strana 2

Exkurze pro pedagogy

Ptáme se

V rámci dlouhodobé spolupráce s odbornými školami

pozvala naše společnost v polovině října více než

80  pedagogů ze Střední školy technické z Prahy  4 na

prohlídku některých provozů stavebního dvora Me­

trostavu v Horních Počernicích a také na exkurzi na

stavbu obytného komplexu na Vyhlídce.

Pedagogové v čele s ředitelem školy Ing. Ivo Košařem

zamířili nejprve do provozů armozávodu, kde je Dušan

Múdry seznámil s novými technologiemi. Prošli také moderní halu tesárny a výrobny dřevěných vazníků, kde se

jim věnoval vedoucí střediska Pavel Hruška.

1

2

Zejména učitelé odborného výcviku ocenili exkurzi

do nové haly na výrobu ocelových konstrukcí, v níž mají

zázemí oceláři divize 7. Jeden z koordinátorů akce, Zdeněk

Kostříž (foto č. 1) i vedoucí provozu Ing. Zdeněk Štourač

(foto č. 2) jim umožnili prohlídku výrobny a zodpověděli

spostu dotazů, týkající se hlavně nových technologií

a  materiálů. Pozornost vzbudily jak moderní stroje na

svařování a nýtování (foto č. 3, 4), tak i přesnost tvarů

a spojů vyráběných konstrukcí (foto č. 5).

Exkurze pomohla pedagogovům vytvořit si lepší představu o tom, jak vypadají naše výrobní provozy a jaké zázemí poskytujeme zaměstnancům. I z vlastní zkušenosti

mohou nyní žákům potvrdit, že Metrostav využívá špičkové technologie a absolventům může nabídnout mnoho

zajímavých pracovních příležitostí.

.L e n k a S v o b o d o v á , f o t o J o s e f H u s á k

3

Ing. Petra Kajera,

nového technického náměstka

Divize development Metrostavu

Vodní zátiší poblíž rušné břevnovské křižovatky

Součástí projektu mimoúrovňové křižovatky Malovan­

ka, který realizuje tým divize 5, jsou i terénní a sadové

úpravy přilehlého údolí potoka Brusnice. Část z  nich

je hotová v  předstihu – historický rybníček Šlajferka

je zrekonstruovaný a  obrostlý původními mokřadními

rostlinami a větší nový, zatím bezejmenný rybník prá­

vě čeká na své první napuštění.

„Ze sotva jeden ar velkého rybníčku Šlajferka jsme

vyvezli neuvěřitelných čtyřicet nákladních aut bahna

a usazenin,“ vzpomíná vedoucí projektu Ing. Tomáš Kohout a pokračuje: „Při jeho rekonstrukci jsme pro zajištění

příkrých břehů využili moderní technologii kamenných

válců v kombinaci s kokosovými rohožemi.“

Původní obezdění Šlajferky voda zcela zničila. Stavbaři proto její břehy nově zpevnili pomocí speciálních válců

z  polypropylenové síťoviny, které naplnili kamenivem.

Oproti gabionům má toto řešení tu výhodu, že se lépe

přizpůsobí terénu a  vytvoří přirozený základ pro novou

mokřadní vegetaci, jež se už nevysazuje klasicky, ale bývá

zapěstovaná do rohoží a válců z kokosových vláken. Textilie brání splavování semen a vytváří příznivé mikroklima

pro vzklíčení tím, že udržuje potřebnou vlhkost a přitom

nebrání přístupu světla. Už za jednu vegetační sezonu se

rostliny z rohoží prokoření do podkladu natolik, že břeh

zcela stabilizují. Během dalších tří až pěti let se kokosová vlákna rozpadnou a  uměle vytvořený břeh zapadne

do svého přírodního okolí.

Součástí moderní stabilizace svahů vodních nádrží

na Brusnici byl i pečlivý výběr sadby mokřadních rostlin.

Tvůrci projektu kladli důraz na výsadbu původních druhů,

které do české krajiny odjakživa patřily. Drobným živočichům tak nabízejí vhodné místo pro život trsy blatouchů,

kosatců i tradiční orobinec a puškvorec.

