strana 2
Exkurze pro pedagogy
Ptáme se
V rámci dlouhodobé spolupráce s odbornými školami
pozvala naše společnost v polovině října více než
80 pedagogů ze Střední školy technické z Prahy 4 na
prohlídku některých provozů stavebního dvora Me
trostavu v Horních Počernicích a také na exkurzi na
stavbu obytného komplexu na Vyhlídce.
Pedagogové v čele s ředitelem školy Ing. Ivo Košařem
zamířili nejprve do provozů armozávodu, kde je Dušan
Múdry seznámil s novými technologiemi. Prošli také moderní halu tesárny a výrobny dřevěných vazníků, kde se
jim věnoval vedoucí střediska Pavel Hruška.
1
2
Zejména učitelé odborného výcviku ocenili exkurzi
do nové haly na výrobu ocelových konstrukcí, v níž mají
zázemí oceláři divize 7. Jeden z koordinátorů akce, Zdeněk
Kostříž (foto č. 1) i vedoucí provozu Ing. Zdeněk Štourač
(foto č. 2) jim umožnili prohlídku výrobny a zodpověděli
spostu dotazů, týkající se hlavně nových technologií
a materiálů. Pozornost vzbudily jak moderní stroje na
svařování a nýtování (foto č. 3, 4), tak i přesnost tvarů
a spojů vyráběných konstrukcí (foto č. 5).
Exkurze pomohla pedagogovům vytvořit si lepší představu o tom, jak vypadají naše výrobní provozy a jaké zázemí poskytujeme zaměstnancům. I z vlastní zkušenosti
mohou nyní žákům potvrdit, že Metrostav využívá špičkové technologie a absolventům může nabídnout mnoho
zajímavých pracovních příležitostí.
.L e n k a S v o b o d o v á , f o t o J o s e f H u s á k
3
Ing. Petra Kajera,
nového technického náměstka
Divize development Metrostavu
Vodní zátiší poblíž rušné břevnovské křižovatky
Součástí projektu mimoúrovňové křižovatky Malovan
ka, který realizuje tým divize 5, jsou i terénní a sadové
úpravy přilehlého údolí potoka Brusnice. Část z nich
je hotová v předstihu – historický rybníček Šlajferka
je zrekonstruovaný a obrostlý původními mokřadními
rostlinami a větší nový, zatím bezejmenný rybník prá
vě čeká na své první napuštění.
„Ze sotva jeden ar velkého rybníčku Šlajferka jsme
vyvezli neuvěřitelných čtyřicet nákladních aut bahna
a usazenin,“ vzpomíná vedoucí projektu Ing. Tomáš Kohout a pokračuje: „Při jeho rekonstrukci jsme pro zajištění
příkrých břehů využili moderní technologii kamenných
válců v kombinaci s kokosovými rohožemi.“
Původní obezdění Šlajferky voda zcela zničila. Stavbaři proto její břehy nově zpevnili pomocí speciálních válců
z polypropylenové síťoviny, které naplnili kamenivem.
Oproti gabionům má toto řešení tu výhodu, že se lépe
přizpůsobí terénu a vytvoří přirozený základ pro novou
mokřadní vegetaci, jež se už nevysazuje klasicky, ale bývá
zapěstovaná do rohoží a válců z kokosových vláken. Textilie brání splavování semen a vytváří příznivé mikroklima
pro vzklíčení tím, že udržuje potřebnou vlhkost a přitom
nebrání přístupu světla. Už za jednu vegetační sezonu se
rostliny z rohoží prokoření do podkladu natolik, že břeh
zcela stabilizují. Během dalších tří až pěti let se kokosová vlákna rozpadnou a uměle vytvořený břeh zapadne
do svého přírodního okolí.
Součástí moderní stabilizace svahů vodních nádrží
na Brusnici byl i pečlivý výběr sadby mokřadních rostlin.
Tvůrci projektu kladli důraz na výsadbu původních druhů,
které do české krajiny odjakživa patřily. Drobným živočichům tak nabízejí vhodné místo pro život trsy blatouchů,
kosatců i tradiční orobinec a puškvorec.
