strana 3
ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ
Trávník pro fotbalisty a dlažba pro divadlo
V Košickém a Prešovském kraji se divizi 3 pod vedením
Ing. Jána Sekeráka daří. Po stavbě pro Filozofickou fakultu UPJŠ a rekonstrukci v Humenném, o nichž jsme
psali, dokončují týmy Ing. Jána Cimbaľáka a Ing. Františka Janteka také modernizaci fotbalového stadionu
v Bardejově a úpravy Náměstí legionářů v Prešově.
V Bardejově se stavba divize 3 týkala zejména přesunu
hrací plochy a jejího vybavení drenážními i vyhřívacími
trubkami, kabeláží a zavlažovacím systémem. Dále zahrnovala vybudování areálových komunikací, základů pro nové
tribuny a moderního sociálního zařízení. Největší respekt
ale měli kolegové ze správného založení zátěžového trávníku, protože o kvalitě provedení zakázky rozhodoval právě
on (foto č. 1). „Investor si sice dílo Metrostavu převzal
posledního září, hráči Partizánu Bardejov ale na domácí
hřiště poprvé vyběhnou až na jaře, aby tráva měla čas před
zápasy pořádně zakořenit,“ uzavírá Ing. Cimbaľák.
1
Bezpečnější cesta aut prudkým svahem
Posledního srpna letošního roku mohli motoristé poprvé zdolat zhruba 350m výškový rozdíl mezi Božím Darem a Jáchymovem po nově upravené spodní serpentině silnice I/25 (foto č. 1). Tým Ing. Zdeňka Rozsypálka
z divize 4 totiž uvedl do provozu takzvanou dolní jáchymovskou točku, na které pracoval od dubna 2014.
„Drobné nedodělky, třeba úpravu koryta Jáchymovského potoka (foto č. 2) a obklad zárubní zdi, jsme dokončili 30. září,“ vzpomíná Ing. Rozsypálek na zakázku,
při které se stavbaři museli vyrovnat nejen s běžnými
technickými a logistickými problémy, ale také s komplikacemi vyvolanými místní historickou hornickou činností.
Nečekané archeologické objevy
Zemní práce při úpravě točky odhalily nejen pět očekávaných důlních děl, ale i tři neznámá. Na silniční stavbu proto musel neobvykle nastoupit závodní dolu – Ing. Marian
Hrk z úseku výrobně-technického ředitele. Ten po profárání zjistil u dvou štol narušenou statiku, a proto jejich vstup
nechal trvale znepřístupnit, k čemuž napomohl Vladimír
Pravda z provozu tunelů divize 5, který jako vedoucí trhacích prací Metrostavu vytvořil projekt jejich likvidace.
2
Nejkrásnější třetí dílo, z map známé jako Türkensteuer
Stollen (foto č. 3), ale mohli zástupci České geologické
služby a Národního památkového ústavu prozkoumat.
V chodbách o celkové délce asi 250 m nalezli stopy ručního křesání, tesané výklenky na kahánky, dřevěné stojky,
ohořelá dřeva, chodby od sazí a drobné kovové a keramické artefakty. „Abychom umožnili i další výzkum štoly,
odvodnili jsme ji, opatřili revizní šachtou s plynotěsným
uzávěrem a zabudovali její ústí,“ říká stavbyvedoucí Karol
Humeník. Zatímco historici a geologové se z toho radovali,
protože většina historických důlních děl byla v Jáchymově zničena či trvale znepřístupněna, stavbařům nálezy
z 16. století přidělaly vrásky a prodloužily termín dokončení. „Nejnáročnější bylo administrativní zabezpečení sanací
děl a zajištění jejich financování,“ říká Ing. Rozsypálek.
Řidiče ale určitě víc zajímá, že takzvaná Jáchymovská
točka už dnes nestoupá v původním 17% sklonu, ale o téměř pět procent menším. V silniční dopravě se však každé
stoupání nad 10 % považuje za nebezpečné. Motoristé
proto jistě přivítali i to, že divize 4 vozovku v dotčeném
úseku rozšířila a zajistila dvěma zárubními stěnami.
