze společnosti
BeMo Tunnelling (BeMo), aby jim poděkovali za dobře
odvedenou práci na stavbě místního lehkého metra.
Slavnosti se zúčastnili i prezident a viceprezident Skupiny Metrostav – Jiří Bělohlav a František Kočí.
Místní deník Badische Neueste Nachrichten událost
18. září popsal (redakčně upraveno): „Tuneláři kvůli
oslavě prorážky ozdobili Giuliu plachtou (foto). Za zvuků
hornické písně Glück auf se z tunelu mezi řeznými nástroji
protáhlo štítem pět razičů, kteří nesli sošku svaté Barbory
a kytici pro bádensko-württemberskou političku Gerlindu
Hämmerle, patronku podzemní tramvajové dráhy v Karlsruhe. Po oslavném projevu spustila barevný ohňostroj
papírových konfet, který se za jásotu tunelářů ze společnosti BeMo snesl na razicí štít.“
Tunelovací stroj Giulia s průměrem hlavy 9,32 m vyrazil více než dvoukilometrový tunel pro lehké metro za pouhých deset měsíců. A to přitom pracoval v geotechnicky
komplikovaném prostředí nesoudržných sedimentů a někdy pouhé čtyři metry pod centrem města se zachovanou
dopravou. V první polovině trasy sice tuneláři museli náročné dílo dvakrát přerušit kvůli sesuvům, druhý kilometr
ale zvládli za pouhé dva měsíce. Oproti srpnovému plánu
navíc prorazili do konečné šachty s desetidenním předstihem – faktická a slavnostní prorážka se totiž měly shodovat. Za mistrovský výkon stopadesátičlenného týmu
tunelářů poděkoval na Kaiserplatz i primátor města Frank
Mentrup, státní tajemnice ministerstva dopravy Gisela
Splett a zástupce zadavatele Uwe Konrath ze společnosti
KASIG, která v Karlsruhe řeší dopravní infrastrukturu.
Jako vzpomínka na stavbu tunelu zůstane ve městě
jeden nadbytečný prstenec železobetonového segmentového ostění a pár použitých řezných dlát či nožů. Radní si
tu sice chtěli ponechat celou razicí hlavu, ta je ale vysoká
téměř deset metrů, váží 90 tun a kvůli diamantovému
vytvrzení by stála asi čtvrt milionu eur.
Slavnostní prorážce předcházelo setkání vedoucích
manažerů Skupiny Metrostav s primátorem Frankem
Mentrupem, který ocenil dosavadní spolupráci města
a stavbařů. Podle jeho slov podporuje výstavbu lehkého
metra více než 60 procent obyvatel Karlsruhe, a to i přes
několikaleté ztížení životních podmínek v centru města.
Pozitivní a vstřícný postoj německých místních a zemských politiků k práci stavebních firem a jejich zaměstnanců ostře kontrastuje s výroky některých pražských
činitelů, jež předcházely otevření tunelu Blanka a mimo
jiné je citovala třeba rakouská televize ORF. Neuvážená
slova tak poškodila českou firmu Metrostav nejen doma,
ale i v zahraničí. Přitom jeho Skupina právě v Karlsruhe
dosáhla významného úspěchu. Zdař bůh!
Robert Dostál, foto archiv BeMo
Po obchodní akademii vystudoval Josef Kafka strojní
fakultu ČVUT a nastoupil do stavební firmy Metrostav.
Tehdy se psal rok 2010 a čerstvý absolvent kvůli nabídce pracovat s razicími štíty Tonda a Adéla na metru V.A
dokonce odřekl naplánovaný roční pobyt v zahraničí.
Dnes řídí středisko důlní techniky divize 11.
Čím si tunelovací stroje získaly vaši pozornost?
Byla to nová moderní technologie, která se u nás v tak
velkém rozsahu rozjížděla poprvé. Zkušenosti jsem mohl
sbírat přímo na stavbě, kde byla s divizí 5 výborná spolupráce. Nejdřív jsem se díval pod ruce strojmistrům a pak
jsem sám dostal příležitost řídit montážní práce pásové
dopravy rubaniny. Dokonce se nám s kolegy podařilo
vyřešit problém s dvoukomponentní injektáží a řešení
zapsat jako užitný vzor u Úřadu průmyslového vlastnictví.