Nově vybudovaný, asi dva metry hluboký rybník s rozlohou přes 1000 m² má břehy vyzděné z kamene a voda
z něj bude spodní výpustí přes pojistnou komoru odtékat
zděnou vejčitou stokou do Jeleního příkopu, kde se napojí
na stávající vodoteč. Rybník bude sloužit jako usazovací
nádrž, a proto jej nikdy nebude možné úplně vypustit.
K odstranění naplavenin však bude možné využít cestu,
končící téměř uprostřed rybníka.
Výšku hladiny nové nádrže ještě ovlivní práce v sousední, hlubší stavební jámě, která je zatím zajištěná
záporami a vyhloubená na druhou úroveň. Po dokončení
přeložek kabelů se v ní brzo rozeběhnou další těžební práce, jejichž dokončení na základovou spáru se dá očekávat
v lednu příštího roku. Teprve pak začne stavba hloubených tunelů, jež pomohou propojit stávající Strahovský
tunel s budovaným komplexem tunelů Blanka.
„Zejména místní obyvatelé se o postup prací zajímají
a chodí do Informačního centra, kde jim každou první
středu v měsíci poskytujeme informace o tom, co je
hotovo a co připravujeme,“ říká Ing. Kohout. „Teď, po dokončení rybníčků na Brusnici, mají všichni před očima
jeden z prvních důkazů, že křižovatka na Malovance pomůže řešit nejen dopravní situaci, ale i v mnoha dalších
ohledech zlepší životní prostředí v této lokalitě.“
Lenka Svobodová, foto Josef Husák
Odborná konference o silnicích a dálnicích
4
5
Metrostav_20_07.indd 2
Ve dnech 23. a 24. října se v Ostravě uskutečnil již pat
náctý ročník Silniční konference, doplněný o odbornou
výstavu. Mezi více než 900 delegáty a téměř 90 vysta
vovateli nechyběli ani zástupci Metrostavu. Jednání se
zúčastnili specialisté z divizí 4 a 5 i obchodní ředitel
naší akciové společnosti Ing. Pavel Pilát.
První den konference byl věnován strategii rozvoje
dopravní infrastruktury, o které jako první promluvil
náměstek ministra dopravy Jiří Hodač. O hlavních úkolech Ředitelství silnic a dálnic ČR pro období 2008 až
2010 potom informoval jeho generální ředitel Ing. Alfred
Brunclík. Náměstka divize 4 Metrostavu Ing. Pavla Pospíšila zaujala zejména přednáška o financování, kterou
přednesl Ing. Gustáv Slámečka, ředitel Státního fondu
dopravní struktury: „Ročně na výstavbu a údržbu silnic
i dálnic připadá asi 50 miliard korun,“ zmínil konkrétní
údaje. „Zatímco prostředky, vyčleněné na výstavbu ze
státního rozpočtu, narůstají, příjmy z privatizace pomalu
končí. Výraznou částkou na stavby stále přispívají evropské fondy – jen operační program Doprava z nich pro ČR
v letech 2007–2013 vyčlení až 5,8 miliard euro.“
Kritiky zajímalo porovnání cen výstavby dálnic u nás
a v zahraničí, které potvrdilo, že naše dálnice cenou i kvalitou odpovídají jiným srovnatelným projektům .
Druhý den konference jednala o aktuálních otázkách
silničního hospodářství, tedy i o výběru mýta o zákoně
o provozu na silničních komunikacích.
Přednášející v Ostravě na závěr představili i přehled
aktuálních velkých dopravních staveb. Patřily mezi ně i ty,
na nichž se podílí Metrostav. V přednášce Ing. Ludvíka
Šajtara ze společnosti SATRA se delegáti mohli seznámit
s postupem přípravy a projektování tunelového komplexu
Blanka, součásti pražského Městského okruhu. V rámci
exkurze si pak zájemci prohlédli tunel Klimkovice, kde
ve sdružení pracuje naše divize 4, a na jehož stavbě se
podílely i divize 5 a 9 Metrostavu.
Lenka Svobodová, foto Miloslav Kolář
Pokud jste si jméno Ing. Petra Kajera dosud spojovali
s divizí 9 či se zdařilými rekonstrukcemi pražského
hotelu Imperial či radnice pro Prahu 2 – tedy s pro
jekty, které v poslední době řídil, měli byste vědět,
že od 1. listopadu letošního roku je to již minulost.
