Metrostav a.s. - noviny
Synced!
Žádost o souhlas s ukládáním volitelných informací

Pro základní fungování webu nepotřebujeme ukládat žádné informace (tzv. cookies apod.). Rádi bychom vás ale požádali o souhlas s uložením volitelných informací:

Anonymní unikátní ID

Díky němu příště poznáme, že se jedná o stejné zařízení, a budeme tak moci přesněji vyhodnotit návštěvnost. Identifikátor je zcela anonymní.

Aa

Aa

Aa

Aa

Aa

 

 

 

 

aA
Metrostav Metrostav 20/2008, Strana 1
Metrostav Metrostav 20/2008, Strana 2
Další etapa rekonstrukce v Motole začala
Už za několik málo dnů se tým divize 9 Metrostavu pod
vedením Josefa Majera opět zabydlí v areálu Fakultní
nemocnice v Motole v Praze a zahájí dlouho ekáva-
nou druhou etapu rekonstrukce její dětské části.
Předchozí etapa, na niž lékaři, sestry i malí pacienti
čekali téměř sedm let, byla ukončena vloni v prosinci a za-
hrnovala rekonstrukci lůžkového křídla C (foto) a komuni-
kačního uzlu S, který všechna křídla budovy propojuje.
V následné etapě Metrostav zrekonstruuje dvě křídla:
A (lůžkové) a D (operační). Nově dostaví pavilon D1 (ope-
r) a daích asi 95 drobných objektů. Tato zakázka je
z pohledu Metrostavu výjimečná nejen kvůli celkovému
objemu, ale edevším i ky skomplexnosti, protože
zahrnuje i kompletní dodávku zdravotnické techniky.
„Práce zahájíme demolicemi, íšrok budeme po-
kračovat montáží železobetonových konstrukcí a v letech
2010 až 2011 doplníme konstrukce a nové systémy
a zajistíme jejich kompletaci, charakterizoval stručně
jednotlivé dílčí úseky vedoucí projektu Josef Majer.
Stejně jako předchozí etapa i tato bude prohat za pl-
ného provozu ostatních pracovišť nemocnice. Podle před-
chozích zkušeností to s sebou přinese i řadu provizorních
opatření a omezení. Ale na ta je tým divize 9 zvyklý.
Rekonstrukce a dostavba sice významně nezvýší sou-
časný počet lůžek, lékaři však budou mít k dispozici nový
moderní trakt operačních sálů a přibude také heliport.
S rekonstrukcí budovy i s okom už mají stavbaři Me-
trostavu své zkušenosti a díky nim budou moci přiczet
s kvalitním a rychlým řešením nečekaných situací, stejně
tak jako v předchozí etapě rekonstrukce.Hodně nás pře-
kvapil skutečně špatný technický stav objektu. Únosnost
jeho konstrukcí byla i po odstrojení skeletu na hranici
požadovaného zatížení, a tak jsme museli sanovat a zesi-
lovat daleko víc prvků, než jsme předpokládali,“ vzpomněl
vedoucí projektu Josef Majer. Doufejme, že těch opravdu
neočekávaných bude co nejméně, abychom vám v dubnu
roku 2010 mohli inést zajímavou reporž z moder
rekonstruovaných prostor, kde budou zdravotníci léčit
s pomocí špičkových přístrojů a v pěkném prostředí.
Martina Vampulová, foto Josef Husák
Nadměrný hlavolam
Nejdelší a nejžší most svařený do jednoho celku,
který vyrobila divize 7, opustil 24. října její provoz oce-
lových konstrukcí v Horních Počernicích (foto č. 1).
Pro dvoukolej železn most na trati Stříbro
Planá u Mariánských Lázní svařili oceláři dvě nosné kon-
strukce z 2,4 m vysokých profiI a definitivch výztuh
(foto č. 2). Každá žila 62 tun a měřila 33 m. Obě tak byly
o tři metry delší než manipulační prostor, potřebný pro
jejich jednoducvytažení z výrobní haly. Podle vod-
ního plánu měly t vyrobeny po 16,5 m kusech a svařeny
na roštu mimo halu. Aby ušetřili čas i náklady, vymysleli
technici z divize 7 způsob, jak vyndat „ježka z klece“. Dva
výkonné jáby o nosnosti 200 a 160 tun oba mosty po-
stupně zvedly až nad střechu blízkých skladů a vytočily je
na valník (foto č. 3). Hlavolam úspěšně vyřešili a dru
den divize 7 práci ukončila osazením mostu na opěry.
Příklady z praxe 2008
Workshop íklaz praxe, tradčást manažerské-
ho vzdělávání Metrostavu, letos proběhl 6. listopadu.
Zkušenosti z projektů, které se nevydařily esně
podle nich představ, si vyslechlo téměř 250 zaměst-
nanců (foto č. 2), kteří zastávají pozice výkonných ředitelů
i ředitelů divizí a jejich náměstků, oblastních ředitelů, dále
vedoucí projektů, nákupů a právníci divizí. Jak řekl výrob-
ně-technický ředitel Metrostavu Ing. Ivan Hrdina (foto č. 1
vlevo), je dobré poučit se z chyb, jejichž vyhodnocení by
lo pomoci zvýšit efektivitu řízení v budoucnosti.
Jiřího Bělohlava,
genelního ředitele Metrostavu
Struktura centrály společnosti Metrostav a řízesta-
vební skupiny Metrostav se od 1. 1. 2009 změní. vod
transformace přiblížil generální ředitel společnosti.
Proč ke změnám v organizaci řízedoczí?
Objem prací čleskupiny Metrostav výrazně roste a si-
tuace na trhu je komplikovaná. Dlouhodobou stabilitu
a rozvoj Metrostavu i jeho dcich společností může-
me zajistit, jen když nalezneme způsob, jak být leí než
konkurence a jak omezit klady. Cestu vidíme zejména
ve zvýšení výkonnosti práce celého řezce našich firem.
Skupina Metrostav přitom narostla tak, že se její řízení ne-
dá dobře zvládnout spolu s řízením stavební činnosti Me-
trostavu. Proto od 1. ledna v rámci centrály vznikne slož-
ka, zavající se řízením celé skupiny. Je to logický krok,
který systém zjednoduší a zlepší ve prospěch všech.
Počet zaměstnanců Metrostavu ani jeho režijnákla-
dy se tedy nezmění. Jak se ale činnosti rozdělí?
V první řadě musím poznamenat, že jsme hledali tako-
vou strukturu řízení, která by byla dlouhodobě funkč
bez ohledu na jména. Teprve potom jsme ji přenesli do
současnosti. Novým generálním ředitelem Metrostavu se
