strana 2

Nadměrný hlavolam

PTÁME SE

Nejdelší a nejtěžší most svařený do jednoho celku,

který vyrobila divize 7, opustil 24. října její provoz ocelových konstrukcí v Horních Počernicích (foto č. 1).

Pro dvoukolejný železniční most na trati Stříbro –

Planá u Mariánských Lázní svařili oceláři dvě nosné konstrukce z 2,4 m vysokých profilů I a definitivních výztuh

(foto č. 2). Každá vážila 62 tun a měřila 33 m. Obě tak byly

o tři metry delší než manipulační prostor, potřebný pro

jejich jednoduché vytažení z výrobní haly. Podle původního plánu měly být vyrobeny po 16,5 m kusech a svařeny

na roštu mimo halu. Aby ušetřili čas i náklady, vymysleli

technici z divize 7 způsob, jak vyndat „ježka z klece“. Dva

výkonné jeřáby o nosnosti 200 a 160 tun oba mosty postupně zvedly až nad střechu blízkých skladů a vytočily je

na valník (foto č. 3). Hlavolam úspěšně vyřešili a druhý

den divize 7 práci ukončila osazením mostu na opěry.

Jiřího Bělohlava,

generálního ředitele Metrostavu

Struktura centrály společnosti Metrostav a řízení stavební skupiny Metrostav se od 1. 1. 2009 změní. Důvod

transformace přiblížil generální ředitel společnosti.

1

Subterra se na stavbě v úseku 513 vyzná

1

2

3

Příklady z praxe 2008

Workshop příkladů z praxe, tradiční část manažerského vzdělávání Metrostavu, letos proběhl 6. listopadu.

Zkušenosti z projektů, které se nevydařily přesně

podle našich představ, si vyslechlo téměř 250 zaměstnanců (foto č. 2), kteří zastávají pozice výkonných ředitelů

i ředitelů divizí a jejich náměstků, oblastních ředitelů, dále

vedoucí projektů, nákupů a právníci divizí. Jak řekl výrobně-technický ředitel Metrostavu Ing. Ivan Hrdina (foto č. 1

vlevo), je dobré poučit se z chyb, jejichž vyhodnocení by

mělo pomoci zvýšit efektivitu řízení v budoucnosti.

1

2

Metrostav_20_08.indd 2

Na konci roku 2007 zahájil pracovní tým divize 1

společnosti Subterra, který vede zkušený tunelář Jiří

Krajíček, část ražeb silničního tunelu na 8,5 kilometru dlouhém úseku č. 513 na Pražském okruhu mezi

Lahovicemi a Vestcem. Trasa úseku začíná u rozsáhlé

křižovatky v Lahovicích, více než 236 metrů dlouhým

mostem překonává Vltavu, dvěma směrově rozdělenými tunely stoupá k Cholupicím, odkud bude pokračovat

navazujícím úsekem v hlubokém zářezu k dálničnímu

přivaděči Vestec. Subterra razí tunel pro generálního

dodavatele stavby firmu Skanska BS.

Pro společnost Subterra není současná ražba tunelu

v těchto místech ničím cizím. V roce 2005 zde totiž stejný

tým dokončil průzkumnou štolu nazvanou podle označení úseku 513. Vyražením této štoly o délce přibližně

1 750 metrů a vnitřním poloměru asi 5,8 m byly získány

cenné informace pro další postup při navrhování optimálního řešení ražby dvou samostatných tunelových trub.

Subterra se tedy na stavbu vrátila po dvou a půl letech, aby k protiražbě vyrazila část třípruhového (o délce

1 677 m) a část dvoupruhového (o délce 1 674 m) tunelu.

Oficiálně byla ražba zahájena 7. listopadu 2007, kdy generální dodavatel osadil do portálu jednoho z tunelů sošku svaté Barbory. Maximální ražené profily dosahovaly

u třípruhového tunelu 141 m² a u dvoupruhového 130 m².

Subterra při ražbě použila nejmodernější stroje svého

parku (foto č. 1). Prostup horninou byl prováděn podle

zásad nové rakouské tunelovací metody s nepřetržitým

geomonitoringem skalního masivu. K proražení třípruhového tunelu došlo 18. března 2008, druhý, dvoupruhový

tunel byl proražen 7. srpna 2008 (foto č. 2).