Ing. Petr Kajer totiž právě k tomuto datu posílil mana
gement developerské divize naší akciové společnosti,
kde bude zastávat funkci technického náměstka.
Měl jste dojem, že po deseti letech práce na stavbách
divize 9 je čas na změnu?
Upřímně řečeno, o té změně mě přimělo uvažovat spíše
vedení společnosti, od něhož jsem v poslední době dostal
několik nabídek na vyšší manažerskou pozici. Funkce
technického náměstka, kterou nově zřídila i developerská
divize, mi připadala hodně zajímavá. Myslím, že můžu
zúročit všechny zkušenosti, které jsem dosud na nejrůznějších projektech nasbíral. A také přicházím do týmu lidí,
se kterými si rozumím. Je to zkrátka příležitost vyzkoušet
si něco nového a také sám sebe, jestli obstojím. Cítím se
velmi podobně, jako když jsem přebíral nový projekt – čím
víc jsem o něm věděl, tím větší jsem měl obavy a současně chuť se do toho pustit.
O nabídce jste tedy zřejmě hodně uvažoval.
Pochopitelně, divize 9 pro mě byla a zůstává „srdeční
záležitostí“. Právě na jejích stavbách jsem se od svých
starších kolegů učil poznávat skutečné stavbařské řemeslo a lidi, kteří je dělají. Například u rekonstrukce Paláce
Adria nebo Ústavu šlechtičen na Pražském hradě jsem
mohl být ještě jako student ČVUT a začínal jsem tam jako
asistent mistra. Mnohokrát jsem si od té doby uvědomil,
jak to pro mou další práci bylo důležité. Poznal jsem, co
si můžu k chlapům na stavbě dovolit, na co slyší, čím je
můžu přesvědčit a motivovat. Tato stránka manažerské
práce je totiž stejně důležitá jako dokonalá znalost technické stránky našeho oboru.
Zmínil jste své úplně první stavby, Vaši dráhu, zdá se,
určily na hodně dlouhou dobu.
Jestli jste čekala, že ode mne uslyšíte, že jsem chtěl
vždycky dělat rekonstrukce, tak Vás zklamu. Já jsem si
spíš chtěl osahat stavařinu se vším, co k ní patří. A v tomto směru jsou rekonstrukce historických objektů opravdu
dobrá škola. Učí vás o práci mnohem víc přemýšlet, protože jedním chybným krokem můžete nenávratně smazat
kus historie. Přiznám se, že jsem do všech památkově
chráněných objektů vstupoval s obavou, abych jim nějak
neublížil. To prostředí vás také zavazuje k větší důslednosti a odpovědnosti, protože chtě nechtě uvažujete o tom, co
vaší práci řeknou lidé za dalších sto let… Z těchto staveb
si zkrátka odnášíte zkušenosti, které jinde nelze získat, ale
uplatnit je můžete kdekoliv. A když se rekonstrukce objektu, který vám kladl překážky jednu za druhou, podaří, je to
cennější vítězství a o to lepší pocit.
Práce, která Vás v nové funkci čeká, se ale spíš týká
budoucnosti než historie.
Dalo by se to tak říct, v nové pozici bych totiž měl mimo
jiné pro developerské projekty Metrostavu hledat nová
technická řešení i další možnosti, jak zvyšovat jejich
kvalitu. O tzv. „živé“ či „inteligentní“ architektuře se
totiž hovoří stále častěji a realizace takových projektů si
pochopitelně žádá zcela nové strategie při přípravě. Je
třeba sledovat trh, jednat s architekty, aby jejich návrhy
dokázaly integrovat zdánlivě protichůdné nároky a kritéria
v oblasti stavebních materiálů a konstrukčních systémů.
Potřebu dialogu vidíme i v rovině urbanistické. Jedině tak
můžeme dosáhnout toho, o co developmentu Metrostavu
od počátku jde – vytvářet nejen vysoce komfortní bydlení, ale také nadčasovou a trvale hodnotnou architekturu,
která kreativně využívá výjimečnost konkrétních lokalit
a obohacuje každodenní život.
Za rozhovor děkuje Blanka Hrdinová
11/9/07 4:00:33 PM