Strana 2

strana 2

Díky za tunel Blanka

PTÁME SE

Po každé zdárně ukončené akci se zaslouží poděkovat

těm, kdo k ní přispěli. V případě výstavby tunelového

komplexu Blanka to byly jen z firem Skupiny Metrostav

stovky pracovníků. Díky patří všem. Někteří si je 7. října vyslechli i osobně v pražském centru DOX.

S kolegy (foto č. 1) se tu setkal prezident Skupiny Jiří

Bělohlav (foto č. 2), aby spolu s generálním ředitelem

Metrostavu Pavlem Pilátem a Miloslavem Hadravou (foto

č. 3 zprava), ředitelem divize 2, která stavbu Blanky řídila,

všem poděkoval a připil na zdraví a bezproblémový provoz

nového tunelu. Součástí setkání pracovníků prezidia (foto

č. 4), centrály, divizí i třeba Subterry (foto č. 5, 6) bylo

také zhlédnutí časosběrného dokumentu o stavbě Blanky.

Komentářem jej doprovodili vedoucí projektů jejích dílčích

úseků. Následná přátelská setkání se potom věnovala

nejen vzpomínkám, ale i budoucnosti. Dokud nebudou

dokončeny Městský a Pražský okruh, budou mít totiž

dopravní stavbaři v české metropoli ještě hodně práce.

Ing. Josefa Kafky,

vedoucího střediska divize 11

Děkujeme za komunikaci na míru 21. století

„Konec opravy mostu Grota-Roweckiego. Měsíc před

termínem! Není to zásluha jen mírné zimy, ale hlavně

firmy Metrostav, která projekt prováděla. Přiznávám,

že jsem byl ohromen organizací práce na stavbě, která

běžela naplno také v noci. Nikdy na ní nebylo vidět

nikoho, kdo by se opíral o lopatu, což byla novinka pro

všechny zvyklé na standardní vzhled polských staveb.

Toto byl pravděpodobně i důvod, proč řidiči pokorně

snášeli obtíže spojené s rekonstrukcí, které vznikaly

i přesto, že dodavatel opravdu dělal vše, co mohl, aby

se snížily na minimum. Proto patří Čechům obrovský

potlesk – od teď nejen za dobré pivo a pohádky o krtkovi,“ napsal Sebastian Wierzbicki, předseda varšavské

SLD. A nebyl sám, kdo Metrostavu za dokončení 4,6 km

dlouhého úseku S8 ve Varšavě děkoval.

Kolegům z divize 4, které vedl Ing. Radim Čáp, se totiž

v Polsku povedl husarský kousek. I když měli modernizaci dokončit podle smlouvy až 18. října, zkrátili pouhých

27 měsíců dlouhou stavbu téměř o měsíc. Už 20. září se

tak díky nim mohla rozjet auta nejen v hlavní trase silnice

Aleja Armii Krajowej (foto) a v 10 pruzích rozšířeného

mostu Generała Grota-Roweckiego, ale i po všech rampách, jež v této části spojují S8 s okolními komunikacemi.

To vše ve složitých podmínkách polského stavebního trhu.

„Základem úspěchu byly důraz, tvrdost při jednáních

s investorem a subdodavateli a to, že jsme se v kritických

chvílích dokázali semknout. Za 26 měsíců jsme udělali

ohromný kus práce a podle kladných ohlasů veřejnosti

k něčemu byla,“ řekl se zadostiučiněním Ing. Čáp.

Díky Metrostavu vznikl ve Varšavě nejširší most v zemi a je v provozu už polovina z plánovaného téměř 80km

rychlostního obchvatu Varšavy. Divize 4 se ale ani dnes

v polské metropoli nenudí a svůj tamější tým složený ze

třinácti Čechů a asi 65 Poláků ještě posílila. Většina z kolegů se však postupně přesune do Gdaňsku, kde zástupci

Metrostavu podepsali 9. října smlouvu na výstavbu více

než 20km úseku rychlostní komunikace S7 mezi obcí Koszwały a městem Nowy Dwor Gdanski. Ve Varšavě zůstane

asi 30členný kolektiv, který se bude věnovat předrealizační přípravě modernizace ulic Marsa a Żołnierska a podávání dalších nabídek. Vzhledem k tomu, že tam dnes má

Metrostav příkladnou referenci a na své straně i veřejné

mínění, nabízejí se divizi 4 v Polsku zajímavé příležitosti,

které jistě ráda využije.