Subterra v rámci této stavby nyní provádí definitivní

obezdívku celého dvoupruhového tunelu označeného číslem 602. Dále pak několik propojek mezi tunely a buduje

objekt vzduchotechniky, do kterého spadá i vyhloubení

47m šachty včetně přístupů a nadpovrchových objektů.

Ještě před samotnou prorážkou druhého tunelu zahájila divize 1 práce na profilaci celého dvoupruhového

tunelu. Následovala realizace technologických výklenků

a dalších objektů, jako je například příprava pro odvodnění vozovek. Vyvrcholením stavebních činností je práce

na definitivním ostění do pojízdné betonovací formy. „Tato

část dává tunelu konečný vzhled a mnohdy je náročnější

než samotná ražba,“ říká manažer projektu Jiří Krajíček.

V srpnu 2009 by měla začít pokládka vozovky, potom

začne probíhat zkušební provoz technologických zařízení

tak, aby se pro řidiče celý úsek otevřel v dubnu 2010.

Štěpán Sedláček, foto archiv Subterra

2

Další etapa rekonstrukce v Motole začala

Už za několik málo dnů se tým divize 9 Metrostavu pod

vedením Josefa Majera opět zabydlí v areálu Fakultní

nemocnice v Motole v Praze a zahájí dlouho očekávanou druhou etapu rekonstrukce její dětské části.

Předchozí etapa, na niž lékaři, sestry i malí pacienti

čekali téměř sedm let, byla ukončena vloni v prosinci a zahrnovala rekonstrukci lůžkového křídla C (foto) a komunikačního uzlu S, který všechna křídla budovy propojuje.

V následné etapě Metrostav zrekonstruuje dvě křídla:

A (lůžkové) a D (operační). Nově dostaví pavilon D1 (operační) a dalších asi 95 drobných objektů. Tato zakázka je

z pohledu Metrostavu výjimečná nejen kvůli celkovému

objemu, ale především i díky své komplexnosti, protože

zahrnuje i kompletní dodávku zdravotnické techniky.

„Práce zahájíme demolicemi, příští rok budeme pokračovat montáží železobetonových konstrukcí a v letech

2010 až 2011 doplníme konstrukce a nové systémy

a zajistíme jejich kompletaci,“ charakterizoval stručně

jednotlivé dílčí úseky vedoucí projektu Josef Majer.

Stejně jako předchozí etapa i tato bude probíhat za plného provozu ostatních pracovišť nemocnice. Podle předchozích zkušeností to s sebou přinese i řadu provizorních

opatření a omezení. Ale na ta je tým divize 9 zvyklý.

Rekonstrukce a dostavba sice významně nezvýší současný počet lůžek, lékaři však budou mít k dispozici nový

moderní trakt operačních sálů a přibude také heliport.

S rekonstrukcí budovy i s okolím už mají stavbaři Metrostavu své zkušenosti a díky nim budou moci přicházet

s kvalitním a rychlým řešením nečekaných situací, stejně

tak jako v předchozí etapě rekonstrukce. „Hodně nás překvapil skutečně špatný technický stav objektu. Únosnost

jeho konstrukcí byla i po odstrojení skeletu na hranici

požadovaného zatížení, a tak jsme museli sanovat a zesilovat daleko víc prvků, než jsme předpokládali,“ vzpomněl

vedoucí projektu Josef Majer. Doufejme, že těch opravdu

neočekávaných bude co nejméně, abychom vám v dubnu

roku 2010 mohli přinést zajímavou reportáž z moderně

rekonstruovaných prostor, kde budou zdravotníci léčit

s pomocí špičkových přístrojů a v pěkném prostředí.

Martina Vampulová, foto Josef Husák

Proč ke změnám v organizaci řízení dochází?

Objem prací členů skupiny Metrostav výrazně roste a situace na trhu je komplikovaná. Dlouhodobou stabilitu

a rozvoj Metrostavu i jeho dceřiných společností můžeme zajistit, jen když nalezneme způsob, jak být lepší než

konkurence a jak omezit náklady. Cestu vidíme zejména

ve zvýšení výkonnosti práce celého řetězce našich firem.

