Metrostav a.s. - noviny
Synced!
Žádost o souhlas s ukládáním volitelných informací

Pro základní fungování webu nepotřebujeme ukládat žádné informace (tzv. cookies apod.). Rádi bychom vás ale požádali o souhlas s uložením volitelných informací:

Anonymní unikátní ID

Díky němu příště poznáme, že se jedná o stejné zařízení, a budeme tak moci přesněji vyhodnotit návštěvnost. Identifikátor je zcela anonymní.

Aa

Aa

Aa

Aa

Aa

 

 

 

 

aA
Metrostav Metrostav 20/2007, Strana 1
Metrostav Metrostav 20/2007, Strana 2
Odborná konference o silnich a dálnich
Ve dnech 23. a 24. října se v Ostravě uskutečnil již pat-
náctý ročník Silniční konference, doplněný o odbornou
výstavu. Mezi ce než 900 delety a měř 90 vysta-
vovateli nechyběli ani zástupci Metrostavu. Jednání se
zúčastnili specialisz divizí 4 a 5 i obchodní ředitel
naší akciové společnosti Ing. Pavel Pilát.
Prv den konference byl věnován strategii rozvoje
dopravní infrastruktury, o které jako první promluvil
stek ministra dopravy Jí Hodač. O hlavch úko-
lech Ředitelst silnic a dálnic ČR pro období 2008 až
2010 potom informoval jeho generální ředitel Ing. Alfred
Brunclík. stka divize 4 Metrostavu Ing. Pavla Po-
spíšila zaujala zejména ednáška o financování, kterou
přednesl Ing. Gustáv Slámečka, ředitel Státního fondu
dopravní struktury: „Ročně na výstavbu a údržbu silnic
i dálnic ipaasi 50 miliard korun, zmínil konkrétní
údaje. Zatímco prostředky, vyčleněné na výstavbu ze
státho rozpočtu, nastají, příjmy z privatizace pomalu
koí. Výraznou částkou na stavby stále přispívají evrop-
ské fondy – jen operní program Doprava z nich pro ČR
v letech 2007–2013 vyčlení až 5,8 miliard euro.
Kritiky zajímalo porovnání cen výstavby dálnic u nás
a v zahraničí, které potvrdilo, že naše dálnice cenou i kva-
litou odpovídají jiným srovnatelným projektům .
Druhý den konference jednala o aktuálních otázkách
silničního hospodářství, tedy i o výběru ta o koně
o provozu na silničních komunikacích.
Přednášející v Ostravě na závěr představili i přehled
aktuálních velkých dopravních staveb. Patřily mezi ně i ty,
na nichž se podíMetrostav. V přednášce Ing. Ludvíka
Šajtara ze společnosti SATRA se delegáti mohli seznámit
s postupem ípravy a projektování tunelového komplexu
Blanka, součásti pražského Městského okruhu. V rámci
exkurze si pak zájemci prohlédli tunel Klimkovice, kde
ve sdružení pracuje naše divize 4, a na jehož stavse
polely i divize 5 a 9 Metrostavu.
Lenka Svobodová, foto Miloslav Kolář
Exkurze pro pedagogy
V rámci dlouhodobé spolupráce s odbormi školami
pozvala ne společnost v polovině října více než
80 pedagogů ze Sedškoly technické z Prahy 4 na
prohlídku kterých provozů stavebního dvora Me-
trostavu v Horch Počernich a ta na exkurzi na
stavbu obytného komplexu na Vyhlídce.
Pedagogové v čele s ředitelem školy Ing. Ivo Košařem
zařili nejprve do provozů armozávodu, kde je Dušan
Múdry seznámil s novými technologiemi. Prošli také mo-
derní halu tesárny a výrobny evěných vazníků, kde se
jim věnoval vedoucí střediska Pavel Hruška.
Zejména učite odborného výcviku ocenili exkurzi
do nové haly na výrobu ocelových konstrukcí, v ž mají
zázemí oceláři divize 7. Jeden z koordinátorů akce, Zdeněk
Kostříž (foto č. 1) i vedouprovozu Ing. Zdek Štour
(foto č. 2) jim umožnili prohlídku výrobny a zodpověděli
spostu dotazů, týkající se hlavně nových technologií
a materiálů. Pozornost vzbudily jak moder stroje na
svováa nýtování (foto č. 3, 4), tak i přesnost tvarů
a spojů vyráběných konstrukcí (foto č. 5).
Exkurze pomohla pedagogovům vytvořit si lepší před-
stavu o tom, jak vypadají naše výrobní provozy a jaké zá-
zemí poskytujeme zaměstnancům. I z vlastní zkušenosti
mohou nyní žákům potvrdit, že Metrostav využívá špič-
kové technologie a absolventům může nabídnout mnoho
zajímavých pracovních příležitostí.
.Lenka Svobodová, foto Josef Husák
Ing. Petra Kajera,
nového technického náměstka
Divize development Metrostavu
Pokud jste si jméno Ing. Petra Kajera dosud spojovali
s divi 9 či se zdařilými rekonstrukcemi pražsho
hotelu Imperial či radnice pro Prahu 2 tedy s pro-
jekty, které v poslední době řídil, měli byste vědět,
že od 1. listopadu letošního roku je to již minulost.
Ing. Petr Kajer totiž právě k tomuto datu posílil mana-
gement developerské divize naší akciové společnosti,
kde bude zastávat funkci technického náměstka.
Měl jste dojem, že po deseti letech práce na stavbách
divize 9 je čas na změnu?
Upřímně řeno, o změně imělo uvažovat spíše
vedení společnosti, od něhož jsem v poslední době dostal
kolik nadek na vyšší manažerskou pozici. Funkce
technického náměstka, kterou nově zřídila i developerská
divize, mi ipadala hodně zajímavá. Myslím, že žu
zúročit všechny zkušenosti, které jsem dosud na nejrůz-
nějších projektech nasbíral. A také přicházím do týmu lidí,
se kterými si rozumím. Je to zkrátka příležitost vyzkoušet
si něco noho a tasám sebe, jestli obstojím. Cím se
velmi podobně, jako když jsem přebíral nový projekt čím
víc jsem o něm věděl, tím větší jsem měl obavy a součas-
chuť se do toho pustit.
O nabídce jste tedy zřejmě hodně uvažoval.
Pochopitelně, divize 9 pro byla a zůstává srdeční
ležitostí. Právě na jejích stavbách jsem se od svých
starších kolegů učil poznávat skutečné stavbařské řemes-
lo a lidi, kteří je dělají. Například u rekonstrukce Paláce
Adria nebo Ústavu šlechtičen na Pražsm hra jsem