tak stane jeho dosavadní obchodředitel Ing. Pavel Pi-
lát. Jeho výkonní ředitelé budou v oblasti své působnosti
řešit otázky týkající se stavební činnosti společnosti Me-
trostav a nebudou se muset zabývat dceřinými firmami.
Developerské aktivity se vyčlení do samostatné dceřiné
společnosti Metrostav Development. Na svých pozicích
zůstanou jak výrobně-technický ředitel Ing. Ivan Hrdina,
tak ředitel ekonomiky výroby Ing. František Kočí a per-
sonální ředitel PhDr. Josef Škorpil. Novým obchodním
ředitelem bude Jiří Procházka, současný ředitel divize 3
Metrostavu. Finanč ředitel Ing. Zdeněk Šinovský a já
budeme řídit skupinu Me trostav. Spolupracovat s námi
bude několik dalších kolegů, kteří se touto problematikou
zavají už dnes. Koho se změna tý, už o ní ví. Nikdo se
nebude muset nikam stěhovat a všichni zůstanou i nadále
zaměstnanci Metrostavu.
Změní se váš pohled na činnost Metrostavu?
Ve středu 5. listopadu to bylo 35 let, kdy jsem do Me-
trostavu nastoupil. Mám tu mnoho přátel, se kterými jsem
strávil na stavbách dvacet let. I když mám blízko ke kon-
krétním projektům a budu je i nadále sledovat a zajímat se
o ně, nebudu už do nich zasahovat. Situace teď vyžaduje,
abych se věnoval řízení celého řetězce firem a Metrostavu
jako celku. Věřím, že to, pro co jsem se rozhodl, je správný
krok dopředu, který pomůže Metrostavu i celé skupině.
Projeví se změny řízení skupiny v řízení Metrostavu?
Moc stojím o to, aby se prohloubila vzájemnost a propo-
jení našich divizí a aby to, co se děje v Metrostavu, bylo
chápáno v souvislostech s tím, co se odehrává v ostatních
firmách skupiny Metrostav i v celé DDM Group. Abychom
toho dosáhli, chceme třeba změnit sysm odměňování
vedoucích pracovnídivizí, kteří by se měli přiměřeně
podílet i na tom, jakých výsledků dosáhne celá firma
a skupina. Podle ho zoru by to ispělo ke zlepšení
vjemné komunikace a spolupráce. Měla by tu proto být
i určitá preference využivnitropodnikových dovedností
i kapacit. Zároveň však musíme dbát na to, aby tyto vzá-
jemné služby byly na úrovni.
Změse způsob řízení stavebskupiny DDM Group?
Obdobná struktura vznikne brzo i na Slovensku. Z Dopra-
stavu se vyčlení úzká skupina pracovníků, kteří se budou
zavat skupinou Doprastav. Nad společným řízením
obou skupin přemýšlíme. Jejich koordinaci a společnou
strategii zřejmě zajistíme prostřednictvím stávající akci-
ové společnosti DDM Group, ale to zatím nev popře
zájmu. V našem česko-slovenském společenství budeme
především spoléhat na dva pilíře – na skupinu Metrostav
a skupinu Doprastav. Na stavebním trhu můžeme ust
jedině tehdy, když každý z s bude znát své místo v týmu
a bude dobře plnit svou roli. A to je úkol můj i s všech.
strana 2
PTÁME SE
1
Subterra se na stavbě v úseku 513 vyzná
Na konci roku 2007 zahájil pracov tým divize 1
společnosti Subterra, který vede zkený tunelář Jiří
Krajíček, část ražeb silničho tunelu na 8,5 kilome-
tru dlouhém úseku č. 513 na Pražském okruhu mezi
Lahovicemi a Vestcem. Trasa úseku začíu rozsáh
křižovatky v Lahovich, ce než 236 metrů dloum
mostem překonává Vltavu, dvěma směrově rozle-
mi tunely stoupá k Cholupicím, odkud bude pokrovat
navazujícím úsekem v hlubokém řezu k dálničnímu
ivaděči Vestec. Subterra ratunel pro generálního
dodavatele stavby firmu Skanska BS.
Pro společnost Subterra není soasražba tunelu
v chto místech ničím cizím. V roce 2005 zde totiž stejný
tým dokončil průzkumnou štolu nazvanou podle ozna-
čení úseku 513. Vyražením této štoly o lce ibližně
1 750 meta vniním poloměru asi 5,8 m byly získány
cenné informace pro další postup při navrhování optimál-
ního řešení ražby dvou samostatných tunelových trub.
Subterra se tedy na stavbu vrátila po dvou a půl le-
tech, aby k protiražbě vyrazila část třípruhového (o délce
1 677 m) a část dvoupruhového (o délce 1 674 m) tunelu.
Oficiálně byla ražba zahájena 7. listopadu 2007, kdy ge-
nerální dodavatel osadil do portálu jednoho z tunelů soš-
ku svaté Barbory. Maximální ražeprofily dosahovaly
u třípruhového tunelu 141 m² a u dvoupruhoho 130 m².
Subterra při ražbě použila nejmodernější stroje svého
parku (foto č. 1). Prostup horninou byl prováděn podle
sad nové rakouské tunelovací metody s nepřetržitým
geomonitoringem skalního masivu. K proražení třípruho-
vého tunelu došlo 18. března 2008, druhý, dvoupruhový
tunel byl proražen 7. srpna 2008 (foto č. 2).
Subterra v rámci této stavby nyní provádí definitivní
obezdívku celého dvoupruhového tunelu označeného čís-
lem 602. Dále pak několik propojek mezi tunely a buduje
objekt vzduchotechniky, do kterého spadá i vyhloubení
47m šachty včetně přístupů a nadpovrchových objektů.
Ještě ed samotnou prorážkou druhého tunelu za-
hájila divize 1 práce na profilaci celého dvoupruhového
tunelu. Následovala realizace technologických výklenků
a dalších objektů, jako je například příprava pro odvod-
nění vozovek. Vyvrcholením stavebních činností je práce
na definitivním ostění do pojízdné betonovací formy. Tato
část dává tunelu konečný vzhled a mnohdy je náročnější
než samotná ražba,“ říká manažer projektu Jiří Krajíček.
V srpnu 2009 by měla začít pokdka vozovky, potom
začne probíhat zkušební provoz technologických zařízení
tak, aby se pro řide celý úsek otevřel v dubnu 2010.
Špán Sedček, foto archiv Subterra
2
1
2
3
1
2
Metrostav_20_08.indd 2 11/14/08 10:36:06 AM
Metrostav Metrostav 20/2008, Strana 3