–red–, foto archiv stavby

Parametry stavby S8:

Délka hlavní trasy

Počet mimoúrovňových křižovatek

Počet stavebních objektů

Šířka mostu Grota

Množství zapracované oceli

Množství uloženého betonu

Hmotnost použité výztuže

Pokládka asfaltových směsí

Nejvyšší počet pracovníků

4,6 km

46,19 m

5074 tun

65 000 m3

9600 t

60 000 t

1600 denně

V Německu umějí dobrou práci tunelářů ocenit

Metrostav_19_2015.indd 2

Deset dní po prorážce bentonitového štítu Giulia se

17. září v německém Karlsruhe u vyprošťovací šachty

na náměstí Kaiserplatz setkali zástupci státu a představitelé města i investora s tuneláři ze společnosti

BeMo Tunnelling (BeMo), aby jim poděkovali za dobře

odvedenou práci na stavbě místního lehkého metra.

Slavnosti se zúčastnili i prezident a viceprezident Skupiny Metrostav – Jiří Bělohlav a František Kočí.

Místní deník Badische Neueste Nachrichten událost

18. září popsal (redakčně upraveno): „Tuneláři kvůli

oslavě prorážky ozdobili Giuliu plachtou (foto). Za zvuků

hornické písně Glück auf se z tunelu mezi řeznými nástroji

protáhlo štítem pět razičů, kteří nesli sošku svaté Barbory

a kytici pro bádensko-württemberskou političku Gerlindu

Hämmerle, patronku podzemní tramvajové dráhy v Karlsruhe. Po oslavném projevu spustila barevný ohňostroj

papírových konfet, který se za jásotu tunelářů ze společnosti BeMo snesl na razicí štít.“

Tunelovací stroj Giulia s průměrem hlavy 9,32 m vyrazil více než dvoukilometrový tunel pro lehké metro za pouhých deset měsíců. A to přitom pracoval v geotechnicky

komplikovaném prostředí nesoudržných sedimentů a někdy pouhé čtyři metry pod centrem města se zachovanou

dopravou. V první polovině trasy sice tuneláři museli náročné dílo dvakrát přerušit kvůli sesuvům, druhý kilometr

ale zvládli za pouhé dva měsíce. Oproti srpnovému plánu

navíc prorazili do konečné šachty s desetidenním předstihem – faktická a slavnostní prorážka se totiž měly shodovat. Za mistrovský výkon stopadesátičlenného týmu

tunelářů poděkoval na Kaiserplatz i primátor města Frank

Mentrup, státní tajemnice ministerstva dopravy Gisela

Splett a zástupce zadavatele Uwe Konrath ze společnosti

KASIG, která v Karlsruhe řeší dopravní infrastrukturu.

Jako vzpomínka na stavbu tunelu zůstane ve městě

jeden nadbytečný prstenec železobetonového segmentového ostění a pár použitých řezných dlát či nožů. Radní si

tu sice chtěli ponechat celou razicí hlavu, ta je ale vysoká

téměř deset metrů, váží 90 tun a kvůli diamantovému

vytvrzení by stála asi čtvrt milionu eur.

Slavnostní prorážce předcházelo setkání vedoucích

manažerů Skupiny Metrostav s primátorem Frankem

Mentrupem, který ocenil dosavadní spolupráci města

a stavbařů. Podle jeho slov podporuje výstavbu lehkého

metra více než 60 procent obyvatel Karlsruhe, a to i přes

několikaleté ztížení životních podmínek v centru města.

Pozitivní a vstřícný postoj německých místních a zemských politiků k práci stavebních firem a jejich zaměstnanců ostře kontrastuje s výroky některých pražských

činitelů, jež předcházely otevření tunelu Blanka a mimo

jiné je citovala třeba rakouská televize ORF. Neuvážená

slova tak poškodila českou firmu Metrostav nejen doma,

ale i v zahraničí. Přitom jeho Skupina právě v Karlsruhe

dosáhla významného úspěchu. Zdař bůh!

Robert Dostál, foto archiv BeMo

Po obchodní akademii vystudoval Josef Kafka strojní

fakultu ČVUT a nastoupil do stavební firmy Metrostav.

Tehdy se psal rok 2010 a čerstvý absolvent kvůli nabídce pracovat s razicími štíty Tonda a Adéla na metru V.A

dokonce odřekl naplánovaný roční pobyt v zahraničí.

Dnes řídí středisko důlní techniky divize 11.