mohl být ještě jako student ČVUT a začínal jsem tam jako
asistent mistra. Mnohokt jsem si od té doby uvědomil,
jak to pro mou další práci bylo leži. Poznal jsem, co
si můžu k chlapům na stavdovolit, na co slyší, čím je
můžu přesvědčit a motivovat. Tato stránka manažerské
práce je totiž stejně důležitá jako dokonalá znalost tech-
nické stránky našeho oboru.
Zmínil jste súplně první stavby, Vaši dráhu, zdá se,
určily na hoddlouhou dobu.
Jestli jste čekala, že ode mne uslyšíte, že jsem chtěl
vždycky lat rekonstrukce, tak Vás zklamu. jsem si
spíš chtěl osahat stavařinu se vším, co k ní patří. A v tom-
to směru jsou rekonstrukce historických objektů opravdu
dobrá škola. Učí vás o práci mnohem víc přemýšlet, pro-
tože jedním chybným krokem můžete nenávratně smazat
kus historie. iznám se, že jsem do všech památkově
chráněných objektů vstupoval s obavou, abych jim nějak
neublížil. To prostředí vás také zavazuje k větší důslednos-
ti a odpovědnosti, protože chtě nechtě uvažujete o tom, co
vaší práci řeknou lidé za dalších sto let… Z těchto staveb
si zkrátka odnášíte zkušenosti, které jinde nelze získat, ale
uplatnit je můžete kdekoliv. A když se rekonstrukce objek-
tu, který vám kladl ekážky jednu za druhou, podaří, je to
cennější vítězství a o to lepší pocit.
Práce, kteVás v nofunkci čeká, se ale sš tý
budoucnosti než historie.
Dalo by se to tak říct, v nové pozici bych totiž měl mimo
jiné pro developerské projekty Metrostavu hledat nová
technická řeše i další možnosti, jak zvyšovat jejich
kvalitu. O tzv. živé“ či „inteligentní“ architektuře se
totiž hovoří stále častěji a realizace takových projeksi
pochopitelně žádá zcela nové strategie i přípravě. Je
třeba sledovat trh, jednat s architekty, aby jejich návrhy
dokázaly integrovat zdánlivě protichůdné nároky a kritéria
v oblasti stavebních materiálů a konstrukčních systémů.
Potřebu dialogu vidíme i v rovině urbanistické. Jedině tak
žeme dosáhnout toho, o co developmentu Metrostavu
od pátku jde vytvářet nejen vysoce komfortbydle-
ní, ale také nadčasovou a trvale hodnotnou architekturu,
která kreativ využívá výjimečnost konkrétních lokalit
a obohacuje každodenní život.
Za rozhovor kuje Blanka Hrdinová
strana 2
PTÁME SE
Vodní zátiší poblíž rné břevnovské křižovatky
Soástí projektu mimoúroové křižovatky Malovan-
ka, který realizuje tým divize 5, jsou i terénní a sadové
úpravy přilehlého údolí potoka Brusnice. Část z nich
je hotová v edstihu historický rybček Šlajferka
je zrekonstruovaný a obrostlý původními mokřadními
rostlinami a větší nový, zam bezejmenrybník prá-
čeká na sprvní napuštění.
Ze sotva jeden ar velkého rybníčku Šlajferka jsme
vyvezli neuvěřitelných čticet nákladních aut bahna
a usazenin,“ vzpomíná vedouprojektu Ing. Toš Ko-
hout a pokračuje: „Při jeho rekonstrukci jsme pro zajištění
příkrých ehů využili moderní technologii kamenných
lců v kombinaci s kokosovými rohemi.“
Původní obezdění Šlajferky voda zcela zničila. Stavba-
ři proto její břehy nově zpevnili pomocí speciálních válců
z polypropylenové ťoviny, které naplnili kamenivem.
Oproti gabionům toto řešení tu výhodu, že se pe
přizpůsobí terénu a vytvoří irozený základ pro novou
mokřadní vegetaci, jež se už nevysazuje klasicky, ale bývá
zapěstovaná do rohoží a válců z kokosových vláken. Tex-
tilie brání splavování semen a vytváří příznivé mikroklima
pro vzkčení tím, že udržuje potřebnou vlhkost a itom
nebrání přístupu světla. Už za jednu vegetační sezonu se
rostliny z rohoží prokoření do podkladu natolik, že eh
zcela stabilizují. Během dalších tří až pěti let se kokoso-
vlákna rozpadnou a uměle vytvořený eh zapadne
do svého přírodního okolí.
Součás moder stabilizace svahů vodních nádrží
na Brusnici byl i pečlivý výběr sadby mokřadních rostlin.
Tvůrci projektu kladli důraz na výsadbu původních druhů,
které do české krajiny odjakživa patřily. Drobným živoči-
chům tak nabízejí vhodné místo pro život trsy blatouchů,
kosatců i tradiční orobinec a puškvorec.
Nově vybudovaný, asi dva metry hluboký rybník s roz-
lohou es 1000 m² má břehy vyzz kamene a voda
z něj bude spodní výpustí přes pojistnou komoru odtékat
zděnou vejčitou stokou do Jeleního příkopu, kde se napojí
na stávající vodoteč. Rybník bude sloužit jako usazovací
nádrž, a proto jej nikdy nebude mož úplně vypustit.
K odstranění naplavenin však bude možné využít cestu,
končící téměř uprosed rybníka.
Výšku hladiny nové nádrže ještě ovlivní práce v sou-
sední, hlubší stavební jámě, která je zatím zajištěná
porami a vyhloubená na druhou úroveň. Po dokončení
přeložek kabelů se v ní brzo rozeběhnou další těžební prá-
ce, jejichž dokončení na základovou spáru se dá očekávat
v lednu příšho roku. Teprve pak začne stavba hloube-
ných tunelů, jež pomohou propojit stávající Strahovský
tunel s budovaným komplexem tunelů Blanka.
„Zejména místní obyvatelé se o postup prací zajímají
a cho do Informačního centra, kde jim každou první
středu v měsíci poskytujeme informace o tom, co je
hotovo a co připravujeme,“ říká Ing. Kohout. „Teď, po do-
končení rybníč na Brusnici, mají všichni před očima
jeden z prvních důkazů, že křižovatka na Malovance po-
může řešit nejen dopravsituaci, ale i v mnoha dalších
ohledech zlepší životní prostředí v této lokalitě.
Lenka Svobodová, foto Josef Husák
1
2
3
4
5
Metrostav_20_07.indd 2 11/9/07 4:00:33 PM
Metrostav Metrostav 20/2007, Strana 3