 

Metrostav Metrostav 20/2008, Strana 1
Metrostav Metrostav 20/2008, Strana 2
Metrostav Metrostav 20/2008, Strana 3
Metrostav Metrostav 20/2008, Strana 4
Metrostav Metrostav 20/2008, Strana 1

Strana 1

Metrostav Metrostav 20/2008, Strana 2

Strana 2

Metrostav Metrostav 20/2008, Strana 3

Strana 3

Metrostav Metrostav 20/2008, Strana 4

Strana 4

2

Sending statistics … done (249 ms)

Rendering Strana 3 (104309): (0/1) (242 ms)

Rendering Strana 2 (104308): (0/1) (283 ms)

Rendering Strana 1 (104307): (0/1) (283 ms)

No sync content to local

Viewport set: width=device-width, user-scalable=0; scale = 1

No sync content to local

Screen: pdfPage

--==[ RUN ]==--

Metrostav: theme set to 7120

Device info: input=mouse, webkitPrefix=no, screen=1264x0(1)

Mozilla/5.0 AppleWebKit/537.36 (KHTML, like Gecko; compatible; ClaudeBot/1.0; +claudebot@anthropic.com)

 r3/appLogo-23.png

 r3/pubLogo-26.png

 i3163/vth120978-1.jpg

 i3163/vth120979-1.jpg

 i3163/bg104308.svg

 i3163/vth120980-1.jpg

 i3163/vth120981-1.jpg