Lepší přístup do Divadla Jonáša Záborského (DJZ)
Zatímco pro budovu je 26 let existence mládí, pro venkovní dlažbu a schody představuje konec životnosti.
V Prešově proto stavbaři koncem června 2016 začali rekonstruovat Náměstí legionářů – na začátku divadelních
prázdnin přilehlé nové scény DJZ, otevřené v roce 1990.
1
První dvě z pěti etap projektu, na které byly přiděleny
finance, se týkaly oprav ploch před hlavním vchodem
do divadla a podél jeho fasád. „Po odstranění kamenné
dlažby, která byla před vstupem do DJZ položena na
strop podzemních garáží, se ukázalo, že železobetonová
stropní konstrukce byla špatně vyspádovaná a do suterénu zatékalo. Museli jsme ji přespádovat, čímž se do nové
skladby podkladních vrstev nevešla navržená podlahová
svítidla. Pro každé z nich bylo třeba vysekat v konstrukci
kapsu a tu odvodnit, aby se v ní při svícení nehromadil
kondenzát,“ vzpomíná na řešení komplikací Ing. Jantek.
Po vybourání další dlažby stavbaři zase zjistili, že se
pod podkladními deskami vytvořily kaverny. Podloží proto
museli stabilizovat a desky obnovit. Vzhledem k tomu, se
to týkalo i tří schodišť s podestami, nečekané technologické přestávky posunuly původní termín předání stavby
na 15. října. „Část přístupu k hlavnímu vchodu jsme ale
dokončili už 19. září, aby se mohlo uskutečnit mimořádné
představení, které bylo na jaře zrušené,“ říká Ing. Jantek.
Dámy v lodičkách tak budou vstupovat do divadla po nové
světle šedé granitové dlažbě s tmavě šedými kostkami
a vestavěnými svítidly (foto č. 2) už za pár dní – v celé šíři
průčelí DSJ a bez obav, že by si zlomily podpatek.
–red–, foto archiv divize 3
2
krát se radovali zástupci Metrostavu při vyhlašování nejlepších
v soutěži Stavba roku 2016. Třikrát z hlavního titulu, třikrát z dalších
cen a jednou z vítězství v ratingu stavebních firem. Více na straně 1.
METROSTAV SLAVÍ 45 LET SVÉ EXISTENCE
– r ed –, f o t o Ji ř í Wen dler, M ar ian H r k
3
Divize 8 staví u Prahy tři centra najednou
Hned tři nákupní centra, jejichž hlavní část bude tvořit
supermarket Billa a menší obchodní jednotky, staví
v současné době tým Ing. Radka Lišky z divize 8. Nejmenší – o rozloze 1200 m² – vzniká v Úvalech u Prahy,
objekt v Šestajovicích bude mít rozlohu 2500 m² a největší bude kolínské středisko s rozlohou 4000 m2.
„Všechny stavby si jsou z technického hlediska velmi
podobné. Jsou jednopodlažní a s výškou atiky asi 5,5 metru. Jejich nosnou část tvoří železobetonový prefabrikovaný skelet, který je s výjimkou centra v Úvalech opláštěn
sendvičovými panely PIR nebo s minerální vatou. Střešní
plášť tvoří trapézové plechy a souvrství izolací,“ popisuje
Ing. Liška s tím, že úvalské centrum z časového důvodu
tvoří jen ocelový skelet, na kterém se podílela divize 3.
Naopak rozdíly bychom našli v založení. Obchodní
centrum v Šestajovicích, které roste na zelené louce, je
plošně založené na tzv. patkosloupech, což je prefa systém sloupu s patkou. Úvalské OC (foto) vzniká na bývalém
parkovišti, kde podloží tvoří navážky, proto stavbaři museli objekt založit na systému předražených pilot Franki.
„Jedná se o technologii se stoletou tradicí, která ale není
na stavbách tak obvyklá, jako jsou vrtané piloty,“ vysvětluje Ing. Liška. V Kolíně se stavba nachází v prostoru
bývalé plynárny a podloží opět nebylo vhodné pro plošné
založení. Proto projekt zvolil pro základy piloty vrtané.