Skupina Metrostav přitom narostla tak, že se její řízení nedá dobře zvládnout spolu s řízením stavební činnosti Metrostavu. Proto od 1. ledna v rámci centrály vznikne složka, zabývající se řízením celé skupiny. Je to logický krok,

který systém zjednoduší a zlepší ve prospěch všech.

Počet zaměstnanců Metrostavu ani jeho režijní náklady se tedy nezmění. Jak se ale činnosti rozdělí?

V první řadě musím poznamenat, že jsme hledali takovou strukturu řízení, která by byla dlouhodobě funkční

bez ohledu na jména. Teprve potom jsme ji přenesli do

současnosti. Novým generálním ředitelem Metrostavu se

tak stane jeho dosavadní obchodní ředitel Ing. Pavel Pilát. Jeho výkonní ředitelé budou v oblasti své působnosti

řešit otázky týkající se stavební činnosti společnosti Metrostav a nebudou se muset zabývat dceřinými firmami.

Developerské aktivity se vyčlení do samostatné dceřiné

společnosti Metrostav Development. Na svých pozicích

zůstanou jak výrobně-technický ředitel Ing. Ivan Hrdina,

tak ředitel ekonomiky výroby Ing. František Kočí a personální ředitel PhDr. Josef Škorpil. Novým obchodním

ředitelem bude Jiří Procházka, současný ředitel divize 3

Metrostavu. Finanční ředitel Ing. Zdeněk Šinovský a já

budeme řídit skupinu Metrostav. Spolupracovat s námi

bude několik dalších kolegů, kteří se touto problematikou

zabývají už dnes. Koho se změna týká, už o ní ví. Nikdo se

nebude muset nikam stěhovat a všichni zůstanou i nadále

zaměstnanci Metrostavu.

Změní se váš pohled na činnost Metrostavu?

Ve středu 5. listopadu to bylo 35 let, kdy jsem do Metrostavu nastoupil. Mám tu mnoho přátel, se kterými jsem

strávil na stavbách dvacet let. I když mám blízko ke konkrétním projektům a budu je i nadále sledovat a zajímat se

o ně, nebudu už do nich zasahovat. Situace teď vyžaduje,

abych se věnoval řízení celého řetězce firem a Metrostavu

jako celku. Věřím, že to, pro co jsem se rozhodl, je správný

krok dopředu, který pomůže Metrostavu i celé skupině.

Projeví se změny řízení skupiny v řízení Metrostavu?

Moc stojím o to, aby se prohloubila vzájemnost a propojení našich divizí a aby to, co se děje v Metrostavu, bylo

chápáno v souvislostech s tím, co se odehrává v ostatních

firmách skupiny Metrostav i v celé DDM Group. Abychom

toho dosáhli, chceme třeba změnit systém odměňování

vedoucích pracovníků divizí, kteří by se měli přiměřeně

podílet i na tom, jakých výsledků dosáhne celá firma

a skupina. Podle mého názoru by to přispělo ke zlepšení

vzájemné komunikace a spolupráce. Měla by tu proto být

i určitá preference využití vnitropodnikových dovedností

i kapacit. Zároveň však musíme dbát na to, aby tyto vzájemné služby byly na úrovni.

Změní se způsob řízení stavební skupiny DDM Group?

Obdobná struktura vznikne brzo i na Slovensku. Z Doprastavu se vyčlení úzká skupina pracovníků, kteří se budou

zabývat skupinou Doprastav. Nad společným řízením

obou skupin přemýšlíme. Jejich koordinaci a společnou

strategii zřejmě zajistíme prostřednictvím stávající akciové společnosti DDM Group, ale to zatím není v popředí

zájmu. V našem česko-slovenském společenství budeme

především spoléhat na dva pilíře – na skupinu Metrostav

a skupinu Doprastav. Na stavebním trhu můžeme uspět

jedině tehdy, když každý z nás bude znát své místo v týmu

a bude dobře plnit svou roli. A to je úkol můj i nás všech.

11/14/08 10:36:06 AM