Nově vybudovaný, asi dva metry hluboký rybník s rozlohou přes 1000 m² má břehy vyzděné z kamene a voda

z něj bude spodní výpustí přes pojistnou komoru odtékat

zděnou vejčitou stokou do Jeleního příkopu, kde se napojí

na stávající vodoteč. Rybník bude sloužit jako usazovací

nádrž, a  proto jej nikdy nebude možné úplně vypustit.

K odstranění naplavenin však bude možné využít cestu,

končící téměř uprostřed rybníka.

Výšku hladiny nové nádrže ještě ovlivní práce v sousední, hlubší stavební jámě, která je zatím zajištěná

záporami a vyhloubená na druhou úroveň. Po dokončení

přeložek kabelů se v ní brzo rozeběhnou další těžební práce, jejichž dokončení na základovou spáru se dá očekávat

v  lednu příštího roku. Teprve pak začne stavba hloubených tunelů, jež pomohou propojit stávající Strahovský

tunel s budovaným komplexem tunelů Blanka.

„Zejména místní obyvatelé se o postup prací zajímají

a  chodí do  Informačního centra, kde jim každou první

středu v  měsíci poskytujeme informace o  tom, co je

hotovo a co připravujeme,“ říká Ing. Kohout. „Teď, po dokončení rybníčků na  Brusnici, mají všichni před očima

jeden z prvních důkazů, že křižovatka na Malovance pomůže řešit nejen dopravní situaci, ale i v mnoha dalších

ohledech zlepší životní prostředí v této lokalitě.“

Lenka Svobodová, foto Josef Husák

Odborná konference o silnicích a dálnicích

4

5

Metrostav_20_07.indd 2

Ve dnech 23. a 24. října se v Ostravě uskutečnil již pat­

náctý ročník Silniční konference, doplněný o odbornou

výstavu. Mezi více než 900 delegáty a téměř 90 vysta­

vovateli nechyběli ani zástupci Metrostavu. Jednání se

zúčastnili specialisté z  divizí 4 a  5 i  obchodní ředitel

naší akciové společnosti Ing. Pavel Pilát.

První den konference byl věnován strategii rozvoje

dopravní infrastruktury, o  které jako první promluvil

náměstek ministra dopravy Jiří Hodač. O hlavních úkolech Ředitelství silnic a dálnic ČR pro období 2008 až

2010 potom informoval jeho generální ředitel Ing. Alfred

Brunclík. Náměstka divize 4 Metrostavu Ing.  Pavla Pospíšila zaujala zejména přednáška o financování, kterou

přednesl Ing.  Gustáv Slámečka, ředitel Státního fondu

dopravní struktury: „Ročně na výstavbu a údržbu silnic

i  dálnic připadá asi 50 miliard korun,“ zmínil konkrétní

údaje. „Zatímco prostředky, vyčleněné na  výstavbu ze

státního rozpočtu, narůstají, příjmy z privatizace pomalu

končí. Výraznou částkou na stavby stále přispívají evropské fondy – jen operační program Doprava z nich pro ČR

v letech 2007–2013 vyčlení až 5,8 miliard euro.“

Kritiky zajímalo porovnání cen výstavby dálnic u nás

a v zahraničí, které potvrdilo, že naše dálnice cenou i kvalitou odpovídají jiným srovnatelným projektům .

Druhý den konference jednala o aktuálních otázkách

silničního hospodářství, tedy i  o  výběru mýta  o  zákoně

o provozu na silničních komunikacích.

Přednášející v Ostravě na závěr představili i přehled

aktuálních velkých dopravních staveb. Patřily mezi ně i ty,

na  nichž se podílí Metrostav. V  přednášce Ing.  Ludvíka

Šajtara ze společnosti SATRA se delegáti mohli seznámit

s postupem přípravy a projektování tunelového komplexu

Blanka, součásti pražského Městského okruhu. V rámci

exkurze si pak zájemci prohlédli tunel Klimkovice, kde

ve  sdružení pracuje naše divize 4, a na jehož stavbě se

podílely i divize 5 a 9 Metrostavu.

Lenka Svobodová, foto Miloslav Kolář

Pokud jste si jméno Ing. Petra Kajera dosud spojovali

s  divizí 9 či se zdařilými rekonstrukcemi pražského

hotelu Imperial či radnice pro Prahu 2 – tedy s  pro­

jekty, které v  poslední době řídil, měli byste vědět,

že od  1.  listopadu letošního roku je to již minulost.