Dobrá práce projektového týmu se cení
Součástí dodávky center jsou vedle objektů i veškeré inženýrské sítě, komunikace a vnitřní vybavení pro nájemní
jednotky, pouze Billa vypisuje na vybavení prostor samostatné výběrové řízení. Kromě stavebních prací zajišťuje
Metrostav také veškerý potřebný inženýring během díla
přes uvedení do zkušebního provozu až po kolaudaci.
Obchodní centrum v Úvalech by mělo být otevřeno do zkušebního provozu 24. listopadu, šestajovické
o týden později a kolínské koncem března 2017. „Práce
na všech třech staveništích se nám daří koordinovat bez
větších problémů zejména díky projektovému týmu, který
je složen jak ze starších, zkušených stavitelů, jako jsou
Vít Bouřil a František Lejsek, tak i z mladé generace, k níž
patří Ing. Martin Benda, Ing. Matúš Mačej, Ing. Jana Vymětalová či Ondřej Ludvík,“ pochvalně uzavírá Ing. Liška.
Martina Vampulová, foto archiv stavby
Metrostav_19_2016.indd 3
Vestibul na Václavském náměstí
Překrývání či maskování starých vrstev, kterého
jsme se dotkli v minulém článku, nepotkalo po listopadu 1989 v pražském metru jen stanice s ideologicky nevhodnou výzdobou, ale i ty prostory, kterých
bychom si měli cenit.
Přesně takový je horní vestibul stanice Můstek linky A, který byl, ač se to už dnes nezdá, jedním z nejlépe
a zároveň nejelegantněji řešených míst metra. Vestibul,
nacházející se pod křížením Václavského náměstí s Jindřišskou a Vodičkovou ulicí, byl původně navržen a vybudován jako podchod. K jeho propojení s nástupištěm
metra došlo až druhotně.
Snahy vytvořit pod rušnou křižovatkou podzemní
koridor pro pěší se objevily již v 50. letech 20. století,
nicméně vypracování projektu bylo zadáno až v roce 1964. Na starost jej dostali Josef Kales, Jiří Konrád,
Albert Pišl a Jaroslav Strašil z Vojenského projektového
ústavu. Ti navrhli rozsáhlý halový prostor o rozměrech
50 x 80 metrů, jež svou kosodélnou dispozicí přesně
navazuje na komunikační tepny na povrchu. Halu rozdělili pravidelným rastrem kulatých sloupů tak, aby
podpořili plynulý pohyb chodců. Sloupy tu zároveň po-
depírají mostní konstrukci stropní desky, dimenzované
na neobvykle velké zatížení 4000 kp/m². V roce 1968 ji
úspěšně otestovaly okupační tanky. Zajímavostí zůstává, že konstrukci odborně posoudil přední český statik,
profesor Stanislav Bechyně, jenž spolupracoval na tak
významných stavbách, jako je nedaleký palác Lucerna.
Podchod Václavského náměstí měl působit co
nejpříjemnějším dojmem. Proto autoři kladli důraz
na správné členění prostoru nejen po stránce konstrukční, ale také funkční. Sádrové a plastové podhledy
měly krom izolace navodit pocit větší výšky celé haly.
Střed podchodu navíc rozdělovaly dva kiosky ohraničené z větší části skleněnými stěnami. U nich se nacházely
také dva veřejné telefony. V jedné z bočních stěn jsou
vestavěny veřejné toalety. Podchod, jak dodnes napovídá bronzová plaketa, byl otevřen na sklonku roku 1968.
Krom těchto funkčních aspektů byl prostor podchodu i přilehlých loubí na povrchu (jedno ve Vodičkově a druhé v Jindřišské ulici) doplněn vcelku velkým
počtem výtvarných děl, kterým věnujeme, vzhledem
k jejich mimořádné hodnotě, prostor v příštím článku.
Jakub a Vendula Potůčkovi
24.10.16 12:12