Čím si tunelovací stroje získaly vaši pozornost?

Byla to nová moderní technologie, která se u nás v tak

velkém rozsahu rozjížděla poprvé. Zkušenosti jsem mohl

sbírat přímo na stavbě, kde byla s divizí 5 výborná spolupráce. Nejdřív jsem se díval pod ruce strojmistrům a pak

jsem sám dostal příležitost řídit montážní práce pásové

dopravy rubaniny. Dokonce se nám s kolegy podařilo

vyřešit problém s dvoukomponentní injektáží a řešení

zapsat jako užitný vzor u Úřadu průmyslového vlastnictví.

Po skončení ražeb jsem ve spolupráci s pracovníky divize 5 zařizoval uskladnění Tondy a Adély ve stavebním dvoře v Horních Počernicích a kontrola uložení od odborníků

z Německa dopadla velmi dobře. Teď jen doufáme v brzké

nasazení štítů. Osobně se moc těším na případné repase,

bude to pro naše středisko obrovská výzva.

Kolik času dnes zabírá starost o Tondu s Adélou?

Některé části jako třeba hlavní pohony je nutné týdně

protáčet, ostatní zařízení kontrolujeme pouze vizuálně.

S nejcitlivějšími díly, což jsou počítače a elektrické vybavení, moc starostí nemáme, protože je chrání plynné inhibitory koroze. Než jsme si tento způsob ochrany vybrali,

otestoval jsem si jej, a výsledek zkoušky mě přesvědčil

o vhodnosti použití pro uskladnění štítů také v našich

podmínkách. Tento rok ale uběhla lhůta, po kterou jsou díly chráněny, a museli jsme proto oba štíty překonzervovat.

O kolik dalších strojů se vaše středisko stará?

Ve strojovém parku máme přes 50 velkých důlních mechanismů, které převážně používá divize 5, a je tu i řada

menších strojů, jež si najímají ostatní. Divizi 1 jsme nedávno pomohli navrhnout a vyrobit uchycení vrtací lafety na

minirypadlo, aby nemuseli držet vrtačku v ruce. Vždycky

nás potěší, když se na nás divize obrátí s žádostí o spolupráci při hledání nejvhodnějšího technického řešení.

Jak rychle strojový park obnovujete?

Vloni jsme třeba koupili nový stroj na stříkání betonu,

tunelbagr a dva nakladače a brzo bychom si chtěli ještě

pořídit třílafetový a dvoulafetový vrtací vůz. Vrtací stroje

ostatně potřebujeme obměnit nejvíc – některé jsou totiž

staré už 14 let. Nejen že za tu dobu postoupila technologie i softwarové vybavení, ale elektrické díly mají časté

poruchy z důvodu opotřebení a stáří.

Kolik pracovníků ve středisku zaměstnáváte?

Administrativu střediska zajišťuje pět techniků, kteří mají

na starosti vše od pořízení stroje a jeho vybavení patřičnou dokumentací pro práci v podzemí, přes dodávku

náhradních dílů, zajišťování servisů a revizí, až po opravy

po vrácení ze stavby. V servisním středisku máme devět

kmenových dělníků na odbornou práci a momentálně

máme najaté ještě čtyři další na výpomoc. Rád bych naše

středisko doplnil ještě o pár mechaniků, kteří by zvládli

také opravy elektrických částí strojů. Chtěl bych i nadále

zvyšovat kvalifikaci zaměstnanců a provádět co největší

rozsah oprav přímo u nás v dílně. Začali jsme tak už nově

opravovat stroje na stříkání betonové směsi, na něž jsme

si dřív netroufali a nechávali je opravovat externě.

Letos jste nasadili 80 % strojů. Jak toho dosahujete?

Takto vysoké procento nasazení máme díky divizím 1

a hlavně 5, která pracuje na Islandu, v Norsku a na Slovensku, kde se dnes připravuje protiražba tunelu Žilina.

V lednu 2016 tam tedy budeme mít čtyři celé sestavy.

Jednu další máme jako rezervu kvůli okamžitému řešení vážnějších poruch strojů a minimalizaci prostojů na

stavbách. V letošním roce se nám dařilo i díky tomu, že

jsme uspěli při půjčování strojů externím firmám. Stále

však máme kapacitní rezervy, jež jsou k dispozici zejména

dalším stavbám Metrostavu. Naše plné nasazení je tedy

otázka zlepšení operativní spolupráce s jinými divizemi.

20.10.15 13:36