 

Metrostav Metrostav 20/2007, Strana 1
Metrostav Metrostav 20/2007, Strana 2
Metrostav Metrostav 20/2007, Strana 3
Metrostav Metrostav 20/2007, Strana 4
Metrostav Metrostav 20/2007, Strana 1

Strana 1

Metrostav Metrostav 20/2007, Strana 2

Strana 2

Metrostav Metrostav 20/2007, Strana 3

Strana 3

Metrostav Metrostav 20/2007, Strana 4

Strana 4

2

Sending statistics … done (329 ms)

Rendering Strana 3 (104395): (0/1) (320 ms)

Rendering Strana 2 (104394): (0/1) (363 ms)

Rendering Strana 1 (104393): (0/1) (364 ms)

No sync content to local

Viewport set: width=device-width, user-scalable=0; scale = 1

No sync content to local

Screen: pdfPage

--==[ RUN ]==--

Metrostav: theme set to 7120

Device info: input=mouse, webkitPrefix=no, screen=1264x0(1)

Mozilla/5.0 AppleWebKit/537.36 (KHTML, like Gecko; compatible; ClaudeBot/1.0; +claudebot@anthropic.com)

 r3/appLogo-23.png

 r3/pubLogo-26.png

 i3184/vth121067-1.jpg (3x)

 i3184/vth121068-1.jpg (3x)

 i3184/bg104394.svg

 i3184/vth121069-1.jpg (3x)

 i3184/vth121070-1.jpg