Po skončení ražeb jsem ve spolupráci s pracovníky divize 5 zařizoval uskladnění Tondy a Adély ve stavebním dvoře v Horních Počernicích a kontrola uložení od odborníků
z Německa dopadla velmi dobře. Teď jen doufáme v brzké
nasazení štítů. Osobně se moc těším na případné repase,
bude to pro naše středisko obrovská výzva.
Kolik času dnes zabírá starost o Tondu s Adélou?
Některé části jako třeba hlavní pohony je nutné týdně
protáčet, ostatní zařízení kontrolujeme pouze vizuálně.
S nejcitlivějšími díly, což jsou počítače a elektrické vybavení, moc starostí nemáme, protože je chrání plynné inhibitory koroze. Než jsme si tento způsob ochrany vybrali,
otestoval jsem si jej, a výsledek zkoušky mě přesvědčil
o vhodnosti použití pro uskladnění štítů také v našich
podmínkách. Tento rok ale uběhla lhůta, po kterou jsou díly chráněny, a museli jsme proto oba štíty překonzervovat.
O kolik dalších strojů se vaše středisko stará?
Ve strojovém parku máme přes 50 velkých důlních mechanismů, které převážně používá divize 5, a je tu i řada
menších strojů, jež si najímají ostatní. Divizi 1 jsme nedávno pomohli navrhnout a vyrobit uchycení vrtací lafety na
minirypadlo, aby nemuseli držet vrtačku v ruce. Vždycky
nás potěší, když se na nás divize obrátí s žádostí o spolupráci při hledání nejvhodnějšího technického řešení.
Jak rychle strojový park obnovujete?
Vloni jsme třeba koupili nový stroj na stříkání betonu,
tunelbagr a dva nakladače a brzo bychom si chtěli ještě
pořídit třílafetový a dvoulafetový vrtací vůz. Vrtací stroje
ostatně potřebujeme obměnit nejvíc – některé jsou totiž
staré už 14 let. Nejen že za tu dobu postoupila technologie i softwarové vybavení, ale elektrické díly mají časté
poruchy z důvodu opotřebení a stáří.
Kolik pracovníků ve středisku zaměstnáváte?
Administrativu střediska zajišťuje pět techniků, kteří mají
na starosti vše od pořízení stroje a jeho vybavení patřičnou dokumentací pro práci v podzemí, přes dodávku
náhradních dílů, zajišťování servisů a revizí, až po opravy
po vrácení ze stavby. V servisním středisku máme devět
kmenových dělníků na odbornou práci a momentálně
máme najaté ještě čtyři další na výpomoc. Rád bych naše
středisko doplnil ještě o pár mechaniků, kteří by zvládli
také opravy elektrických částí strojů. Chtěl bych i nadále
zvyšovat kvalifikaci zaměstnanců a provádět co největší
rozsah oprav přímo u nás v dílně. Začali jsme tak už nově
opravovat stroje na stříkání betonové směsi, na něž jsme
si dřív netroufali a nechávali je opravovat externě.
Letos jste nasadili 80 % strojů. Jak toho dosahujete?
Takto vysoké procento nasazení máme díky divizím 1
a hlavně 5, která pracuje na Islandu, v Norsku a na Slovensku, kde se dnes připravuje protiražba tunelu Žilina.
V lednu 2016 tam tedy budeme mít čtyři celé sestavy.
Jednu další máme jako rezervu kvůli okamžitému řešení vážnějších poruch strojů a minimalizaci prostojů na
stavbách. V letošním roce se nám dařilo i díky tomu, že
jsme uspěli při půjčování strojů externím firmám. Stále
však máme kapacitní rezervy, jež jsou k dispozici zejména
dalším stavbám Metrostavu. Naše plné nasazení je tedy
otázka zlepšení operativní spolupráce s jinými divizemi.
20.10.15 13:36