Ing. Petr Kajer totiž právě k tomuto datu posílil mana­

gement developerské divize naší akciové společnosti,

kde bude zastávat funkci technického náměstka.

Měl jste dojem, že po deseti letech práce na stavbách

divize 9 je čas na změnu?

Upřímně řečeno, o té změně mě přimělo uvažovat spíše

vedení společnosti, od něhož jsem v poslední době dostal

několik nabídek na  vyšší manažerskou pozici. Funkce

technického náměstka, kterou nově zřídila i developerská

divize, mi připadala hodně zajímavá. Myslím, že můžu

zúročit všechny zkušenosti, které jsem dosud na nejrůznějších projektech nasbíral. A také přicházím do týmu lidí,

se kterými si rozumím. Je to zkrátka příležitost vyzkoušet

si něco nového a také sám sebe, jestli obstojím. Cítím se

velmi podobně, jako když jsem přebíral nový projekt – čím

víc jsem o něm věděl, tím větší jsem měl obavy a současně chuť se do toho pustit.

O nabídce jste tedy zřejmě hodně uvažoval.

Pochopitelně, divize 9 pro mě byla a  zůstává „srdeční

záležitostí“. Právě na  jejích stavbách jsem se od  svých

starších kolegů učil poznávat skutečné stavbařské řemeslo a lidi, kteří je dělají. Například u rekonstrukce Paláce

Adria nebo Ústavu šlechtičen na  Pražském hradě jsem

mohl být ještě jako student ČVUT a začínal jsem tam jako

asistent mistra. Mnohokrát jsem si od té doby uvědomil,

jak to pro mou další práci bylo důležité. Poznal jsem, co

si můžu k chlapům na stavbě dovolit, na co slyší, čím je

můžu přesvědčit a  motivovat. Tato stránka manažerské

práce je totiž stejně důležitá jako dokonalá znalost technické stránky našeho oboru.

Zmínil jste své úplně první stavby, Vaši dráhu, zdá se,

určily na hodně dlouhou dobu.

Jestli jste čekala, že ode mne uslyšíte, že jsem chtěl

vždycky dělat rekonstrukce, tak Vás zklamu. Já jsem si

spíš chtěl osahat stavařinu se vším, co k ní patří. A v tomto směru jsou rekonstrukce historických objektů opravdu

dobrá škola. Učí vás o práci mnohem víc přemýšlet, protože jedním chybným krokem můžete nenávratně smazat

kus historie. Přiznám se, že jsem do  všech památkově

chráněných objektů vstupoval s obavou, abych jim nějak

neublížil. To prostředí vás také zavazuje k větší důslednosti a odpovědnosti, protože chtě nechtě uvažujete o tom, co

vaší práci řeknou lidé za dalších sto let… Z těchto staveb

si zkrátka odnášíte zkušenosti, které jinde nelze získat, ale

uplatnit je můžete kdekoliv. A když se rekonstrukce objektu, který vám kladl překážky jednu za druhou, podaří, je to

cennější vítězství a o to lepší pocit.

Práce, která Vás v nové funkci čeká, se ale spíš týká

budoucnosti než historie.

Dalo by se to tak říct, v nové pozici bych totiž měl mimo

jiné pro developerské projekty Metrostavu hledat nová

technická řešení i  další možnosti, jak zvyšovat jejich

kvalitu. O  tzv. „živé“ či „inteligentní“ architektuře se

totiž hovoří stále častěji a realizace takových projektů si

pochopitelně žádá zcela nové strategie při přípravě. Je

třeba sledovat trh, jednat s architekty, aby jejich návrhy

dokázaly integrovat zdánlivě protichůdné nároky a kritéria

v oblasti stavebních materiálů a konstrukčních systémů.

Potřebu dialogu vidíme i v rovině urbanistické. Jedině tak

můžeme dosáhnout toho, o co developmentu Metrostavu

od počátku jde – vytvářet nejen vysoce komfortní bydlení, ale také nadčasovou a trvale hodnotnou architekturu,

která kreativně využívá výjimečnost konkrétních lokalit

a obohacuje každodenní život.

Za rozhovor děkuje Blanka Hrdinová

11/9/07 4:00:33 PM